JWST „natáhnul krk“

13. června 2020 7 Komentářů »

V rámci zkoušek Dalekohledu Jamese Webba na jeho kosmickou misi inženýři provedli další test. V jeho rámci poslali sestavené observatoři pokyn, aby vyklopila a natáhla kriticky důležitou část konstrukce, která je označována jako Deployable Tower Assembly. Hlavním úkolem tohoto dílu je vytvoření dostatečně velké mezery mezi horní částí observatoře, kterou tvoří ikonická pozlacená zrcadla s vědeckými přístroji a spodní sekcí, ve které se nachází o poznání teplejší elektronika a pohonný systém. Vytvořením mezery mezi těmito částmi bude moci aktivní i pasivní chladicí systém teleskopu mnohem snáze ochladit zrcadla i senzory na mimořádně nízké teploty, které jsou vyžadovány pro optimální vědecký výzkum.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

ŽIVĚ A ČESKY: První sdílená mise se Starlinky

12. června 2020 17 Komentářů »

Družice Starlink létají ve várkách po 60 kusech a každému startu Falconu 9 předchází statický zážeh – obě tato prohlášení vzala při aktuální misi za své. SpaceX poprvé v historii Falconů 9 vynechala tradiční statický zážeh a pod aerodynamickým krytem se ukrývá 58 družic Starlink – spolu s nimi bychom tam našli i tři družice SkySats (s pořadovými čísly 16-18) od firmy Planet. Potřetí použitý první stupeň 1059 má přistávat na mořské plošině a dočkáme se i pokusu o záchranu krytů. Zveme Vás tedy ke sledování našeho komentovaného přenosu ze startu, který je plánován na sobotu v 11:21 SELČ.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , ,

Astrobotic dopraví lunární lander VIPER

12. června 2020 12 Komentářů »

NASA ve čtvrtek odpoledne našeho času oznámila, že firmě Astrobotic udělí kontrakt za 199,5 milionu amerických dolarů na dopravu roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Kontrakt počítá se startem koncem roku 2023 a přistávat by se mělo v oblasti jižního pólu Měsíce. Rover VIPER bude v této oblasti pátrat po vodě, což je mimořádně důležitá surovina. VIPER tak vyšlape cestu pilotovaným misím programu Artemis, které mají zamířit právě k jižnímu pólu. Poznatky od roveru VIPER posunou NASA o krok blíže k důležitému cíli, kterým je rozvinutí dlouhodobě udržitelné přítomnosti, jejíž součástí je i využívání místních zdrojů.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , , ,

Na ISS hledají zdroj benzenu

11. června 2020 5 Komentářů »

Ruští kosmonauti na ISS v uplynulých dnech zaznamenali ve svém modulu Zvezda zvýšené koncentrace benzenu, které jsou ale stále pod maximální povolenou mírou a nepředstavují tak pro posádku zdravotní riziko. Přesto se však pracuje na odhalení původu tohoto navýšení. Rusové Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner si k hledání zdroje zapůjčili od amerických kolegů přístroj, který by jim měl pomoci. Pokud nebude zdroj zvýšené koncentrace benzenu odhalen, mohlo by v průběhu tohoto týdne dojít k oddělení atmosféry v americkém a ruském segmentu ISS a tak se lépe určí, odkud benzen pochází.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

Připravuje se další etapa čínského dobývání Měsíce

11. června 2020 23 Komentářů »

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , ,

Evropská přístrojová skříň pro modul Columbus

10. června 2020 6 Komentářů »

Když koncem května dorazila k Mezinárodní kosmické stanici japonská zásobovací loď HTV-9, dovezla sem 6,3 tuny nákladu. Kromě jídla, vědeckých experimentů, nových akumulátorů či systémů k provozu stanice, byla na palubě také skříň velikostí srovnatelná s lednicí, kterou na základě dohody vyrobily evropské firmy pro Evropskou kosmickou agenturu. Jedná se o druhou generaci přístrojové skříně European Drawer Rack 2 (EDR-2), která bude umístěna v evropském laboratorním modulu Columbus. Jakmile dojde k jejímu umístění, poskytne ještě více možností k provádění vědy na palubě stanice.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , ,

