Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

6. září 2020

Umělecká představa družicové platformy Photon.

Odbilo poledne a je tak čas si k nedělnímu obědu pochutnat i na aktuálním přehledu kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním článku podívá na zajímavý start rakety Electron, kde si odbyla premiéru nová družicová platforma společnosti Rocket Lab, se kterou má společnost velké plány sahající až k Venuši! V dalších tématech se podíváme jak na start rakety Vega, která vynášela český dispenzer od společnosti SAB Aerospace, tak třeba na let Starship SN-6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Úsvit společnosti Rocket Lab otevírá nové možnosti malým družicím

V týdnu proběhl čtrnáctý a důležitý start malé rakety Electron společnosti Rocket Lab. Důležitý byl hned ze dvou důvodů. Mise nazvaná „I Can’t Believe It’s Not Optical“ byla návratem do služby po nedávném selhání této rakety. Cílem bylo vynést soukromou radarovou družici firmy Capella. Primární mise letu byla splněna a za normálních okolností by to také znamenalo konečné završení celé mise z pohledu firmy Rocket Lab. Tentokrát se však poslední stupeň nazývaný kick stage přepnul do družicového módu a stala se z něj první družice postavená firmou Rocket Lab. Tento univerzální systém má nabídnout komplexní řešení pro zájemce o vynášení malých družic, či vědeckých přístrojů. Od samotného vynesení, po využití vnitřních systémů tohoto nového systému, až po dodávku potřebných komponent přímo společností Rocket Lab. První mise nové družicové platformy dostala název „First Light“ – Úsvit a jsou s ní velké plány. Samotná platforma pak nese název Photon.

Pohled na motory rakety Electron během startu s družicí R3D2
Zdroj: https://www.rocketlabusa.com/

Z Rocket Lab se tak během tohoto startu stala společnost, která již nenabízí pouze vynesení nákladu do kosmického prostoru, ale stává se kompletním dodavatelem všech služeb end-to-end. Nyní je schopná nabídnout vynesení, komponenty družic, kompletní družice a operace na oběžné dráze. „Vypuštění první mise Úsvit představuje pro zákazníky kosmického průmyslu zásadní zlom – Vytvoření, vynesení a provozování kosmické mise je nyní snazší, než kdy bylo,“ řekl Petr Beck – CEO společnosti Rocket Lab. „Začali jsme s vynášením nákladu pro menší zákazníky a tím jsme vyřešili zásadní problém – osvobození malých družic od časových a orbitálních omezení, která mají při vynášení v tandemu s většími náklady,“ pokračoval Beck. „Nyní jsme navíc zjednodušili samotné malé družice a tím zpřístupňujeme kosmický prostor dalším zájemcům.“

Zákazníci, kteří požádají o služby společnosti Rocket Lab, mají nyní možnost vyhnout se rizikům spojeným se zřizováním vlastních výrobních procedur pro své malé družice. Jednoduše mohou využít Photon a nechat si na něj umístit buďto vlastní vědecký přístroj, anebo si nechat potřebná zařízení dodat samotnou firmou a zaplatit tak jen za požadovaný výzkum. Photon je postaven na platformě kick stage s motorem Curie, který v první fázi vynášení slouží zároveň jako stupeň doručující primární náklad na požadovanou oběžnou dráhu. Po vynesení hlavního nákladu se aktivuje družicový režim a stupeň je schopný navádět dodaný náklad umístěný přímo v jeho platformě Photon na požadované dráhy. Stupeň také dodává potřebnou elektřinu, kterou získává ze svých solárních panelů. Dále zvládá vlastní orientaci v prostoru a udržuje požadovanou teplotu nákladu.

Kvůli těmto schopnostem musel být tento stupeň výrazně upraven, aby byl schopný dlouhodobých letů na oběžné dráze v aktivním stavu. Získal proto nové systémy řízení distribuce energie, navigační a optické prostředky. První Photon proto bude sloužit zejména jako demonstrátor, jehož úkolem bude ověřit schopnosti těchto systémů. Komplexní testovací mise má proto trvat pět až šest let.

