Vánoce na Tritonu

Je Štědrý den a tak je čas na výjimečný vánoční článek. Zvu vás na vánoční výpravu k Tritonu. Na příběh mise, která by se klidně v budoucnu mohla odehrát a kde si projdeme trnitou cestu jedné vědkyně a jejího snu o misi na měsíc Triton. Komu forma, kterou jsem letos zvolil, nevyhovuje, může se zkusit poohlédnout po starších vánočních článcích. Například v roce 2014 jsme se podívali, jak se skutečně slaví Vánoce ve vesmíru. V roce 2015 jsme se vypravili za emotivními okamžiky dobývání vesmíru v minulosti a společně je znovu prožili. Dnes vás zveme na výpravu za trochou fantazie a za trochou toho poučení o kosmonautice. Pokud se vám zdá, že současná situace není úplně příjemná, může vám pak tento příběh pomoci ukázat, že jsou před námi zásadnější výzvy, během kterých si na pandemii ani nevzpomeneme. Za redakci Kosmonautixu vám přeji krásný Štědrý den.

25. prosince 2029

Triton

Triton
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Lidský život je vzhledem k ohromnému kosmu nicotný. Náš čas vymezený pro náš aktivní život je hloupě krátký a tak je dobré v životě co nejvíce stihnout a co nejvíce si užít. Jeden z nejhloupějších nápadů jsem měla já. Stala jsem se inženýrkou a následně myšlenkovou tvůrkyní jedné kosmické mise, jejímž cílem je průzkum měsíce Triton u planety Neptun. Nadějného, exotického a tajemného světa, který má vědě rozhodně co nabídnout – vždyť Triton možná bývala samostatná planetka, kterou si Neptun zachytil a násilně z ní udělal svůj měsíc. Triton mu to vrátil retrográdním oběhem a zničením části jeho původních měsíců. Taková mise vám klidně ukousne půlku života a není jisté, že se stane skutečností. Ale čert to pal, i v případě nerealizování budu pracovat se skvělými lidmi na velkých otázkách vědy. Už se nemohu dočkat!

Ale o tom příště. Vzhledem k tomu, že náš projekt dnes získal první financování k rozpracování v rámci JPL (dali nám to vědět takhle hezky k Vánocům), rozhodla jsem se, že budu psát dopisy, které pošlu vždy v případě, že náš projekt vstoupí do nějaké významné fáze (nebo zrušení, samozřejmě) poštou na neznámou adresu. Všechny totiž budu adresovat na Triton a třeba se s nimi někdy zase potkám.

Toto je tedy první dopis na Triton. Mimochodem, dnes jsem oslavila své 30. narozeniny! Jízda na ledový měsíc může začít!
Zdraví Anie Carter, JPL

6. prosince 2031

Jsou tomu už dva roky, co náš projekt získal první finanční podporu v rámci JPL k rozpracování a podrobnému popsání průběhu mise. Vymysleli jsme si toho docela dost a chtě nechtě se zařadili do kategorie nejnáročnějších a nejdražších misí, kterých NASA schvaluje velmi málo a konkurence mezi nimi bývá velká. Super. Ale my to určitě dáme!

Logo mise TRITON-NIGHT

Logo mise TRITON-NIGHT
Zdroj: autor

Jen v krátkosti popíšu, jak by měl vypadat v současnosti plánovaný průběh mise nazvané TRITON-NIGHT:
– Sonda se skládá z centrální části, která je zároveň i servisním modulem.
– Pohon obstarává osm vysoce výkonných (na tento typ motorů) iontových motorů.
– tato část sondy si veze i 350 kilogramů chemického jednosložkového paliva pro závěrečný manévr u Tritonu, díky kterému vstoupí na jeho oběžnou dráhu.
– Energie je získávána z celkem tří kusů radioizotopových generátorů (dva pohání sondu, jeden je určen pro výsadkový modul).
– Výsadkový modul je lander určený k přistání na Tritonu. Obsahuje autonomní vozítko, které by na svůj akumulátor mělo být schopno ujet až 200 metrů kolem místa přistání a při vhodném povrchu by mělo zvládnout se i vrátit na dobití zpět k landeru.
– Lander dále obsahuje tepelnou sondu, kterou vloží do metr hluboké odvrtané díry. Tato sonda bude mít k dispozici 5 hodin energie, které využije na pomalé protavení se do spodních vrstev zmrzlého povrchu měsíce. Její součástí jsou i přístroje schopné analyzovat okolní prostředí.
– Lander je pak vybaven radarem, magnetometrem, optikou a přístroji určenými k průzkumu Neptunu z povrchu Tritonu.
– Celková váha 8,2 tuny
– Předpokládaná cena: 1,8 miliardy dolarů
– Nosič buď SLS, New Glenn (s tahačem), popřípadě Starship, až se její úspěšnost přehoupne přes 95% úspěšných startů.

