křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.
Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.
Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.
Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.
Společnost Cowboy Space zveřejnila podrobnosti o nosné raketě Big Iron, kterou vyvíjí pro vynášení plánované konstelace orbitálních datových center na oběžnou dráhu Země.
Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).
Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.
Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.
Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Dlouho se nestalo, aby se převážná část Vesmírných výzev týkala pilotované kosmonautiky. Dubnový díl vám tuto fanouškovsky vděčnou část kosmonautiky dopřeje vrchovatou měrou. Nejprve se podíváme na start lodi Sojuz MS-16, poté naopak na přistání Sojuzu MS-15. Ve třetí reportáži nás čeká výběr amerických pilotovaných lunárních landerů. Dále se k ISS vydá zásobovací loď Progress MS-14 a závěr bude patřit šesté várce ostrých družic Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.
Tento týden byl na kosmonautické události opravdu bohatý. Od oznámení tří pilotovaných landerů pro Měsíc, až po vrcholící přípravy na pilotovaný let Crew Dragonu s posádkou. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku budeme věnovat dronu, který má jako první létat v atmosféře Marsu. Ten dostal konečně jméno! V pravidelném souhrnu informací, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, se však podíváme i na přípravy mise DM-2, novou rampu pro raketu Electron, a nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Předstartovní tiskové konference byly tradiční součástí amerických pilotovaných misí. Poslední však proběhla před téměř devíti lety – před startem posledního raketoplánu na misi STS-135. Prvního května však NASA uspořádala rovnou několik tiskových konferencí – jde o neklamnou známku toho, že se po velmi dlouhé době připravuje mise, při které Spojené státy opět vyšlou na oběžnou dráhu pilotovanou kosmickou loď. Na tiskových konferencích zaznělo několik zajímavých informací, které Vám v tomto článku zprostředukujeme.
Dnes máme 1. května – začíná tedy měsíc, na jehož konci by se Spojené státy měly dočkat obnovení schopnosti vynášet na oběžnou dráhu astronauty v amerických lodích na amerických raketách. Z dlouhodobého hlediska americké pilotované kosmonautiky jde o událost mimořádného významu a NASA si to moc dobře uvědomuje. Také náš web udělá vše pro to, aby náš informační servis odpovídal důležitosti této mise. Dnes bychom se měli dočkat celkem čtyř tiskových telekonferencí, které budou věnovány právě startu pilotované testovací mise DM-2. Jednotliví účastníci proberou přípravy na misi ze všech úhlů.
Technici firmy United Launch Alliance minulý týden ve čtvrtek zvedli první stupeň rakety Atlas V a usadili jej na mobilní vzletovou plošinu. Na Mysu Canaveral tak začala finální fáze příprav na start armádního miniraketoplánu X-37B, který je zatím plánován na 16. května. První stupeň Atlasu V měří na délku 32,6 metru a je typický svou bronzovou barvou. Technici jej ráno vyvezli z montážní haly ASOC (Atlas Spaceflight Operations Center) k věži VIF (Vertical Integration Facility), následovalo připojení k jeřábu a zvednutí. Stupeň vybavený ruským motorem RD-180 byl pak přemístěn do útrob obslužné věže, aby mohl být vzápětí opatrně spuštěn na vypouštěcí plošinu.
Pilotovaný lander v programu Artemis má být větší než lunární modul v programu Apollo. Ten měl celkovou výšku 7,6 metrů, maximální průměr 3,7 metru a startovní hmotnost přibližně 14,5 tuny, v pozdějších misích 16,4 tuny. Lunární modul byl vynášen raketou Saturn V společně s kosmickou lodí Apollo. Po navedení třetího stupně rakety směrem k Měsíci se velitelská loď odpoutala a vzdálila. Následně se otočila a potom se spojila s lunárním modulem. Ten pak vytáhla z adaptéru na třetím stupni. Na kruhové oběžné dráze Měsíce se lunární modul s dvoučlennou posádkou odpojil od velitelské lodi ve výši přibližně 110 kilometrů, v pozdějších misích probíhalo odpojení na eliptické oběžné dráze Měsíce ve výši přibližně 18 – 110 kilometrů nad povrchem.
Odborníci z Kosmického střediska Mohammeda bin Rasheda (MBRSC) ve Spojených arabských emirátech postavili sondu pro průzkum Marsu známou pod anglickým názvem Hope. Její originální pojmenování v arabštině zní Al Amal, ale význam je v obou případech stejný – Naděje. Nyní byla tato sonda transportována do Japonska na kosmodrom Tanegašima. Tady podstoupí předstartovní kontrolu a následně začnou přípravy na její start na raketě H-IIA. Startovní okno se otevře 14. července a přílet první sondy z UAE k rudé planetě přijde v roce 2021, tedy v roce, kdy si tento stát připomene 50. výročí svého založení.
Na tlakové zkoušce za nízkých teplot si v předchozích měsících postupně vylámaly zuby prototypy Starship Mk1, Starship SN1 i Starship SN3. Testem s kapalným dusíkem prošla pouze Starship SN2, ale v jejím případě nešlo o kompletní prototyp, ale pouze o malou nádrž. Teprve až Starship SN4 dokázala překonat všechny nástrahy této zkoušky a v noci na pondělí úspěšně prošla tímto testem. Má tak před sebou zkoušky, ke kterým se předešlé typy nedostaly. Můžeme se těšit na statický zážeh a časem i na skok. A nesmíme zapomenout, že v montážní sekci už vzniká Starship SN5.
Družice Intelsat 901 už nemá skoro žádné pohonné látky a přesto se vrátila do komerční služby na geostacionární dráze nad Atlantikem – pomohlo jí k tomu zařízení MEV-1 od firmy Northrop Grumman, které se k ní 25. února připojilo. Šlo tehdy o první spojení dvou družic na geosynchronní dráze a také to bylo poprvé, kdy se spojily dvě družice, z nichž jedna na to nebyla stavěná. MEV-1 pak začal zajišťovat změny oběžné dráhy i orientace v prostoru, aby se o ně nemusel Intelsat starat. Intelsat 901 se na oběžnou dráhu dostal už v červnu 2001 pomocí rakety Ariane 4 a měl sloužit 13 let. Stále je schopen zajišťovat komunikační služby, ale kvůli nedostatku paliva musel přerušit svou funkci, ale nyní mu pomohl právě MEV-1.
Týden se s týdnem sešel a je ten nejvyšší čas na další Kosmotýdeník. Jako každou neděli vám přineseme přehled těch nejzajímavějších událostí, které přineslo na poli kosmonautiky uplynulých sedm dní. Začneme malým raketoplánem Dream Chaserem, který se dočkal svých prvních letových křídel, které by se s ním měly podívat do kosmického prostoru. Nevynecháme však ani dění kolem příprav Starship SN-4 a vypravíme se i za týmem stojícím za vozítkem Perseverance, který je nyní rozeset po celých Spojených státech. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
