31. října 2016 
Mnozí fanoušci kosmonautiky asi zaregistrovali fakt, že Bratislava v současné době hostí výstavu „Cosmos Discovery“, jež je zaměřena na popularizaci pronikání lidstva do kosmického prostoru. Podle propagačních materiálů se tato výstava zdála být něčím podobným, jako Gateway to Space, jež probíhala minulý rok v Praze. Jako kosmonautický nadšenec jsem považoval návštěvu Cosmos Discovery za povinnost, nicméně nečekal jsem od ní nic více, než od jejího pražského protějšku. Některé náznaky ovšem polechtaly můj apetit a byl jsem čím dál více zvědav, zda má očekávání budou naplněna. To, čím se organizátoři na svých stránkách chlubili, by v našich podmínkách (jako člověk narozený v Československu stále považuji Slovensko za „své“) bylo poměrně nevídaným počinem.
Návštěvu výstavy jsme se rozhodli absolvovat ve skupince. Tvořili ji krom mé maličkosti náš šéfredaktor Dušan Majer, uživatel ptpc z fóra a má drahá polovice, které tímto děkuji a vyslovuji uznání za nekonečnou trpělivost. Jak se ukázalo, tvořili jsme skvěle sehranou čtveřici, ve které bylo možné probrat nejen exponáty na výstavě, ale i další témata, jež s kosmonautikou třeba ani nesouvisela… Při dolaďování termínů byl jako „den D“ zvolen pátek 28. října. Pro Čechy se jednalo o den pracovního klidu, který je současně na Slovensku běžným pracovním dnem a proto jsme doufali, že na výstavě bude volněji, než o víkendech a svátcích.
Webové stránky organizátorů jsou sice hezké, nicméně vinou kuriozní chyby znemožňují zakoupení lístků na termín po jedenácté hodině (vykoušeno v různých prohlížečích i systémech). Tento zádrhel je sice možno obejít objednávkou přímo na stránkách distributora vstupenek, ale pro nechuť ke zbytečné registraci jsem zvolil jiný způsob a oslovil přímo organizátory. Po mailové komunikaci jsem byl ujištěn, že lístky pro náš termín budou zcela určitě k dispozici na pokladně. V pátek ráno jsme tedy ze tří různých míst Čech a Slovenska vyrazili směrem k výstavišti Incheba Expo v Bratislavě.
Po zakoupení lístků a vstupu do výstavních prostor si vyzvedli audioprůvodce a od uvaděčky jsme také obdrželi kartičku s fotografií a krátkou biografií astronauta či kosmonauta. Zajímavá maličkost, která návštěvníkovi pomůže naladit se do příslušné nálady. Na mě a kolegu ptpc vyšla Sally Ride, moje drahá se dočkala Vladimíra Remka, Dušan zase obdržel Johna Glenna. Lehké obavy v nás vyvolal objev právě na kartičce Johna Glenna. Krom emblému jeho mise Mercury MA-6 kartička obsahovala místo jeho druhého letu STS-95 symbol tragicky proslulé mise STS-107, které se Glenn rozhodně neúčastnil. Ovšem nikdo z nás není neomylný a jak dále vyplynulo, byla to jedna z velmi mála chybiček, jež se na výstavě objevily.
Vernierův motorek rakety Atlas
Foto: autor
První místnost výstavy měla návštěvníky uvést do historie kosmonautiky před vypuštěním Sputniku. Velké panely s informacemi o jednotlivých osobnostech počátků kosmonautiky byly doplněny projekci filmu Georgese Meliése „Le Voyage dans la Lune“. Ve vitrínách bylo možné se pokochat několika artefakty, mezi nimiž byl nejzajímavější originální kousíček rakety V2. Dále jsme byli nasměrováni do improvizovaného projekčního sálku, kde byl promítán popularizační krátký film. Stejně jako v Praze, i zde zřejmě sálek sloužil k rozmělnění případné masy lidí (i z tohoto důvodu je možné vstupenky zakoupit pouze na přesný časový „slot“, nicméně pobyt na výstavě časově omezen není). A pak už jsme se konečně mohli vydat do útrob haly Incheba Expo.