Mým úkolem na této misi je především vědecké vybavení landeru a technologie, které budou zajišťovat vyložení a fungování tepelné sondy a samozřejmě i vozítka.

Tento dopis nicméně píšu proto, že jsme v rámci programu NASA Flagship postoupili ve výběru mezi 5 misí. NASA by do roka měla schválit jeden až dva projekty, které se budou realizovat. Dostali jsme finance na podrobné rozpracování mise a náročnosti výroby jednotlivých komponent.

PS: V mém soukromém životě jsem si vyšetřila místo na svatbu. Aktuálně mi na společné soužití zbývá 15% času. Ale za ten projekt to stojí!

Zdraví Anie O‘neil, JPL

20. prosince 2032

Triton

Triton
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Sice se mi zdá, že nápad psaní dopisů se špatným adresátem o projektu, o kterém píše kdejaké médium je věc opravdu dětinská, ale přesto budu pokračovat, když už jsem jednou začala. Dnes to bude krátké. Mám ohromnou radost, ale chybějící energie, kterou jsem věnovala na vytváření všech nutných podkladů pro NASA, mi nedovoluje nějak moc jásat. Vidím totiž tu hordu práce a odříkání, která je nyní přede mnou. Ale je to projekt mého života, tak se ho nehodlám pustit!

Dnes, takhle krátce před Vánoci, přišel do JPL dopis, že během tiskové konference, konané už za hodinu, bude oznámeno, že projekt TRITON-NIGHT byl vybrán k realizaci. Ve skutečnosti však budou vybrány projekty dva, což nám trochu prodlouží financování a start se z plánovaného roku 2038 posune na 2040, ale čert to pal! Hlavně, že to máme!

Zdraví Anie O’neil, Los Angeles

30. prosince 2035

Už jsem se k těm dopisům, co jsem začala psát z jisté mladické nerozvážnosti, nechtěla vracet, ale dnes si to neodpustím. Je mi to hrozně líto, ale finanční situace NASA a celého státu není teď zrovna ideální a náš projekt byl proto pozastaven. A to prosím i přesto, že máme vyrobené některé vědecké přístroje a byly dokončeny úspěšné testy prototypu tepelné sondy – nejkomplikovanější části celé mise.

Jsem nyní doma, protože v rámci úspor jsou letos pracoviště jako JPL uzavřeny přes celé Vánoce a všichni jsme na neplaceném volnu. To ale z části souvisí i s rozpočtovým provizoriem, které nám k Vánocům nadělil Kongres po všech těch nepříjemných událostech posledních dvou let.

Mimochodem, v rámci vývoje tepelné sondy jsme díky spolupráci s Boring Company vyvinuli technologii, která umožňuje rychlejší ražbu tunelů prakticky v jakémkoli podloží. Tunely se už i na Zemi mohou stavět rychlostí až 1 km za den. Pro nás to znamená, že by případná tepelná sonda zvládla i neočekávané překážky tvořené pevnějšími materiály (očekáváme, že tam bude jen led, ale pořád mám v paměti to, co se dělo, když jsem studovala, kolem mise InSight na Marsu).

PS: Start byl pro jistotu odsunut na 2044 a mise, která v rámci Flagship uspěla společně s námi, byla letos zrušena. Nám zase odebrali vozítko a chtějí snížit počet iontových motorů a celkovou hmotnost, což by mimochodem znamenalo třeba oběžnou dráhu kolem Neptunu (pouhé průlety kolem Tritonu) a přeletovou dráhu, kterou by sonda urazila za dlouhých 16 let, místo plánovaných deseti…

Zdraví Anie O’neil, Los Angeles

25. prosince 2039

TRITON-NIGHT

TRITON-NIGHT
Zdroj: autor

Hurá! Ve vánoční čas se i v této době dějí nečekané a krásné věci! Dnes mi volal Peter Bourm, ředitel JPL, že od prvního ledna je opět obnovena plná práce na projektu TRITON-NIGHT! Nečekaná věc se tak stala realitou. Ještě před rokem se zdálo, že nakonec nás kvůli vícenákladům spojeným s případnou novou výrobu radioizotopových generátorů, že celý projekt úplně zruší (ostatně rozpočet v době, kdy byl projekt zcela přerušen, dosáhl už slušných 3,9 miliardy dolarů). Nicméně nyní jsme opět na scéně! Dokonce v plném původně plánovaném rozsahu, včetně vozítka a rychlé dráhy přeletu.

