Štítek ‘CZ-2F’

Štart čínskeho miniraketoplánu

Čína tretíkrát úspešne vypustila svoj miniraketoplán CSSHQ dňa 14.12.2023 o 15:10 SEČ (pravdepodobne) pomocou rakety CZ-2F z kozmodrómu JSLC. 14. decembra 23:45

Štart miniraketoplánu CSSHQ

Čína vypustila návratový miniraketoplán CSSHQ dňa 4.8.2022 o 16:02 hod. UT pomocou rakety CZ-2F. Jedná sa o jeho druhý let. 5. augusta 12:55

Pohľad na tretí krok Číny v pilotovanej kozmonautike

29. apríla sa z rampy LS-101 kozmodrómu WSLC na ostrove Hainan vzniesla raketa CZ-5B. Ale tentokrát to nebol obyčajný štart, ba naopak, bol v mnohých ohľadoch výnimočný. Týmto štartom sa začala séria jedenástich misií, na konci ktorých by mala byť hotová čínska orbitálna stanica Tiangong. Jedná sa o štarty troch hlavných modulov (Tianhe, Mengtian, Wentian) pomocou rakety CZ-5B, štyroch zásobovacích lodí Tianzou-2 až 5 pomocou rakety CZ-7 a štyroch pilotovaných lodí Shenzhou-12 až 15 pomocou rakety CZ-2F.

Štart kozmickej lode SZ-13

Čínska kozmická loď SZ-13 s troma astronautami úspešne odštartovala dňa 15.10.2021 o 16:23 hod. UT pomocou rakety CZ-2F (G) z kozmodrómu JSLC. 15. októbra 22:30

Štart kozmickej lode SZ-12

Čína vypustila pilotovanú kozmickú loď Shenzhou-12 dňa 17.6.2021 o 1:22:31 hod. UT pomocou rakety CZ-2F z kozmodrómu JSLC k modulu Tianhe. 17. júna 4:05

Čínska kozmonautika v roku 2020

Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.

Vypustila Čína miniraketopán?

Podle neověřených informací byl při čtvrtečním startu rakety Dlouhý pochod 2F/T vypuštěn experimentální opakovaně použitelný kosmický letoun. Start proběhl z kosmodromu Ťiou-čchüan, konkrétně ze vzletové rampy LC43/91. Zajímavé je, že start proběhl v tajnosti – neexistují žádné oficiální fotografie ze startu a neznáme ani čas startu. Čínská média se omezila pouze na strohé vyjádření, že „testovací družice bude po určitou dobu na oběžné dráze a pak se podle plánu vrátí na místo přistání. Během tohoto období provede chystané ověření technologií pro opakované použití, aby poskytla technickou podporu pro mírové využití kosmického prostoru.“

Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

Umělecká představa družicové platformy Photon.

Odbilo poledne a je tak čas si k nedělnímu obědu pochutnat i na aktuálním přehledu kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním článku podívá na zajímavý start rakety Electron, kde si odbyla premiéru nová družicová platforma společnosti Rocket Lab, se kterou má společnost velké plány sahající až k Venuši! V dalších tématech se podíváme jak na start rakety Vega, která vynášela český dispenzer od společnosti SAB Aerospace, tak třeba na let Starship SN-6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Čína úspěšně vypustila svojí druhou stanici Tiangong-2

Včera se přesně na čas v 16:04 zapálilo 8 motorů na prvním stupni a urychlovacích blocích rakety Dlouhý Pochod 2F, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala druhá čínská orbitální stanice Tiangong-2. Start proběhl přesně podle plánu a stanice se usadila na nízké oběžné dráze. Už v říjnu by se k ní měla vydat první posádka, dva tchaikonauti by měli na stanici pobýt celkem 30 dní. V roce 2017 pak čeká stanici další důležitá událost – automatické spojení s nákladní lodí Tianzhou, která bude v budoucnosti zásobovat velkou čínskou modulární stanici. Ke stanici by se také měla v roce 2017 vydat druhá posádka, termín startu však ještě není známý.

ŽIVĚ: Start čínské stanice Tiangong-2

Dnes by měl proběhnout dlouho očekávaný start čínské vesmírné stanice Tiangong-2. Čína většinou své starty nevysílá v přímém přenosu, dnešní mise je ale výjimkou. Televize CCTV-News potvrdila na tiskové konferenci, že bude naživo vysílat jak předstartovní přípravy, tak start samotný. K němu by mělo dojít zhruba v 16:04 našeho času, pokud půjde vše podle plánu. Tiangong-2 je jednomodulová stanice, velmi podobná svému předchůdci Tiangong-1. Hmotnost celé stanice bude pouze okolo 8,5 tuny (pro porovnání, ISS má hmotnost zhruba 420 tun) a vynese jí, stejně jako stanici Tiangong-1 a pilotované lodi Shenzhou, raketa Dlouhý Pochod 2F, která spaluje hypergolická paliva ve všech stupních. Ta bude startovat z kosmodromu Jiuquan Satellite Launch Center, stejně jako předchozí stanice i pilotované lety.