Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

ESA žádá kandidáty na kosmonauty o trpělivost

Evropská kosmická agentura vydala zprávu, ve které žádá o trpělivost při zpracování více než 23 000 žádostí o vstup do oddílu astronautů. Konečný počet dalece překonal i ty nejoptimističtější odhady agentury. Vedoucí oddělení kosmické medicíny ve středisku astronautů EAC, Guillaume Weerts, je členem týmu, který vede výběr astronautů. Podle jeho slov můžeme počet žádostí považovat za pozitivní signál úrovně zájmu o kosmické aktivity v Evropě. Jedním dechem však dodává, že zpracování těchto žádostí bude nějaký čas trvat.

Orion se už začíná skrývat pod panely

Experti na Kennedyho středisku na Floridě se pustili do závěrečné fáze příprav lodi Orion na misi Artemis I. Začala totiž instalace oblých panelů, které jsou součástí sestavy LAS. Tyto panely budou celkem čtyři a po jejich instalaci bude sestava LAS již kompletní. Technici z divize EGS (Exploration Ground Systems) Kennedyho střediska s kolegy z firmy Jacobs už nedávno připojily ke špičce lodi Orion samotnou záchrannou věžičku. Následně mohlo začít zvedání lehkých panelů, které společně vytvoří aerodynamický kryt. Ten má loď chránit před silným hlukem a vibracemi při startu. Jeden ze čtyř panelů je vybaven dvířky a právě přes něj bude možné před startem vstoupit do kabiny. Po startu, když už nebude potřebná, se 13,5 metru vysoká věžička LAS odhodí, čímž dojde k odlehčení nákladu.

Interakce mezi roboty a kosmickou stanicí

V dubnu 2021 se autonomně poletující robot typu Astrobee (viz náš starší článek), pojmenovaný Bumble, dočkal testu na palubě Mezinárodní kosmické stanice. Zkouška spočívala v průzkumu simulované anomálie. Simulace byla založena na tom, že by systémy podpory života na stanici detekovaly vysokou koncentraci oxidu uhličitého. Pokud by taková situace reálně nastala, představovala by pro sedm lidí, kteří žijí a pracují v této unikátní laboratoři, značné nebezpečí. Tady šlo ale pouze o simulaci. Malý robot krychlovitého tvaru se svižně pustil do pohybu po stanici, aby našel místo označené jako vpusť pro cirkulaci vzduchu. Následně zde použil své kamery a software analyzující záběry, aby hledal cizí objekt blokující vpusť vzduchu. Cizí objekt opravdu našel – ponožku. Ale žádný strach, jelikož šlo o simulaci, byl to jen vytištěný obrázek ponožky. Když Bumble detekoval překážku, zavolal si o pomoc s jejím odstraněním.

ŽIVĚ: Instalace držáku třetího panelu iROSA

Američan Mark Vande Hei a Japonec Akihiko Hošide v úterý nainstalují na část příhradové konstrukce stanice ISS označované P4 speciální držák. Ten umožní budoucí instalaci a rozložení třetího ze šesti nových fotovoltaických panelů iROSA, který vylepší jeden z osmi energetických kanálů (4A), který dodává energii například do modulů Harmony či Columbus. Oba muži také vymění zařízení měřící elektrický potenciál na panelech a blízkých površích. Přímý přenos začne v úterý ve 13:00 SELČ a oba astronauti opustí přechodovou komoru modulu Quest kolem 14:30. Jejich výstup by měl podle odhadu trvat zhruba 6 hodin a 50 minut.

