Způsob, jakým Evropská vesmírná agentura prezentovala v roce 2014 příběh její mise Rosetta-Philae ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, neměl tehdy v evropském povědomí obdoby. Výsledkem spojení všech dílů seriálu Once Upon a Time byl příběh Báječná dobrodružství sondy Rosetta a modulu Philae. Ten byl u nás tak oblíbený, že vznikl jak český, tak slovenský překlad a skupina nadšenců začala pracovat i na dabingu do obou jazyků. Ten byl nyní dokončen a tak si jej můžete pustit.
Definic skutečného nadšence do kosmonautiky bychom určitě vymysleli mnoho. Jedna z nich by mohla být: „Vydrží se zájmem sledovat dvě videa se souhrnnou délkou skoro půl hodiny, která nemají žádný komentář ani podkresovou hudbu, pouze se dívá na záběry s Dalekohledem Jamese Webba.“ Pokud se tedy podle této definice řadíte mezi nadšence do kosmonautiky, jistě Vás potěší dnešní článek. Při brouzdání internetem jsem totiž na oficiálním YouTube kanálu Dalekohledu Jamese Webba našel dvě videa – jedno s délkou 9 minut a druhé s dvojnásobnou stopáží. Jde o hrubý materiál pořízený při natáčení propagačních videí o JWST. Jelikož kameraman natáčel každý záběr na několikrát, dostanete možnost se pokochat každičkým detailem této vlajkové lodi astronomie nového desetiletí.
Když byla evropská sonda Solar orbiter uzavřena do aerodynamického krytu rakety Atlas V, říkalo se, že je to naposledy, kdy ji uvidíme pouhým okem. Byla to pravda, ale pokud si vezmeme na pomoc teleskop, máme ještě jednu možnost. Tým Planetární ochrany Evropské kosmické agentury běžně sleduje potenciálně nebezpečné planetky, které by se mohly se Zemí srazit. Tentokrát se však specialistům podařilo zachytit mnohem vzácnější objekt – sondu Solar orbiter, která opouštěla sféru gravitačního vlivu Země a mířila do meziplanetárního prostoru, kde bude studovat Slunce.
Za pouhý den a jen několik málo hodin do kosmu odstartuje další významná sonda z flotily robotických průzkumníků Evropské kosmické agentury. Solar Orbiter se možná může zdát jen dalším v dlouhé řadě jiných sond zkoumajících Slunce. To však není pravda. Jeho výjimečnost je natolik velká, že nám bezpochyby poskytne pohled na nám nejbližší hvězdu, jaký jsme doposud neměli. Vědci si od něj například slibují pochopení zákonitostí ovlivňujících jedenáctiletý sluneční cyklus nebo faktory mající vliv na kosmické počasí, které ovlivňuje nejen naši planetu, ale i družice na její oběžné dráze. Solar Orbiter je zkrátka natolik významnou misí, že jsme se rozhodli o něm napsat krátký seriál, který se na konstrukci sondy, její cestu i vědeckou činnost podívá trochu podrobněji.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video 
Štítky: ESA, Evropská solární odysea, Solar Orbiter, video, video s českými titulky 
Leden určitě potěšil všechny fanoušky kosmonautiky, kteří rádi sledují výstupy kosmonautů do volného prostoru. Posádka ISS nabídla hned tři takové události. Další vizuelně zajímavou podívanou byl test úniku kosmické lodi Crew Dragon od rakety v době maximálního dynamického namáhání i s nádherným ohňostrojem, který opuštěná raketa předvedla. Další reportáž Vesmírných výzev ukáže dokončený centrální stupeň rakety SLS. Závěr bude patřit dvěma startům Falconů s družicemi Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: centrální stupeň, Crew Dragon, EVA, Falcon 9, ISS, SLS, Starlink, Vesmírné výzvy 
V minulém díle jsme poprvé zavítali do nejhrůznějších koutů světa, abychom si v krátkosti představili některé kosmodromy a dnes k nim přidáme další ve stejném stylu. Snad v každém sci-fi románu o hvězdných a meziplanetárních letech najdeme nějakou vizi střelnice pro nejprapodivnější kosmické lodě, jaké si lze jen představit, ale jak už to tak bývá realita je vetšinou mnohem prostší. Ani současné kosmodromy ovšem rozhodně nejsou jen nějaká obyčejná místa, jak se ostatně můžete přesvědčit už podruhé na řadě úžasných fotografií pořízených z kosmu. Spisovatel Paulo Coelho ve svém románu Poutník – Mágův deník napsal: „Loď je nejbezpečnější v přístavu, ale kvůli tomu se lodě nestavějí.“ A myslím, že to můžeme klidně rozvinout a vztáhnout i na rakety, sondy a lodě kosmické, protože s trochou nadsázky lze říci, že jsou to objevitelské koráby moderní doby. Jen ze Země jsme se přesunuli na břeh vesmírného oceánu a naše nové objevitelské výpravy nezačínají ve vlnách moří a oceánů, ale v kosmických přístavech rozesetých po celém světě.
