Jak vyvážit skafandr ve vodě

Vzpomínky na výcvik

„V uplynulém týdnu jsem strávila značné množství času v Laboratoři neutrálního vztlaku (NBL – Neutral Buoyancy Facility) v Houstonu. Předtím než vůbec začne naše šestihodinová těžká práce pod vodou, veškeré důležité úkony provádějí potápěči. Nejdříve se mnou pořádně zatřesou, aby se zbavili vzduchových bublinek v mém skafandru, které zůstaly v přehybech vnější vrstvy. Po tomto úkonu by jakékoli další bublinky znamenaly, že skafandr někde netěsní, takže je toto zatřesení vítanou závěrečnou zkouškou. Po udělení souhlasu od specialisty na skafandry, který se dívá ze břehu, nás potápěči vezmou na dno bazénu, aby zajistili naše vyvážení.

Potápění u ISS

úvodní obrázek

„5. března se uskutečnil můj první výcvik výstupu do volného prostoru (EVA – Extravehicular Activities) ve skafandru EMU v Laboratoři neutrálního vztlaku (NBL – Neutral Buoyancy Lab) v Houstonu. Ráda bych se s vámi podělila o několik mých dojmů z tohoto speciálního dne. Dny jako tento nenastávají tak často. Dny kdy zažijete něco zcela nového a neznámého. Dny, kdy vás neobvyklé následky donutí přehodnotit vaši reakci v cizím prostředí a váš mozek se učí najít smysl v senzorických informacích. Když se vaše svaly učí nové vzorce pohybů, aby se vyhnuly dříve neznámým překážkám. Dny, kdy se učíte být kyborgem.

Těžko na pozemním cvičišti, lehko na vesmírném „bojišti“

SpaceX ve svém středisku v kalifornském městě Hawthorne úspěšně spustila testovací zařízení pro zkoušky avioniky pilotované lodi Crew Dragon. Simulace letu k ISS ukázala, že hardware a software v podmínkách podobných letu spolupracují správně. Na tomto stanovišti se testuje centrální řídící systém lodi – jakýsi hlavní mozek celého stroje, který řídí všechny kriticky důležité operace během mise. Technici tak nyní mohou „létat“ s Dragonem i když je na zemi.

Kosmotýdeník 152. díl (4.8. – 16.8.2015)

Vylepšený Cygnus na oběžné dráze

Dalších sedm dní uplynulo jako voda a proto je čas na aktuální vydání pravidelného přehledu kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Tento týden byl našlápnutý událostmi a proto je kosmotýdeník trochu delší. Podíváme se jak na stanici ISS, kde si pochutnali na svém vlastním salátu, tak prozkoumáme dění ve firmě OSC, která svoji loď Cygnus vyšle na raketě Atlas V nakonec dvakrát. ESA podepsala smlouvu, která ustanovuje konečné dokončení nově stavěných raket i začátek prací na stavbě nové odpalovací rampy. Podíváme se však i ke kometě 67P a nevynechám ani snímek týdne. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Člun Pegasus je připraven

Na začátku června loňského roku jsme na našem blogu psali o začátcích úprav člunu Pegasus, který se používal pro přepravu externích nádrží raketoplánů z výrobního závodu Michoud Assembly Facility (New Orleans) na Kennedyho středisko. Jelikož stejný závod bude vyrábět i první stupně nových supertěžkých raket SLS, musel člun projít úpravami. Během nich došlo k modernizaci systémů, ale také k prodloužení nákladového prostoru. 13. srpna upravená loď dorazila do Stennisova kosmického střediska ve státě Mississippi.

Příprava na druhé dějství New Horizons

Americká sonda New Horizons před měsícem prolétla jako první lidský výtvor kolem trpasličí planety Pluto. Dokázala přitom nasbírat ohromné množství údajů, které se budou k Zemi posílat ještě mnoho měsíců. Ale tím tahle fantastická mise neskončí. Už v blízké době bychom se mohli dočkat oznámení, které se bude týkat pokračování celého projektu. New Horizons se od Pluta vzdaluje rychlostí 13,8 km/s a už nikdy se k němu nevrátí ale na druhou stranu se blíží k jinému tělesu, kolem kterého za pár let proletí.

Progress opustil ISS

Kosmická loď Progress M-26M, označovaná též jako Progress 58P se dnes ve 12:19:18 našeho času podle plánu oddělila od modulu Zvezda a začala se od stanice vzdalovat rychlostí 0,1 m/s. O tři minuty později přišel 15 sekundový zážeh, který zvýšil rychlost na 0,6 m/s a pak následovala série dalších manévrů, které loď odvedly do dostatečné vzdálenosti. Jelikož Progress nemá žádný sekundární úkol, kvůli kterému by musel na oběžné dráze zůstávat déle, čeká jej rychlý konec. V 15:28 našeho času zapálí svůj motor KTDU-80 na tři minuty a 19 sekund, což sníží jeho rychlost o 100 m/s. Loď následně vstoupí do atmosféry nad Pacifikem, do kterého by mohlo dopadnout pár nespálených zbytků okolo 16:17 našeho času.

TOP 5: Česká a československá kosmická stopa

Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.

ISS zvládla výpadek proudu

Nezvyklý pohled na ISS z okénka modulu Poisk. Vidět na něm můžeme modul Zarja se složenými solárními panely, kus hlavního nosníku a panely radiátorů, které odvadějí přebytečné teplo.

Na Mezinárodní vesmírné stanici došlo k mimořádné situaci, když se v americké části objevila porucha na dodávce elektrické energie. Stalo se tak v noci z 11. na 12 srpna, když posádka spala. Následkem problému došlo k zastavení některých systémů včetně ventilátorů. Záložní elektrický zdroj se ale postaral o zachování kritických systémů nutných pro podporu života. Spící posádku však probudil alarm, který upozorňoval na nastalou závadu. Astronauti se okamžitě pustili do práce a ve spolupráci s pozemním střediskem v Houstonu se jim podařilo nečekanou situaci rychle zvládnout a stav se vrátil do normálu. Posádce přitom po celou dobu nehrozilo žádné akutní nebezpečí.

Čerstvě grilovaná kometa

Asi není člověka, který by si nevšiml, jak v posledních dnech stoupají hladiny rtuti v teploměrech za našimi okny. Česká republika zažívá mimořádně parné léto, ale drobnou paralelou se můžeme přenést na kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko, kolem které stále krouží evropská sonda Rosetta. Právě dnes totiž jádro prolétá takzvaným perihelem – místem, kde je na své oběžné dráze nejblíže ke Slunci. A jak už správně na začátku 17. století definoval Johannes Kepler, objekt v tomto bodě také letí nejrychleji.