Testy vibrací rakety SLS

Když jedete po nezpevněné cestě, tak můžete sedět i ve specializovaném off-roadu a přesto zažijete větší či menší úroveň vibrací a nárazů. Částečně za to může jev zvaný přirozená (též vlastní) frekvence. Jde o frekvenci, kterou má každý objekt a ta je vydávána ve chvíli, kdy objekt udeříme. Když se okolní vlivy jako je rychlost jízdy či (ne)rovnost silnice správně sejdou, začne auto vibrovat na své vlastní přirozené frekvenci. A proč na webu o kosmonautice píšeme o autech? Protože je to dobrý příměr z běžného života. Raketa prodírající se atmosférou, je na tom totiž úplně stejně. I raketa má svou přirozenou frekvenci a zažívá při startu dynamické procesy. Porozumění těmto frekvencím a jejich parametrům, je nezbytně důležité pro řízení raket – včetně velké chystané SLS – aby jejich atmosférická „silnice“ vedoucí na oběžnou dráhu byla co možná nejbezpečnější.

Curiosity navštívila geologicky atraktivní oblast

Velkou pozornost na sebe v posledních měsících poutá vozítko Perseverance, ale neměli bychom zapomínat ani na jeho staršího sourozence, tedy vozítko Curiosity, které již povrch Marsu brázdí devět let. Vozítko stále stoupá na horu Mount Sharp (Aeolis Mons) uprostřed kráteru Gale, který má průměr 154 kilometrů. Při své cestě vozítko navštívilo oblast, ve které pořídilo zajímavé fotky. Vše krásně zachycuje panorama pořízení kamerou MastCam během 3. července (3167. sol pobytu Curiosity na Marsu). Díky sondám, které obíhají kolem Rudé planety, víme, že se Curiosity nachází mezi oblastí, která je obohacena jílovitými minerály a lokalitou, kde dominují takzvané sulfáty. Geologické vrstvy v tomto místě mohou ukázat, jak kdysi dávno kráter Gale vysychal. Podobné změny jsou vidět i na jiných místech a jejich průzkum hezky zblízka byl hlavním dlouhodobým cílem mise.

Kosmotýdeník 466 (16.8. – 22.8.)

Je tu neděle a tedy ideální čas ohlédnout se za kosmonautickými aktivitami uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát v hlavním tématu posvítí na zajímavou nízkonákladovou připravovanou misi ESCAPADE, která má poněkud dramatický vývoj, střídá nosiče a nyní změnila zásadně i svoji vlastní podobu. K Marsu by každopádně měla vyrazit už v roce 2024 a aktuálně vstoupila do fáze C, což umožňuje začít podrobný návrh a výrobu vědeckých přístrojů. V dalších tématech se podíváme na to, jak to aktuálně vypadá se startem lodi Starliner, že čínský marsovský rover dokončil primární misi, anebo na nově otevřené okno na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Tři sondy si společně posvítily na prašné bouře

Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.

Horní stupeň Ariane 5 pro JWST míří na kosmodrom

Horní stupeň rakety, která má v závěru letošního roku vynést Dalekohled Jamese Webba (JWST), vyrazil na cestu do Francouzské Guyany, kde sídlí evropský kosmodrom. JWST bude největším a nejpokročilejším teleskopem, jaký se kdy dostal do kosmického prostoru. Tohoto mezinárodního projektu se účastní také agentura ESA a součástí jejího podílu je i zajištění služeb, které souvisí se startem teleskopu. Ve spolupráci s mezinárodními partnery byla ESA zodpovědná i za vývoj a kvalifikační proces úprav rakety Ariane 5, aby odpovídala požadavkům na start JWST.

ŽIVĚ: Devátá porce družic OneWeb

Na vzletové rampě 31/6 kosmodromu Bajkonur už stojí nosná raketa Sojuz 2-1b. Ta by měla 23 minut a 17 sekund po půlnoci vynést na nízkou polární oběžnou dráhu 34 nových družic OneWeb, které budou zajišťovat celosvětové připojení k internetu. Od adaptéru připojeného k hornímu stupni Fregat se budou družice uvolňovat postupně, přičemž Fregat se před každým oddělením postará o změnu orientace v prostoru. Pokud se Vám tedy nechce v noci ze čtvrtka na pátek spát, můžete sledovat přímý přenos, který najdete v tomto článku. Tedy, abych byl přesnější, v článku najdete dokonce přenosy dva. Ten první je přímo od společnosti OneWeb, druhý pak od ruské kosmické agentury Roskosmos.