Štítek ‘MRO’

Nová mapa vody na Marsu

Nově vytvořená mapa, která se zaměřuje především na minerály po celé planetě, byla pečlivě vytvořena z údajů, které během uplynulého desetiletí nasbíraly přístroje OMEGA (Observatoire pour la Mineralogie, l’Eau, les Glaces et l’Activité) na sondě Mars Express a CRISM (Compact Reconnaissance Imaging Spectrometer for Mars) na sondě MRO. Zmíněné minerály si můžeme představit jako horniny, které byly v minulosti pozměněny účinky vody a běžně se přetransformovaly v jíly a soli.  Na Zemi vznikají jíly ve chvíli, kdy voda reaguje s horninami, přičemž odlišné podmínky dávají vzniknout různým typům jílů. Například jílovité minerály jako smektit a vermikulit vznikají, když relativně malé množství vody reaguje s kameny a tak si zachovají většinu chemických prvků, které měly původní vyvřelé horniny. U zmíněného smektitu a vermikulitu se jedná o železo a hořčík. Pokud je však množství vody relativně velké, mohou být horniny pozměněny více – rozpustné prvky jsou odneseny pryč a na místě zůstávají na hliník bohaté jíly jako je kaolin.

Nová mapa Marsu od MRO

Vědci již brzy dostanou nový pohled na Mars, který jim poskytne vícebarevná mapa planety s rozlišením 5,6 gigapixelu pokrývající 86 % povrchu Marsu. Tato mapa odhalí rozložení desítek klíčových minerálů. Z těchto údajů mohou vědci třeba lépe porozumět obdobím, kdy na Marsu byla voda. Získají také lepší představu o tom, které oblasti si zaslouží vyšší prioritu pro podrobnější průzkum. První části této mapy zveřejnila NASA v rámci svého systému Planetary Data System. V průběhu dalších šesti měsíců budou uvolněny další, až nakonec bude zkompletován nejpodrobnější průzkum povrchu Marsu v celé dosavadní historii.

Tohle není Arrakis, tohle je Mars!

Po staletí vzhlížejí lidé k rudé planetě s nadějí, že na ní naleznou život. Prvotní nadšení ovšem vystřídalo vystřízlivění. Původní fotografie v nízkém rozlišení ze sond ukázaly něco jiného. Rudý, prašný a zdánlivě mrtvý svět. Bylo to vlastně zklamání, protože očekávaná senzace nepřišla. Čím jsme však zdokonalovali naše přístroje, tím více jsme začali tamním podmínkám rozumět, a vysvitla opět naděje, že tam dole by skutečně někde mohl být mimozemský život. Rozhodli jsme se to zjistit a vyslali na povrch vozítka, která brázdí zpustlou krajinou a hledají důkazy o tom, že tyto pustiny byly dříve jezera a koryta řek.

NASA prodloužila službu osmi vědeckým sondám

Po pečlivé analýze se NASA rozhodla prodloužit službu osmi misím z oboru planetárního výzkumu. Je to reakce na jejich dosavadní vědeckou produktivitu a také potenciál k prohloubení našich znalostí a chápání sluneční soustavy i vzdálenějších končin. Mise Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter, MAVEN, Mars Science Laboratory (rover Curiosity), InSight, Lunar Reconnaissance Orbiter, OSIRIS-REx a New Horizons tedy budou sloužit i dál, což je možné i díky tomu, že jejich technický stav zůstává stále velmi dobrý. Většina z těchto osmi misí se dočkala prodloužení o tři roky, ovšem výjimku tvoří OSIRIS-REx a InSight. Mise první jmenované sondy se prodlouží o celých devět let, což souvisí s přeletem k novému cíli. InSight má pokračovat do konce roku 2022, pokud elektrická energie, kterou bude mít sonda k dispozici, neumožní delší provoz.

Mars – nebo Arrakis?

