Štítek ‘CZ-5B’

ŽIVĚ A ČESKY: Čína vypouští druhý vlastní laboratorní modul

V pondělí bychom se měli dočkat dalšího startu čínské rakety Dlouhý pochod 5B, tentokrát s druhým laboratorním modulem pro čínskou stanici Tiangong který dostal název Mengtian. Jak již bylo řečeno, jedná se o laboratorní modul a je k tomu patřičně vybaven. Stejně jako u modulu Wentian mohou být vědecké experimenty nejen uvnitř přetlakové komory, ale mohou být i umístěny na vnější straně modulu, aby byly vystaveny kosmickému prostředí. Co se týče rozměrů tak na délku má modul 17,9 metru, v průměru 4,2 metru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaceti tun.

Stanice Tiangong dostala laboratorní modul

Čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5B vynesla v neděli ráno našeho času druhý velký modul čínské kosmické stanice. Start z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan přišel 24. července v 8:22:32 SELČ. Jednalo se o osmý let rakety Dlouhý pochod 5 a třetí let varianty 5B. Tato verze nepoužívá horní stupeň a je určena k dopravě těžkých nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země, kam zvládne vynést zhruba 25 tun nákladu. Zhruba 23 tun těžký laboratorní modul Wentian se hned ten samý den připojil k zárodku stanice – základnímu modulu Tianhe.

Kosmotýdeník 514 (18.7. – 24.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Pohľad na tretí krok Číny v pilotovanej kozmonautike

29. apríla sa z rampy LS-101 kozmodrómu WSLC na ostrove Hainan vzniesla raketa CZ-5B. Ale tentokrát to nebol obyčajný štart, ba naopak, bol v mnohých ohľadoch výnimočný. Týmto štartom sa začala séria jedenástich misií, na konci ktorých by mala byť hotová čínska orbitálna stanica Tiangong. Jedná sa o štarty troch hlavných modulov (Tianhe, Mengtian, Wentian) pomocou rakety CZ-5B, štyroch zásobovacích lodí Tianzou-2 až 5 pomocou rakety CZ-7 a štyroch pilotovaných lodí Shenzhou-12 až 15 pomocou rakety CZ-2F.

Štart modulu Tianhe

Čína úspešne vypustila základný modul Tianhe svojej orbitálnej stanice Tiangong-3 dňa 29.4.2021 o 3:23 hod. UT z kozmodrómu WSLC. 29. apríla 8:10

Čínska kozmonautika v roku 2020

Čas neuveriteľne letí, rok sa opäť s rokom zišiel a tak nastal čas na zhrnutie udalostí v čínskej kozmonautike v roku 2020. Zhodnotené v jednej vete ho môžme nazvať ako veľmi úspešný. V Číne sa tento rok uskutočnilo 35 úspešných a 4 neúspešné štarty. V tomto roku by som vyzdvihol tieto štyri – misia sondy Chang´e 5, štart sondy Tianwen-1, testovací let novej kozmickej lode a ukončenie výstavby globálneho navigačného systému Beidou 3. Poďme sa na to pozrieť podrobnejšie.

V atmosféře neřízeně zanikl největší objekt za desítky let

Po úspěšném startu čínské těžké rakety Dlouhý pochod 5B z 5. května zůstal na oběžné dráze masivní centrální stupeň. V pondělí pak tento objekt neřízeně vstoupil do atmosféry a shořel nad severním Atlantikem. Za posledních zhruba 30 let nezanikl v atmosféře nekontrolovaně větší objekt. Ke vstupu do atmosféry došlo podle amerického letectva přesně v 17:33 SELČ. Bylo to jen o čtvrt hodiny poté, co stupeň přeletěl nad New Yorkem. Stupeň měl průměr 5 metrů, na délku měřil 30 metrů a vážil zhruba 20 tun.

Kosmotýdeník 399 (4.5. – 10.5.)

Máme za sebou další týden a správně očekáváte, že k obědu vyjde snad chutná porce pravidelného Kosmotýdeníku, který shrne události v kosmonautice v uplynulých sedmi dnech. V třístém devadesátém devátém vydání se v hlavním tématu zaměříme na operace nové čínské pilotované kosmické lodě a experimenty, které probíhaly na její palubě. Nevynecháme však ani další témata, jakými jsou například úpravy floridské rampy 39B a její příprava na obsluhování řady velkých nosičů. Nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Nová čínska pilotovaná loď

Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.

Čínská loď nové generace

Zatím nepojmenovaný pilotovaný vesmírný koráb dorazil na kosmodrom Wen-čchang, odkud jej má v dubnu vynést k testovacímu letu raketa CZ-5B. 20. ledna 22:55