Nejnovější floridská rampa je připravena

V roce 2016 začalo plánování malého vzletového komplexu na Kennedyho kosmickém středisku, který měl sloužit různým uživatelům. Nyní se tento návrh podařilo převést do skutečnosti – komplex určený pro malé a střední nosiče je připraven na vstup do služby. Celá věc je unikátní v tom, že od 60. let minulého století jde o první nově vzniklou rampu na Kennedyho středisku. Zatím byly jako poslední vytvořeny obří rampy LC-39A a B, ze kterých startovaly rakety Saturn IB a V, raketoplány, Ares I-X, Falcon 9 a Falcon Heavy. Oproti těmto rampám je komplex 48 vskutku trpasličí.

Zhruba čtyřhektarový komplex bychom našli asi kilometr a půl jihovýchodním směrem od rampy 39A a kilometr a půl severozápadně od SLC-41, ze které startují rakety Atlas V od ULA. Komplex 48 vznikl podle konceptu tzv. „čisté rampy“ – díky tomu mohou tohle zařízení využívat různí uživatelé s různými raketami. I tohle je součástí dlouhodobého plánu NASA na podporu vývoje komerční kosmonautiky.

Komplex 48 mají jednou tvořit dvě rampy - zatím vznikla jen jedna.

Komplex 48 mají jednou tvořit dvě rampy – zatím vznikla jen jedna.
Zdroj: https://www.gannett-cdn.com/

Vzletový komplex 48 zaplňuje mezeru na trhu nových, cenově výhodných startovních systémů s velmi rychlými cykly opakování,“ vysvětluje Keith Britton, manažer z ředitelství Kennedyho střediska a dodává: „Tento komplex umožní firmám výrazně ušetřit. Firmy stojí o design čisté rampy, aby nemuseli vyvíjet infrastrukturu, kterou jsme postavili.

Stejně jako vzletová rampa, i zbytek komplexu postrádá některé prvky, které se dají obvykle najít na jiných komplexech – ať už jde o integrační budovu, obslužnou věž, nebo pozemní podpůrné vybavení jako jsou třeba nádrže na pohonné látky. Tato na první pohled nevýhoda však znamená, že se celé místo může flexibilně přizpůsobit různým nosičům, protože komplex nebyl stavěn na míru jedné raketě, ani rodině raket.

Startovní komplex 41 využívají rakety Atlas V a mají odsud startovat i nové rakety Vulcan.

Startovní komplex 41 využívají rakety Atlas V a mají odsud startovat i nové rakety Vulcan.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Takzvané vyhrazené rampy jsou stavěné přesně pro potřeby konkrétních nosičů. Pokud však mají sloužit jiným raketám, pak je potřeba buďto rozsáhlých úprav (jako na SLC-41, odkud bude současně startovat Atlas V i Vulcan), nebo se musí přizpůsobit samotné rakety, které musí sdílet přesně stejné vybavení (případ rampy LC-39B a rakety SLS a nyní již zrušeného nosiče OmegA).

Ale zpět na komplex 48. Samotná rampa je tvořena metr a čtvrt silnou vrstvou betonu s rozměry 12 × 16,5 metru, malou nádrží určenou k zachytávání vody z chrličů pro tlumení následků hluku, pokud by jej firma využívala a z oblasti, kde mohou parkovat cisterny s pohonnými látkami. Komplex 48 by měl být schopen pracovat s různými pohonnými látkami – například kapalným kyslíkem, kapalným vodíkem, kapalným metanem, leteckým petrolejem, nebo hypergolickými pohonnými látkami. Tento výčet však není kompletní a komplex se může přizpůsobit konkrétním požadavkům. Rampy také umožní používání vysokotlakých plynů jako je helium či dusík.

Vizualizace komplexu 48 po dokončení i druhé vývojové fáze.

Vizualizace komplexu 48 po dokončení i druhé vývojové fáze.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Kennedyho středisko může poskytnout nakládací zařízení, potrubí a spojovací hardware, ale také skladovací zásobníky na kapalný metan a kapalný kyslík, které se budou používat pro operace na LC-48. Uživatelé si mohou také přinést vlastní vybavení – ať už jde o výše jmenované vybavení, nebo něco jiného. V rámci environmentálního zhodnocení, které bylo vydáno v únoru 2019, byl vývoj LC-48 plánován ve dvou potenciálních fázích. První fáze odpovídá tomu, co na místě vidíme dnes – betonovou plochu pro starty a parkoviště pro cisterny s pohonnými látkami. Od tohoto původního plánu ze začátku roku 2019 se ale také pár drobností změnilo. Původně se počítalo s tím, že mezi rampou a parkovištěm s pohonnými látkami bude devítimetrový zemní val, který by chránil cisterny v případě nehody na rampě. Na místě se však nyní žádný val nenachází a není jisté, zda bude postaven někdy v budoucnu.

Komplex 48 mají tvořit dvě rampy - zatím stojí pouze jedna.