Výstava Cosmos Discovery je rozdělena do několika místností, během nichž se návštěvník prostřednictvím exponátů, velkých infopanelů a videoprojekcí může seznámit s jednotlivými obdobími dobývání vesmíru, od počátku šedesátých let až po současnost. A je vskutku čím se kochat. Hned u první vitríny nás zarazil její obsah – startovací nádrž na palivo nosiče Atlas a vernierův motorek z téhož nosiče. Chvíli jsme debatovali, zda se jedná o originály (byť neletěné), nebo zdařilé kopie. Nakonec jsme se shodli, že to zřejmě budou originální díly.
Mírně poškozená maketa křesla 21KS se skafandrem Orlan-DMA
Foto: autor
Jiné exponáty byly očividnými kopiemi, například kabina Mercury „Friendship 7“ Johna Glenna, která ovšem byla vypracována do solidních detailů. Poměrně hezká byla také maketa velitelského modulu Apolla, trochu hůře už na tom byly makety jednotlivých úseků lodi Sojuz T a Sojuz TM. Ovšem zlatým hřebem mezi maketami bylo sovětské „raketové křeslo“ 21KS spolu se skafandrem Orlan-DMA. Až když jsem stál tváří v tvář této raritě, pochopil jsem, jak byl tento stroj rozměrný. Přes mírné poškození (jedna chybějící područka s ovládacími prvky) se pro mě jednalo o jeden ze zlatých hřebů výstavy.
Na výstavě bylo ovšem možno najít také obrovské množství artefaktů, jež absolvovaly cestu vesmírem nebo alespoň sloužily jako demonstrátory během vývoje a výcviku. Zřejmě nejfantastičtějším exponátem je kus spalovací komory motoru Rocketdyne F-1, jež byl v roce 2013 vyzvednut expedicí Jeffa Bezose z Atlantiku a ošetřen pro výstavní účely. V rámci bratislavské výstavy tento artefakt poprvé opustil území Spojených států. Motory F-1 poháněly první stupeň měsíčních raket Saturn V a tento konkrétní kus byl součástí startovní sestavy AS-506. Pokud to čtenářům nic nepřipomíná, doplním, že sestava AS-506 figurovala při misi Apolla 11! V posvátné úctě jsme se mohli pokochat částí motoru, jenž před téměř padesáti lety vynesl Neila Armstronga a jeho posádku k historickému letu, jehož vrcholem bylo první přistání člověka na jiném nebeském tělese. Ten zážitek se prostě nedá popsat slovy…
Neuvěřitelný kus historie – část motoru F-1 mise Apollo 11
Foto: autor
A tím realizátoři výstavy neskončili: letěné artefakty lunárních misí, testovací kus motoru ze vzletového stupně lunárního modulu, motor pro „setřásání“ paliva třetího stupně Saturnu V, tryska jednoho z motorů raketoplánu, na níž byla krásně vidět vnitřní struktura trubiček, jimiž proudilo během předehřívacího procesu palivo… Neustále bylo na co se dívat a co obdivovat.
Fantastická byla i možnost shlédnout dva kontrolní pulty řídicího střediska z dob počátků letů raketoplánů. Doposud obsahují nálepky s logy kontraktorů a nejrůznější „taháky“ letových kontrolorů, jež jsou čitelné ještě nyní (zda jsou taháky originály, nebo pouze věrnými kopiemi, to lze jen stěží posoudit). Naproti tomu pneumatika z hlavního podvozku raketoplánu je bezpochyby pravá, vystavený kus posloužil během mise STS-113 v roce 2002. Stejně tak pravé jsou i některé konzoly, vymontované z palubních desek raketoplánů, mimo jiné lze spatřit konzolu s ukazateli stavu pomocných energetických jednotek APU a hydraulického okruhu.
