Dnes v 9:11 středoevropského letního času se uvolnily západky na dokovací přírubě mezi lodí Sojuz TMA-16M modulem Poisk. Uvnitř lodi seděli Scott Kelly, Genndij Padalka a Michael Kornienko připraveni ve svých letových skafandrech. Není se třeba ničeho bát – mise nebyla předčasně ukončena. Sojuz TMA-16M pouze musel uvolnit své místo nadcházející lodi. Pojďme se podívat, jak manévr dopadl a za jakým účelem se vlastně podnikal.
Ruská raketa Proton byla na několik měsíců uzemněná kvůli havárii, která přišla při posledním startu. 16. května selhalo kvůli špatné tepelné izolaci čerpadlo na třetím stupni, takže raketa přišla o možnost manévrovat. Dnes je proto pro techniky, kteří se o Protony starají, velký den. Na rampě kosmodromu Bajkonur už stojí připravený nosič, který dopraví do vesmíru telekomunikační družici Inmarsat 5 F3. Pokud půjde všechno podle plánu, měly by se motory rakety zapálit ve 13:44 našeho času. V tomto článku máte možnost sledovat celý start živě, ale také prostudovat časovou osu plánovaného průběhu letu.
Všechno jednou končí. Této kruté pravdě neuteče ani dospělácká dovolená, ani dětské prázdniny. Stejně tak i náš seriál TOP 5, který vycházel každý prázdninový pátek, dnešním dílem končí, nebo si alespoň dává desetiměsíční pauzu – jak se dočtete v závěru článku. V redakci jsme proto přemýšleli, jaké téma vybrat pro zakončení první série našeho oblíbeného seriálu. Chtěli jsme, aby téma bylo důstojné, ale přitom odlehčené – žádné havárie ani nic podobného. Nakonec jsme se rozhodli, že Vám dnes připomeneme kosmonauty, u kterých hrála hlavní roli délka pobytu ve vesmíru.
Rubrika Historie 
Štítky: Gagarin, Gemini 7, Gennadij Padalka, ISS, Mir, Peggy Whitson, TOP5, Valerij Poljakov, Vostok 
V pondělí 24. srpna dorazila k Mezinárodní vesmírné stanici japonská zásobovací loď HTV-5. Ta ve svých útrobách dopravila na ISS více než pět tun nákladu. Jelikož HTV létá ke stanici jen jednou do roka, jsou pohledy na její zlatavý povrch vzácné. Když se navíc podaří tuto loď správně vyfotit, vzniknou snímky, které svou krásou doslova berou dech. To se před pár dny podařilo posádce ISS a proto Vám dnes můžeme přinést krátký fotočlánek zaměřený právě na tyhle fotky.
Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter i Saturn – kolem všech těchto planetu už v historii kroužila alespoň jedna robotická sonda, která nám pomohla prozkoumat povrch a v některých případech i měsíce, které obíhají kolem planety. Jenže Sluneční soustava obsahuje ještě dvě planety – Uran a Neptun, které jsme zatím prozkoumali pouze z jednoho jediného průletu. Sonda Voyager 2 prolétla kolem Uranu v lednu 1986 a kolem Neptunu v srpnu 1989 – viz fotka vlevo. Všechny naše znalosti o těchto světech tak pochází pouze z této jediné sondy. Dočkáme se v příštích desítkách let nového průzkumníka, který by vstoupil na oběžnou dráhu jedné z těchto planet?
JWST – to jsou čtyři písmena, která spolehlivě zvýší tep každému fanouškovi kosmonautiky. Jde o zkratku, za kterou se skrývá dalekohled Jamese Webba, který bývá často označován jako nástupce Hubbleova teleskopu. Jeho start je zatím stanoven na rok 2018 a i když se zdá, že je tento termín zatím na hony vzdálený, je potřeba už nyní podnikat kroky k jeho stavbě. Předevčírem přistál na Andrewsově základně letoun C-5, který sem dopravil speciální kontejner ukrývající tzv. „backplane“ pro dalekohled Jamese Webba. Tato kompozitní struktura bude mít za úkol nést šestiúhelníková zrcadla tvořící primární zrcadlo (viz obrázek vlevo). Tahač pak kontejner dopravil do čisté místnosti v Goddardově středisku, kde pokračují přípravy na vypuštění JWST.
Na 31. srpna je zatím naplánován start americké rakety Atlas V s telekomunikační družicí MUOS-4, která bude sloužit americkému námořnictvu. Na mysu Canaveral zatím probíhají přípravy na tento start. Před několika hodinami se podařilo s pomocí jeřábu umístit aerodynamický kryt s družicí na vrchol rakety Atlas 551, na které už byl připojen horní stupeň Centaur. Pokud půjde všechno podle plánu, mělo by ke startu dojít ve 12:07 našeho času. V totmo článku Vám přinášíme malou fotogalerii z integrace družice k raketě.
Průzkumu Sluneční soustavy dominují robotické mise. Nepřestáváme žasnout nad možnostmi a výsledky, které nám předvádějí roboty a automaty na Marsu, u Jupitera a Saturnu a nejnověji u Pluta a dokonce na kometě. Za automaty vždy do vesmíru pronikaly lidské posádky a pořád vše nasvědčuje tomu, že tento trend nadále trvá. Po zemské orbitě a měsíčním povrchu se stal Mars příští metou, ke které, byť trochu krkolomně, pilotované lety spějí. Část debaty se dnes točí kolem strategie jak na Mars „zaútočit“, přičemž v centru pozornosti stojí dva postupy – Přímý a Postupný – ve „fázích“.
Příprava na vypuštění americké sondy OSIRIS-REx (plánovaný start září 2016) úspěšně pokračuje. Před pár dny dorazily do střediska společnosti Lockheed Martin, která zodpovídá za stavbu letového exempláře tři cenné zásilky. Jde o kamery, které budou sondě sloužit jako oči. Tyto přístroje vznikly na Arizonské Univerzitě. Díky systému OCAMS (OSIRIS-REx Camera Suite) budou odborníci sledovat přibližování sondy k cílovému asteroidu 101955 Bennu, s jejich pomocí budou odborníci studovat povrch tohoto asteroidu a ze snímků vyberou i místo pro odběr vzorků. Kamery jsou sice fyzicky tři, ale při misi budou spolupracovat jako jeden celek, který bude poskytovat globální data o cílovém asteroidu.
Sovětský svaz si užíval létání na své stanice Saljut, když najednou loď Sojuz 7K-T přestala stačit. Došlo k velké spoustě změn, modernizacím a hlavně navýšení kapacity. Posílat na orbitu kosmonauty po dvou zkrátka nebylo výhodné. Tím vznikla nová loď, která svými modernizacemi vybočovala z řady Měsíčních lodí 7K. Dostala vlastní jméno – Sojuz-T.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
28. srpna 2015
