Vypustila Čína miniraketopán?

Podle neověřených informací byl při čtvrtečním startu rakety Dlouhý pochod 2F/T vypuštěn experimentální opakovaně použitelný kosmický letoun. Start proběhl z kosmodromu Ťiou-čchüan, konkrétně ze vzletové rampy LC43/91. Zajímavé je, že start proběhl v tajnosti – neexistují žádné oficiální fotografie ze startu a neznáme ani čas startu. Čínská média se omezila pouze na strohé vyjádření, že „testovací družice bude po určitou dobu na oběžné dráze a pak se podle plánu vrátí na místo přistání. Během tohoto období provede chystané ověření technologií pro opakované použití, aby poskytla technickou podporu pro mírové využití kosmického prostoru.“

Další evropská mise s umělou inteligencí

Raketa Vega vynesla tento týden 53 družic a mezi nimi byl i ɸ-sat-1 – první evropská mise pro sledování Země vybavenou umělou inteligencí. Nyní již probíhají přípravy na další inovativní družici se špičkovými technologiemi – ɸ-sat-2. 3. září vypuštěná družice, jejíž název se čte Fí-sat-1, má za úkol demonstrovat, jak mohou družicová data ve spojení s pokročilými digitálními technologiemi přinášet výhody uživatelům na Zemi – ať už jsou z komerční, průmyslové či vědecké sféry.

Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

Umělecká představa družicové platformy Photon.

Odbilo poledne a je tak čas si k nedělnímu obědu pochutnat i na aktuálním přehledu kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním článku podívá na zajímavý start rakety Electron, kde si odbyla premiéru nová družicová platforma společnosti Rocket Lab, se kterou má společnost velké plány sahající až k Venuši! V dalších tématech se podíváme jak na start rakety Vega, která vynášela český dispenzer od společnosti SAB Aerospace, tak třeba na let Starship SN-6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Spektr-R – Konstrukce a anténa

spektr-r

Dnes se opět podíváme na radioteleskop Spektr-R. Tentokrát se zaměříme na samotnou konstrukci sondy, použitou platformu, způsob komunikace a orientace v prostoru, i to jak bylo zajištěno bezpečné rozevření poměrně složité sestavy antény, která musela být pro vynesení na oběžnou dráhu sbalena, aby se vešla pod aerodynamický kryt nosné rakety. Dozvíte se i jednu perličku, která se váže k okamžiku startu mise.

Jak odolat chladu (nejen) u Měsíčních pólů?

Mnoho míst ve Sluneční soustavě jsou promrzlé lokality, které vyžadují, aby sondy, které se sem vydají, byly vybaveny ohřívači. Lunární mise Artemis mají mířit do oblasti jižního pólu našeho souputníka, kde teploty v průběhu lunární noci rapidně klesají. Nízké teploty ale čekají i na průzkumné sondy, které zamíří k cílům dále od Slunce – třeba na Jupiterův měsíc Europa, kde teploty ani na rovníku nikdy nevystoupají nad mrazivých – 162°C. Jeden z projektů NASA si proto dal za cíl vyvinout ozubená kola, která odolají těmto extrémním teplotám.

NASA hledá cesty k opravdu blízkému studiu Slunce

Projekt pojmenovaný Solar Surfing rozhodně není mise chystaná na start. Jedná se o základní předběžnou studii, kterou che NASA podpořit budoucí průzkumné mise, které by se mohly vydat mnohem blíže slunečnímu povrchu než kdy dříve. Kosmické agentury dnes mají k dispozici celou letku družic, jejichž jediným úkolem je sledování Slunce. Největší pozornosti se dostává sondě Parker Solar Probe, která po svém vypuštění v roce 2018 ustanovila rekord pro lidský objekt, který se nejvíc přiblížil ke Slunci. Heliofyzikové, kteří studují Slunce a jeho vliv na komplexní systém kosmického počasí, však nyní začínají nesměle pokukovat po takzvané přechodové oblasti. Tato velmi tenká vrstva láká vědce, ovšem nachází se velmi blízko povrchu Slunce. Parker Solar Probe se má při nejbližších průletech dostat ke Slunci na 6,4 milionu kilometrů. K tomu, aby bylo možné studovat přechodovou oblast, by se však hypotetická sonda musela dostat zhruba 8× blíže, tedy asi na vzdálenost 800 000 kilometrů!

Výzkum malých částic s velkými přínosy

Zubní pasty, 3D tisk, léky a detekce sesuvů materiálu na Marsu spolu na první pohled nemají nic společného. Přesto můžeme najít jednu věc, která tyto věci a jevy spojuje. Všechny totiž společně mohou využít pokroků ve výzkumu takzvaných koloidů, které se studují na Mezinárodní kosmické stanici. Jde o směsi tvořené droboučkými částicemi, které jsou rozptýlené v tekutině a mohou mít různé formy. Patří sem i různé přirozené směsi jako je mléko nebo bahnitá voda, ale i široké spektrum lidmi vyráběných produktů – od šamponů přes léky až po salátové dresinky. V některých koloidních roztocích se nachází vzácné částice, které jsou schopné vytvářet krystaly – ty by se daly využít k výrobě nejrůznějších materiálů.

ŽIVĚ A ČESKY: Jedenáctá várka Starlinků startuje

Pokud Falcon 9 opravdu odstartuje ve čtvrtek ve 14:46, jak je plánováno, dočkáme se třetího komentovaného startu během zhruba osmnácti hodin. Start s jedenáctou várkou ostrých družic Starlink byl již několikrát odsunut – nejčastěji kvůli tomu, aby měly týmy více času na přípravu této mise. Falcon by měl odstartovat z floridské rampy 39A a zamíří nad Atlantik. Dvě a půl minuty po startu se oddělí první stupeň, který se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You. V plánu je i pokus o zachycení obou polovin krytu, takže se nudit určitě nebudeme. Náš přenos by měl začít ve 14:30 SELČ.

Musk zveřejnil informace o nosiči Super Heavy

Zakladatel firmy SpaceX v pondělí našeho času upřesnil plány související s programem Super Heavy – Starship. Za zmínku stojí například informace, že obří nosič by se „pravděpodobně“ mohl pokusit o první orbitální let v příštím roce. Musk přitom již vloni hovořil o prvním orbitálním letu v horizontu roku „pokud vše půjde velmi dobře“. Reálněji už vypadá informace, že celý systém by měl provést stovky nepilotovaných nákladních misí, než mu SpaceX bude věřit natolik, že do něj posadí první posádku. Na texaské základně Boca Chica SpaceX v této době staví hned několik prototypů lodí Starship. Některé jsou určeny pouze pro pozemní testy, ale třeba Starship SN6 by se mohla v průběhu tohoto týdne pokusit o skok do 150 metrů.

ŽIVĚ A ČESKY: Nečekaný pokus o start Vegy

Když jsme Vás včera informovali, že se start rakety Vega odkládá kvůli tajfunu, který míří ke sledovací stanici v Jižní Koreji, očekával se několikadenní odklad. Firma Arianespace však chce zkusit odklad pouze o jeden den. To by znamenalo, že by Vega mohla odstartovat už v noci ze středy na čtvrtek, tedy za zhruba pět hodin! Omlouváme se tímto všem divákům, že jsme o tom neinformovali dříve, ale takhle krátký odklad nikdo nečekal. Pokud budete mít čas a chuť strávit s námi velmi časné ráno (letět se má ve 3:51), budeme se na Vás těšit. Nezapomeňte, že při této misi má letět dispenzer postavený v Brně! Pamatujte ale, že start může být odložen – první velké rozhodování by mělo být kolem naší půlnoci.