Předposlední místnost výstavy byla z velké části věnována slovenské stopě při výzkumu vesmíru. Krom artefaktů pocházejících z letu Ivana Belly na stanici Mir v roce 1999 mohou návštěvníci zblízka prozkoumat i slovenský cubesat skCUBE a několik přístrojů slovenské provenience. Mne, coby fanouška programu Apollo, zde zaujal artefakt, jež neměl se Slovenskem pohříchu nic společného: v jedné z vitrín trůnila helma skafandru A1C. Ta měla být používána posádkami misí Apollo Block I a de facto se jedná o helmu z programu Gemini opatřenou ochranným krytem. Přesně takovéto helmy měla na hlavách posádka Apolla 1 tragického večera 27. ledna 1967. Po obnovení programu Apollo byly skafandry s helmami pro Block I nahrazeny skafandry A7L (jeden kus A7L a mnoho jednotlivých součástí této ikony dobývání vesmíru lze koneckonců na výstavě shlédnout také). Místnost velmi pěkně doplňovala projekce na jedné velké a několika desítkách malých obrazovek, kde se střídaly krátká videa známých i méně známých okamžiků kosmického výzkumu. Před nimi byla umístěna lavice a člověk se mohl pokochat tucty zajímavých záběrů.
Maketa vozítka MER
Foto: autor
Poslední místnosti vévodila maketa jednoho z marsovských vozítek MER. Přestože v jedné z předchozích místností je možné shlédnout maketu překvapivě velkého Lunochodu 1 v měřítku 1:1, nebylo možné nepodivovat se relativní velikosti strojů, jenž brázdily a dosud brázdí povrch nesrovnatelně vzdálenějšího Marsu.
Touto místností výstava končila. Východ z ní nás vedl opět do první místnosti s prehistorií kosmonautiky, kde jsme odevzdali audioprůvodce a pokračovali do části, zvané „Playzóna“. Tu tvoří poměrně slušně zásobený obchůdek se suvenýry, kavárnička a několik atrakcí pro malé i větší odvážlivce. Nás zlákalo hlavně sedadlo v gyroskopu, které člověkem otáčí náhodně kolem všech tří os. Osobně jsem na tento ďábelský vehikl usedl hned dvakrát, přičemž obsluha vyslyšela mé přání, abych nebyl ani v nejmenším šetřen. Po malém občerstvení jsme si vyzvedli své svršky v šatně a vyšli na parkoviště.
Až nyní jsme se podívali na hodinky a s údivem jsme konstatovali, že jsme v prostorách výstavy Cosmos Discovery strávili téměř šest hodin! Svůj podíl na tom mělo osazenstvo naší skupinky – neustále bylo o čem debatovat a povídat. Výstava samotná ovšem předčila naše očekávání. Obsahovala opravdu velké množství často unikátních artefaktů, velmi dobře vyvedené a přesné popisky (na druhou stranu u několika exponátů popisky chyběly, což byla škoda například u raketového křesla 21KS) a na každém kroku návštěvníky čekaly krásné informační tabule s množstvím přesných údajů a dat. Zde bych pořadatelům rád složil poklonu – jak si povšiml Dušan Majer, na infotabuli o Apollu 13 byla ona slavná věta „Houston, we‘ve had a problem“ přeložena správně v minulém čase, nikoli jako „Houstone, máme problém“, jak je nešťastným zvykem u mnoha popularizačních počinů. Právě takovéto detaily povyšují návštěvu Cosmos Discovery na vskutku krásný zážitek.
Tryska motoru RS-25 používaná na raketoplánech
Foto: autor
Není ovšem divu, na realizaci výstavy se totiž podílelo vyhlášené kansaské muzeum Cosmosphere, jež disponuje jednou z nejbohatších kolekcí kosmonautických artefaktů a jehož pracovníci si zcela jistě ohlídali to, aby část jejich sbírek byla v Bratislavě korektně prezentována. Fakt, že odborným poradcem výstavy je Pavel Toufar, dává také tušit, že informace podávané návštěvníkům budou správné a přesné.
