Archiv rubriky ‘Foto a video’

Vesmírná technika: Raketa Conestoga 1620

VT_2021_46

Nepříliš úspěšný vývoj nosných raket Percheron a Conestoga 1 popsaný v minulém díle rozhodně neznamenal, že by se nad soukromými komerčními nosnými raketami zavřela voda. Nebylo to jednoduché, ale postupně se začaly ledy hýbat – politici přijali potřebné legislativní změny a ani společnost Space Services nezmizela. Poté, co ji v roce 1990 koupila firma EER Systems, přišel čas na vývoj nové řady raket Conestoga. Z celé série však byla nakonec realizována jediná verze, která letěla pouze jednou. Bohužel při této jedné misi navíc nedosáhla oběžné dráhy.

Thomasův fotokoutek – to nej z mise Alpha

Plaketu mise Alfa (to je ta, která právě probíhá) vzal na vrchol Mont Blancu Thomasův sportovní trenér a vyfotografoval ji působivě při západu Slunce. Název odkazuje na hvězdu Alfa Centauri a jistě víte, že jde o blízkou hvězdu, hned po Proximě, která v překladu znamená nejbližší a nachází se 4,22 světelného roku od nás. První Thomasova mise na ISS nesla mimochodem název Proxima. Hvězda Alfa Centauri je ve skutečnosti tvořena dvojicí hvězd podobně velkých, jako Slunce. Alfa Cen A je nazývána Rigil Kentaurus a druhá složka Alfa Cen B se nazývá Toliman. Dohromady tvoří třetí nejjasnější hvězdu oblohy po Siriovi a Canopovi. Proxima Cen je červený trpaslík. Na obloze tedy září jako hvězda asi 11. velikosti a je proto viditelná pouze dalekohledem. Zdroj: Flickr.com

Jakmile se Thomas Pesquet ocitl v dubnu 2021 na palubě Mezinárodní vesmírné stanice, bylo jasné, že má smysl pokračovat v seriálu nazvaném příznačně „fotokoutek“. Thomas má talent na způsob, jak zachytit běžné dění na ISS zajímavým způsobem, ale dokázal pořizovat i netradiční a vtipné snímky sebe nebo svých kolegů. Díky nim jsme se více než půl roku dozvídali, jakými experimenty se právě zabývají v tomto zvláštním místě plujícím nad našimi hlavami. Třešničkou na dortu pak byly záběry na kosmickou techniku, ať už to byly detaily stanice, výstupy do volného kosmu, nebo kosmické lodě. Každý týden jsme pak mohli obdivovat to, co nám příroda připravila na matičce Zemi a navštěvovat místa, kam bychom se jinak tak snadno nedostali.

Vesmírná technika: Rakety Percheron a Conestoga-1

VT_2021_45

Když se mluví o kosmických raketách financovaných plně ze soukromých zdrojů, většina lidí si zřejmě vybaví rakety Falcon od firmy SpaceX. Pro leckoho překvapivě má však historie snažení soukromých firem o kosmickou raketu mnohem delší historii. Na počátku stála společnost SSI, která nejprve chtěla létat s raketou Percheron na kapalné pohonné látky. Ta však při zkoušce explodovala a firma se proto zaměřila na nosič Conestoga-1 na tuhé pohonné látky.

Thomasův fotokoutek 57

Francouzská vlajka vytvořená ze tří snímků různých míst Země. Zdroj: flickr.com

Astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet přistál v lodi Crew Dragon spolu se svými kolegy ve vlnách u pobřeží Floridy v úterý 9. listopadu 2021. Seriál fotografií z Mezinárodní vesmírné stanice nám po dobu téměř 7 měsíců ukazoval, čím astronauti nebo chcete-li kosmonauti žijí, ale také, co vídají z oken jejich létajícího domova. Koncem mise Crew-2 by se měl tedy uzavřít i náš fotoseriál. Vy už ale víte, že tomu tak tento týden nebude, protože máme s Thomasovými snímky dosud nevyřízené účty, a to především díky anketám, které jsme pod každým pokračováním seriálu umístili. Také Thomas se hned po návratu do Francie zmínil, že toho má ještě dost co sdílet. Necháme se tedy překvapit, jaký bude další osud tohoto seriálu. S fotografiemi z ISS se ale na portálu Kosmonautix.cz budete potkávat i nadále, jen to už bude jinou formou nebo v jiném seriálu. To je ale ještě daleko. Pojďme se podívat na další várku Thomasových fotografií.

