Monitoring zemětřesení z oběžné dráhy

Evropské družice Sentinel-1 a Sentinel-2 poskytují pozemním odborníkům skvělá data, kterými je možné nakrmit výkonné počítače a čekat na jejich zpracování. Výsledkem je podrobné monitorování evropských oblastí, kde se objevují zemětřesení. Satelity z programu Copernicus hledají na zemském terénu posuvy v řádu milimetrů. Používají k tomu radar – technologii, která vznikla v minulém století pro sledování letadel, která letí rychlostí několik set kilometrů za hodinu. Dnešní radary jsou mnohem pokročilejší a dokáží na vzdálenost několika set kilometrů zaznamenat i běžným okem neviditelné posuny, které se dějí rychlostí srovnatelnou s tím, jak rychle nám rostou nehty.

Vesmírné výzvy – říjen 2016

ExoMars 2016 zdroj:esa.int

Říjen přál pilotované kosmonautice. Dlouho odkládaný start druhého exempláře nového typu lodě Sojuz MS se konečně uskutečnil a posádka ISS tak byla nějakou chvíli kompletní. Sice jen na krátkou dobu, protože Sojuz MS-1 byl nachystán dopravit svou posádku zpět do náruče matky Země. Ale protože i Čína vypustila v daném období pilotovanou loď, ocitlo se najednou na orbitě osm osob ve dvou různých kosmických stanicích. To robotická mise ExoMars 2016 se zachovala jako chytrá horákyně a u Marsu nám udělala a zároveň neudělala radost.

Proč se družice občas „ztrácí“?

Název samozřejmě nemá evokovat žádné krádeže, ale věnuje se mnohem přirozenějšímu fenoménu, kterého si pozemní týmy všimly už dříve. Mnoha lidem vrtalo hlavou, proč se GPS systémy na družicích, které obíhají po nízké oběžné dráze, občas zblázní a přijde jejich blackout. Nejčastěji k těmto jevům dochází při přeletu rovníku nad Atlantikem, tedy mezi Jižní Amerikou a Afrikou. Analýza dat z družic Swarm ukazuje, že tento problém s velkou pravděpodobností souvisí s bouřemi v ionosféře.

Japonci vypouští meteodružici

Zítřejší ráno bude v oblasti kosmonautiky patřit Japoncům. Z kosmodromu Tanegašima by měla v 7:20 našeho času startovat raketa H-IIA, která má za úkol vynést na oběžnou dráhu meteorologickou družici Himawari-9. Tanegašima patří mezi nejkrásnější kosmodromy, protože startovní rampa stojí přímo na pobřeží mezi skalami, o které se často tříští vlny. Zkrátka a dobře bývají přenosy z tohoto kosmodromu vždy divácky velmi atraktivní – start Vám proto rádi zprostředkujeme formou dnešního článku.

Pohled pod kůži: OSIRIS-REx (konstrukce)

Start sondy OSIRIS-REx patří mezi nejdůležitější momenty letošního roku. Je proto jasné, že se téhle sondě budeme věnovat podrobněji, než ostatním projektům. To ostatně dokládá i dnešní článek. Do seriálu Pohled pod kůži se totiž dostanou jen ty nejvýznamnější projekty, u kterých stojí za to sepisovat opravdu dlouhé články zaměřené na jejich technické řešení. Jak jste si již zvykli, bude i povídání o této sondě rozděleno do více článků. V prvním se podíváme na konstrukci samotné sondy, v příštím se detailně zaměříme na vědecké přístroje, třetí díl bude speciálně věnován odběrovému mechanismu vzorků a v závěrečném čtvrtém díle si popíšeme návratové pouzdro na vzorky.

Co chystá NASA na další roky?