Už se těším do práce. Mimochodem, dnes slavím své čtyřicáté narozeniny. Je tomu tedy deset let od poslání prvního dopisu. Zajímalo by mě, kam všechny s tím adresováním doputovaly.

Zdraví Anie O’neil, Los Angeles

25. prosince 2045

Zdravím své imaginární čtenáře na Tritonu! Dnes je významný den pro misi TRITON-NIGHT. V JPL jsme dokončili všechny testy všech systémů sondy, landeru, vozítka i tepelné sondy! Po problémech, které minulý rok postihly samotnou sondu a špatně vyrobenou nádrží na jednosložkové palivo, je tohle nečekané a velmi potřebné rozuzlení našich vypjatých chvil. Projekt je tedy připraven ke kompletaci a odeslání na kosmodrom!

Startovat budeme nakonec na Starship (verze Galaxy) – použijeme dvě, cena za jejich starty je směšná a síla jejich motorů nám výrazně zlepší trajektorii – rychlost nepotřebujeme, kdo by to pak u Tritonu brzdil, ale lepší přeletová trajektorie se hodí.

Největší problémy teď dělá veřejné mínění, které upozorňuje na vysokou cenu za projekt. Nicméně argumenty typu, že jsme na tom finančně už sice lépe, ale mnoho lidí nemá kde bydlet, jsou pořád stejně liché. Pokud by veřejnost chtěla mít špičkové vědce raději na ulici, či ve službách jiných mocností, tak prosím. Nicméně mám dojem, že je to stále stejná písnička nepochopení a úzkého pohledu na svět. No nic, podstatné je, že už někteří chápou, že třeba SpaceX není celý kosmický výzkum. Tato firma by podobnou misi nikdy nefinancovala. Po všem tom nečekaném a složitém, s čím se tato společnost potkala u Marsu, nás i oni mají nyní v hluboké úctě. Kosmický prostor zkrátka nic neodpouští. Snad je na to naše mise plně připravena.

Zdraví Anie O’neil, JPL

27. prosince 2048

Triton

Triton
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Nevím, jak dnes začít a jak popsat své dnešní pocity. Jsem emočně roztrhaná na kousky. Tak dlouho jsme si emoce nemohla dovolit a musela se soustředit na práci, že dnes bych explodovala. Moji neznámí čtenáři dopisů směrovaných na Triton. Je to tady! Dnes konečně úspěšně odstartovala mise TRITON-NIGHT! První tanker i Starship s naším drahocenným nákladem pracovaly perfektně!

Nyní je před námi deset let cesty k cíli!

Navíc se to vše stalo zase v den mých narozenin. Předevčírem jsem oslavila 49 narozeniny, a pokud vesmír a fyzika dá, tak před šedesátkou budu svědkem svého mladistvého snu. Držte nám palce!

Zdraví Anie O’neil, JPL

5. prosince 2051

Moji neznámí Tritoňané, dnes jsem nahlédla do temné nekonečné propasti strachu. Naši misi TRITON-NIGHT čekal gravitační manévr u Saturnu. Vše jsme měli perfektně spočítané, sonda nám hlásila, že všechny její systémy jsou v pořádku, ale už od startu nás zlobí spojení se Zemí. Zpětnou kontrolu jsme přišli na to, že v komunikačním rozhraní je jeden spoj zřejmě špatně připojený. To je docela problém, ale naštěstí je to spoj, při jehož absenci by nemělo dojít ke ztrátě komunikace. Nicméně problém je, že teplotní změny způsobené různým nasvětlením od Slunce občas způsobí, že drátek povyjede z konektoru a zaviní menší jiskření, což vede k pravidelným restartům komunikačního a následně řídicího počítače.

Jelikož jsme o tomto problému věděli, plánovali jsme nadcházející manévr tak, aby tato část sondy zůstávala trvale ve stínu a nedocházelo tak k teplotnímu namáhání této sekce. Situace by se zdála vyřešená, ale sonda se musí trochu otáčet, aby nedocházelo k zamrznutí poloviny stroje. Sonda se proto otáčí velmi pomalu a tak, aby některé přístroje, či ramena sondy vždy aspoň trochu stínily místo, kde je komunikační elektronika.

