O integrovaném modálním testu jsme v první části tohoto dílu psali v čase budoucím. Už dvacet hodin po vydání článku NASA potvrdila, že test probíhá. Po pěti dnech, 29. září, bylo modální testování dokončeno a inženýři začali analyzovat získaná data. Přístupové pracovní plošiny byly přisunuty k nosné raketě a začala také příprava na opětovné přisunutí obslužných ramen z věže mobilní vypouštěcí plošiny. Technici odpojili od rakety simulátor Orionu i testovací adaptér OSA.
Setkání s Merkurem
Průletu evropsko-japonských sond v rámci mise BepiColombo kolem Merkuru, jsme se už věnovali. Dnes Vám však přinášíme video, které z tohoto průletu vzniklo. Už před průletem se očekávalo, že se ESA pokusí složit přijaté snímky ze dvou inženýrských kamer MCAM (Monitoring Cameras) a vytvoří tak časosběrné video. Ostatně stejné to bylo i u předešlých gravitačních manévrů této mise. Očekávání se potvrdila. ESA zveřejnila video složené z 53 snímků. Video je složené z černobílých fotek s rozlišením 1024 × 1024 pixelů a v záběrech můžeme vidět i různé části sestavy BepiColombo. Kamera MCAM-2 zabírá středněziskovou anténu a magnetometr, MCAM-3 má zase ve výhledu vysokoziskovou anténu.
Otevření nové rampy pro Ariane 6
Nový startovní komplex postavený pro připravovanou evropskou raketu Ariane 6 byl na evropském kosmodromu slavnostně otevřen. ESA tak může slavit další krok na cestě k nové raketě Ariane 6, která již prochází kombinovanými testy interakce nosiče a kosmodromu a připravuje se na svůj první start. Nově vybudovaný areál je tvořen komplexním systémem nadzemních a podzemních staveb, které jsou navržené přesně na míru Ariane 6 a jejímu provozu v dalším desetiletí. Velký podíl na dokončení komplexu má francouzská kosmická agentura CNES, primární kontraktor agentury ESA pro vývoj kosmodromu, ale i mnoho různých evropských firem.
ŽIVĚ A ČESKY: K ISS míří filmaři
Sojuz MS-19, který má startovat 5. října v 10:55 SELČ, bude výjimečný. V posádce najdeme jediného profesionálního kosmonauta, Antona Škaplerova, který na ISS zůstane půl roku. Při startu mu ale budou dělat společnost režisér Klim Šipenko a herečka Julija Peresild, kteří stráví na stanici jen zhruba týden a pak se vrátí v Sojuzu MS-18. Úkolem této dvojice je natočit na ISS záběry pro nový ruský film. Start i připojení této kosmické lodi Vám nabídneme v komentovaných přenosech, jejichž přehrávače najdete v článku.
Zkoumáme Mars s Vytrvalostí – 4. díl
V předchozím 3. dílu seriálu jsme Perseverance s Ingenuity opustili přibližně uprostřed prázdnin, kolem 8. srpna. Tehdy měl rover čerstvě za sebou první pokus o odběr kamenného vzorku pomocí jádrového vrtáku, ale jak už víme, tento pokus nebyl zcela úspěšný. Dnes jsme se v kalendáři posunuli o 8 týdnů kupředu (sol 222), mise bude až do poloviny října doslova „zaparkována“ na místě kvůli solární konjunkci, a tak je vhodná doba na shrnutí událostí v kráteru Jezero za předchozí 2 měsíce.
Zkoušky teleskopu Euclid
Evropská mise Euclid dosáhla dalšího vývojového milníku. Podařilo se prokázat, že teleskop a jeho přístroje dokáží fungovat a dosáhnout očekávaných možností i v extrémních podmínkách kosmického prostoru. Euclid má studovat temnou hmotu a energii. Ty sice nemohou být přímo pozorovány žádným teleskopem, ale můžeme sledovat účinky jejich přítomnosti na rozložení galaxií ve vesmíru. Už dlouho se vědělo, že se vesmír […]
Kosmotýdeník 472 (27.9. – 3.10.)
Dalších sedm dní je za námi a kosmickými starty i událostmi napěchovaný týden nám nachystal mnoho informací k rekapitulaci. V Kosmotýdeníku se tentokrát v hlavním tématu zaměříme na náklad, který dovezla zpět nákladní loď Crew Dragon z Mezinárodní kosmické stanice. Dále se podíváme na dva čínské starty, anebo si budete moct prohlédnout parádní fotografii z prvního průletu mise Bepi-Colombo kolem Merkuru. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Vesmírné výzvy – září 2021
Záříjové Vesmírné výzvy nemohou začít ničím jiným než první ryze soukromou misí Inspiration4. Pak se podíváme na dva ruské výstupy do volného prostoru. Potom se vně ISS vydá francouzsko-japonská dvojice astronautů. I další reportáž bude o pilotované kosmonautice, tématem bude čínská kosmická stanice Tianhe. Neúspěšný start nosiče Firefly Alpha probereme v přeposledním příspěvku a na závěr nás čeká začátek budování nové úrovně sítě Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes ve 20:00.
Vesmírná technika: Český CubeSat Lucky-7
Zatím poslední vypuštěný český CubeSat je Lucky-7, která by nevznikla bez dvojice Pavel Kovář a Jaroslav Laifr. 1U CubeSat disponuje kamerou, ale pro vědecké účely jsou mnohem důležitější data z dalších palubních přístrojů. Malá družice stále funguje i více než dva roky po startu a to navzdory tomu, že se při její stavbě používala běžně dostupná elektronika.
Od Diamantu k Themis
Bylo 10. března roku 1970, když ze základny u města Kourou ve Francouzské Guyaně odstartovala první kosmická raketa. Šlo o nosič Diamant, který se vznesl ze stejnojmenného startovního komplexu a který představuje první kapitolu evropského kosmického příběhu. Jeho historie je však ještě o trochu delší. První suborbitální raketa (Véronique ve verzi AGI) z dané lokality odstartovala 9. dubna 1968. Startovní komplex Diamant byl v provozu mezi roky 1970 a 1975 – jeho konec souvisel především s vybudováním komplexu ELA-1 pro rakety Ariane 1. Diamant tak byl v roce 1978 definitivně opuštěn. V roce 2019 však ArianeWorks (inovační skupina založená firmou ArianeGroup a francouzskou agenturou CNES) dostala za úkol navrhnout nosiče budoucnosti a především pracovat na projektu Themis. V jeho rámci by měl vzniknout evropský nízkonákladový znovupoužitelný první stupeň. Otázkou však bylo, odkud by tento demonstrátor mohl startovat a kde by přistál. Jelikož je každý vzletový komplex velmi specifický, diskutovalo se, zda by měl vzniknout nový, nebo jít cestou rekonstrukce stávajícího.