Znáte to jistě sami z běžného života – v některých dnech život plyne líně a stereotypně. Naopak jindy se sejde v krátkém časovém sledu hned několik momentů, které se jako běžné nazvat nedají. Pokud se jedná o smutné změny, je to vždy náročné, ale když jde o pozitivní novinky, pak má člověk doslova druhé Vánoce. Dnes, 11. února se zdá, že bychom se mohli takových malých kosmonautických Vánoc dočkat. Náhoda nám totiž na jediný den nachystala hned tři zajímavé momenty, které stojí za pozornost.
S červeno-modrými brýlemi pro 3D vidění se dá užít spousta legrace – můžete si prohlížet místa na různých částech Země, ale nic Vám nebrání v tom nahlédnout někam dál. Dnes se podíváme na virtuální procházku po útrobách Mezinárodní vesmírné stanice. Záznam vznikl v roce 2012, kdy na ISS probíhala 31. dlouhodobá expedice. 3D kamery se tehdy chopil americký astronaut Don Petit, který natočil nejen útroby největšího lidského výtvoru mimo zemský povrch, ale i famózní výhled z oken ISS, který můžeme astronautům jen tiše závidět.
Další týden utekl jako voda a je na čase připomenout si důležité momenty, které s sebou uplynulých sedm dní přineslo. Již 125. díl našeho seriálu Kosmotýdeník Vám přinese informace o návrhu rozpočtu pro NASA na fiskální rok 2016, který v některých ohledech překvapil. Z Ameriky se přesuneme do Jižní Ameriky, kam dorazily dva satelity evropského navigačního systému Galileo. Třetím velkým tématem bude příprava firmy SpaceX na test záchranného systému u chystané pilotované lodi Dragon. V minulém díle našeho seriálu nebyly žádné mini-zprávy, dnes si to ale vynahradíme a dáme si rovnou čtyři.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Ceres, Crew Dragon, Dawn, DSCOVR, ESA, Galileo, Irán, Kosmotýdeník, LRO, NASA, navigace, New Horizons, Opportunity, Pluto, rozpočet NASA, SpaceX 
Rok průzkumu trpasličích planet – tak bychom měli označovat rok 2015. Před pár dny jsme se na našem portálu věnovali aktuálním fotkám ze sondy Dawn, která se blíží k trpasličí planetě Ceres. Aby to nevypadalo, že snad přehlížíme Pluto a sondu New Horizons, která k němu letí,vydáváme dnes článek, který ukazuje nejnovější snímky právě z této americké sondy. Ty nejnovější, které zatím máme k dispozici vyfotila palubní kamera LORRI 27. ledna, kdy sondu dělilo od Pluta 200 526 000 kilometrů.
Do libračního centra 1 v soustavě Slunce – Země už mířilo hodně družic, ale žádná ještě neměla za úkol sledovat naši planetu na celém jejím disku současně. SpaceX už vynesla několik družic, ale žádná ještě nemířila mimo zemské gravitační pole. Nyní se obě prvenství setkávají. Pokud bude počasí přát, tak se 9. února v 0:10 našeho času vydá k obloze soukromá americká raketa Falcon 9 v1.1, pod jejímž aerodynamickým krytem se bude ukrývat satelit s nepříliš libozvučně znějícím jménem DSCOVR.
28. listopadu ESA ztratila kontakt se sondou Venus Express. V dalších dnech zachytily pozemní stanice signál, který ale nepřenášel žádná data. Sonda vyčerpala zásoby paliva a 18. ledna byl signál zachycen naposledy. Dá se tedy očekávat, že sonda po osmi letech služby zanikla v husté atmosféře Venuše. Je tedy na čase poohlížet se po nástupci této sondy,který by prozkoumal druhou planetu Sluneční soustavy. Tímto nástupcem by mohl být program EnVision, který se už snažil dostat do kategorie M3 misí, ale neuspěl. Nyní proto týmy, které za ním stojí, zkouší zařadit tuto misi mezi do další výzvy, tedy M4.
Jako když rozbalujete dárky pod stromečkem – zhruba takové pocity zažívají v posledních dnech fanoušci kosmonautiky po celém světě. Americká sonda Dawn se totiž blíží ke svému cíli – trpasličí planetě Ceres, kterou v posledních týdnech důkladně snímkuje. Fanoušci se nemohou dočkat chvíle, kdy NASA, respektive JPL zveřejní nové snímky. Čím blíže totiž sonda k trpasličí planetě je, tím lepší fotky posílá a tím více detailů na nich můžeme najít. Včera vyšla další nová várka, o kterou bychom se v dnešním článku chtěli se čtenáři podělit.
Dánsko se letos na podzim dočká svého prvního astronauta. Bude jím Andreas Mogensen, který se vydá na desetidenní pobyt na Mezinárodní vesmírné stanici. Nejen tomu, proč bude jeho kosmický let tak krátký se věnuje ve svém aktuálním videu. Setkáme se i s ruským kosmonautem Gennadijem Padalkou, se kterým se bude Mogensen vracet domů. Velká část videa je věnována nácviku krizové situace, kdy z návratové kabiny začne unikat atmosféra. Celá zkouška probíhá v simulátoru lodi Sojuz, který stojí v Hvězdném městečku u Moskvy.
V naší Sluneční soustavě bychom našli jen málo míst, která zaručeně zvednou tep všem fanouškům kosmonautiky tak, jako Europa. Ledový měsíc obíhající průměrně 671 000 kilometrů od Jupitera totiž pokrývá ledová krusta, pod kterou se nachází kapalný oceán. Voda je zde zahřívána slapovými silami obří plynné planety, kolem které Europa krouží. Dlouhé roky už vědci volají po detailnějším průzkumu tohoto světa, který je horkým kandidátem na lokalitu, která by teoreticky mohla hostit život. Není se co divit. Kde je voda, tam šance na vznik života rostou jako houby po dešti. Nyní se zdá, že by NASA mohla vyslat sondu, která přinese nové informace.
Těšíte se na start mise, kdy Scott Kelly a Michail Kornienko stráví na ISS celý rok? Jestli stříháte metr, tak víte, že do začátku tohoto zajímavého projektu zbývá už jen 51 dní. Posádka se samozřejmě musí na tento úkol řádně připravit. Scott Kelly dnes dokončil poslední sérii podvodních zkoušek. Posloužil k tomu jeden z největších bazénu na světě – Neutral Buoyancy Laboratory v Johnsonově středisku, do kterého se vejde 23,5 milionu litrů vody. Astronauti zde mohou simulovat výstupy do volného kosmu, protože voda nadnáší jejich těla, což simuluje stav beztíže. Scott Kelly se navíc dočkal i speciálního dortu, který zdobí loga jeho jedinečné mise.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
11. února 2015 
