Budoucí lunární landery vyslané k Měsíci v rámci programu Artemis by mohly používat korekční trysky nové generace. Jde vlastně o malé raketové motory, které mají za úkol korigovat dráhu či výšku stroje, stejně tak mohou zajišťovat i vstup na oběžnou dráhu Měsíce nebo sestup k povrchu. Než se však tyto malé raketové motory vydají k Měsíci, aby tam doručily vědecké přístroje a technologické demonstrátory, musí projít zevrubným testováním na pozemských zkušebních stanovištích.
Zhruba tři týdny probíhalo sestavování a svařování testovacího prototypu lodi Starship SN3, který SpaceX postavila na jihotexaské základně Boca Cica. Nyní přišel čas pokročit o další krok vpřed. Sestavená spodní část zkušebního prototypu právě nyní (29. března 15:00) míří na nedalekou vzletovou rampu a díky YouTube kanálu Lab Padre můžete celý přesun sledovat v přímém přenosu. Na rampě bude Starship SN3 instalována na masivní podstavec, který před pár dny dostal několik hydraulických pístů. Ty budou tlačit na spodní část nádrží a tím mají simulovat síly a vibrace od pracujícího motoru Raptor. V dalších dnech se dá očekávat tlaková zkouška celé konstrukce, instalace motoru Raptor, statický zážeh a pak (doufejme) i slibovaný skok do 150 metrů. A abychom nezapomněli – montážní oblast nezůstala dlouho prázdná – jakmile Starship SN3 odjela, začalo se zde pracovat na sestavování Starship SN4. Pokud se testy „trojky“ povedou, měla by „čtyřka“ let do větších výšek.
Máme za sebou další týden a je tedy čas na aktuální vydání Kosmotýdeníku. I tento týden se hodně věcí točilo kolem dopadu koronaviru na kosmonautiku a proto se v hlavním tématu budeme věnovat omezením, které musela přijmout ESA v rámci svých meziplanetárních misí. Dojde však i na další zprávy. Podíváme se na povedené fotografie ze startu Atlasu V, prozkoumáme novinky kolem Starship a připravovaného skoku do 150 metrů a nevynecháme ani další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: AEHF, Atlas V, Boca Chica, Cluster II, covid-19, Dragon XL, ESA, Falcon Heavy, Kosmotýdeník, Mars Express, Solar Orbiter, SpaceX, Starship SN-3, TGO, ULA 
V rámci kampaně Send Your Name to Mars vyzývala NASA veřejnost po celém světě, aby se lidé přes internet zaregistrovali a jejich jména pak na Mars dopraví vozítko Perseverance. Celkově se do akce zapojilo 10 932 295 lidí. Jména byla elektronovým paprskem vypálena na tři křemíkové čipy o velikosti nehtu. Společnost jim dělá 155 esejí od finalistů výzvy k pojmenování tohoto vozítka. Čipy byly následně 16. března na Kennedyho středisku připojeny k hliníkové desce na roveru Perseverance. Je to další důkaz blížícího se startu – ten nás čeká už v létě a v kráteru Jezero by se mělo přistávat 18. dubna 2021.
NASA vybrala firmu SpaceX jakožto dodavatele zásobovacích služeb pro lunární stanici Gateway. Nový kontrakt stojí na základech úspěšné spolupráce, v rámci které probíhá zásobování Mezinárodní kosmické stanice. K vynesení nové lodě Dragon XL použije SpaceX svou raketu Falcon Heavy a vše bude probíhat v rámci programu GLS (Gateway Logistics Services). Lunární stanice Gateway je klíčovým prvkem programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé vrátit na povrch Měsíce. Ačkoliv se v současné době spekuluje o možnosti vynechat Gateway z plánu přistát na Měsíci v roce 2024, NASA opět zdůraznila význam této stanice tím, že oznámila uzavření kontraktu na její zásobování.
Další měsíc utekl jako voda a pomalu nám končí březen. Ještě než se s ním ale rozloučíme, nemůže chybět tradiční Pokec s kosmonautixem – tentokrát již s půlkulatým pořadovým číslem 15! Pokud si tedy chcete vyčistit hlavu od zpráv o epidemii (byť očekávám, že otázkám na toto téma se asi úplně nevyhneme), můžete se u nás zastavit – jako obvykle v pátek od 20:00. Náplní zhruba dvouhodinového živého vysílání bude jako vždy odpovídání na otázky diváků v chatu. Pokud tedy máte chuť zúčastnit se pohodové diskuse na téma, které nás všechny baví, máte v našem přenosu dveře otevřené.
