Dragon XL – zásobovací loď pro Gateway

NASA vybrala firmu SpaceX jakožto dodavatele zásobovacích služeb pro lunární stanici Gateway. Nový kontrakt stojí na základech úspěšné spolupráce, v rámci které probíhá zásobování Mezinárodní kosmické stanice. K vynesení nové lodě Dragon XL použije SpaceX svou raketu Falcon Heavy a vše bude probíhat v rámci programu GLS (Gateway Logistics Services). Lunární stanice Gateway je klíčovým prvkem programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé vrátit na povrch Měsíce. Ačkoliv se v současné době spekuluje o možnosti vynechat Gateway z plánu přistát na Měsíci v roce 2024, NASA opět zdůraznila význam této stanice tím, že oznámila uzavření kontraktu na její zásobování.

Start Falconu Heavy na misi STP-2

Start Falconu Heavy na misi STP-2
Zdroj: https://www.flickr.com/photos/spacex/

SpaceX už má mnoho zkušeností se zásobováním Mezinárodní kosmické stanice – první generace nákladních lodí Dragon je již na svém konci a již brzy dojde k nasazení Dragonu 2, jehož varianta Crew Dragon má na stanici vozit i astronauty. Loď představená v rámci kontraktu GLS je však na první pohled jiná. Leckomu od pohledu připomíná spíše zvětšenou loď Cygnus než tradiční design Dragonů. Jak již bylo uvedeno, Dragon XL bude vynášet Falcon Heavy a SpaceX už uvedla, že loď bude postavena tak, aby na oběžnou dráhu ke Gateway dokázala dopravit více než pět tun nákladu.

Firma podle dostupných informací na Dragonu XL pracuje již několik měsíců. Firma chce při vývoji využít některé systémy, které fungují na lodích Dragon a Dragon 2. Významným zjednodušením návrhu, který asi také ovlivnil vnější vzhled, je skutečnost, že Dragon XL bude prostředek pouze k jednosměrné dopravě. Není tedy potřeba řešit jeho tepelný štít, padáky, ani průchod skrz atmosféru.

Návrat na Měsíc a podpora budoucího průzkumu vesmíru vyžaduje cenově dostupné doručování významného množství nákladu,“ uvedla prezidenta SpaceX, Gwynne Shotwell a dodala: „Prostřednictvím partnerství s NASA doručuje SpaceX vědecké experimenty a kritické zásoby na Mezinárodní vesmírné stanici od roku 2012. Je nám ctí pokračovat v této práci mimo orbitu Země a přepravovat náklad pro Artemis na Gateway.

Vizualizace stanice Gateway s připojenou lodí Orion.

Vizualizace stanice Gateway s připojenou lodí Orion.
Zdroj: https://www.esa.int/

Stejně jako Dragon na ISS, bude i Dragon XL na Gateway doručovat náklady jak v hermetizovaném tak nehermetizovaném nákladovém prostoru – náklad bude pokrývat vše od vědeckých experimentů až po zásoby. Dá se očekávat, že loď poveze třeba nástroje pro odběry materiálů z povrchu Měsíce a další prostředky, které se budou astronautům hodit na lunárním povrchu. „Tohle je vzrušující kapitola pilotovaného průzkumu vesmíru,“ uvedl Mark Wiese, logistický manažer pro hlubší vesmír z Kennedyho střediska a dodal: „Do našeho dodavatelského řetězce přinášíme inovativní myšlenkové postupy komerčního průmyslu. Tím ukazujeme, že jsme schopni podpořit posádky, které se připravují na expedice na měsíční povrch, dodáním potřebného materiálu předem.

Na modul Harmony byl připojen i Dragon při misi CRS-17.

Na modul Harmony byl připojen i Dragon při misi CRS-17.
Zdroj: https://live.staticflickr.com

Zatímco u ISS tráví Dragony zhruba měsíc, lodě z programu GLS zůstanou u Gateway minimálně půl roku a možná až 12 měsíců. Hlavním prostředkem pro dopravu astronautů na stanici zůstává loď Orion, kterou bude vynášet raketa SLS. Stejně tak je potřeba říct, že ačkoliv je SpaceX první vybranou firmou, tak i další společnosti podaly své návrhy a mohou být vybrány v budoucnu, aby tu existovala zastupitelnost v případě problémů. O důležitosti takové možnosti se už agentury přesvědčily na ISS.

NASA bere na vědomí, že tyto pevně stanovené ceny, smlouvy na dobu neurčitou a neomezené množství logistických služeb zaručují dvě mise na jednoho poskytovatele logistických služeb s maximální celkovou hodnotou 7 miliard dolarů ve všech kontraktech, pokud budou zapotřebí další mise. „Toto zadání zakázky je další důležitou součástí našeho plánu udržitelného návratu na Měsíc,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Gateway je základním kamenem dlouhodobé architektury programu Artemis a schopnost komerční dopravy nákladu integruje dalšího amerického průmyslového partnera do našich plánů, které počítají s průzkumem Měsíce člověkem v rámci přípravy na budoucí mise na Mars.

