Štítek ‘Swarm’

Nové poznatky od družic Swarm

Družice SWARM na oběžné dráze

Díky evropským družicím Swarm se vědcům podařilo učinit nový objev spojený s tím, jak proudí do zemské atmosféry energie z elektricky nabitých částic slunečního větru. Překvapující je, že většina míří k magnetickému severnímu pólu než k jižnímu magnetickému pólu. Slunce dává naší planetě světlo a teplo, což jsou nezbytné předpoklady pro nám známý život, ale také nás bombarduje nebezpečnými nabitými částicemi slunečního větru. Tyto nabité částice mohou poškodit komunikační sítě i družice na oběžné dráze. některé silné bouře mohou způsobit výpadky elektrické energie, což byl třeba případ kanadského Quebecu v roce 1989. Před většinou těchto nežádoucích projevů sluneční aktivity nás chrání zemské magnetické pole.

Úprk severního magnetického pólu

Pokud víme, severní magnetický pól Země byl vždy v pohybu, na rozdíl od fixní polohy geografického severního pólu. Tento poznatek byl ověřován měřeními od prvního v roce 1831 – a byl sledován jeho pomalý přesun z kanadské Arktidy k Sibiři. V současnosti se ale tento pohyb změnil. Mezi lety 1990 a 2005 došlo ke zrychlení pohybu magnetického severu z běžných 0 – 15 km za rok na 50 – 60 km za rok. Ke konci října 2017 překročil magnetický pól datovou hranici ve vzdálenosti 390 km od geografického pólu a nyní míří k jihu (kam jinam, že, pane učiteli?). Vědci se domnívají, že tento úprk je způsoben „přetahovanou“ magnetických bublin hluboko pod námi. Jedou z praktických konsekvencí této změny je to, že musí být (podle aktuální polohy severního magnetického pólu), častěji než jednou za pět let, přepočítáván „World Magnetic Model“, který je zásadně důležitý pro řadu navigačních systémů využívaných např. na lodích, v letadlech, pro Google maps a smartfony. Pro zajímavost – pozice Denverského mezinárodního letiště se za 22 let od jeho zprovoznění změnila o více než 2,5 stupně.

Hejno zlepšuje naše znalosti magnetického pole

Zemské magnetické pole nikdy neposedí. Neustále se mění a každou chvíli v něm dojde k nečekaným jevům – takzvaným záškubům. Ačkoliv vědci o těchto rychlých změnách vědí zhruba 40 let, příčina jejich vzniku byla vždy opředena otazníky. Nyní již můžeme v této souvislosti používat minulý čas. Evropské družice z mise Swarm (česky hejno či roj) totiž přinesly informace, které na záškuby magnetického pole vrhají nové světlo. Vědci tak díky trojici družic získali data, díky kterým mohli vytvořit počítačový model napodobující podmínky několik tisíc kilometrů pod našima nohama. 

Proč se družice občas „ztrácí“?

Název samozřejmě nemá evokovat žádné krádeže, ale věnuje se mnohem přirozenějšímu fenoménu, kterého si pozemní týmy všimly už dříve. Mnoha lidem vrtalo hlavou, proč se GPS systémy na družicích, které obíhají po nízké oběžné dráze, občas zblázní a přijde jejich blackout. Nejčastěji k těmto jevům dochází při přeletu rovníku nad Atlantikem, tedy mezi Jižní Amerikou a Afrikou. Analýza dat z družic Swarm ukazuje, že tento problém s velkou pravděpodobností souvisí s bouřemi v ionosféře.

TOP 5: Česká a československá kosmická stopa

Náš prázdninový seriál TOP 5 se právě dočkal již sedmého dílu a když jsme před pár hodinami přemýšleli, jaké téma zvolit, přišel kolega Lukáš Houška s nápadem věnovat se českým a československým úspěchům na poli letů do kosmu. Náš článek se proto bude snažit zrekapitulovat pět největších úspěchů, kterými se naše země zapsala do historie kosmonautiky. Víme, že minimálně v jednom případě vyvolá náš žebříček mezi čtenáři menší překvapení. Prostor pro Vaše komentáře tu ale stále je a tak jej můžete využít ke sdělení svých názorů.

Jak se mění zemské magnetické pole?

Zemské magnetické pole v červnu 2014 - červená místa znázorňují silné magnetické pole, modrá místa značí místa se slabším polem.

Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.

Kosmotýdeník 63. díl (25.11. – 1.12.2013)

Jako každou neděli i dnes se můžete těšit na pravidelný souhrn toho nejzajímavějšího, co se událo v kosmonautice a protože změna je život, tak si dnes ukážeme více, jak tři události, už jen proto, že tento týden byl kosmonautickými událostmi nabitý k prasknutí. Doufám tedy, že vám menší změna formátu nebude vadit a dáte přednost informační hodnotě článku. Dnes se tedy můžete těšit na celkem šest témat. Nejdříve se podíváme na úspěšný odlet sondy Mangalyaan k Marsu, poté zmapujeme pokusy o start Falconu 9. Navážeme zprávou o aktivaci tří českých akcelerometrů na družicích SWARM, prozkoumáme problémy, které provázely vozítko Curiosity. Nezapomeneme ani na let zásobovacího Progressu M21-M, který se neobešel bez problémů a dnešní kosmotýdeník uzavřeme pozvánkou na start jednoho ambiciózního čínského projektu.

Kosmotýdeník 62. díl (18.11. – 24.11.2013)

I poslední listopadová neděle bude vyhrazena kosmotýdeníku, tedy souhrnu toho nejzajímavějšího, co se za poslední týden událo v kosmonautice. Dnes se budeme věnovat misi Swarm, určené pro studium magnetického pole země, navážeme zprávou o problémech a řešeních, které aktuálně provází SpaceX a jejich raketu Falcon 9. Kosmotýdeník dnes uzavřeme vizuální vzpomínkou na start amerického MAVENu, který úspěšně míří k Marsu.

Kosmotýdeník 59. díl (28.10. – 3.11.2013)

Pokud jste si zvykli, že k neděli patří kromě povětšinou dobrého oběda, povětšinou nedobrých politických debat i seriál Kosmotýdeník, mohu Vás potěšit konstatováním, že právě vychází jeho další pokračování. Dnes si posvítíme na novinky z týdne, který probíhal na přelomu října a listopadu. Nejprve nakoukneme do čisté místnosti, kde se skládá první letový exemplář nové americké lodi Orion. Následně se přemístíme do Ruska, kde si na svůj start budou muset o týden déle počkat tři evropské družice systému Swarm. Naše dnešní povídání zakončíme ve výšce zhruba 400 kilometrů nad Zemí – na Mezinárodní vesmírné stanici, kde se přeparkovávala kosmická loď Sojuz.