sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Když se evropská sonda Hera zaměřená na obor planetární obrany vzdalovala od Země, podívala se svými přístroji k naší planetě a viděla, jak kolem Země krouží Měsíc. V sekvenci snímků je vidět, jak se Země pomaličku zmenšuje, protože se od ní sonda vzdaluje. Zároveň je vidět pohyb měsíce kolem naší planety i změny jeho fází. Snímky pro níže přiložený animovaný gif vytvořil přístroj TIRI (Thermal Infrared Imager), který pro misi Hera dodala Japonská kosmická agentura JAXA. Přístroj pořídil tyto tepelné snímky Země a Měsíce při pohledu šikmo dolů od severu vzhledem k oběžné dráze Měsíce. Vzdálenost mezi Zemí a sondou Hera byla u prvního snímku (vznikl 10. října) přibližně 1,4 milionu km a přibližně 3,8 milionu km u posledního snímku, který vznikl 15. října.
Evropská sonda Hera, která se zaměřuje na problematiku planetární obrany, pořídila své první snímky s pomocí tří palubních přístrojů, s jejichž pomocí bude studovat planetku Didymos a její měsíček Dimorphos. Po úspěšném startu, ke kterému došlo 7. října 2024 byly postupně aktivovány jednotlivé přístroje, což je součástí probíhající fáze uvádění palubních systémů do provozu. Desátého a jedenáctého října byla stěna s vědeckými přístroji otočena k naší planetě a tři instrumenty pořídily své první snímky Země a Měsíce ze vzdálenosti více než milionu kilometrů. Konkrétně se jedná o snímky z kamery Asteroid Framing Camera, AFC (na náhledovém snímku je označena písmenem A), tepelného snímače TIRI (na obrázku má písmeno B) a hyperspektrálního snímače HyperScout H (na obrázku mu patří písmeno D).
Že Vám název našeho dnešního článku nedává smysl? Samozřejmě, o obyvatelnosti naší planety nemůže být sporu. Kvůli tomu přece nepotřebujeme kosmické sondy! Ono je to ale celé trochu jinak. Když evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) prolétávala 20. srpna kolem naší planety, měla zapnuté některé palubní přístroje a přitom se jí podařilo v atmosféře naší planety objevit chemické sloučeniny, které jsou nezbytné pro život, jak jej známe. Tento průlet poskytl možnost otestovat a zkalibrovat palubní přístroje v kosmickém prostředí a prověřit, že jsou připraveny na svou práci u Jupiteru.
Některé týdny jsou důležitých kosmonautických událostí opravdu plné – tak jako tento. V pravidelném přehledu toho nejzajímavějšího kosmonautického dění uplynulých sedmi dní se podíváme na několik z nich. Kosmotýdeník si sice jako hlavní téma vybral průlet sondy Juice kolem Měsíce a Země, ale budeme se věnovat i palčivějším událostem. Ať už půjde o postupující přípravy na start mise Polaris Dawn, tak zejména rozhodnutí NASA o tom, že Starliner poletí od stanice bez posádky. V dalších tématech se můžete těšit i na přípravu prvního letu rakety New Glenn a pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
30. dubna letošního roku bude nominální provoz družice Aeolus, první mise určené výhledně k pozorování zemských profilů větru v globálním měřítku, ukončen v rámci příprav na sérii činností, které souvisí se závěrečnou fází celého projektu. Ačkoliv nedávná aktualizace palubního laseru družice Aeolus způsobila, že i v posledních měsících fungoval stejně dobře jako dříve, ubývající zásoby pohonných látek společně s rostoucí sluneční aktivitou znamenají, že se konec mise nezadržitelně blíží. To, že se tato evropská mise dostala takto daleko, je ohromný úspěch. Aeolus totiž svou původní očekávanou tříletou životnost překonal o více než rok a půl.