Vesmírná technika: Modul Poisk

VT_2021_44

Poté, co jsme v několika minulých dílech našeho pořadu řešili historii a konstrukci malého ruského modulu Pirs, bylo by vhodné tohle povídání definitivně zakončit tématem, které s Pirsem přímo nesouvisí, ale přesto s ním má mnoho společného. Modul Poisk jej totiž velmi blízce připomíná a společné rysy najdeme nejen ve vzhledu, ale i v konstrukci, metodě dopravy ke stanici ISS či způsobu využívání.

Thomasův fotokoutek 56

Horizont Země a oblaka očima Thomase Pesqueta a jeho fotoaparátu na ISS. Zdroj: flickr.com

Ze snímků v galerii Thomase Pesqueta na Flickru je trochu cítit bilancování končící se mise Alpha (tak se nazývá jeho druhý půlroční pobyt na ISS). Během jeho první mise Proxima se započal tento seriál, který je velkou inspirací, studnicí poznání a aktuálním zdrojem informací o životě tam někde nahoře. Je zřejmé, že s koncem mise tyto články z webu Kosmonautix zcela nezmizí, ale budou se tu více, či méně objevovat, protože si našly své místo. To je ale ještě vzdálená budoucnost. Vraťmě se do současnosti a projděme si zajímavosti, kterými nás Thomas v posldním týdnu zahrnul.

Vesmírné výzvy – říjen 2021

VV_2021_10

V říjnu se vydala do kosmu čínská posádka v lodi Šenčou 13. Předtím se ale podíváme na start sondy Lucy a jeden cenný náklad, který dorazil po vodě na kosmodrom Kourou. Nebylo jím nic menšího než teleskop J. Webba. Výměnu ruských pilotovaných lodí u ISS shrnou reportáže o startu Sojuzu MS-19 a přistání Sojuzu MS-18. Pak se nás čeká neúspěšný start korejského nosiče Nuri. Progress MS-18 se vydá k ISS v předposlední reportáži a na závěr škrtneme o práh kosmického prostoru v lodi New Shepard na misi NS-18. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.

Vesmírná technika: Modul Pirs – technický popis

VT_2021_43

Malý ruský modul Pirs byl součástí ISS téměř dvacet let. Připojovaly se na něj pilotované lodě Sojuz i nákladní lodě Progress. Kromě toho sloužil jako přechodová komora pro výstupy do volného kosmického prostoru, usazovaly se na něj vědecké experimenty a našli bychom na něm také dva nákladní jeřáby GStM známé jako Strela. V tomto díle se zaměříme na technický popis modulu včetně všech jeho důležitých systémů.

Thomasův fotokoutek 55

Duny v poušti Sahara. Foto: Thomas Pesquet. Zdroj: flickr.com

Uběhlo dalších 2602 oběhů Mezinárodní vesmírné stanice kolem Země a proto jsme tu s dalším pokračováním našeho seriálu o dění na ISS. Jak víte, svými fotografiemi a komentáři k nim nás provází francouzský astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet. Společně s dalšími šesti kolegy již očekává další návštěvu, která by měla odstartovat v neděli v lodi Crew Dragon. My se ale ještě vrátíme zpět a pohlédneme na Zemi, kdy 19. září Thomas namířil objektiv o ohnisku 58 mm směrem k poušti Sahara, aby zachytil nevšední obrázek, který by mohl být ozdobou nejednoho domova tady na Zemi. Někdy se až nechce věřit, že jde o snímky naší Země. Podívejte se sami uvnitř článku na detail této oblasti i na to, co zažívají kosmonauti při svém každodenním programu na stanici.

Vesmírná technika: Modul Pirs – přílet ke stanici ISS

VT_2021_42

Aby se mohl malý ruský modul Pirs připojit k Mezinárodní kosmické stanici, musel se k ní nejprve dostat. Doručovací oběžná dráha se totiž od té cílové výrazně lišila. Progress-M SO-1 však disponoval nádržemi s pohonnými látkami a pomocí série motorických manévrů dorazil až k orbitálnímu komplexu, který se na přílet nového modulu již připravoval. Spojení proběhlo automaticky, takže ruský kosmonaut Vladimir Děžurov nemusel sáhnout k ručnímu ovládání pomocí systému TORU. Zatímco modul Pirs na ISS zůstal, upravený Progress se od stanice odpojil a shořel v atmosféře.