Webové stránky americké kosmické agentury NASA asi není potřeba detailněji představovat, protože je asi všichni čtenáři našeho portálu znají. Méně se už ale ví o ohromném množství subdomén, které se na web nasa.gov navěšují a to samé platí i o nejrůznější zákoutí tohoto značně rozvětveného webu. Před pár dny se objevila nová sekce, která mne svým zaměřením opravdu velmi zaujala a rád bych se o ni podělil i s Vámi. Na jednom místě totiž najdete nejzajímavější momenty, které americká státní agentura chystá mezi roky 2016 až 2021.

Cesty za kosmonautikou: Cosmos Discovery

Logo výstavy Cosmos Discovery

Mnozí fanoušci kosmonautiky asi zaregistrovali fakt, že Bratislava v současné době hostí výstavu „Cosmos Discovery“, jež je zaměřena na popularizaci pronikání lidstva do kosmického prostoru. Podle propagačních materiálů se tato výstava zdála být něčím podobným, jako Gateway to Space, jež probíhala minulý rok v Praze. Jako kosmonautický nadšenec jsem považoval návštěvu Cosmos Discovery za povinnost, nicméně nečekal jsem od ní nic více, než od jejího pražského protějšku. Některé náznaky ovšem polechtaly můj apetit a byl jsem čím dál více zvědav, zda má očekávání budou naplněna. To, čím se organizátoři na svých stránkách chlubili, by v našich podmínkách (jako člověk narozený v Československu stále považuji Slovensko za „své“) bylo poměrně nevídaným počinem.

Známe posádky „redukovaných“ Sojuzů

O tom, že Rusové sníží počet svých kosmonautů ze současných tří na dva se spekulovalo už dříve, ale minulý týden to bylo přímo potvrzeno ruskou kosmickou agenturou Roskosmos. Důvody jsou dva – jednak snaha o úspory a hlavně tři Rusové momentálně nemají na ISS dostatek práce. To by se mělo změnit po připojení stále odkládaného laboratorního modulu Nauka. Proto je snížení počtu kosmonautů jen dočasné a po vypuštění Nauky se má vše vrátit do starých kolejí. Kosmická agentura nyní vydala i seznam posádek příštích lodí Sojuz. Pojďme se tedy podívat, jak to bude v dalších měsících vypadat.

Kosmotýdeník 215 (24.10. – 30.10.)

Pokud k Vašemu nedělnímu obědu patří náš pravidelný seriál Kosmotýdeník, bez kterého by Váš týden nebyl kompletní, máme pro Vás dobrou zprávu. Také dnes se můžete těšit na shrnutí těch nejdůležitějších událostí, které nám v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se podíváme na novinky okolo vyšetřování havárie rakety Falcon 9 z 1. září a když už budeme u SpaceX, zmíníme se také o dalších drobných novinkách, které prolétly internetovým éterem. Nedělní porce kosmonautických novinek s pořadovým číslem 215 právě začíná.

Nejsilnější čínská raketa stojí na rampě

Kosmodrom Wenčang na ostrově Hainan se v minulých dnech dočkal premiérového vývozu rakety Dlouhý pochod 5 na startovní rampu. Tedy abychom byli přesní, ono těch vývozů už bylo v historii více, ale vždy šlo jen o testovací jízdy. Nyní ale došlo k ostrému vývozu před startem. Premiérový start nejsilnějšího čínského nosiče v historii má za úkol vynést na oběžnou dráhu experimentální telekomunikační družici Shijian-17, která je vybavena iontovými motory. Otázkou zůstává, kdy se tato raketa vydá k obloze. Vývoz na rampu naznačuje, že už to nebude trvat příliš dlouho. Podle portálu spaceflightnow by ke startu mělo dojít 3. listopadu v blíže nespecifikovaném čase. Na naší subdoméně starty.kosmonautix.cz svítí u tohoto startu, že by k němu mělo dojít v 11:00 našeho času, což potvrzuje i portál launchlibrary.net. Jakmile se start přiblíží, vydáme na našem webu krátký článek s odkazy, kde je možné sledovat přímý přenos.