Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Velikonoce s kosmonautikou

kosmo vajíčka

Vesmír je v neustálém pohybu bez ohledu na svátky a tak se pořád někde něco děje, nebo probíhá výzkum různými kosmickými sondami. Velikonoce jsou svátky hodně propojené s vesmírem, vždyť jak známo Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, tedy Velikonoční neděle připadá na tu po prvním jarním úplňku. Ačkoli je to svátek pohyblivý, často nám příroda během Velikonoc připomíná poslední souboje mezi zimou a jarem, třeba právě jako letos. Ani u nás na portálu, jak vidíte den co den, jsme příliš nezvolnili a tak i během Velikonoc se snažíme přinést zajímavosti ze světa kosmonautiky a výzkumu vesmíru. A protože i u nás doma čekala na koledníky vajíčka s vesmírnými motivy, nebylo už daleko k nápadu trochu zvolnit a podívat se na Velikonoce i z trochu jiného pohledu.

Astronauti na ISS v roli sklenářů

Kdo by neznal modul Cupola, který díky svým velkým oknům umožňuje pořizovat působivé fotky zemského povrchu? Modul postavený v Evropě se na stanici dostal už v roce 2010 a od té doby byl mnohokrát použit. Inženýři si při návrhu dali záležet, aby vytvořili sedm velkých oken, jejichž údržba a případná oprava by nebyla tolik složitá, nebo dokonce nebezpečná. Počítalo se s tím, že se sklo může poškrábat a časem jej bude potřeba vyměnit. K takové operaci došlo na palubě stanice před pár dny. Vyměnit sklo v okně Vašeho domu není moc složité, ale na ISS všechno komplikuje značný rozdíl tlaků mezi obytným prostorem a vnějším vakuem.

Kosmotýdeník 239 (10.4. – 16.4.)

Vizualizace průletu sondy Cassini skrz výtrysky na Enceladu.

V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.

Meteodružice ve vakuové komoře

Čas od času nám čtenáři napíší, že mají zájem o kratší články, které se věnují pozemním přípravám a zkouškám nejrůznějších projektů. Rádi jim vycházíme vstříc, pokud se objeví nějaká povedená fotka související s tímto tématem. V březnu byla do termálně-vakuové komory spuštěna americká družice GOES-S, aby otestovala své schopnosti fungovat v chladné prázdnotě vesmíru na geostacionární dráze. Fotka je to povedená a navíc ukazuje rozměry kosmické techniky v přímém srovnání s lidskou postavou.

Europa a Enceladus – místa pro život?

Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.

ŽIVĚ: Výzkum mimozemských oceánů

Americká kosmická agentura NASA svolala na dnešní den tiskovou konferenci, která by mohla přinést zajímavé informace. Stejně jako vždy je třeba krotit spekulace o objevu mimozemského života. Očekávat ale můžeme pokroky ve velmi atraktivním tématu – výzkum oceánů mimo Zemi. Ke slovu se dostanou specialisté, kteří pracují na Hubbleově teleskopu, ale i ti, kteří jsou svázáni se sondou Cassini. Pokroky v tomto směru jsou velmi důležité z hlediska přípravy mise Europa Clipper, ale i jakéhokoliv budoucího hledání mimozemského života. V tomto článku můžete celou tiskovou konferenci sledovat živě.

Čína šlape na plyn v datových přenosech

Čína se v těchto dnech posouvá na další technologický stupínek. Dnes ve 13:03 našeho času odstartovala z kosmodromu Si-čcchang raketa Dlouhý pochod 3B, která vynesla do vesmíru první čínskou družici schopnou vysokokapacitního datového přenosu. Jde však také o experimentální misi, která má navíc ověřit fungování iontového motoru a laserovou komunikaci.

Nebeská loď odstartuje již brzy

Na první pohled se mohou názvy čínských projektů míchat, ale je to jednoduché – kosmická stanice Tiangong je Nebeský palác, pilotovaná kosmická loď nese jméno Šenčou, což znamená Božská loď. Nyní budeme muset do našeho slovníku zařadit spojení obou názvů – automatická zásobovací loď se totiž jmenuje Tiančou, což znamená Nebeská loď. V těchto dnech se připravuje start jejího prvního exempláře. Pokud se nic nezmění, mělo by k tomuto momentu dojít 23. dubna ve 12:20 SELČ.

AKTUALIZOVÁNO: Sojuz MS-02 se vrátil domů

Sergej Ryžikov, Robert Kimbrough a Andrej Borisenko v době vzniku tohoto článku odpočítávají poslední hodiny pobytu ve stavu mikrogravitace. Dnes přišel čas ukončit 171 dní dlouhý pobyt na stanici a vrátit se domů. Kosmonauti startovali na svou kosmickou misi vloni 19. října a po dvou dnech se spojili s ISS – ve vesmíru tedy stráví dohromady 173 dní. Náš článek vychází v jedenáct hodin dopoledne a už za hodinu začne vysílání NASA TV, která pokryje závěrečnou fázi návratu. Pokud tedy máte zájem sledovat živě celé dění, nabízíme Vám v článku integrovaný přehrávač NASA TV i plánované časy.

Kosmotýdeník 238 (5.4. – 9.4.)

Je tu nedělní poledne a tudíž nastává ideální čas pro týdenní souhrn nejzajímavějších událostí, které nám přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na rošádu v nosičích pro dva italské satelity, které podmínily start lovce exoplanet evropského satelitu CHEOPS a také náklad první mise Red Dragonu v roce 2020. V dalších tématech prověříme, jak probíhalo balení nákladní lodi Cygnus, také jak se zabalila posádka odlétající z ISS a podíváme se i na další zprávy. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.