19. března 2018 
Raketa Sojuz FG, která již pozítří vynese pilotovanou loď Sojuz MS-08, dorazila na tzv. Gagarinovu startovní rampu kosmodromu Bajkonur. 19. března 17:19
Štítek ‘NASA’
Sestavování první kalifornské meziplanetární rakety
Z Vandenbergovy základny už startovalo mnoho různých raket na různé oběžné dráhy, kam dopravovaly různé družice s různými úkoly. Ještě nikdy však z této základny na pobřeží tichého oceánu neodstartovala raketa, která by mířila na únikovou dráhu od Země. Pokud se nic nepokazí, mělo by se to 5. května změnit. Právě v tento den by ze zdejšího odpalovacího komplexu 3E měla odstartovat raketa Atlas V v konfiguraci 401. Jde sice o nejslabší verzi tohoto nosiče, protože má pouze čtyřmetrový kryt a žádné urychlovací bloky, přesto však urychlí svůj náklad na únikovou rychlost od Země. Nosič navíc bude muset respektovat střelecký prostor a nebude moci letět na východ, jako když se startuje z Floridy. Na východním pobřeží je totiž momentálně čilý startovní ruch a navíc Atlas tuto misi zvládne i z Kalifornie. Na špičce rakety bude sedět lander InSight, který poletí k Marsu. Svými citlivými senzory by měl prozkoumat vnitřní vrstvy této planety a prozradit, jak se formovala. Do startu sice ještě zbývá několik týdnů, ale už nyní je vidět, že se nezadržitelně blíží. Sonda již dorazila na kosmodrom a včera technici zahájili sestavování rakety Atlas V pro tuto misi.
Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze
NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.
Ultima Thule – přezdívka pro cíl New Horizons
Drobný objekt, který jsme doposud znali jen pod označením 2014 MU69 a kolem kterého 1. ledna 2019 proletí sonda New Horizons, se dočkal snáze zapamatovatelného označení – Ultima Thule. „Jméno pochází od dávných kartografů, kteří pojmenováním Thule označovali vzdálený a dosud neobjevený ostrov daleko na severu. Mělo jít o nejsevernější místo na Zemi,“ vysvětluje Mark Showalter, člen týmu New Horizons a pokračuje: „Ultima Thule, tak bývá překládána jako „vzdálenější než Thule“, nebo „až za Thule“. Tento výraz se začal používat jako metafora pro záhadná místa za hranicemi známého světa.“ Z tohoto hlediska tak dává přezdívka pro nejvzdálenější objekt, který kdy prozkoumáme zblízka, smysl.
Naděje na marsovský dron stále žije!
Je to už víc než rok a půl od chvíle, kdy jsme na našem webu vydali článek, pojednávající o mimořádně zajímavé možnosti, že by spolu s vozítkem Mars rover 2020 vypravila NASA i vrtulový dron. Ten by nebyl určen k nějakým dlouhým letům, ale s vozítkem by aktivně spolupracoval. Z nadhledu by totiž mohl sledovat terén, kam se rover chystá jet, což by značně pomohlo pozemským plánovačům. Dlouhé měsíce jsme o dronu nic neslyšeli a naděje začala pomalu hasnout, až nyní se objevila jiskřička, která naznačuje, že bychom se mohli přeci jen dočkat. NASA by totiž v blízké době měla definitivně rozhodnout, zda dron k chystané misi přidá, či nikoliv.
ISS upravila dráhu a čeká na přílet Sojuzu
Už za šest dní vyrazí k Mezinárodní vesmírné stanici další trojice mužů. Od startu do připojení ke staničnímu modulu Poisk uplynou dva dny a pak se Oleg Artěmjev, Andrew Feustel a Richard Arnold stanou součástí 55. dlouhodobé expedice. Čeká na ně samozřejmě vědecký výzkum a také výstupy do volného prostoru, ale o tom si řekneme více, až bude toto téma aktuální. Momentálně je důležité, že Sojuz MS-08 je stále na pevné zemi (viz náhledový obrázek článku), loď byla uložena do aerodynamického krytu a na její přílet se chystá i mezinárodní vesmírná stanice.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Andrew Feustel, Anton Škaplerov, ISS, Japonsko (JAXA), NASA, Norišige Kanaj, Oleg Artěmjev, Richard Arnold, Rusko, Scott Tingle Webb se chystá na sestavení
Je to bez přehánění největší a nejočekávanější kosmický dalekohled minimálně desetiletí. Webbův teleskop se má stát vlajkovou lodí astronomie příštích let a jeho možnosti jsou mimořádně široké. Vědci se již nemohou dočkat objevů, které přinese jak o objektech sluneční soustavy, tak i o vzdálených útvarech. Není proto divu, že tomuto mimořádně významnému projektu věnujeme větší pozornost, než jiným družicím. Bez přehánění sledujeme JWST na každém kroku a i dnešní článek bude pojednávat o tom, co obří teleskop v nejbližších týdnech a měsících čeká. Kromě toho se můžete těšit i na perfektní fotky z manipulace s částmi teleskopu.
