Jak na zaprášení a odrážení slunečního záření

Náhledový snímek článku vznikl 31. března 2021. Vidíme na něm, jak v útrobách Neil Armstrong Operations and Checkout Building na floridském Kennedyho středisku výzkumnice Sarah Snyder aplikuje selektivní povrchovou vrstvu na elektrodynamický prachový štít EDS (Electrodynamic Dust Shield). Tohle je jedna z řady souběžně probíhajících zkoušek, které mají připravit kousky tohoto prachového štítu na testy v kosmickém prostoru. Technologie pro omezení účinků prachu by se jednou daly využít na Měsíci u systémů jako jsou kamery, fotovoltaické panely, skafandry, nebo nářadí dopravených na povrch v rámci programu Artemis. Zkrátka a dobře u všech systémů, kterým všudypřítomný prach škodí.

Kosmotýdeník 447 (5.4. – 11.4.)

Sestavený Dalekohled Jamese Webba.

Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání přehledu toho, co těchto sedm dní přineslo z pohledu kosmonautiky. V Kosmotýdeníku bude tentokrát hlavním tématem dokončení skládání ohromné sluneční clony pro dalekohled Jamese Webba. Na první pohled jednoduchá věc patří mezi nejkomplexnější procesy celé mise. V dalších tématech se zaměříme na novinky na kosmodromu Boca Chica, let Sojuzu MS-18 k Mezinárodní kosmické stanici a nečekaný výsledek testu na vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Vesmírná technika: Sovětský program Vostok – předešlé programy

V současnosti létají lidé na oběžnou dráhu okolo Země několikrát ročně, ale ještě před sto lety to byla vyložená sci-fi. Historický moment, který nastal 12. dubna 1961, otevřel cestu lidem na oběžnou dráhu. Než však Jurij Alexejevič Gagarin vyrazil na misi pojmenovanou Vostok (původně opravdu bez pořadového čísla), muselo se stát hned několik věcí. Před programem Vostok tu bylo hned několik více či méně reálných projektů, které se zaměřovaly na do té doby nemyslitelné pilotované kosmické lety.

Stupeň rakety Electron opět přistane do oceánu

Společnost Rocket Lab oznámila 8. dubna, že během příští mise rakety Electron dojde k mimořádně zajímavé události. Společnost se pokusí dostat první stupeň z kosmického prostoru zpět do atmosféry – stupeň tak bude muset při vstupu do atmosféry zpomalit z více než osminásobku rychlosti zvuku, načež stupeň přistane do oceánu. Tato komplexní mise bude důležitým krokem na cestě k tomu, aby se z Electronu stal první opakovaně použitelný malý kosmický nosič, který tak umožní zkrácení doby mezi starty s malými družicemi. Mise pojmenovaná „Running Out of Toes“, tedy něco jako „Dochází nám prsty“ bude 20. startem rakety Electron a zatím je plánována na květen letošního roku. Půjde o teprve druhý ze tří plánovaných pokusů o přistání prvního stupně do oceánu.

Fotovoltaické panely sondy Lucy

Oba fotovoltaické panely pro americkou sondu Lucy úspěšně prošly termálně-vakuovými zkouškami, což byl závěrečný krok v rámci zkoušek tohoto kriticky důležitého prvku, který se chystá na start letos na podzim. Jakmile se panely připojí k sondě, tak by po rozložení dokázaly pokrýt výšku pětipodlažní budovy. Lucy, 13. mise programu Discovery, potřebuje velké fotovoltaické panely, protože bude pracovat dále od Slunce než všechny dřívější sondy vybavené fotovoltaickými panely. Během své dvanáctileté cesty k Trojským planetkám se sonda dostane až za oběžnou dráhu Jupiteru do vzdálenosti 853 milionů kilometrů od Slunce.

Malá družice ESAIL se činí!

Evropská družice ESAL, která má zajistit vyšší bezpečnost lodní dopravy, dokázala za jediný den zachytit více než dva miliony zpráv od 70 000 lodí! Spolehlivá a výkonná družice byla postavena v rámci partnerského projektu ESA za účelem pomoci evropským a kanadským aerokosmickým firmám uspět na globálním telekomunikačním trhu. Projekt umožnil firmám, úřadům spojeným s lodní dopravou i vládám monitorovat rybaření, spravovat flotily, chránit životní prostředí a zároveň posílit bezpečnost a zajistit, aby byla moře bezpečná.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality I/2021 – online přednáška v 19:00 (08.04.2021)

Vážení čtenáři, rádi bychom vám tímto neplánovaným krátkým článkem nabídli možnost shlédnout premiéru přednášky Dušana Majera na téma kosmonautických aktualit. Na našem serveru vám už dlouhou dobu nabízíme hlavně záznamy starých přednášek. Poslední dobou se tento trend ale začíná měnit. Stále více popularizátorů se uchyluje k přednášení pomocí streamů a pro vás diváky to znamená, že máte možnost shlédnout více a více přednášek online, v okamžiku kdy vznikají. Navíc tím získáte možnost přednášejícímu položit otázku.

ŽIVĚ A ČESKY: Start a připojení Sojuzu MS-18

Páteční dopoledne bude v kosmonautice ve znamení výpravy tří mužů, kteří zamíří k mezinárodní kosmické stanici. Oleg Novickij, Pjotr Dubrov a Mark Vande Hei usednou do křesel v lodi Sojuz MS-18, která by měla na špičce rakety Sojuz 2.1a odstartovat v 9:42 SELČ z bajkonurské rampy 31/6. Start Vám samozřejmě nabídneme živě a s českým komentářem, ale to nebude vše. Ve stejný den ve 13:07 by se měla loď připojit ke stanici ISS. Také tuto událost Vám zprostředkujeme v přímém přenosu s českým komentářem. V tomto článku najdete přehrávače obou přenosů.

Počasí v kráteru Jezero

Počasí hraje důležitou roli při plánování našeho dne. Když meteorologové hlásí nízké teploty, obléknete si teplejší bundu a v případě hlášené bouřky možná dokonce svou cestu úplně odložíte. Inženýři NASA také využívají informace o počasí k plánování další činnosti – jen u nich jde o analyzování podmínek na miliony kilometrů vzdáleném Marsu. Systém MEDA (Mars Environmental Dynamics Analyzer) na roveru Perseverance byl poprvé aktivován na 30 minut 19. února zhruba jeden den poté, co vozítko dosedlo na Mars. Ve stejný den pacifického času (u nás už bylo 20. února) dorazily na Zemi první údaje ze senzorů přístroje MEDA.

ŽIVĚ A ČESKY: Třiadvacátá porce Starlinků

Tempo, jakým SpaceX pokračuje v posouvání hranic znovupoužitelnosti raket Falcon 9, je nejlépe vidět na situacích, které vlastně ani rekordní nejsou. Vezměte si aktuální start s 23. várkou ostrých družic Starlink – má na ni vyrazit první stupeň 1058, pro který to bude sedmé použití a přitom nepůjde ani o rekord, ani o jeho vyrovnání. Kdo by si před pár lety […]