Samotná společnost pak prošla dlouhou cestou od prvního návrhu po tento první letový exemplář. Nyní doufá v sériovou výrobu platforem Photon. Během stavby letového kusu došlo k ověření výrobních procesů a samotné integrace. Firma se také vlastními silami podílela na řízení vynesení a následně jí čeká ověřování řízení dlouhotrvající mise na oběžné dráze. Před samotnými misemi platících zákazníků jsou plánované další testovací lety s dalšími exempláři. Jelikož je celý systém Photon postaven jako široce konfigurovatelný, můžeme očekávat poměrně vysoký počet testovacích misí, které různé konfigurace ověří. Testovat se bude také konfigurace, kterou v příštím roce využije mise CAPSTONE pro NASA.

Chystaná mise CAPSTONE
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Právě mise CAPSTONE, která by měla být vynesena počátkem příštího roku, má být dopravena na eliptickou oběžnou dráhu NRHO kolem Měsíce, kde jí čeká řada důležitých úkolů. Cílem je ověřit různé parametry této oběžné dráhy, před začátkem pilotovaných výprav Artemis k stanici Gateway a také před misemi směřujícími k přistání na povrchu Měsíce. Pokud se ptáte na cenu, tak Photony nebyly zatím oceněny, kvůli jejich široké paletě konfigurací. Mise CAPSTONE však má vyjít na 10 milionů dolarů a to včetně vynesení, tak i operací spojených s platformou Photon a naváděním k Měsíci. Mimochodem, tato mise by měla startovat z nového kosmodromu Rocket Lab, který byl dokončen na základně Wallops Flight Facility ve Virginii.

Peter Beck se však pochlubil i dalšími plány. Jeho společnost by v roce 2023 měla vyslat firemní misi k Venuši. Venuše je oblíbená planeta právě Petera Becka a o misi k ní hovořil již dříve. Tato mise by měla během příletu k Venuši uvolnit jednu nebo dvě malé vstupní sondy určené k průletu atmosférou této pekelné planety. „Opravdu chci, aby mise k Venuši byla soukromě financovaným programem,“ řekl Beck. Rocket Lab v současné době sestavuje vědecký tým na podporu této mise.

Během nadcházejících letů rakety Electron zatím nebude pokaždé platforma Photon její součástí. Ne všechny plánované lety totiž mají svého zákazníka pro tuto platformu. Přesto však společnost dle Beckova prohlášení chce stavět tyto platformy jako na běžícím páse. Výroba platforem Photon a integrace s případným užitečným zařízením bude probíhat v Long Beach v Kalifornii, kde společnost vyrábí také své motory Rutherford.

Pohled na platformu Photon
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Rocket Lab navázala spolupráci se společností Sinclair, která se podílí na rozvoji podnikání v kosmických aplikacích. Kromě výroby celých družic, je tato společnost schopna dodávat i jednotlivé komponenty družic. Photon samotný je pak navržen tak, aby dokázal létat i na jiných raketách, než je Electron.

Další start rakety Electron je naplánován na konec září a bude se jednat o první vypuštění této rakety z území USA. Startovat se bude samozřejmě z Launch Complex 2 (LC-2) ve Wallops Flight Facility ve Virginii. Nákladem bude mise STP-27RM pro americké kosmické síly.

Kosmický přehled týdne:

Po několika odkladech se uskutečnil úspěšný a mnoha lidmi očekávaný start nejmenší evropské rakety Vega. Tento start byl důležitý i pro Českou republiku, jelikož raketa nesla český dispenzer vyrobený brněnskou firmou SAB Aerospace, jehož úkolem bylo správně vypustit všech 53 malých družic. Nyní už víme, že jeho práce byla odvedena na 100% a česká firma se na facebooku pochlubila fotkou z integrace, kde je krásně vidět, jak byl prostor malého aerodynamického krytu řádně zaplněn. Posíláme gratulace do Brna i do Francouzské Guyany.

První český dispenzer pro raketu Vega
Zdroj: https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/

Druhého září byl úspěšně proveden test zatím největšího motoru na tuhé pohonné látky, který bude ve dvojici sloužit jako urychlovací motor pro raketu SLS. Test provedla společnosti Northrop Grumman. Zkouška proběhla s motorem plných rozměrů při plné délce hoření. Podívejte se na video z tohoto testu. Prohlédnout si také můžete náš Živě a česky komentovaný přenos z tohoto testu.

