Archiv rubriky ‘Foto a video’

OBRAZEM: Ariane 5 vynesla sondy vstříc Merkuru

Na první pokus se podařil start jednoho z vrcholů letošního roku – evropská raketa Ariane 5 se dnes ve 3:45:28 SELČ vydala vstříc obloze a evropsko-japonské misi BepiColombo tak začala sedmiletá cesta meziplanetárním prostorem. Nejsilnější evropská raketa byla vybrána jako nosič významné vědecké mise, která by nám měla pomoci pochopit detaily spojené s Merkurem – planetou, která obíhá v těsné blízkosti Slunce.  Pojďme si v dnešním článku zopakovat ty nejpovedenější fotografie, které vznikly při čtvrtém a posledním letošním startu mimo zemské gravitační pole.

Návrat k poslovi bohů – 3. díl

BepiColombo

Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.

Návrat k poslovi bohů – 2. díl

thumbnail

V sobotu jste si na našem webu mohli přečíst úvod do našeho nového seriálu Návrat k poslovi bohů, který vás seznámil s hrubými rysy evropsko-japonské mise BepiColombo. Slíbili jsme, že budeme následující díly vydávat každou sobotu, což i nadále platí. Dnešek ovšem bude drobnou výjimkou. Evropská kosmická agentura totiž vydala video, které svým obsahem výborně doplňuje náš první díl seriálu a bude rozhodně smysluplnější Vám jej nabídnout s našimi českými titulky ještě před startem sondy, než abychom zatvrzele čekali na další sobotu. Ve videu uvidíte záběry z čisté místnosti na evropském kosmodromu v Kourou, kde půl roku probíhaly finální přípravy na start, nebo se například dozvíte, čím je mise BepiColombo tak významná.

Velké změny našich pořadů o kosmonautice

Vážení čtenáři, v posledních dnech jsem od mnoha lidí dostal spoustu otázek, které jsou spojeny s výrobou pořadů o kosmonautice. Odpovědi na tyto otázky zajímají mnoho lidí, ale celá věc je velmi rozsáhlá a při reakci se musím omezit jen na sdělení toho hlavního. Z těchto důvodů jsem se rozhodl sepsat tento článek, který má za úkol komplexně zhodnotit realizované i chystané změny v produkci našich videí o kosmonautice. Změny to jsou opravdu velké, ale myslím si, že čtenáři / diváci budou ve výsledku spokojeni, protože právě na přínos pro diváky jsem kladl při rozhodování o dalších krocích velký význam.

Vesmírné výzvy – září 2018

BFS u Měsíce zdroj:arstechnica.net

Už se pomalu stalo tradicí, že Vesmírné výzvy nabízejí pět velkých reportáží. Ani září nebude výjimkou. A co nás tedy čeká? V úvodu to bude start mise ICESat-II, pak výsadek dvou modulů na asteroid Ryugu a další start, tentokrát zásobovací lodě HTV-7. Turistu, který obletí v lodi BFS Měsíc si představíme v předposlední reportáži a nakonec se podíváme na start mise Telstar 18V.

Dokážeme odklonit planetku?

thumbnail

Oběžnou dráhu Země křižuje nespočet cizích těles, jejichž rozměry sahají od mikroskopických prachových částic po několikasetmetrové balvany. Naše planeta se každý den srazí s několika z nich, avšak v naprosté většině se naštěstí jedná o ty drobné kousíčky dosahující maximálně několika centimetrů či spíše milimetrů. Většina z nich se tedy vypaří v atmosféře a k povrchu naší rodné hroudy se ani nedostane. Statistika je ale neúprosná a je více než jasné, že přijde den, kdy se nám do cesty postaví těleso, které vážně ohrozí existenci naší civilizace či dokonce přežití většiny živočišných druhů. V dávné minulosti se tak již nejednou stalo. A pokud jde o balvany, které sice lidstvo jako celek neohrozí, ale dokážou nadělat pořádnou paseku, tak dopad několika z nich máme ještě v čerstvé paměti. Dokážeme v budoucnu zabránit těmto srážkám?