Mars jako Arrakis - pohled na rover Perseverance v oblasti Seitah na Marsu v kráteru Jezero. Zdroj: mars.nasa.gov

Titulek, který zaujme už sám o sobě. Na snímku je nepochybně Mars, ale dunová pole a kamenité okolí připomínají fiktivní pouštní planetu Arrakis z románové série Duna od Franka Herberta. Na ten se nedávno odkazoval i Thomas Pesquet, který jej četl na ISS a při tom se mohl kochat výhledy na duny pozemské pouště Sahary. Marsovské duny právě navštívil jeden z nejdokonalejších pozemských robotů, toho času na Marsu, rover Perseverance. Z oběžné dráhy „Rudé planety“ jej zachytila kamera HiRISE sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Jejím snímkům i rozlišení je věnován i tento článek.

Zářijová Kosmoschůzka 2021

2021_09_1

Po dlouhé přestávce se vrací Kosmoschůzka. Tentokrát poslední středa v měsíci bude zároveň i předposledním zářijovým dnem, takže termín akce je 29.9.2021. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). Na úvod shrne Jiří Myška, co zajímavého se stalo v kosmonautice za uplynulé období. V další přednášce se Michal Václavík zaměří na Mars a zejména na lidské výtvory, které aktuálně brázdí jeho povrch či ho sledují z výšky. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

Tři sondy si společně posvítily na prašné bouře

Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.

OBRAZEM: Parádní autoportrét vozítka Zhurong

Že si Čína dává v posledních letech záležet na propagaci svých kosmických projektů, jsme se mohli přesvědčit třeba během mise Chang’e 5, která nám nabídla pohled na dopravu vzorků z Měsíce rovnou z několika kamer. Úctyhodné pokyvování hlavou přinesl také nevídaný nápad odhodit ze sondy Tianwen 1 kameru, která pak vyfotila celou sestavu mířící k Marsu. Nyní nás Čína opět překvapila. Vozítko Zhurong je již na Marsu necelý měsíc a nyní nám ukázalo, že i tenhle malý rover dokáže překvapit. Zhurong totiž na povrch Marsu vysadil malou kameru, která vyfotila nejen vozítko samotné, ale i přistávací plošinu. V tomto článku Vám ale přineseme i další fotky spojené s touto misí. Jako obvykle najdete na konci článku odkazy na obrázky v originálním rozlišení. Tentokrát opravdu vřele doporučuju jejich prohlédnutí – detaily jsou perfektní.

Neuvěřitelný pohled na Mars

Seán Doran nabídl světu naprosto dechberoucí podívanou, když zveřejnil video s vysokým rozlišením ze sondy Mars Reconnaissance Orbiter. Poslední dobou si sice pozornost na rudé planetě nárokuje mise Perseverance, ale i sondy, které krouží okolo planety mají co nabídnout. Video vzniklo z dat NASA, JPL & University of Arizona. Povrch planety fotografovala kamera HiRISE z 300 km výšky a původní soubor má velikost 28GB! 😮 Na videu jsou upravená Raw data autorem a převedená do formátu 4K video. Úžasný výsledek pak dotváří hudba Jesse Gallaghera.

MRO možná změní svou dráhu

Mars Reconnaissance Orbiter (MRO)

Agentura NASA zvažuje, že jedna z jejích nejstarších sond u Marsu změní svou oběžnou dráhu, aby mohla být k dispozici pro misi Mars 2020, jejíž hlavní prvek tvoří vozítko Perseverance. Jenže také zde je něco za něco. Tato změna na druhou stranu ovlivní sběr vědeckých dat a také dostupnost sondy pro ostatní mise. Americká sonda MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) byla vypuštěna v roce 2005 a k Marsu s sebou přinesla soubor šesti vědeckých přístrojů včetně kamery s vysokým rozlišením. Kromě vědeckého výzkumu se však MRO také hojně využívá k obousměrnému datovému přenosu mezi Zemí a sondami na povrchu rudé planety.