Celkově lze říci, že výstava Cosmos Discovery porazila pražskou Gateway to Space na celé čáře. Množství a unikátnost exponátů, informační bohatost a přesnost je zde v porovnání s pražskou výstavou neporovnatelně lepší. Že je o výstavu i nyní, téměř dva měsíce po otevření, velký zájem, dokládá i množství návštěvníků, kteří v odpoledních hodinách začali prostory výstavy zaplňovat. A při psaní tohoto článku sám sebe přistihuji při myšlence, že Cosmos Discovery možná navštívím ještě jednou. Času je zatím dost, ukončení výstavy je plánováno na 7. leden 2017. Pokud tedy máte možnost, neváhejte a do Bratislavy se vydejte, určitě nebudete litovat!
Cena vstupného: Dospělí 14 € (o víkendech 16 €), děti do 15 let 9 € (o víkendech 10 €), rodinné vstupné 31 € (o víkendech 36 €), kompletní ceník ZDE
Otevírací doba: Otevřeno od 12.9.2016 do 7.1.2017 DENNĚ krom státních svátků od 9:00 do 20:00 (v 18:30 se zavírá pokladna)
Ideální cesta: Po příjezdu do Bratislavy je výstaviště Incheba Expo dobře přístupné MHD i autem
Parkoviště: Hned vedle výstavní haly, parkovné 5€ na auto/den
Webové stránky: http://cosmosdiscovery.sk/
Pořizování fotografií a videozáznamů: pouze fotografie bez stativu a blesku pro nekomerční účely (čímž se zároveň omlouvám za kvalitu doprovodných fotografií)
TIP pro rodinný výlet: V relativní blízkosti areálu (cca 1 km) se za Dunajem nachází historické centrum Bratislavy a Bratislavský hrad.
Zdroje obrázků:
http://www.jvsgroup.cz/content/files/news/257/nahled2.jpg
fotografie autora
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Škoda, že nehrozí přesun do Prahy.
Chtěl bych se zeptat na Japonce – mají startovat za dva dny, zda bude nějaká akce.
Děkuji.
Do Prahy se výstava přesouvat nebude, nicméně Bratislava není až tak daleko. 😉
A ohledně možnosti přímého přenosu startu z Tanegašimy by něco měl vědět Dušan. Poptám se ho.
Z Japonců uděláme asi krátký článek s přímým přenosem, ale nepůjde o česky komentovaný přenos.
tato výstava bola fantastická, bol som s polovičkou a poviem to tak rozdelili sme sa a ked som bol cca v polovičke taak sa vrátila ku mne, že čakala pri východe a už ju to tam prestaslo baviť tak sa po mňa vrátiola aby sme sa dostali ešte za svetla domov
Hmmm, my jsme si také mysleli, že pojedeme za světla. Nakonec to, přesně podle Murphyho, dopadlo úplně jinak… 😀
Uvedom si, že ženu viacej zaujíma oblečenie kozmonautov… nie technika !
Bol som tiež na tej výstave, veľmi sa mi páčilo. Pekne upravené prostredie, napríklad dobre bol spracovaný mesiac a v pozadí Zem a podobne. Bol som s priateľkou, takže tiež rozmýšľam, že tam pojdem ešte raz 😀 Bola síce trpezlivá, ale aj tak..
viem presne o čom hovoríš, ale nová kabelka to vyriešila
Tak teď doufám, že si to moje drahá nepřečte… 😀
Díky za report, měl jsem pocit, že tyto výstavy jsou blíže lunaparku než k muzeu. Tak až jí šoupnou do Prahy, tak se na ní podívám.