Vizualizace stanice Gateway představená v březnu 2019.

Vizualizace stanice Gateway představená v březnu 2019.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Samotná Gateway se začne budovat dvěma základními moduly – energetickým a pohonným modulem PPE (Power and Propulsion Element) a základním ubytovacím modulem HALO (Habitation and Logistics Outpost), které mají vyrobit firmy Maxar, respektive Northrop Grumman. Oba moduly by měly být vypuštěny na komerčních nosičích, které jsou momentálně posuzovány. Aktuálně to vypadá, že nad všemi návrhy vyčnívá raketa Falcon Heavy od SpaceX. Podobně jako ISS, budou i Gateway tvořit moduly od různých kosmických agentur. „Děláme významný pokrok, když posouváme naši koncepci Gateway do reality,“ uvedl Dan Hartman, programový manažer Gateway z Johnsonova střediska a dodal: „Zajištění poskytovatele logistických činností zajistí, že můžeme přepravit všechny kritické zásoby, které potřebujeme pro Gateway a na měsíčním povrchu k provádění výzkumů a demonstrací kosmických technologií, které nemůžeme dělat nikde jinde. Předpokládáme také provedení různých výzkumů v rámci logistického modulu.

Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex-xl-high-orbit.jpg
https://live.staticflickr.com/65535/48129211778_28e4bca413_3k_d.jpg
https://www.esa.int/…/Gateway_with_Orion_docked_right.jpg

https://live.staticflickr.com/65535/32854459977_069fe9c0e4_k_d.jpg
https://www.nasa.gov/./gateway_configuration_concept_5march2019_final.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

67 komentářů ke článku “Dragon XL – zásobovací loď pro Gateway”

  1. Vaclav napsal:

    Když bude loď jednosměrná, co se potom stane po její vyprázdnění. Na LEO by ji naplnili odpadky a poslali do atmosféry, ale u Měsíce to asi nepůjde.

  2. David R. napsal:

    Bohužel zatím nejsou nikde žádné zmínky o pohonném systému lodi. Ale nějaký tam být musí – horní stupeň FH se svými 4 tunami suché hmotnosti není ideální dopravní prostředek pro cestu až k Měsíci. A protože jde o zakázku pro NASA, nejspíš se s tím nebude příliš experimentovat. Na druhou stranu, je mi to docela líto. Iontové motory ze Starlinku používají relativně levný krypton, a mají vysoký specifický impuls (pravda, muselo by jich být víc a cesta by i tak byla pomalejší). Ale, zcela jistě by zbylo i palivo na deorbitaci.
    Na druhou stranu, taková úvaha: proč by se vlastně mělo cokoli odpojovat a zahazovat, když Gateway bude v totálním vakuu? Ty nákladní moduly nic nebrzdí, nic nežerou a kdykoli se mohou hodit, třeba jako zdroj materiálu na budoucí recyklaci 3D tiskem, na odpad apod. Snad jen že zabírají dokovací port. Ale kdyby se štosovaly za sebe, tak je to tím vyřešeno. Může jich tam potom být třeba deset za sebou.

    • Kamil napsal:

      Deorbitace je nutná na nízkých oběžných drahách kolem Země. Tam může být husto. Jinak je vesmír strašně obrovské místo

    • poipop napsal:

      K tomu štosování modulů za sebou mám dvě poznámky.

      1) Musely by se udělat dokovací porty na obou koncích náklaďáku. Kde by pak byly motory, když ne na konci a v ose? Byly by na povrchu válce? Náklaďák má hermetizovaný a nehermetizovaný prostor. Logicky nejvhodnější varianta je dát je za sebe v podobě dvou válců. Pokud bychom chtěli, aby bylo možné skrz náklaďák projít do dalšího, musel by být hermetizovaný prostor po celé délce. Takže nehermetizovaný by musel být v podobě prstence kolem hermetizovaného. To nedává příliš prostoru ani v nednom prostoru. Jeden by byl úzký dlouhý výleca druhý ještě užší prstenec. Nezapomeňme, že celý náklaďák má vnější průměr do 3,66m. Vnitřní tedy může být do 3m. To by znamenalo vnitřní válec o průměru kolem 1,25 m, a vnější prstenec by měl rozdíl mezi vnitřním a vnějším průměrem 1,75 m, tedy 0,8m prostoru, když to vezmu na poloměry. To fakt není moc.

      2)Tady bude fungovat i dynamika. Nejen statické namáhání, což by odpovídalo tomu zbytečnému brzdění modulu o atmosféru u ISS. Ale spíš o dynamické namáhání. Modul má svou hybnost, kterou skrz dokovací port přenáší na stanici. v případě jednoho náklaďáku s suchou hmotností dejme tomu 10tun to ten port zvládne. Ale v případě 3, 4 náklaďáků za sebou by port už musel být dyminezovaný na 40, 50, 100 tun. Zbytečně. Tedy drahé, těžké, zařízení. Krom samotné vlastní hybnosti by mohly dělat neplechu i vibrace.

