sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Sledovač energie ze Slunce jde do vědecké fáze

NASA úspěšně aktivovala nejnovější přístroj určený k dlouhodobému sledování množství energie, která přichází ze Slunce. Přístroj TSIS-1 (Total and Spectral solar Irradiance Sensor) umístěný na ISS je nyní aktivní a vědci tak dostanou údaje již z březnových měření. „TSIS-1 nám pomůže dlouhodobě sbírat data, která použijeme k pochopení vlivu Slunce na zemské hospodaření se zářením, na ozonovou vrstvu, na atmosférickou cirkulaci, či ekosystémy, ale i na to, jak změny sluneční aktivity ovlivňují klimatické změny,“ vysvětlil Dong Wu z Goddardova střediska, který pracuje na projektu TSIS-1.

Ve své podstatě jde o soubor několika přístrojů, který se na ISS dostal díky lodi Dragon. Ta startovala 15. prosince loňského na raketě Falcon 9 z floridské rampy číslo 40. Dragon přilétl ke stanici, nechal se připojit robotickou paží a o dva týdny později byl z jeho nehermetizované sekce vyjmut přístroj TSIS-1 s rozměry 1.2 x 1.2 x 2.4 m a nainstalován na vnější část stanice. Konkrétně jej najdeme na třetím exempláři platformy ExPRESS Logistics Carrier, kde okupuje pátý slot. K celé manipulaci s 363 kg těžkým boxem nebyl potřeba výstup astronautů do volného prostoru – vše obstarala robotická paže, která má podobné věci v běžném popisu práce.

Vyjmutí TSIS-1 z trunku lodi Dragon.
Vyjmutí TSIS-1 z trunku lodi Dragon.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Více než dva měsíce pak odborníci z Laboratory for Atmospheric and Space Physics (LASP) na University of Colorado testovali všechny prvky přístroje. Jako první přišla na řadu nejdůležitější pohybová platforma, která se stará o orientaci senzorů směrem ke Slunci. Následně mohly začít zkoušky samotných senzorů. Přístroj má za úkol monitorovat celkové množství energie vyzařované ze Slunce, k čemuž slouží systém Total Irradiance Monitor. Díky tomuto systému můžeme lépe pochopit základní zdroj energie pro Zemi a vylepšit naše modely simulující planetární klima. První data z tohoto přístroje přišla již 11. ledna a TSIS-1 tak navázal na štafetu sledování energie ze Slunce, která trvá již 40 let.

Druhým systémem je Spectral Irradiance Monitor, který měří, jak je sluneční energie rozložená z hlediska spektra – od ultrafialové oblasti, přes viditelné až po infračervené záření. Tohle rozlišení je důležité, protože různé vlnové délky reagují se zemskou atmosférou odlišně. Například měření ultrafialového záření jsou důležitá pro výzkum ozonové vrstvy, která vytváří ochrannou vrstvu Země chránící život před nebezpečným zářením. Tento přístroj přinesl první data 4. března a navázal tak na 15 let dlouhé měření spektrálního rozložení slunečního záření.

Základní služba přístroje TSIS-1 má trvat pět let, během kterých budou data analyzována a ukládána v informačním centru Goddardova střediska, odkud budou údaje volně přístupné vědecké komunitě.

Jak bude TSIS-1 sledovat Slunce.
Jak bude TSIS-1 sledovat Slunce.
Zdroj: https://www.nasa.gov

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsis.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsisdragon2.gif
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/tsis_animation3_crop_0.gif

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.