Tak to ji možná neuvidíte nikdy. 🙂
O přesunu této výstavy do Prahy jsem totiž nic neslyšel.
no stáť vedľa (aj keď to bol len model 1:1) oppertunity, curiosity, lunochodu, kabíny mercury a appolo atd. čo ti mám povedať. od opportunity ma žena musela odtiahnúť
Model Curiosity tam nebol…
sorry po dlhšom spomínaní, to musel byť americký moonrower
Tak, tak… Ten tam bol…
Pěkné. Jen za ten překlad věty „Houston, we‘ve had a problem“ do přítomného času bych ty novináře tak nehanil. On je to přece předpřítomný čas, tedy mluví o něčem co nastalo v minulosti a pořád to trvá a tedy problém nás pořád trápí. Takže překládat to jako „Houstone, měli jsme problém“ je o hodně horší (v češtině to zní, jako by byl už nějak vyřešen). „Houstone, máme problém“ to oznámení vystihuje dost přesně.
Jasně, chápu. Jde ovšem o to, že ten děj má kořeny v minulosti, byť jeho následky trvají doposud. Koneckonců věta „I’ve been to Houston“ je také překládána jako „Už jsem byl v Houstonu“.
Chtěl jsem napsat také o tom předpřítomném čase jako maro, osobně bych taky možná váhal, jestli tu větu přeložit minulostí nebo přítomností.
Když už jsme u toho výroku, většinou je přikládán veliteli Lovellovi. Ten ale jen zopakoval větu Swigerta, když údaji na monitorech zmatený Houston Swigertovi řekl něco ve smyslu, že nerozuměli.
Takže nějsprávnější by byl spíše volnější překlad:“Houstone, vznikl nám tu problém. „
No, vlastně ano… Pravdu máme vlastně všichni a tímto bych jazykovou disputaci uzavřel. 🙂
Chtěl jsem prostě jen na tomto detailu předvést, že popisky na výstavě jsou o někoik tříd nad Gateway. Opět tvrdím – stojí to za to, určitě se tam zajeďte podívat!
Súhlasím a nemám čo dodať. Fakt to stálo za to. Ja osobne som mal ešte ako bonus takých fundovaných sprievodcov ako bol Ondrej(ktorého dopĺňala jeho polovička) a Dugi.
A já jsem rád, že jsem si k dalšímu nicku z fóra mohl přiřadit i reálnou osobu, a opět se přesvědčuju, že fórum tvoří opravdu prima lidé. 😉
Bol som tam s detmi, bolo to skvele, aj ked … no pre bezneho slovaka asi trochu drahsie nez by malo.
Ta cena je přibližně na úrovni Gateway to Space, ale věřím, že pro běžného člověka s dětmi to bohužel není zanedbatelná částka…
Chystám se tam během 17. – 20.11., co budu na Slovensku. Jaký den myslíte, že bude pro návštěvu lepší? Čtvrtek (když je svátek) nebo pátek? Nerad bych tam stál fronty. Díky
Nějaké statistiky návštěvnosti bohužel nejsou nikde k dispozici, ale osobně bych tam šel v pátek dopoledne. Ve svátek předpokládám větší zájem, než v běžný pracovní den.
Pán Šamárek, reportáž napísaná fantasticky, ale musím povedať, že ja som bol výstavou pomerne sklamaný. Vrátil som sa pred pár hodinami a doteraz mám zmiešané pocity. Cosmo výstavy, aj keď malé som videl v London Science Museum a na lietadlovej lodi Intrpid v NY. Nedajú sa síce porovnať, ale mne proste toto pripadalo troška ako púťová atrakcia. Už len na prvých paneloch písané ruské mená v anglickej transkripcii (Tsiolkovski, Koroliyov…)mi čosi našepkalo… Už ani Layka to nezachránila. Celkovo tá výstava nie je zlá, ale pripadá mi trocha nedotiahnutá. Týmto však nechcem nikoho odrádzať od návštevy, áno, sú tam niektoré úžasné artefakty. Pre znalca (za ktorého sa iste nepovažujem) je to však až príliš populárne. Ale tak tá výstava bola iste mienená a buďme radi, že sa do našich končín takáto výstava dostala.