Tentokrát to celé však nešlo udělat bez kompromisů. Aby anténa směřovala správně k Zemi, abychom měli dobrý výhled na atmosféru Saturnu a splnili tak objednaný vědecký program, museli jsme občas to místo Slunci vystavit. Měli jsme však vše spočítané a nemělo se nic stát. Nicméně počítejte chybu.

Deset minut před tím, než se měl provést poslední krátký korekční manévr před gravitační asistencí, asi milion kilometrů od Saturnu, došlo k našemu problému znovu. Nejdříve přišel rychlý restart a po něm se minutu zdálo, že je vše v pořádku, ale jak se blížil manévr, restarty se opakovaly. Sonda má všechny operace naplánované a my jsme celé to divadlo sledovali se zpožděním desítek minut bez možnosti nějak zasáhnout. Prostě jsme sledovali monitory a děsili se nad červenými výstrahami o restartech komunikačního zařízení. Počítač sondy navíc celou situaci vyhodnotil jako vážnou a přepnul sondu do nouzového režimu. To se však před plánovaným korekčním zážehem nesmí stát! U gravitační asistence je to o to důležitější, že následná chyba v trajektorii může být ohromná.

Každopádně sonda spadla do nouzového režimu, vypadla komunikace a těsně před plánovaným manévrem se nám signál sondy ztratil úplně. V té chvíli jsme nemohli dělat nic jiného, než čekat a doufat. Signál však nepřicházel minuty, desítky minut a nakonec hodiny. Lidé v sále byli bledí a unavení. Do toho všeho dotírali novináři a my jsme stále neměli vůbec nic. Ani nosný signál. Nic.

Sedm a půl hodiny po tomto problému se však na hlavní obrazovce rozzářil zelený nápis „CONTACT“! Sonda byla na příjmu. Někteří kolegové omdleli – aspoň se trochu prospali. Někteří se radovali, ale většina zasedla k terminálům a začala kontrolovat, co vše bylo napácháno a zda náhodou nemáme sondu na trajektorii do meziplanetárního prostoru.

Nebudu vás déle napínat. Sonda si asi užila pěkné tanečky, manévr zřejmě nějak částečně proběhl a problémový kontakt se definitivně odpojil. Výsledek? K Neptunu doletíme! Ale o jeden rok později. Dalo by se to dohnat, ale palivo si chceme nechat na oběžnou dráhu Tritonu a následné korekce, které u něj budou potřeba – Neptun je gravitačně silný společník!

Zdraví Anie O’neil, JPL

TRITON-NIGHT nad Tritonem

TRITON-NIGHT nad Tritonem
Zdroj: autor

24. prosince 2059

Už dva měsíce nám, moji milí Triťonané, dochází snímky Neptunu a později i stále se zostřující rozmazané šmouhy, která se pomalu změnila v měsíc Triton. Tak trochu na pozadí světového dění a nevděčného posměchu fanoušků kosmonautiky, kteří si uslintávají z dočasných základen na Marsu, my vidíme něco, co lidské oko nespatřilo od mise Voyager 2 a tak kvalitně a detailně ještě nikdo v dějinách.

Dnes, přesně v den Vánoc pak měla naše mise TRITON-NIGHT provést motorický manévr. Nebudu vás napínat, sonda to zvládla a při svém usazování na oběžné dráze rovnou vysadila i přistávací lander. Dopředu jsme věděli, kam jej chceme poslat. Třicet let života a nakonec se vše podstatné odehraje během jednoho dne. A vše závisí na tom, jak dobře jsme těch předchozích třicet let pracovali.

Když jsme na obrazovkách terminálů sledovali přicházející data dějů, které se odehrávaly tolik hodin předtím a my je sledovali tak, jako bychom měli možnost je ovlivnit, hodně jsem přemýšlela. V té chvíli jsme se rozhlédla po středisku a zjistila, že nás, kteří jsme na celém projektu začínali, tu zbyla již jen menšina. Mnoho kolegů zemřelo, mnoho pracuje již jinde, či si užívají odpočinku. Já už také ostatně nejsem nejmladší. Ale energie, která se mezi lidmi převalovala, byla společná a spojovala jednoho s druhým bez rozdílu věku. Energie a strach. Přistát na Tritonu je totiž jako přistát na hlavě tučňáka, plujícího na rozpadající se kře u Antarktidy, modulem, který vystřelili z praku z Arktidy. Prostě je to těžké.

Ve chvíli, kdy měl každou chvíli přijít signál o tom, zda se přistání povedlo či ne, ke mně přistoupil muž, kterého přivedla ochranka. Prý má pro mě něco důležitého. Ustoupila jsem z hluku sálu do kouta a trochu nevrle jsem se ptala, co chce.