Ve čtvrtek Čína vypustila pomocí rakety CZ-2F „experimentální opakovatelně použitelné kosmické plavidlo“. Jelikož kolem celého startu panuje naprosté ticho a čínská média informovala pouze o tom, že nový experimentální stroj bude po určitou dobu na oběžné dráze, než se zase vrátí na místo plánovaného přistání, zbývá prostor na spekulace. Už dříve bylo jasné, že nadcházející mise rakety CZ-2F bude důležitá z technologického a vědeckého pohledu. V roce 2007 pak čínská média zveřejnila snímek okřídleného malého raketoplánu pod bombardérem H-6K. Samotná použitá raketa pak svědčí o větším nákladu. Dle všech indicií se proto zdá, že nákladem byl malý vojenský raketoplán, který můžeme porovnat s americkým malým vojenským raketoplánem X-37B. Tomuto tématu se budeme podrobněji věnovat v článku, který vyjde v pondělí.

Přehled z Kosmonautixu:

Tato rubrika vám opět přinese přehled všech článků, které vyšly na webu Kosmonautix. Vydáváme minimálně dva články o kosmonautice denně, pojďme se na ně nyní podívat! Začali jsme velkým tématem, kterým je opakovaný zkušební let soukromé pilotované lodě Starliner od společnosti Boeing. Mise OFT-2 by mohla přijít na přelomu roku. V dalším článku jsme se podívali na unikátní 3D vizualizaci letošního hurikánu Laura. Prvního září jsme opět slavili! Náš web se totiž propsal k osmým narozeninám a díky za to patří hlavně vám čtenářům, pro které píšeme, a proto nás to stále baví. Vyšel také další měsíční videopřehled událostí v kosmonautice, v rámci našeho nejstaršího videoseriálu Vesmírné výzvy. Důležitou událostí – obzvláště pro Českou republiku, byl start rakety Vega, který nesl první český dispenzer. První pokus byl odvolán kvůli hurikánu blížícímu se k břehům Jižní Korey. Druhý pokus už však byl úspěšný a my jsme vám přinesli start rakety Vega Živě a česky. Do služby se vrátila raketa Electron společnosti Rocket Lab, která úspěšně vynesla komerční radarovou družici firmy Capella. Další Živě a česky komentovaný přenos nebyl tentokrát ze startu, ale ze zkoušky obřího motoru na tuhé pohonné látky pro raketu SLS. Tento týden jsme se také z úst Elona Muska dočkali novinek ohledně příprav a vývoje nosiče Super Heavy. Od Živě a česky komentovaných startů jsme si neodpočali ani pár hodin a z floridské rampy 39A odstartoval další Falcon 9, který nesl dalších šedesát družic konstelace Starlink. Vypravili jsme se také na palubu Mezinárodní kosmické stanice, kde jsme se podívali na výzkum malých částic s velkými přínosy. NASA představila program, který hledá cesty, jak se ještě blíže dostat k našemu Slunci a lépe mu porozumět. Zvýšený zájem o Měsíc si žádá vývoj nových postupů a technologií. NASA se například nyní zabývá tím, jak zajistit odolnost proti chladu, který bude měsíční zařízení trápit během dlouhých lunárních nocí. Dočkali jste se také dalšího dílu seriálu Vesmírná technika, který se tentokrát zaměřil na konstrukci a anténu teleskopu Spektr-R.

Snímek týdne:

SpaceX se pochlubila snímkem prvního motoru Raptor ve verzi pro použití ve vakuu, který zamířil z výrobního zařízení v Hawthorne do testovacího střediska v McGregoru. Motor od klasického metanového motoru Raptor rozeznáte dle výrazně rozšířené a prodloužené trysky. Motory Raptor pro práci v atmosféře budou později sloužit na nosiči Super Heavy i na lodi Starship. Motory určené pro práci ve vakuu ponese samotná loď Starship.

Motor Raptor pro práci ve vakuu
Zdroj: https://pbs.twimg.com/

Video týdne:

Společnost SpaceX úspěšně provedla testovací let zkušebního exempláře lodě Starship s označením SN-6. Bylo to poprvé, co letěla tato rozměrová testovací verze SN-6. Před měsícem se poprvé vznesla a úspěšně přistála takřka identická Starship SN-5, která letěla jako vůbec první exemplář dosahující plných rozměrů nádrží lodě. Zatím však obě varianty letěly bez špičky a aerodynamických řídicích ploch, které ponesou až další verze. SN-6 vyletěla podobně jako SN-5 do výšky 150 metrů za pomoci jediného motoru Raptor. Tyto lety slouží zejména k osvojení řízení, provozu, letu, startu a přistání těchto nových strojů.