Na Zemi existuje jen málo míst, která jsou optimální pro odpalování orbitálních raket. Tato místa jsou často vzdálená od civilizace, na okraji oceánu nebo obojí najednou. Je tu však několik dobrých důvodů, proč tomu tak je. Lze ovšem říci, že všechny souvisejí s rychlostí potřebnou k dosažení oběžné dráhy – což je asi 28 000 kilometrů za hodinu. První důvod je celkem prostý: vypuštění rakety je velmi nebezpečné, protože abychom se dostali ze Země na oběžnou dráhu, tak potřebujeme hodně paliva a pokud se něco nepovede a raketa se nečekaně promění v ohnivou kouli, pak je to palivo (hodně paliva), co způsobí divácky působivou, ale naprosto devastující podívanou. Kusy raketového nosiče i nákladu mohou být rozptýleny po velké oblasti a v takovém případě přihlížející opravdu ocení, že jsou relativně daleko. Zejména pokud k výbuchu dojde poté, co už raketa opustila rampu a vystoupala do určité nadmořské výšky.
Rubrika Foto a video Štítky: Bajkonur, Imam Khomeini, Jasnyj, kosmodromy, Pleseck, Si-čchang, Tchaj-jüan, Ťiou-čchüan, Vostočnyj, Woomera (kosmodrom) 
Nepochybně všichni čtenáři tohoto článku viděli nějakou kosmickou raketu. A přitom ani nemuselo jít o osobní setkání. Dobrý obrázek či video postačí. Ovšem ne tak docela. Tímto zprostředkovaným pohledem dokážeme ocenit pouze vzhled, estetičnost nebo například konstrukční řešení rakety. Málokdy už jsme ale schopni ocenit její velikost. Kosmické nosiče jsou kolosálními stroji tyčícími se do výšek mrakodrapů. A přitom to jsou výtvory, které přes svou obrovitost ve své podstatě představují stále „jen“ dopravními prostředky, které však dosahují těžko představitelných rychlostí. Konkrétně rakety SpaceX dnes patří mezi ty vůbec největší nosiče. Pojďme se na ně tedy společně podívat z velice netradiční perspektivy, která je možná pouze díky šikovným trikům počítačové grafiky.
Rubrika Foto a video Štítky: BFR, Falcon 9, Falcon Heavy, SpaceX, Starship, video, video s českými titulky 
Kosmické firmy dvou milionářů – Elona Muska a Jeffa Bezose, tedy SpaceX a Blue Origin se pomalu, ale jistě připravují na nástup svých těžkých raketových nosičů – SpaceX chystá plně znovupoužitelnou sestavu Super Heavy / Starship, Blue Origin zase pracuje na raketě New Glenn, která bude jen o něco slabší než Falcon Heavy a její první stupeň má být znovupoužitelný. Pro sestavování a odpalování těchto raket potřebují obě firmy odpovídající zázemí a soudě podle stavebního ruchu na jejich pozemcích se dá usuzovat, že to berou opravdu vážně.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: Blue Origin, New Glenn, Sentinel 2A, Sentinel 2B, SpaceX, Starship, Super Heavy 
Asi nejočekávanější událostí byla v prosinci nepilotovaná mise nové kosmické lodi Starliner. Kromě ní se do kosmu vydaly i dvě zásobovací lodě, konkrétně Dragon a Progress. Obě samozřejmě mířily vstříc ISS. I na kosmické stanici, respektive na jejím povrchu bylo živo, neboť se opravoval přístroj AMS-02, který původně nebyl pro prováděné opravy na oběžné dráze konstruován. SpaceX vynesla na oběžnou dráhu telekomunikační družici Kacific-1 / JCSat-18. Evropa v prosinci vynesla do vesmíru dlouho očekávaný teleskop CHEOPS, který pořádně prozkoumá vybrané exoplanety. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: AMS-02, Boeing, CHEOPS, ESA, Falcon 9, JCSAT 18/Kacific 1, Progress MS-13, SpaceX, SpaceX CRS-19, Starliner 
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
19. února 2020 
