Webbův teleskop si prohlédl Sloupy stvoření

Americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř, Webbův teleskop (JWST) pořídila snímky bujné a detaily oplývající oblasti – ikonických Sloupů stvoření, kde v hustých pracho-plynných mracích vznikají nové hvězdy. Tyto trojrozměrné pilíře připomínají kamenné formace, ale navzdory tomu jsou tvořeny mnohem jemnějším a lépe průchodným médiem. Tyto sloupy tvoří chladný mezihvězdný prach a plyn, které se v infračerveném záření jeví poloprůhledné. Nově vznikající protohvězdy dominují snímku z kamery NIRCam. Vidíme je jako jasně červené kuličky, které zdobí typické difrakční hroty. Tyto hvězdy se nachází mimo prašné Sloupy. Když se v pilířích plynu a prachu vytvoří oblasti s dostatečnou hmotností, začnou se pod vlastní gravitací hroutit, pomalu se zahřívají a nakonec vytvoří nové hvězdy.

Sloupy (Pilíře) stvoření se nachází v Orlí mlhovině vzdálené 6 500 světlených let. Přístroj NIRCam nabízí snímek s originálním rozlišením 8423 × 14589 obrazových bodů.

Sloupy (Pilíře) stvoření se nachází v Orlí mlhovině vzdálené 6 500 světlených let. Přístroj NIRCam nabízí snímek s originálním rozlišením 8423 × 14589 obrazových bodů.
Zdroj: https://cdn.esawebb.org/

A co jsou ty zvlněné čáry, které mohou připomínat lávu? Jedná se o výtrysky z hvězd, které stále vznikají v prachu a plynu. Mladé hvězdy pravidelně vyvrhují hmotu, která naráží do oblaku materiálu, který se nachází v těchto hustých pilířích. Někdy mohou vznikat i jevy připomínající vzory, které vytváří lodě při pohybu po vodě. Rudá zář pochází z energetických vodíkových molekul, které jsou důsledkem zmíněných rázů a výtrysků. Dobře vidět je to na druhém a třetím pilíři shora – snímek z kamery NIRCam doslova pulzuje jejich aktivitou. Stáří těchto mladých hvězd se odhaduje na pouhých několik set tisíc let.

Ačkoliv se může zdát, že blízké infračervené záření umožnilo Webbovu teleskopu prohlédnout skrz mraky a odhalit objekty nacházející se za těmito sloupy, nevidíme za nimi žádné galaxie. Ve výhledu nám brání směs průsvitného plynu a prachu, kterou označujeme jako mezihvězdné prostředí. Tato směs blokuje náš výhled do hlubšího vesmíru a je osvětlena společným světlem „party“ hvězd v dané oblasti.

Sloupy stvoření proslavil Hubbleův teleskop, který je nafotil nejprve v roce 1995 a později v roce 2014. Na tuto oblast ale pohlédlo mnoho dalších špičkových observatoří včetně evropského teleskopu Herschel. Každý pokročilý přístroj nabízí vědcům nové poznatky o tomto regionu, který doslova přetéká hvězdami. Pohled z Webbova teleskopu pomůže vědcům zpřesnit dosavadní modely vzniku hvězd tím, že bude možné mnohem přesněji identifikovat hvězdné populace, ale i množství plynu a prachu v dané oblasti. V průběhu času začnou tyto poznatky vytvářet lepší chápání toho, jak hvězdy v průběhu milionů let vznikají a pronikají z těchto prachových mraků.

Zdroje informací:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://esawebb.org/media/archives/images/original/weic2216a.tif
https://esawebb.org/media/archives/images/original/weic2216b.tif

Print Friendly, PDF & Email

Kontaktujte autora: hlášení chyb, nepřesností, připomínky
Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Jeden komentář ke článku “Webbův teleskop si prohlédl Sloupy stvoření”

  1. TritonJ napsal:

    Škoda, že na té animaci s tím zoomem nepokračovali dál. Originální snímek má naprosto neskutečné rozlišení 123 megapixelů, viz https://cdn.esawebb.org/archives/images/large/weic2216b.jpg
    Dá se studovat hodiny. Za mě tohle jednoznačně překonalo mlhovinu Carina (i když mě osobně nejvíce imponovala ta úplně první fotka s gravitačním čočkováním). Je tu vidět tolik zajímavých i překvapivých útvarů. Třeba se mi hrozně líbí takoví „červíci“ v dolní části vpravo od středu. A řekl bych, že úplně u spodního okraje je jedna malá galaxie. Doufám, že pan Škorpík v novém seriálu detailně rozebere tento fascinující snímek.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.