Štítek ‘Pohled pod kůži’

Návrat k poslovi bohů – 12. díl / Pohled pod kůži

MMO

Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) neboli Mio, je menší ze dvou vědeckých družic mise BepiColombo, která v říjnu odstartovala na svou dlouhou cestu k Merkuru, a která bude od začátku roku 2026 nejmenší planetu Sluneční soustavy zkoumat. K tomu využije pětice vědeckých přístrojů, které nese na své palubě. Dalších jedenáct experimentů má k dispozici její evropský spolucestující, evropská vědecká družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Tyto přístroje jsme si již popsali v devátém a desátém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů. Dnes nám tedy zbývá podívat se na zmiňovanou pětici, pomocí které bude Mio zkoumat Merkur.

Návrat k poslovi bohů – 11. díl / Pohled pod kůži

MMO

Minulou sobotu jsme završili třídílnou minisérii věnující se podrobně konstrukci, systémům a vědeckým přístrojům evropské vědecké družice Mercury Planetary Orbiter (MPO), která je hlavní částí mise BepiColombo. Dnes tedy přichází čas, abychom se podívali na jejího menšího japonského sourozence Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), kterému se také přezdívá Mio. Jedenáctý díl našeho seriálu Návrat k poslovi bohů, který zároveň řadíme i do seriálu Pohled pod kůži, ve kterém podrobně rozebíráme konstrukce vědeckých sond, se tedy bude zabývat konstrukcí a základními systémy MMO, za jehož návrhem, výrobou a provozem stojí Japonská kosmická agentura (JAXA).

Návrat k poslovi bohů – 10. díl / Pohled pod kůži

Mercury Planetary Orbiter

V minulém díle našeho seriálu Návrat k poslovi bohů jsme si podrobněji popsali šest z celkových jedenácti vědeckých přístrojů družice Mercury Planetary Orbiter (MPO). Jednalo se o laserový výškoměr BELA, akcelerometr ISA, magnetometr MPO-MAG, radiometr a infračervený spektrometr MERTIS, neutronový a gama spektrometr MGNS a rentgenový spektrometr MIXS. Popsání všech jedenácti experimentů by však bylo na jeden článek až příliš a proto jsme tento pohled pod kůži rozdělili na dva články. Dnes se tedy k vědeckým přístrojům MPO vracíme a rozebereme si zbývající pětici, která se bude věnovat převážně podrobnému studium povrchu planety Merkur.

Návrat k poslovi bohů – 9. díl / Pohled pod kůži

MPO

BepiColombo je multidisciplinární meziplanetární misí, která se navíc skládá hned ze dvou vědeckých družic, které budou podrobně zkoumat nejméně probádanou terestrickou planetu Sluneční soustavy. Díky velkému množství tajemství, které Merkur skýtá a díky složitosti celé mise, která s sebou nese 16 vědeckých přístrojů, se v BepiColombo skrývá obrovský potenciál v oblasti průzkumu Sluneční soustavy a její historie. V minulém díle tohoto seriálu jsme se podívali na hlavní a podpůrné systémy vědecké družice Mercury Planetary Observer (MPO), což je hlavní vědecký průzkumník mise BepiColombo, za jehož výrobu a provoz je zodpovědná Evropská kosmická agentura (ESA). Jelikož už víme, jak funguje pohonný i navigační systém MPO, známe funkci a charakteristiky jejího solárního panelu, sady antén i termoregulačního systému, je čas podívat se dnes na to hlavní, tedy vědecké přístroje, které MPO na své palubě nese.

Návrat k poslovi bohů – 8. díl / Pohled pod kůži

MPO

Po podrobnějším pohledu na planetu Merkur, jakožto objektu vědeckého bádání evropsko-japonské mise BepiColombo, který jsme vám nabídli minulou sobotu, se dnes přesuneme z astronomie zpátky do kosmonautiky. Dnešní díl seriálu Návrat k poslovi bohů bude trochu unikátní tím, že půjde o vůbec první článek na našem webu, který bude patřit do dvou seriálů najednou. A jelikož se tento článek bude soustředit na konstrukci evropské vědecké družice Mercury Planetary Orbiter (MPO), tím druhým seriálem nebude nic jiného, než vámi oblíbený Pohled pod kůži, ve kterém do detailu rozebíráme konstrukce kosmických strojů, zejména vědeckých sond, a jejich vědeckého vybavení.