  3. SaturnV napsal:

    Moc pěkný článek, nevíte k jakému modulu se bude připojovat?

  4. majomusk napsal:

    Je zaujímavé,že oni ani nemajú pomaly z čoho vyberať.Skúsenosti a technika,jedine SPX.

  5. Vaclav napsal:

    Kladu i kacířskou otázku, zda by nebylo výhodnější postavit novou „ISS“, když už musí být tak na vysoké oběžné dráze kolem Země, řekněme mezi 50 a 100 tis. km. Tam by se dalo dělat prakticky vše co na GAT a vše by bylo jednodušší a hlavně levnější. Idea GATu jako přestupní stanice na Měsíc stejně dostala povážlivou trhlinu v podobě přímého letu první Artemis a let k Marsu je v nedohlednu. Evropě může být GAT ukradena, jízdenku na Měsíc a ev. i pro pobyt na možné stálé Lunární stanici , má jistou a obojí je “ jiné kafe “ než GAT. Ostrouhali by však Rusové, bez GAT se svého kosmonauta u Měsíce, neřkuli na Měsíci nedočkají, tady bych si dovolil malý vtípek z historie : a to chtěl Chuščov před padesáti lety razítkovat na Měsíci americké pasy.
    Samozřejmě, důvody proč GAT jsou pádné, podpořené autoritami, nemá smysl s nimi polemizovat a jen čas ukáže zda jsou správné. Ostatně i ISS budovaná svého času s velkou slávou, nadějemi a zcela neprůstřelným zdůvodněním, balancuje na prahu zániku a dostává se na okraj vědeckého zájmu.

  6. jirka44 napsal:

    Jak je to vlastně se stabilitou oběžné dráhy měsíce? Matně si vzpomínám, že v časech projektu Apollo (nebo snad ještě dříve?) se zjistilo, že některé oběžné dráhy kolem Měsíce nejsou stabilní. Je tou už nějak podrobněji zmapované a vysvětlené?

  7. Vit Vymola napsal:

    Neporozuměl jsem zmínce o těch 7 miliardách. Komu mají jít a za co?

  8. vreckam napsal:

    taky mi prijde docela spatny napad, likvidovat zasobovaci lode, kdyz uz uletely takovy kus cesty.
    Mohl by Musk neco vymyslet, opet neco sileneho jak s nimi nalozit, vyuzit je … prijde mi to jako obrovske plytvani materialem a pohonymi latkami.

  9. Mr G napsal:

    Z nahladoveho obrazku sa zda, ze DragonXL bude mat obratenu architekturu voci Dragonu a Dragonu2. Startovat bude trunkom dopredu a hermetizovany priestor bude pod nim. Myslim si, ze to co je v lavo hore na obrazku je 2. stupen tesne po odpojeni DragonuXL. Bud bude mat trunk nejaky kryt, alebo DragonXL bude cely pod aerodynamickym krytom, ako ked leti satelit.

    Letovy profil bude asi velmy podobny ako mal Izraelsky lander, teda FH dopravi DragonXL na vysoku elipticku drahu. Je to nakladna lod a nikomu asi nebude vadit, ak let bude trvat 3 tyzdne.

  10. KarelT napsal:

    Mě se DragonXL líbí, koneckonců se něco podobného dalo čekat, když mají FH aby si nechali ujít kontrakt na zásobování DSG. 5 tun nákladu k Měsíci je velmi slušné, jen by mě zajímalo co z FH bude při tomto letu reusable, jestli vše, nebo zahodí třeba core.

  11. Robert Gonda napsal:

    Dobré správy, zasa niečo nové.
    Uvádzate, že Dragon XL sa bude podobať na Cygnus, to znamená, že existuje nejaká predbežná vizualizácia od SPX?
    Je to ten obrázok v úvode článku?

  12. ventYl napsal:

    Ja si bohuzial myslim, ze cely projekt Artemis momentalne huci do prepadlista dejin. Sucasna situacia Trumpovi ako prezidentovi zrejme zlomi vaz. Nie preto co sa stalo, ale preto co povedal. Takze ak ho ako kandidata nevymenia, americka administrativa sa opat prefarbi a tusim aj Dr. Zubrin predikoval niekedy v Januari, ze ak sa toto stane, tak Artemis to neprezije.

    V optimistickom scenari prezije par misii, ktore poletia priamo k/na Mesiac, v pesimistickom to bude zrusene cele.

    Osobne z toho velku radost nemam, aj ked teda SLS je viditelne zastarala a to este ani neletela. Zatial ale neletelo ani nic, co by malo podobne deep space schopnosti, o Orione samotnom nehovoriac. SLS tu plnila sice drahu, ale dobru funkciu zalohy k SpX.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.