sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmická loď Sojuz je v posledních desetiletích spolehlivým dříčem, který plní své úkoly. Momentálně jediná loď schopná dopravovat lidskou posádku na ISS má za sebou bohatou historii, ale lidé toho o ní pořád vědí hodně málo. Některé věci se navíc těžko hledají, pokud se do Sojuzu přímo nedostanete. Evropská kosmická agentura proto v minulých měsících vytvořila tři videa, ve kterých vysvětluje start, připojení ke stanici a přistání. V našem krátkém miniseriálu si všechna tři videa postupně ukážeme. Začít nemůžeme ničím jiným, než startem. Pozornost tedy bude zaměřena spíše na raketu Sojuz,než na stejnojmennou loď.
Úspěšný italský astronom druhé poloviny 19. století Giovanni Schiaparelli se zajímal především o detailní pozorování těles Sluneční soustavy. Při studiu Marsu si všiml podlouhlých linií na povrchu, které brázdily povrch Rudé planety v různých směrech. Domníval se, že jde o přírodní koryta vyhloubená vodou. Nazval je italským slovem canali. Nesprávnou interpretací a překladem se pak lidé domnívali, že jde o umělé kanály vytvořené tamní civilizací. Nejednalo se však o jedno ani o druhé. Tehdejší pozorovací technika neumožňovala spatřit na povrchu tak vzdáleného tělesa žádné detaily a tak Schiparelliho kanály byly způsobeny s největší pravděpodobností vadami optické soustavy jeho dalekohledu. Na to se však přišlo až o mnoho desítek let později, kdy k nejsledovanější planetě dorazili první lidmi vyrobení robotičtí průzkumníci. Ti nejenže žádné kanály ani koryta nenašli, ale nespatřili ani žádná očekávaná jezera, moře či známky života. Od té doby už ale uplynula dlouhá řada let, lidé Mars prozkoumali mnohem podrobněji a dnes můžeme s naprostou jistotou říci: říční koryta na Marsu skutečně jsou!
5. prosince vstoupila NASA do nové éry své kosmonautiky. Po mnoha desítkách let jsme se dočkali letové zkoušky nové kosmické lodi, která míří výše, než jen na nízkou oběžnou dráhu. Loď Orion startovala na nejsilnější raketě současnosti – Deltě IV Heavy a celá čtyři a půl hodiny dlouhá mise proběhla naprosto bez komplikací. Orion zvládl jak průlet radiačními pásy, tak i spalující žár při průchodu atmosférou a všechno zakončilo rozvinutí padáků. V našem dnešním článku si ukážeme ty nejlepší fotografie z celé mise od startu až po příjezd do přístavu.
Na našem portálu Vám čas od času přinášíme zajímavé pohledy na naši rodnou planetu. Určitě znáte například seriál krásy modré planety, který se zaměřuje na fotografie, ale jsou tu i samostatné články, ve kterých najdete poutavá videa. Dnešní krátký článek bude také zaměřený na krásu Zermě, jen se budeme dívat z trochu většího nadhledu. Geostacionární dráha je kouzelná v tom, že rychlost oběhu satelitu kolem Země je tu shodná s rychlostí otáčení Země. Ze snímků družice na této dráze proto může vzniknout působivý časosběr. Dnešní video pochází z ruské družice Elektro–L1 v upravených barvách viditelného a infračerveného spektra.
„Toto je s největší pravděpodobností můj poslední zápis v deníku před startem (nebo možná přeposlední). Před dvěma týdny jsem vám pověděla o našich posledních zkouškách v Hvězdném městečku. Mezitím se odpočet dnů dostal téměř na nulu a brzy bude čas začít dny přičítat… z oběžné dráhy! Ráda bych se s vámi podělila o několik dojmů (především vizuálních) z minulých týdnů. V Moskvě jsme se zúčastnili tradiční návštěvy Gagarinova hrobu na Rudém náměstí. Ještě předtím jsme ale absolvovali tiskovou konferenci a návštěvu kanceláře Jurije Gagarina v Hvězdném městečku, kde jsme podepsali památeční kroniku.
Nosná raketa Sojuz je mimořádný kus techniky. Při pohledu na ni se člověk vrací v čase a dostává se až na samotný začátek letů do vesmíru. Vždyť Sojuz není nic jiného než modernizovaná raketa R-7, která zajistila Sovětskému svazu první kosmonautická prvenství. Sojuz své předky nezapře a shodné znaky jsou vidět na první pohled. Když se navíc fotoaparátu ujme někdo, kdo umí fotit, je radost prohlížet výsledné snímky. Dnes jsme si proto pro Vás připravili sérii fotografií, které zachycují včerejší vývoz rakety Sojuz na startovní rampu. Nosič má vynést vstříc ISS kosmickou loď Sojuz TMA-15M
Jak dny plynou, objevují se stále nové informace okolo historického přistání lidského výtvoru na kometě. Odborníci z německé kosmické agentury DLR dnes zveřejnili dvouvteřinový záznam z experimentu CASSE (Cometary Acoustic Surface Sounding Experiment), jehož senzory jsou umístěné na koncích přistávacích nohou. V záznamu je jasně slyšet bouchnutí při kontaktu s podkladem. Je jasné, že v okolí komety je vakuum, kterým se zvuk nešíří, ale tyhle vibrace se šířily materiálem přistávacích nohou. I z tohoto krátkého zvuku mohou odborníci vyčíst mnoho zajíamvých informací o přistání. A neodborná veřejnost se může kochat tím, že si poslechne historický moment přistání na kometě.
Startu nové posádky k ISS se dočkáme už za týden. Toto období před startem je časem pro mnohé přípravy organismu kosmonautů na stav beztíže a závěrečné testy jejich skafandrů Sokol. A právě o těchto ruských skafandrech, které se používají během startu a přistání lodě Sojuz, bude pojednávat dnešní krátký článek. Konkrétně se zaměříme na jeho oblékání. Pomocí fotografií a doprovodného popisu vám italská astronautka Samantha Cristoforetti krok za krokem popíše, jak se takový skafandr obléká. Není to totiž úplně jednoduchá záležitost.
Řeckého skladatele instrumentální hudby, který vystupuje pod uměleckým jménem Vangelis, znají asi všichni. Dokonce i ti, kterým jeho jméno nic neříká ale docela jistě poznají třeba jeho skladby Dobytí ráje, nebo Chariots of fire. Jak ale tento světoznámý skladatel souvisí s kosmonautikou? Výrazně! Vangelis totiž speciálně pro Evropskou kosmickou agenturu složil tři instrumentální skladby, kterými chtěl vzdát hold historické misi sondy Rosetta. Je potěšující vidět, že přistání na kometě neoslovuje pouze technicky zaměřenou veřejnost, ale i uměleckou obec.
9. července letošního roku odstartovala z kosmodromu Pleseck raketa Angara 1.2PP. Šlo o první start nosiče z rodiny Angara, ale také o úspěšnou zkoušku horního stupně, který má létat na raketách Angara A5. Nosiče nové generace pojmenované po sibiřské řece jsou modulární, takže připojováním různého počtu postranních urychlovacích bloků můžeme získat různě silně rakety. Všechny verze jistě najdou uplatnění, ale Rusové se netají tím, že největší význam pro ně má Angara A5, která se vyznačuje čtyřmi urychlovacími bloky okolo centrálního těla. V minulých dnech se tato těžká verze vydala na startovní rampu kosmodromu Pleseck.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
