Rusko-americko-německá posádka Sojuzu

Kosmická loď Sojuz MS-09 startovala do vesmíru minulý týden ve středu a k Mezinárodní vesmírné stanici se připojila o dva dny později, tedy v pátek 8. června. Po nezbytné sérii kontrol bylo možné otevřít průlez mezi lodí a stanicí, takže se mohly obě trojice astronautů potkat – 56. dlouhodobá expedice pod velením Andrew Feustela byla kompletní. V dnešním článku Vám přineseme tradiční představení obou mužů a jedné ženy, jejichž osudy se spojily právě účastí na misi Sojuz MS-09. Tito tři lidé ze tří různých států budou dalších zhruba šest měsíců žít a pracovat na největším výtvoru, který lidstvo vybudovalo mimo zemský povrch – na Mezinárodní vesmírné stanici, která krouží 400 kilometrů nad našimi hlavami.

Zeptejte se astronauta!

Pokud máte ve svém okolí mladého fanouška (nebo fanynku) kosmonautiky, zbystřete. Děti mají spoustu otázek, na které se těžko odpovídá, ale teď se otevírá možnost zeptat se přímo Andrew Feustela. Pokud se Vám podaří vymyslet nějakou originální a třeba i vtipnou otázku, máte velkou šanci, že se Váš dotaz dostane až k americkému astronautovi, který právě pobývá na ISS. Otázky bude na Zemi shromažďovat tým „Do kosmu s Krtkem“ a ty nejlepší pošle na mezinárodní vesmírnou stanici, kde na ně Andrew ze svého notebooku odpoví. Otázky by měly být opravdu originální – všichni astronauti už během své kariéry nejméně stokrát odpovídali na otázky týkající se vesmírné toalety nebo toho, jak na stanici vypadá spánek – ostatně takové odpovědi se dají ve velkém množství najít na internetu.

Pohled do zákulisí znovupoužitelnosti

Když dnes v kosmonautice zazní slovo znovupoužitelnost, téměř každý si vybaví soukromou společnost SpaceX. Někomu přitom stávají vlasy na hlavě, jiní zase pějí oslavné ódy nebo mají „husí kůži“ při představě přistávajícího raketového stupně. Současný souboj vesmírných dopravců má, tedy jak se zdá, jasného vítěze, anebo ne? Jak je to tedy se znovupoužitelností doopravdy? Rozhodl jsem se, že se bez zbytečných příkras pokusím podívat do zákulisí současné kosmonautiky. To přitom nebyl úkol vůbec jednoduchý, proto hned v úvodu článku raději podotýkám, že bych nerad někoho zklamal. Je to však cena za objektivitu a obzvlášť v tomto směru je opravdu těžké být nohama na zemi. To, co však nakonec zůstává jsou fakta, a právě ty jsem se snažil dát v co nejhojnější míře dohromady. Tak tedy pojďme na to.

61 let vývoje rakety Atlas

thumbnail

Raketa Atlas V je dnes jedním z nejpoužívanějších a nejspolehlivějších kosmických nosičů. Její úspěch je založen na vývoji dlouhém více než 60 let. Současná verze Atlasu je tedy poslední v dlouhé řadě vývojových variant sahajících do samotných počátků kosmické éry. Dnešního dne, přesně před 61 lety se uskutečnil historicky první start Atlasu. Ačkoliv skončil neúspěchem a raketu ještě čekalo mnoho dalších explozí, Atlas si postupem času získal důvěru a svou pevnou pozici v těžké konkurenci orbitálních nosičů. V dnešním článku Vám nabídneme video s českými titulky, které velice podrobně popíše konstrukci i vývoj rakety Atlas od jejího úplného počátku až do dnešních dní včetně výhledu do blízké budoucnosti.