Komplex 48 mají tvořit dvě rampy – zatím stojí pouze jedna.
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com/

Podle zmíněného posouzení vlivu na životní prostředí má LC-48 zvládat až 52 startů ročně (!!!), přičemž maximální vzletová hmotnost rakety je stanovena na 136 tun (zdánlivě nekulaté číslo je způsobeno metrickými jednotkami – limit je totiž 300 000 liber) a maximální tah na 227 tun (500 000 liber). Na komplexu 48 nebude možné přistávat – k tomuto účelu by se daly použít nedaleké přistávací komplexy 1 a 2 na Mysu Canaveral, které momentálně využívá pouze SpaceX, ale mohou je využít i jiné firmy.

V rámci druhé fáze by měla vzniknout velmi podobná stavba, která se bude nacházet jižně od současné rampy. Tohle druhé místo ale má dostat dodatečnou infrastrukturu jako jsou třeba trvalé věže chránící před blesky, montážní hala HIF (Horizontal Integration Facility), systém vodních chrličů a dokonce i vyhrazené stanoviště pro recertifikační testy raketových motorů pro znovupoužitelné rakety. I druhé stanoviště má zvládnout úctyhodnou porci 52 startů ročně, takže za ideálních podmínek by mohlo z těchto dvou ramp odstartovat 104 raket – to zhruba odpovídá aktuálnímu počtu startů z celého světa za jeden rok! V reálu se očekává výrazně menší poptávka, než kolik by rampa mohla zvládnout. To znamená, že vývojová fáze dvě bude zahájena pouze ve chvíli, kdy bude její vývoj opodstatněný – poptávka po startech z první rampy bude dostatečně vysoká.

Startovní komplex 39C.

Startovní komplex 39C.
Zdroj: https://www.americaspace.com/

Původně se plánovalo, že bude k tomuto účelu využita rampa LC-39C, ale v roce 2016 dostal přednost zbrusu nový komplex 48. Navrhovaná rampa LC-39C měla nevýhodu v tom, že se nachází v blízkosti rampy LC-39B. Klienti, kteří by ji využívali, by se tedy museli přizpůsobit harmonogramu programu Artemis, který má využívat rampu 39B. Tyto mise by měly za všech okolností vyšší prioritu než z nedaleké 39C.

Tím, že dostala přednost stavba LC-48 na zelené louce jižně od LC-39A, bude k omezování zdejšího provozu docházet pouze výjimečně. Tyto výjimky nastanou především tehdy, kdy nad komplexem 48 povede dráha nějaké startující rakety a při jejím selhání v časné fázi letu by hrozilo, že na rampu 48 dopadnou úlomky. Takové trajektorie se však nebudou využívat často. Jakmile bylo zajištěno odpovídající financování, mohli být v roce 2018 dohodnuté firmy, které začaly pracovat na finalizaci návrhu – ten byl dokončen v květnu 2019.

XS-1 a zemní val mezi rampou a zásobníky pohonných látek. Ani jedno z toho na komplexu 48 v blízké době nebude.

XS-1 a zemní val mezi rampou a zásobníky pohonných látek. Ani jedno z toho na komplexu 48 v blízké době nebude.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/

Stavba samotná začala v prosinci 2019, ale v březnu 2020 musely být práce zastaveny kvůli pandemii Covid-19. Stavební činnost se znovu rozběhla až v červnu a hotovo bylo v říjnu. Zbývá už jen poslední maličkost – zákazníci, kteří by tuto rampu využívali. Boeing dříve plánoval, že by nový komplex využíval ke startům svého kosmického letounu Phantom Express (XS-1), který vyvíjel s agenturou DARPA.

Společnost však vývoj tohoto stroje opustila začátkem roku 2020. Se změnou plánů Boeingu vyvstaly otázky, zda vůbec měl tento komplex vzniknout. NASA však usilovně jedná s celou řadou firem, které by mohly využívat komplex 48, ale zatím nebylo nic oficiálně podepsáno, či jen oznámeno.

Vykládání Rocket 3.0 z transportního kontejneru

Vykládání Rocket 3.0 z transportního kontejneru
Zdroj:

Jedním z těchto potenciálních zákazníků je firma Astra a jejich malý nosič Rocket 3. Tato raketa ke svým startům využívá mobilní platformu, takže na místě startu nepotřebuje žádné trvalé vybavení. Podobný mobilní systém využívá také nedávno oživená firma Vector Launch. Komplex 48 ale nemusí sloužit jen orbitálním raketám – využívat jej mohou také suborbitální nosiče, které NASA momentálně vypouští především ze základny Wallops ve Virginii. „Přišlo za námi hodně zájemců, kteří s námi jednali o komplexu 48. Tito lidé nejsou ještě domluveni, ale přibližují se,“ říká Tom Engler, ředitel plánování a vývoje Kennedyho střediska a dodává: „Pokračujeme tedy v rozhovorech. Očekávám, že někdy v roce 2021 bychom mohli vidět první starty z komplexu 48.

Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/…/lc48_20200924-ph-jbs01_0003-min-scaled.jpg
https://www.gannett-cdn.com/…372&format=pjpg&auto=webp
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/Atlas_V_551_at_Launch_Pad_41.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/12/LC-48-Phase-2-Render.png
https://forum.nasaspaceflight.com/…48351.0;attach=1564998;image
https://www.americaspace.com/wp-content/uploads/2015/07/LC39.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2f/LC-48_EIS_Image–019.jpg
https://pbs.twimg.com/media/ERod_2kWAAEXjeM?format=jpg&name=medium

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.