Londýn byl v šedesátých letech šedivým, nepříliš přívětivým místem, kde byl pořád patrný vliv druhé světové války. Všude se stavělo a slavné město se pomalu probíralo z popela. Ona „melancholie rozbořených zdí“ jakoby přecházela i na lidi kolem. Do tohoto nepřívětivého prostředí plného neonových poutačů jednoho zářijového večera roku 1968 přijel hledat štěstí neznámý muž z Čech, který v následujících letech svým osobitým stylem obohatí architekturu jako málokdo. Tehdy 31letý Jan Kaplický přicestoval do neznámé země se sto dolary v kapse a nákresy, které tvořilo jeho portfolio. Avšak nezahálel a rychle si udělal jméno jako výborný návrhář a vizionář. Během dvou let v Londýně už navrhoval například Národní divadlo u Denyse Lasduna a navázal spolupráci s takovými velikány, jako Richard Rogers nebo Norman Foster. Ovšem sám se cítil spíše nespokojen. Neuměl se totiž ztotožnit s jednoduchými tvary, protože již tehdy jeho vize vedly jiným směrem. Život Jana Kaplického byl tak trochu předurčený designu, protože se narodil do rodiny významných umělců. Jeho otec – Josef Kaplický, byl učitelem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a stal se uznávaným grafikem a sochařem a vypracoval například i některé přebaly knih.
Rubrika Historie, Ostatní Štítky: Daniel Lazecký, Future systems, Jan Kaplický, Ondřej Doule, Stratelit, Tomáš Rousek, vesmírná architektura, X Prize 
První start pro Kosmické síly Spojených států amerických od jejich založení je plánován na čtvrtečních 19:57 SEČ, kdy se otevírá dvouhodinové startovní okno. Raketa Atlas V v konfiguraci 551 vynese komunikační družici odolnou proti rušení s cenovkou kolem jedné miliardy dolarů. Šestá družice systému AEHF (Advanced Extremely High Frequency) bude umístěna na geostacionární dráze, odkud má zajišťovat spojení velení armády s jednotlivými složkami v terénu. Dříve tyto družice spadaly pod americké letectvo, ale když byly v prosinci založeny Kosmické síly, přešla správa těchto armádních družic právě pod ně.
Příbuzní amerického astronauta budou na dálku přes půl světa sledovat, jak se jejich člen rodiny 9. dubna vydává z Kazachstánu na oběžnou dráhu, kde stráví půl roku na Mezinárodní kosmické stanici. Je to samozřejmě způsobeno omezeními cestování a přísnými nařízeními, která mají zpomalit epidemii COVID-19. V důsledku těchto nařízení se členové rodiny nebudou moci vydat na kosmodrom Bajkonur, aby mohli na vlastní oči sledovat start. „Situace se rychle měnila, ale když se zavřely (ruské) hranice pro všechny kromě držitele ruských pasů, bylo to pro nás složité. Nyní hosté přizvaní na start nemohou letět do Moskvy a zase zpátky, aby se dostali na Bajkonur,“ uvedl Chris Cassidy minulý týden ve čtvrtek a dodal: „Takže nám zavřeli bránu. Přišli jsme o poslední stéblo naděje, že bychom mohli mít morální podporu v den startu. Jako posádka Sojuzu můžeme mít 15 hostů, které pozveme na start včetně našich manželek a dětí. Nikdo z nich ale nedorazí.“
Rubrika Aktuální dění Štítky: Anatolij Ivanišin, Chris Cassidy, covid-19, ISS, Ivan Vagner, Sojuz MS-16 
Jak jsme Vás již v noci na dnešek informovali v krátké zprávě, během zkoušek padákového systému došlo k mimořádné situaci, která ve svém výsledku vedla ke zničení testovací makety lodi Crew Dragon. Tohle zařízení SpaceX používala k testům padákového systému, který je v podstatě posledním známým závažným prvkem, který brání v realizaci pilotované testovací mise DM-2. Hned na začátek je ale potřeba říct, že ke zničení makety nedošlo vinou padáků. Problém potkal helikoptéru, která měla testovací zařízení vynést do potřebné výšky.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
30. března 2020