Evropský vědecký JUICE (1) Tepelné zkoušky dvojčete

Sonda Juice se vydá zkoumat Jupiter a jeho měsíce

Evropská kosmická agentura řadí v posledních letech své vědecké projekty do tří kategorií – S (malé), M (střední) a L (velké). Největší pozornost pochopitelně přitahují projekty ze třetí kategorie, které můžeme označit za vlajkové lodě výzkumu. Jsou největší, nejdražší, mají nejsmělejší cíle a nesou špičkovou techniku. Zatím nebyl v novém programu Cosmic Vision vypuštěn žádný kosmický průzkumník, ale to neznamená, že se nic neděje. Právě naopak – první exempláře kategorií S (Cheops) a M (Solar Orbiter) se pomalu chystají na start a pozadu nezůstává ani první zástupce kategorie L.

Oranžovobílé pásy v pohybu?

Zhruba před rokem jsem si pro Vás připravili tak trochu jiný krátký článek. Ukázali jsme Vám velmi neobvyklý obrázek, dali tři nápovědy a nechali Vás tipovat. Slibovali jsme, že možná budeme podobné články publikovat častěji, ale nakonec to trvalo skoro rok. K nedělnímu odpoledni se ale hodí odlehčené téma a proto Vám přinášíme další možnost tipovat. Co vidíme na náhledovém obrázku tohoto článku (kliknutím jej můžete zvětšit)? Stejně jako minule, dostanete tři nápovědy: Administrátor NASA, Evropa, vlevo od červené. Správnou odpověď najdete na konci tohoto článku.

Kosmotýdeník 299 (4.6. – 10.6.)

Start pilotované lodě, evropský astronaut na Mezinárodní kosmické stanici, objev organických molekul na Marsu a mnoho dalšího. Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky opravdu napěchovaný událostmi. V Kosmotýdeníku si shrneme i ty události, pro které během týdne nezbylo místo. V hlavním tématu zamíříme do čisté místnosti, kde se připravují velmi zajímavé zlaté chladiče pro dalekohled Jamese Webba, ale nevynecháme třeba ani odklad mise ICON na raketě Pegasus XL. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Průzkum veřejného mínění o programech NASA

"Meatball"- původní logo NASA

Článek na webu SpaceNews ze 6. 6. 2018 ukazuje průzkum veřejného mínění uskutečněný společností Pew Research Center ve dnech 27. 3. až 9. 4. 2018, s 2541 respondenty (s náhodnou chybou 2,7%), že je důležité, aby USA zůstalo vedoucí silou v průzkumu vesmíru (80% oproti 58% v r. 2011). Také se zvýšila podpora ISS (80% oproti 64% v r. 2014). 63% respondentů chápe za prioritu NASA sledování klimatu Země (což představuje 9% rozpočtu NASA pro divizi věd o Zemi) a 62% sledování potenciálně nebezpečných asteroidů (cca 0,5% rozpočtu NASA pro program planetární ochrany).

Češi pomohli rozlousknout záhadu blesků na Jupiteru

Už od března 1979, kdy kolem Jupiteru prolétla sonda Voyager 1 si vědci lámali hlavu nad původem Jupiterových blesků. O tom, že se na největší planetě naší soustavy blýská, se spekulovalo už několik set let, ale teprve až Voyager 1 tyto úvahy potvrdil. Když malá sonda prolétla kolem obří planety, naměřená data ukázala, že radiové signály související s blesky, nekorespondují s radiovými signály, které blesky vytváří na Zemi. Nyní se na tyto otázky podařilo najít odpovědi. Vznikly totiž dvě studie zaměřené právě na blesky na Jupiteru. Nás může těšit, že u jedné studie hráli prim Češi – Ondřej Santolík a Ivana Kolmašová z oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

BepiColombo se připravuje na kosmodromu

V Kourou probíhá několikaměsíční kampaň zaměřená na předstartovní přípravu evropsko-japonské mise BepiColombo. Ještě než celá mise odstartuje ze zdejšího kosmodromu na raketě Ariane 5 a zahájí svou cestu k Merkuru je potřeba udělat hodně práce. Jednotlivé díly – evropská sonda MPO, japonská MMO, sluneční štít a transportní modul dorazily do Jižní Ameriky na přelomu dubna a května. Po příletu na letiště následovala přeprava po silnici do přípravné haly S5, kde byly jednotlivé díly vyjmuty z transportních kontejnerů a mohla začít jejich inspekce. Když se neobjevily žádné problémy, inženýři aktivovali palubní systémy a pustili se do kontrol.