Testy vylovení Crew Dragonu
NASA zveřejnila dvě fotografie ze zkoušky, při které se testovalo vylovení kabiny lodi Crew Dragon z vody. Zkoušky dopadly úspěšně a SpaceX má za sebou další milník. 14. března 8:23
Zpráva NASA k havárii mise Dragon CRS-7
Přesně v den 44. narozenin Elona Muska (28. června 2015) SpaceX postihla velmi nepříjemná událost. Při sedmé zásobovací misi nákladní lodi Dragon CRS-7 k ISS došlo během letu Falconu 9 k nečekané havárii nosiče a ztrátě celého vynášeného nákladu. K anomálii došlo ve 139. sekundě letu při rychlosti 1,56 km/s, ve výšce necelých 45 km. O této události jsme vás podrobně informovali v tomto článku.
Gemini – Kosmonautická maturita (15. díl)
Po divokém tanci Gemini VIII zůstala operátorům v rukou Agena 5003, kterou s velkou dávkou duchapřítomnosti aktivoval Dave Scott krátce předtím, než se od ní s Armstrongem odpojili. Agenu se podařilo během jednoho orbitu stabilizovat a nyní čekala na svůj další osud. Zpočátku nebyl ještě úplně vyloučen podíl GATV na problémech Gemini, nicméně tato možnost byla stále více nepravděpodobná a Agena se chovala velmi způsobně. Nyní bylo třeba rozhodnout, co s ní provést dále. Původně se počítalo s tím, že by mohla posloužit jako cíl pro některou z následujících misí, samozřejmě coby čistě pasivní mrtvé těleso. Nyní však byla Agena ještě na začátku své aktivní životnosti, její baterie byly nabité a nádrže téměř plné, proto se její konstruktéři a operátoři rozhodli vyzkoušet, co se dá. Astronauti už byli dávno na zemi, když GATV 5003 přibližně 21 hodin a 47 minut po svém startu na pokyn ze Země zažehla svůj motor při manévru, jenž měl změnit inklinaci z 28,89 ° na 30,60 °. Ovšem na konci manévru řídicí středisko s překvapením zjistilo, že zatímco inklinace se změnila o žádanou hodnotu, apogeum se zvedlo o 218 kilometrů! Za chybou podle rychlé analýzy měla stát chyba v kalkulaci těžiště Ageny, ovšem při dalším manévru, jenž měl stroj vrátit na dráhu s inklinací 28,89 ° a napravit chybnou výšku apogea, Agena opět skončila na vyšší dráze, než bylo v plánu. Problém byl nakonec nejen v chybně zadaném těžišti, ale také v elektronice pneumatického systému. Během dalších manévrů operátoři postupně dokázali adaptovat své postupy a Agenu dostat na zamýšlenou dráhu. Celkem vykonala Agena 5003 během necelých dvou dnů deset manévrů, přijala 5 439 dálkových příkazů a potvrdila fakt, že v dramatu Gemini VIII byla zcela nevinným účastníkem. Po vyčerpání pohonných látek a s tenčící se zásobou elektrické energie byla ponechána na parkovací dráze a bylo s ní přerušeno spojení. Jediným aktivním prvkem zůstala navigační světla, jež se měla automaticky rozsvítit 17. července 1966, tedy 123 dní po startu. Byla to však spíše jen znouzectnost – bylo velmi nepravděpodobné, že by baterie v té době ještě byly schopny dodávat byť jen minimální množství energie. Zda se světla skutečně rozsvítila, to se nikdo nedozví. Lidské oči totiž GATV spatřily až o tři dny později…
Nahrávání ...