Tianzhou-9
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Lidé od nepaměti studovali vesmír a objekty v něm obsažené pomocí viditelného světla. V průběhu 19. století se však zjistilo, že viditelné světlo je jen jednou ze součástí elektromagnetického spektra. Jednotlivé dnes známe složky byly objeveny do počátku 20. století. Rádiové záření fyzikové objevili koncem 19. století a jen velmi krátce na to se objevily názory, že by mohly tento typ záření generovat i astronomické objekty. Pravý původ radioastronomie však musíme hledat až ve 30. letech. Od té doby se tento obor stal základním nástrojem astronomů. Proto je myslím zcela na místě dnes pohovořit o radioastronomii poněkud podrobněji. A pokud si myslíte, že tento obor jako jediný nemá zastoupení v kosmickém výzkumu, v tomto textu si ukážeme, že to není tak docela pravda.
K čemu by bylo povídání o tom, jak Spektr-R vznikl, jak obtížné bylo ho zkonstruovat a zajistit jeho vynesení do vesmíru, kdybychom se pak nedozvěděli o jeho vědeckých výsledcích. A právě o nich bude další díl série o Spektru-R. Navíc nás může těšit, že poměrně výraznou stopu zanechali na celé misi slovenští a čeští vědci. Řeč bude zejména o přístroji, který sledoval některé parametry slunečního větru, do té doby neměřené.
Dnes se opět podíváme na radioteleskop Spektr-R. Tentokrát se zaměříme na samotnou konstrukci sondy, použitou platformu, způsob komunikace a orientace v prostoru, i to jak bylo zajištěno bezpečné rozevření poměrně složité sestavy antény, která musela být pro vynesení na oběžnou dráhu sbalena, aby se vešla pod aerodynamický kryt nosné rakety. Dozvíte se i jednu perličku, která se váže k okamžiku startu mise.
Posledně jsme si užili oslavy stého dílu. Nyní se vraťme zase zpět k náplni seriálu, kterou jako diváci očekáváte. Dnes se podíváme na velmi zajímavý kousek techniky, který mají na svědomí ruští vědci. Jedná se o radioteleskop Spektr-R. Jeho cesta od návrhu až k samotnému vynesení na oběžnou dráhu byla dlouhá a trnitá. Nakonec se však vědci dočkali a 18. července 2011 odstartovala z Bajkonuru raketa Zenit-2SB s kosmickou observatoří Spektr-R ve svém úložném prostoru.
Ruská kosmonautika se mohla od roku 2011 chlubit teleskopem Spektr-R, který v rámci širšího projektu RadioAstron umožňoval radiová měření vzdálených vesmírných zdrojů. Pro Rusko byl tento teleskop s anténou o průměru deseti metrů jediným vědeckým projektem posledních let, ale nyní jej potkaly komplikace. Tři a půl tuny těžké zařízení na silně protáhlé oběžné dráze (10 651 × 338 541 km) přestalo odpovídat na pokyny pozemních operátorů. Nikolaj Kadaršev, šéf střediska RadiAstron však avizuje, že teleskop stále posílá data z měření. Podle Jurije Kovaleva, šéfa výzkumného týmu, však aktuální problém znemožňuje zaměřit se na konkrétní úkol.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.