Pohled pod kůži: LISA Pathfinder (koloidní mikrotrysky)

LISA Pathfinder

LISA Pathfinder je technologický demonstrátor pro budoucí velkou misi nazývanou eLISA (Evolved Laser Interferometr Space Antenna), která bude zkoumat gravitační vlny a její start je plánován až na první polovinu třicátých let. Tak vzdálené datum startu je odůvodněno vysokou náročností a vyspělostí konstrukce sondy. Některé technologie, které má eLISA nést na své palubě je ještě potřeba doladit a zjistit, které z možných provedení je to nejvhodnější. Jiné technologie dokonce ještě ani nebyly vyvinuty. A právě na jeden z klíčových komponentů se podíváme v dnešním Pohledu pod kůži. V tomto článku podrobně rozebereme konstrukci mikrotrysek sloužících k přesnému udržování polohy sondy LISA Pathfinder v prostoru. S hrdostí můžeme říci, že na vývoji a výrobě této vysoce vyspělé technologie mají své otisky i zlaté české ručičky.

Pohled pod kůži – Tiančou

Vím, že když vyšel minulý díl seriálu Pohled pod kůži, sliboval jsem, že v dalším bude řeč o vědeckých přístrojích na sondě Juno. Tento plán vzal za své, když na webu spaceflight101.com vyšel článek o konstrukci čínské automatické zásobovací lodi Tiančou, jejíž start by měl přijít v nejbližších dnech. Z hlediska aktuálnosti tohoto atraktivního a zajímavého tématu jsme tak změnili plánované pořadí dílů v seriálu Pohled pod kůži, ale doufáme, že našim čtenářům tato neplánovaná změna nebude vadit.

Pohled pod kůži: Juno (konstrukce)

Po delší době opět přichází nový díl našeho nepravidelného seriálu Pohled pod kůži, který se snaží maximálně rozebírat technologické řešení konstrukce nejrůznějších kosmických sond. Každému kosmickému průzkumníkovi věnujeme několik dílů, přičemž v každém se věnujeme jiné části. Dnes otevíráme kapitolu nové sondy. Řeč bude o nejnovějším průzkumníkovi Jupitera, americké sondě Juno. A jak už je v našem seriálu zvykem, začneme základními informacemi o samotné konstrukci hlavních systémů sondy. V příštím díle nás bude čekat přístrojové vybavení.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (návratové pouzdro)

Dnešním dílem zakončujeme čtyřdílnou sérii věnovanou sondě OSIRIS-REx. V minulých dílech jsme rozebrali základní konstrukci této sondy, její vědecké přístrojesamotný odběrný mechanismus. Dnes si posvítíme na poslední důležitou část této kosmické sondy, pouzdro, které dopraví na zemi odebrané vzorky regolitu z asteroidu Bennu. A kdo zná náš seriál pohled pod kůži, ten už ví, že půjde o pokud možno co nejpodrobnější rozbor, jaký se z veřejně dostupných zdrojů dá získat. Pokud tedy chcete vědět, jaká je konstrukce tohoto pouzdra, jste na správném místě.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (odběrné zařízení)

Hlavním (a mediálně i vědecký nejatraktivnějším) cílem americké sondy OSIRIS-REx je odebrat vzorky hornin z povrchu asteroidu Bennu a dopravit je za Zemi pro podrobnou analýzu. Ke splnění tohoto cíle jsou potřeba dva hlavní systémy – mechanismus pro odběr a manipulaci s možná až dvěma kilogramy vzorků z povrchu asteroidu a návratové pouzdro, které tyto vzorky bezpečně dopraví na Zemi. V našem nepravidelném seriálu jsme se již seznámili s konstrukcí sondy i jejími vědeckými přístroji. Dnes se podíváme na zoubek právě systému TAGSAM (Touch-And-Go-Sample Acquisition Mechanism), který se stará o odběr vzorků a manipulaci s nimi. V příštím díle se zaměříme na návratové pouzdro.