Díky moc za pochvalu i za postřeh. Je pravda, že mnoho panelů jsme přečíst nestihli, jinak by se doba strávená na výstavě protáhla možná dokonce násobně. Ta transkripce je samozřejmě chyba a mrzí mě, že jsem tyto chyby nezachytil.
Co se obsahu výstavy týče, můj názor na ni se odvíjí od mých subjektivních očekávání a od mého hlavního zaměření, kterým je historie pilotovaných letů. A za sebe musím říci, že když vezmu v úvahu, že se jedná o putovní výstavu, která logicky nemůže být stejně bohatá jako statické výstavy, moje očekávání rozhodně předčila. Je jasné, že pokud by výstava byla určena pro odborné publikum, nezaplatila by se, proto je jistá míra zjednodušení a „pouťovosti“ nutná. Ovšem kdo chce, najde si na výstavě i velmi zajímavé a unkátní artefakty. Nevím, jak jsou na tom znalci, ale pro mě byly některé exponáty doslova pokladem.
Dle mého názoru je v porovnání s tím, co bývá v našich končinách k vidění, bratislavská akce velmi podařená.
Moja kritika vyznela asi príliš tvrdo a bol by som veľmi nerád, aby bola takto braná. Ono u mňa je ten problém, že keď vidím na začiatku niečo, čo je nie práve ok, tak som potom až možno príliš kritický… A práve tá nešťastná transkripcia to spôsobila. Priznám sa, že ma irituje, keď sa používa zbytočne. Na jednom modelárskom fóre ma vytáča Lavochkin, Ilyushin, Sukhoi a podobne. Mám 40 rokov, takže ruštinu so ešte zažil a aj bežné „preklady“ ako Kožedub, Pokryškin, Tereškovová. Čo sa týka exponátov, tiež si nemyslím, že boli nejako nepostačujúce, len to nemalo ten „šmrnc“ ako letený CM z Apolla 10 v Londýne. O originálnom , aj keď samozrejme neleteno exemplári J-2, či skutočnej V-2 vravieť asi nemusím. Samozrejme, je to statická expozícia, takže nie je o čom. A Enterprise z Intrpidu sem asi tiež nikto nedotiahne 🙂
Takže určite túto výstavu odporúčam všetkým fanúšikom tohto nádherného odvetvia a samozrejme veľká vďaka organizátorom.
P.S.: Označenie motoru F-1 ako R-1 by si ale opraviť mohli 😉
A ešte keby som písal bez preklepov… 🙁
Tak koukám, že jsem ty popisky vychválil až moc. Je ale fakt, že to „R-1“ mohl být klidně i překlep, stane se. S tím debilním zvykem používat anglickou transkripci i v češtině jsem s Vámi zajedno, je to kravina, notabene pokud jsou takto komoleny názvy a jména z ruštiny, což je náš příbuzný jazyk a transkripce v češtině vystihují fonetickou stránku mnohem lépe než anglické pokusy.
A přesně jak píšete – je velký rozdíl oproti statické výstavě a putvoní akci typu Gateway to Space nebo Cosmos Discovery.
A jak tak koukám, do toho Londýna se budu muset podívat… 🙂
Pro p. Šamárka: Dostal se ke mně odkaz na tento Váš text. Pokud (viz závěr textu) skutečně plánujete ještě jednu návštěvu výstavy, a pokud to bude v prosinci nebo začátkem ledna, napište mi na můj e-mail [email protected]), a když se časově shodneme na datu, pak se na výstavě (nabízím) můžeme potkat, a třeba něco vymyslíme 🙂 :-), abyste nebyl pouze „pasivním návštěvníkem“ 🙂 🙂 Zdraví pt
Tak to je slovo do pranice, určitě se ozvu! 😉