Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Články
Dnes v 6:20 našeho času došlo k historicky prvnímu startu rakety Electron, jejíž motory jsou poháněné elektrickými čerpadly. Start z rampy na poloostrově Māhia na Novém Zélandu byl v minulých dnech několikrát odkládán – většinou kvůli počasí. Dnešní termín dostal zelenou a společnost Rocket Lab s radostí informovala o tom, že první stupeň pracoval správně – úspěšně došlo i k separaci prvního a druhého stupně, ovšem raketa při svém premiérovém letu nedosáhla oběžné dráhy.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.
Fanouškům firmy SpaceX je asi zbytečné připomínat, že fotky související s touto firmou najdou na jejím Flickru. Ale pozor! Společnost v nedávné době modernizovala galerii přímo na svém webu. Na úvodním rozcestníku si vyberete jedno z dvanácti témat, která pokrývají vývoj od Falconu 1 až do současnosti. Jednotlivá alba sice disponují jen 12 fotkami, ale nízká kvantita je zde nahrazena kvalitou. Mnohé snímky byly totiž zveřejněny vůbec poprvé. Všem fandům kosmonautiky tak doporučujeme projít jednotlivá alba a kochat se podařenými fotkami. V tomto článku Vám přinášíme malou ochutnávku toho, na co se můžete těšit.
Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.
Kosmonautika je zajímavá (pro někoho děsivá) tím, že se spousta událostí nedá naplánovat dopředu. I přes nesporný technologický pokrok jsme stále konfrontováni s poruchami – vždyť v kosmickém prostředí jsou systémy vystaveny extrémním podmínkám, které napomáhají jejich degradaci. Když v sobotu 20. května večer našeho času selhal na ISS jeden z řídících počítačů MDM, bylo jasné, že se situace musí co nejdříve vyřešit – úkoly sice převzal záložní exemplář, ale systém ztratil zastupitelnost. Astronauti tedy během neděle z náhradních dílů sestavili záložní jednotku a pozemní týmy mezitím rozhodovaly o zařazení neplánovaného výstupu do volného prostoru.
2. března 1983 odstartoval z rampy 200L kosmodromu Bajkonur Proton-K, na jehož špici se nacházela další z těžkých zásobovacích a transportních lodí TKS – pohrobka programu Almaz. Pod označením Kosmos-1443 měla loď strávit ve vesmíru téměř půl roku, z toho většinu doby připojena k orbitální stanici Saljut 7. Když se 10. března odpoledne Kosmos-1443 skutečně ke stanici připojil, na orbitu se nacházel skutečně impozantní komplex, podobný tomu, který tvořila předchozí stanice Saljut 6 spolu s Kosmosem-1267, a který zaniknul předešlý rok. Hmotnost komplexu necelých 40 tun a délka kolem 32 metrů vzbuzovaly úctu. Na Saljut přivezla loď TKS mimo jiné přes 3 tuny zásob a vybavení, mezi jiným i kontejnery s přídavnými slunečními panely, jež měly být namontovány v průběhu další expedice. Pro snazší vykládku zásob byly dokonce v interiéru TKS jakési „přepravní vozíky“, pomocí kterých měl být náklad přemisťován k průlezu do stanice. Loď byla připojena k přednímu stykovacímu uzlu, což znamenalo, že nemohlo být přečerpáváno palivo do nádrží stanice, nicméně elektrické rozvody propojeny byly a tak mohly panely TKS dodávat na stanici přibližně 3,5 kW elektrické
Když se 14. ledna letošního roku vracela do služby raketa Falcon 9, byla to velká událost. Nejen kvůli tomu, že po nehodě jsme na start čekali skoro půl roku, nebo proto, že se startovalo z Vandenbergovy základny, která se moc často nepoužívá. Velkým lákadlem byl i účel mise – šlo o první z řady startů, které měly obnovit zastarávající síť komunikačních družic Iridium. Falcon si s tímto nejtěžším nákladem v historii (10 družic, každá o hmotnosti 860 kg + cca tunový vypouštěcí adaptér) poradil, družice dopravil na nízkou oběžnou dráhu a dokázal přistát s prvním stupněm. Nyní přichází čas na druhý start s novými družicemi.
Zdá se, jakoby francouzský astronaut Thomas Pesquet s blížícím se koncem jeho mise na Mezinárodní vesmírné stanici chtěl čím dál více zprostředkovat lidem na Zemi pohledy, které se mu naskýtají z výhledového modulu Cupola. Na sociální sítě dává stále větší množství fotografií a dechberoucích videí. Náš seriál Thomasův fotokoutek Vám zprostředkovaně nabízí tyto fotky a videa, které doplňujeme originálními komentáři Thomase Pesqueta, které pro Vás překládáme do češtiny. Pohodlně se tedy usaďte a dopřejte si několik minut volna k tomu, abyste se pokochali krásami, které může z výšky několika set kilometrů sledovat pouze pár vyvolených jedinců.
O správný provoz Mezinárodní vesmírné stanici se stará víceúrovňový počítačový systém složený z mnoha „počítačů“ MDM (Multiplexer/Demultiplexer), přes který proudí všechna data důležitá k provozu stanice a který se stará i o komunikaci všech systémů a odesílání dat na Zemi. Tyto počítače se nachází jak uvnitř ISS, tak na vnější části – svým způsobem je to takový mozek a nervový systém ISS. Zpráva, kterou na svém Twitteru přinesl @Space_Pete, redaktor portálu nasaspaceflight.com hovoří o tom, že jeden z externích MDM selhal.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.