Velmi malý přístroj čeká velký úkol – bude měřit celkové množství energie, které k Zemi míří od Slunce. Pomůže tak vědcům porozumět tomu, jak sluneční záření ovlivňuje Zemi a její počasí, změnu klimatu a další globální jevy. Jak NASA sama uvádí, CTIM (Compact Total Irradiance Monitor) se díky velikosti krabice na boty či herní konzole stane nejmenší družicí, která byla kdy vyslána za účelem sledování celkového množství energie, kterou Země přijme ze Slunce – takzvané „celkové sluneční ozáření“. Tento faktor je přitom jednou z hlavních položek vyzařovacího rozpočtu naší planety. Vědci se snaží sledovat rovnováhu mezi přijatým a vyzářeným množstvím energie. Zvýšené koncentrace skleníkových plynů z lidských činností jako je spalování fosilních paliv zvyšuje množství sluneční energie, která se zachytí v zemské atmosféře. Tato nadbytečná energie pak zvyšuje celosvětové teploty a mění zemské klima, což zase vede k vzestupu mořské hladiny a nebezpečným projevům počasí.
Evropská kosmická agentura přidělila firmě Airbus kontrakt ve výši 160 milionů Euro na stavbu družice FORUM. Tato nová mise by měla vědcům přinést jedinečné poznatky o tom, jak naše planeta hospodaří s vyzařováním energie a co tyto procesy ovlivňuje. Tím by se měla zaplnit dosavadní mezera v našich znalostech o klimatu. FORUM (Far-infrared Outgoing Radiation Understanding and Monitoring) bude již devátou družicí, kterou agentura ESA realizuje v rámci série Earth Explorer. Každá z doposud realizovaných misí této série nese inovativní technologie, které ve všech případech překonaly původní vědecká očekávání. Pravidelně nám tak ukazují, jak mohou inovativní kosmické přístroje přinášet ohromující množství kvalitních vědeckých dat o naší planetě – ta se zase dají využít pro výhody celé společnosti.
Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.
Emil Atz, doktorand strojního inženýrství na Bostonské univerzitě říká, že když se pustíte do stavby družice o velikosti krabice od bot, naučíte se o ní prakticky vše. Postupně získáte zkušenosti, jak napsat žádosti o její financování, později přijdou zkušenosti, kam dát šrouby, aby to drželo pohromadě a poté se naučíte, jak otestovat každý přístroj, aby bylo jisté, že bude fungovat správně. A nakonec se budete muset naučit, jak se se svým výtvorem rozloučit. „Je to děsivá představa. Čtyři roky věnujete svůj veškerý čas práci na zařízení, které pak uložíte do vypouštěcího zařízení rakety a už nikdy ho neuvidíte,“ říká Atz a dodává: „Nechtěl za ním zavřít dvířka.“
Dnes budeme pokračovat v tématu, kterým jsme tento týden začali, tedy dálkovým průzkumem Země. A protože dnešní záznam má jiného přednášejícího, opět začneme od začátku. Podíváme se, jak vypadaly první fotky naší Země zachycené v druhé polovině 40. let 20. století. Jak se pak postupně zlepšovala zobrazovací a záznamová technika, lepšily se i fotografie. Tématem dnešních fotografií ale nebude jen samotná naše Země, ale připojí se k ní občas i její věrný souputník Měsíc. Na svém počátku nám kosmonautika nabízela jen pohledy na malé výseky naší planety, ale už v 60. letech jsme získali první snímky celé zeměkoule. Nějakou dobu samozřejmě platilo, že člověk získává lepší fotografie než automatická sonda, ale toto klišé už dávno padlo a nejnovější špionážní sondy KH-11 5. generace dokáží na zemském povrchu zachytit neuvěřitelné podrobnosti. Dnešní přednášku berte i jako představení krásy naší planety z oběžné dráhy. Ať už se totiž budeme dívat na přírodní útvary, pole, moře či města, vypadají nádherně. O fotografování naší Země dnes pohovoří pan Milan Halousek, pracovník České kosmické kanceláře a předseda Astronautické sekce České astronomické společnosti.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