Z kapsy vytáhl devět ušmudlaných dopisů a usmál se. Byl to starý muž s pár posledními šedivými na krátko střiženými vlasy a spoustou vrásek v obličeji. Oblečený byl v saku, které už leccos zažilo, a pravil, že je z usedlosti, která stojí ve Velké Británii. Tu usedlost prý stavěl jeho předek, který se dobře znal s Williamem Lassellem, objevitelem Tritonu a svoji vilu proto pojmenoval po tomto měsíci. Celý život mu prý chodily mé dopisy a díky nim se více začal zajímat o vesmír.

V sále se ozval jásot a obrovské nadšení a já se slzou v oku jsem objala starého muže, který byl mým Tritoňanem.

Zítra mi bude šedesát a já si splnila svůj mladický sen.

Zdraví Anie O’neil, JPL, Triton

Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…Triton_14bg_r90ccw_colorized.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/91/Triton_%28moon%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/3/30/Triton_%28artist%27s_impression%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/…/Triton_moon_mosaic_Voyager_2_%28large%29.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DPq-8dAWsAM9PU6.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

16 komentářů ke článku “Vánoce na Tritonu”

  1. Novotny Jiri napsal:

    Dobrý den.
    Ze začátku mi článek připadal trochu nudný (sci-fi moc nemusím, zde však čtu VŠECHNY články). Ale postupně děj gradoval až do strhujícího konce. Pěkně napsané. Díky. Je to sice fikce, ale ukazuje jak málo stačí, aby léta práce přišli vniveč.

    • Lukáš Houška napsal:

      Dobrý den,
      uznávám, je to vždycky vstup do stejné nebezpečné řeky a vždy si podobný vánoční článek odnese nejhorší hodnocení, protože je to opravdu něco dost jiného. O to více mě těší, že jste to zvládl do konce a byl i spokojen. Pěji pěkné svátky a dobrý vstup do nového roku 🙂

  2. SaturnV napsal:

    Pěkné! Ale kdo udělal ty obrázky sondy?

  3. Vaclav napsal:

    Moc pěkné a hlavně realistické. Bohužel pro pilotovanou kosmonautiku zcela jasně říká , že se současnou technikou je pilotovaný let do vnějších oblastí Sluneční soustavy počínaje Saturnem a řekl bych již i Jupiterem čirým nesmyslem. Možná až v příštím století s nějakým novým druhem pohonu. I automatické sondy zatím končí u Jupitera, NH byl nostalgickou vzpomínkou na Voyagery. V Číně ale uvažují zcela vážně o dvou sondách typu Voyager, pokud se dostanou do plánu letěly by již 2024 a Triton by se dočkal návštěvy, sice nikoli tak sofistikované jako v článku, ale zato o téměř třicet let dříve.

  4. Spytihněv napsal:

    Pěkné čtení. Díky. Ony ty boje o realizaci vědeckých misí do hlubokého nebo ještě hlubšího vesmíru vždy byly a budou pro aktéry napínavé a ještě napínavější. Navic obvykle pod tlakem startovnich oken. Po startu už jsou termity tak nějak podle předem daného síťového grafu a při jeho dodržení se většinou dostavují jen samá pozitiva a jistoty. Klasika. Máme aktuálního Discovery kandidáta Trident. Přihlášen loni a kdyz to dopadne, tak u Tritonu 2038… Ale nikoliv tak, jak si to vysnila Anie O’neil. Půjde o pouhý rychlý průlet, u kterého budu mít co dělat, abych ho nesledoval už jen jako zbytek po prudkém okysličování biologické hmoty. Slabota 🙂

  5. ventYl napsal:

    Za mna super! Asi si cez sviatky precitam znova Martana 🙂

  6. Michal Andrej napsal:

    Super, som rád, že Starship bude lietať aj po 45 rokoch.
    Pozdravujem Anie O’neil a celej redakcii Kosmonautix prajem veselé Vianoce.

  7. Jan Jancura napsal:

    Díky za zajímavý článek, věcně je věrohodný.
    Přeji redakci Kosmonautixu hezké prožití svátků Vánočních a hodně elánu do příštího roku.
    Taky ostatním čtenářům přeji hezké svátky

  8. Jaro Pudelka napsal:

    Krásne čítanie. Len tak v kútiku duše som rátal, čí sa dožijem použitých dátumov. 24.12.2059 by som mal 97 rokov. Maličká šanca tu je. Ďakujem aj za celý rok plný zaujímavých a podnetných článkov. Vážim si to.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.