Venture Class Launch Services – malé rakety, velké sny

Americká kosmická agentura NASA jakožto hlavní lídr na poli průzkumu vesmíru již řadu let rozvíjí možnosti rozvoje a zapojení soukromého sektoru do tohoto odvětví. Jedním z mnoha způsobů zrychlení komercializace vesmíru bylo založení skupiny Venture Class Launch Services v roce 2015. Počátkem roku byly vyzvány společnosti z aerokosmického průmyslu k vytváření návrhů nosných raket pro nově se rozvíjející trh s malými satelity. V řijnu pak NASA poskytla financování třem vítězným soukromým subjektům za účelem podpory vývoje lehkých kosmických nosičů. Tyto společnosti se zavázaly vyvinout malé rakety schopné vynášet cubesaty a malé satelity v řádech desítek kilogramů za ceny menší než 10 milionů dolarů za start.

Dechberoucí záběry plošiny pro SLS

O cestě mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS na startovní rampu 39B jsme Vás na konci srpna již informovali – stejně tak i o jejím přesunu do montážní haly VAB o týden později. Nyní se však k tématu vracíme ještě jednou. Na YouTube se totiž objevilo video, které by Vám rozhodně nemělo uniknout. S pomocí dronu se podařilo natočit úctyhodné záběry z přesunu celé 120 metrů vysoké konstrukce, která i s pásovým dopravníkem vážila skoro 7500 tun. Záběry z obletu kolem rampy jsou pak skutečnou lahůdkou. Člověk jen trochu přivře oči a už na plošině vidí stát i obří raketu Space Launch System. Video má navíc špičkové parametry – bylo natočeno v ultravysokém rozlišení 4K a 60 snímků za sekundu zajišťuje krásně plynulé podání pohybu.

Na palubě Vomit Comet

Na palubě Vomit Comet

Jako Vomit Comet jsou obecně přezdívány letouny, ve kterých astronauti mohou nacvičovat činnosti v simulovaném prostředí mikrogravitace během krátkých parabolických letů. Původně tato přezdívka vznikla pro konkrétní letoun NASA koncem 50. let. Byl jím dvoumotorový turbovrtulový Convair C-131 Samaritan a první lidé, kteří „blicí kometu“, jak lze přezdívku přeložit, doslova pokřtili, byli astronauti programu Mercury a jejich podpůrný tým. Tento levný a dostupný simulátor stavu beztíže se osvědčil a proto je dnes ke stejnému účelu používána řada letounů po celém světě. NASA naposledy provozovala McDonnell Douglas C-9B Skytrain II a od roku 2015 využívá služby společnosti Zero-G, která vlastní upravený Boeing 727-200 přezdíváný G-Force One. Kanadská kosmická agentura naproti tomu používá lehký proudový letoun Falcon 20, který je však pro výcvik astronautů příliš malý a tak se používá pouze pro výzkum. A konečně Evropská kosmická agentura používá Airbus A310, který má na starosti společnost Novespace spadající pod francouzskou CNES. Novespace nabízí své lety i pro komerční účely a turismus a právě na palubě jejich letounu zažil světoznámý fyzik a popularizátor Derek Muller fascinující let.

Jak přistát na Marsu?

Jak přistát na Marsu

Mars je již od počátků dobývání vesmíru nejlákavější planetou pro robotický i budoucí pilotovaný průzkum. V současné době se jedná o nejlépe probádanou cizí planetu, na jejíž oběžné dráze pracuje celá řada automatických sond. Na povrch Marsu se vydaly desítky sond i vozítek, avšak jen zlomku z nich se podařilo úspěšně přistát. Mars je totiž pro přistání nesmírně složitým tělesem. Na jednu stranu obsahuje atmosféru, která nutí přilétající průzkumníky použít tepelný štít pro svou ochranu, na stranu druhou je tato atmosféra až příliš řídká, aby sestupující tělesa zpomalila dostatečně. Z tohoto důvodu je ke zpomalení zapotřebí dále využít raketových motorů. Jakýkoliv pokus o dobytí povrchu Rudé planety tak znamená použití kombinace různých přístupů pro dopravu sond na povrch.