ISS pomohla s výzkumem blesků

10. června 2020 4 Komentářů »

Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , ,

Druhá rampa na Novém Zélandu

9. června 2020 1 Komentář »

O tom, že na novozélandském poloostrově Mahia provozuje společnost RocketLab svou první a zatím jedinou aktivně využívanou startovní rampu už asi všichni čtenáři vědí. Žádnou novinkou jistě není ani skutečnost, že druhá rampa pro rakety Electron vyrostla na východním pobřeží v USA ve Virginii a premiérového startu by se mohla dočkat ještě letos. Firma RocketLab se ale nechce zastavit u dvou ramp a buduje i třetí exemplář. Ten vzniká na Novém Zélandu v těsné blízkosti první rampy. Až bude rampa s označením Launch Complex 1 Pad B dokončena, umožní firmě eliminovat čas potřebný k přípravě místa startu na další misi. Dva starty tak bude možné provést s rozestupem v řádu hodin.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,

Svět nad planetou (86. díl)

9. června 2020 28 Komentářů »
Emblém mise Štefánik

20. února 1999 oslavil Mir své 13. narozeniny – přesně před tolika lety byl totiž vypuštěn základní blok stanice. K tomuto výročí měl komplex a také jeho obyvatelé dostat dárek: ke startu se chystala vskutku mezinárodní posádka složená z Rusa, Francouze a Slováka, přičemž dva prvně jmenovaní měli na stanici zůstat coby část nové směny. Slovák měl zase po několika dnech doprovodit dosavadního velitele stanice domů. A stávající palubní inženýr si měl pobyt na Miru prodloužit a figurovat také v nadcházející expedici. Slunce bylo ještě schováno za obzorem, když se z velké budovy, kterou na Bajkonuru nazývají „ploščadka 254“ vynořily tři shrbené postavy ve skafandrech. Po nezbytném hlášení Státní komisi trojice nasedla do autobusu a byla převezena na „ploščadku 1“, což pro změnu není nic jiného, než slavná Gagarinská rampa. Tam kosmonauty opět čekalo několik oficiálních úkonů a pak už mohli nastoupit do výtahu a nechat se vyvézt ke špici rakety, kde na ně čekal jejich stroj – Sojuz TM-29. Paprsky slunce začaly zdráhavě osvětlovat rampu, když se tři muži usadili v návratové kabině lodi. Příprava ke startu probíhala hladce s výjimkou jediného okamžiku, kdy se zámek na jedné z velitelových rukavic odmítnul správně uzavřít. Za několik sekund se ale vše vrátilo do normálu. Bylo 9:18 místního času, když se raketa, vyvrhující oslnivé jazyky plamenů, zvedla ze startovní rampy a zamířila vzhůru. Viktor Afanasjev, Jean-Pierre Haigneré a Ivan Bella si užívali jízdu, jakou má možnost zažít jen hrstka vyvolených…

Rubrika Historie Štítky: , , , , , ,

Rokot znovu ožije

8. června 2020 3 Komentářů »

Když 26. prosince loňského roku vzlétla z kosmodromu Pleseck raketa Rokot se třemi družicemi Goněc-M a družicí BLITS-M, bylo jasné, že končí éra této rakety. Ukrajina, na které se vyrábí část dílů pro tyto nosiče, totiž jejich vývoz do Ruska zakázala. Netrvalo to dlouho a objevily se informace, že se Rusové této malé rakety nevzdají a připraví raketu Rokot 2, která by měla všechny palubní systémy vyrobené v Rusku. Nyní se věci evidentně dávají do pohybu, protože ministerstvo obrany již podepsalo dohodu s Chruničevovým výrobním střediskem. Oproti původním plánům se ale mění název – místo Rokotu 2 se má jednat o Rokot-M.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , ,