Na úterý připravujeme speciální článek

Asi bychom mezi fanoušky kosmonautiky nenašli nikoho, kdo by neměl v kalendáři, na počítači, na sociální síti, nebo alespoň v paměti nějak zvýrazněné datum 14. července. Právě tehdy totiž americká sonda New Horizons proletí pouhých 12 500 kilometrů od trpasličí planety Pluto. Poprvé v v historii prozkoumáme tento neznámý svět, který se zatím jen nesměle ukazuje na stále se zlepšujících fotkách. Na našem portálu nemůžeme tuto kosmonautickou událost roku ignorovat a proto Vás prostřednictvím tohoto článku chceme seznámit s tím, co jsme si pro Vás, čtenáře našeho portálu, na úterý připravili.

Kosmotýdeník 147. díl (6.7. – 12.7.2015)

Další týden utekl jako voda a obrazovky většiny nadšených fanoušků kosmonautiky mají na svých pozadích stále se měnící aktuální snímky Pluta. Tento týden by se klidně dal nazvat týdnem Pluta, ale protože ten následující jím bude ještě více, podíváme se v Kosmotýdeníku i na mnoho jiných událostí, které formovaly kosmonautiky v uplynulých sedmi dnech. Nejdříve se zastavíme na kometě 67P a podíváme se, proč Philae stále nemůže spolehlivě komunikovat. Dále se vypravíme i na Nový Zéland, kde se staví nový kosmodrom. Nevynecháme ani jména čtyř astronautů, kteří jsou určeni pro lety v soukromých lodích k ISS. Více se již dočtete v aktuálním Kosmotýdeníku, který má tento týden uvnitř i jedno malé překvapení. Přeji příjemné čtení.

Detaily na Plutu – konečně!

Včera jsem se v článku rozplývali nad fotkami Pluta a Charonu a dnes tu máme snímky ještě lepší – ne o jeden, ale hned o několik řádů lepší. Zatímco dříve jsme čekali třeba týden, než se kotouček Pluta zvětšil o pár pixelů, nyní stačí jen pár hodin a množství vyfocených detailů výrazně převyšuje to, co jsme viděli ještě před chvílí. V dnešním článku najdete pouze jedinou fotku Pluta. Ale věřte mi, že rozhodně nebudete litovat. Tenhle snímek vám totiž pošle čelist k zemi. Sonda New Horizons už je tak blízko, že začíná odhalovat povrchové útvary na Plutu – včetně podivuhodných prasklin a tmavých oblastí.

Armáda posadí družici na Minotaura

V roce 2017, konkrétně v jeho druhém čtvrtletí, by se měl mys Canaderal dočkat premiéry – poprvé by odsud měla odstartovat raketa Minotaur IV, která zatím startovala jen z Vandenbergovy základny v Kalifornii a nebo z aljašského kosmodromu Kodiak. Start bude zajímavý i proto, že půjde o modernizovanou verzi nosiče a třetím prvkem, který zvýší zájem o start bude fakt, že pod aerodynamickým krytem rakety bude umístěna armádní družice.

OBRAZEM: Pluto a Charon

Čas do nejbližšího přiblížení americké sondy New Horizons k trpasličí planetě Pluto se už počítá jen na desítky hodin. Snímky ze sondy jsou každý den kvalitnější. Dnes jsme se Vám rozhodli přinést aktuální fotky, které byly zveřejněny včera večer. Právě v těchto dnech jsou rozdíly mezi fotkami, které od sebe dělí jen pár hodin přímo markantní. Na povrchu Pluta i jeho měsíce Charonu se objevují povrchové útvary, které již brzy uvidíme v mnohem větších detailech. Berte tyhle snímky jako malou ochutnávku toho, na co se ještě můžeme od New Horizons těšit.

TOP5: Nejúžasnější přistání

Kosmonautika s sebou přináší různé sondy. Některé kolem svého cíle jen proletí, jiné jej zkoumají z oběžné dráhy a některé zamíří přímo na povrch. Právě třetí jmenovaný typ vzbuzuje u fanoušků největší zájem – právem. Během přistání se toho může pokazit mnohem víc, než jen při „běžném“ průletu, nebo vstupu na oběžnou dráhu. Úspěšně zvládnuté přistání je skutečným prubířským kamenem techniky a v dnešním díle našeho prázdninového seriálu TOP5 si připomeneme pět nejúžasnějších přistání. Minulý díl se mezi čtenáři setkal s opravdu nečekanou vlnou úspěchu, doufáme tedy, že se Vám bude líbit také díl druhý.

Nezbytné předstartovní ceremoniály

Do startu kosmické lodi Sojuz TMA-17M, která na ISS dopraví ruského kosmonauta Olega Kononěnka, amerického kolegu Kjella Lindgrena a Japonce Kimiju Jui, sice zbývají ještě dva týdny, ale posádka má nabitý program. Je totiž nezbytné provést tradiční úkony, které dělají kosmonauti před startem. Hlavní posádka společně s posádkou záložní (Jurij Malenčenko, Tim Kopra a Timothy Peake) navštívili Gagarinovo muzeum, kdesi prohlédli exponáty z úsvitu kosmonautiky a následně položili květiny k soše Jurije Gagarina. V tomto článku najdete video, které tyto momenty zachycuje.

FAQ: New Horizons a Pluto

Americká sonda New Horizons proletí kolem trpasličí planety Pluto už za pár dní – 14. července. Mise je právem hojně sledovaná a to s sebou nese hodně otázek od diváků, čtenářů, zkrátka všech, které tato jedinečná mise zaujala. Ostatně stačí se podívat na náhledový obrázek dnešního článku a každému fanouškovi kosmonautiky musí zaplesat srdce. Jde o fotku Pluta a jeho měsíce Charonu pořízenou kamerou LORRI. Proto jsme se rozhodli vydat druhý díl našeho nepravidelného seriálu FAQ, který se snaží odpovídat alespoň na ty nejčastěji kladené otázky. Pokud Vás zajímá, jakou rychlostí sonda posílá data, kdy uvidíme fotky z přiblížení, nebo kam má v dalších letech sonda namířeno, čtěte dál.

Jaká věda se dělá na ISS?

Opakovat tu, že ISS je unikátní vědeckou laboratoří, která svými jedinečnými parametry umožňuje provádět experimenty, které by jinde nebyly možné, by bylo nošením pověstného dříví do lesa. Posádka na stanici tráví denně několik hodin obsluhou přístrojů na kterých se provádí pokusy z biologie, materiálového inženýrství, ale i fyziky či chemie. Experimentů je ale velké množství a proto je dobré dělat čas od času jejich rekapitulace. Tuto roli skvěle plní seriál StationLIFE, který vychází každý měsíc na kanálu ReelNASA. V našem článku Vám přinášíme souhrn dosavadních dílů a do budoucna bychom rádi informovali i o vydání nových vydání.

Opportunity: 4000 solů a jedeme dál

logo k 4000 solům Opportunity na Marsu. Autor: Glen Nagle

Na jaře proběhla médii krátká zpráva, že z vozítka na solární pohon, které se prohání po povrchu Marsu už více než 10 let, je maratónec. Vozítko však překonalo i další metu. Na Marsu je už více než 4000 solů, jak nazýváme marsovské dny. Ty jsou asi o půl hodiny delší, než pozemské. A i když práce vozítka dočasně zastavila konjunkce Marsu se Sluncem, která znemožňuje přenos signálu, nyní už opět popojíždí. Podívejme se, jak je na tom v poslední době a jaký je výhled do budoucna.