Roskosmos

  • Kosmotýdeník 482 (6.12. – 12.12.)

    Kosmotýdeník 482 (6.12. – 12.12.)

    Lukáš Houška7 komentářů

    Tento týden přinesl nejen řadu startů, ale třeba i nové americké kosmonauty. V aktuálním přehledu toho nejzajímavějšího, co v kosmonautice přineslo právě uplynulých sedm dní, se proto v hlavním tématu zaměříme na deset nových kandidátů na kosmonauty NASA. V dalších tématech si zopakujeme nedávný start rakety Electron, první Rusku, která se vypraví do kosmického prostoru v americké soukromé pilotované lodi, či se podíváme na turisty, kteří aktuálně pobývají na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 480 (22.11. – 28.11.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální dění na základně Starbase, kde se SpaceX připravuje k prvnímu orbitálnímu testu rakety Super Heavy a lodě Starship. Podíváme se, kdy bychom se tohoto letu mohli dočkat. Dále nás bude zajímat například průlet sondy Solar Orbiter kolem Země, nevynecháme však ani starty Falconu 9 a rakety Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 471 (20.9. – 26.9.)

    Kosmotýdeník 471 (20.9. – 26.9.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Uteklo nám dalších sedm dní a je tedy ideální čas na přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V Kosmotýdeníku se dnes v hlavním tématu podíváme na šikovný tahač, který má ambici rozvážet malé náklady mezi geostacionární a měsíční dráhou. Dále se podíváme na další odklad letu mise OFT-2 lodi Starliner, anebo na unikátní video z testu kyslíkové nádrže nové ruské rakety Sojuz 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Ondřej Santolík – Připravované přístroje pro sondy JUICE a ExoMars (19.3.2017)

    Ondřej Santolík – Připravované přístroje pro sondy JUICE a ExoMars (19.3.2017)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Pondělní přednáška nám přinesla povídání o Hubblově vesmírném dalekohledu, který na oběžné dráze pracuje více než třicet let a počítá se, že bude svou činnost v blízké době končit. Naproti tomu tématem dnešní přednášky budou sondy, které se na svou pouť vesmírem teprve vydají. Půjde o JUICE, kterou plánuje evropská kosmická agentura ESA a ExoMars 2022, což je společný projekt ESA a ruské kosmické agentury Roskosmos. Na obou sondách se budou podílet i čeští vědci. Přednášejícím, který o tomto tématu bude mluvit, je pan prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., který je vedoucím oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Také pedagogicky působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Abychom však lépe rozuměli tomu, jaký bude český podíl na obou sondách, nejprve si popovídáme o hvizdech a podobných jevech v magnetosféře. Jde o nízkofrekvenční elektromagnetické vlny, které vznikají v kanálech blesků, při magnetických bouřích a polárních zářích. Poté už přikročíme k sondám samotným. Obě se mají vydat na svou pouť v roce…

  • Kosmotýdeník 462 (19.7. – 25.7.)

    Kosmotýdeník 462 (19.7. – 25.7.)

    Lukáš Houška9 komentářů

    Pojďme si říct, že poslední měsíce jsou na důležité kosmonautické okamžiky opravdu bohaté a výjimkou nebyl ani tento týden. Kdo by si pod událostmi, které se točí kolem ruského laboratorního modulu Nauka vzpomněl, že v úterý startoval první pilotovaný New Shepard? Pro nás kosmonautické fanoušky je to však úžasné sledovat a pevně věříme, že to baví i vás. Kosmotýdeník vám každopádně přináší v přehledu týdne i další zprávy. Hlavním tématem budou tentokrát závěrečné přípravy na opravný let lodě Starliner od společnosti Boeing. Dalšími tématy, kterým se budeme věnovat je třeba určený nosič pro misi Europa Clipper, anebo instalace družic, které poletí v rámci mise Artemis I. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 459 (28.6. – 4.7.)

    Kosmotýdeník 459 (28.6. – 4.7.)

    Lukáš Houška7 komentářů

    Dalších sedm dní je za námi a tentokrát byl ten příděl kosmonautiky opravdu vrchovatý. Startů bylo tolik, že to člověk ani nestačil stíhat a z toho máme radost! Kosmotýdeník každopádně jako vždy shrne to nejzajímavější, co tento týden na poli kosmonautiky přinesl. Hlavním tématem bude tentokrát zatím poslední start rakety Sojuz 2.1b s družicemi konstelace OneWeb, která se ocitla na kraji spuštění komerčního užívání. Dalšími tématy bude například soutěžení mezi Blue Origin a Virgin Galactic, anebo první Super Heavy na testovacím stole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 455 (31.5. – 5.6.)

    Kosmotýdeník 455 (31.5. – 5.6.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní připraveno aktuální vydání pravidelného týdenního přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí. Kosmotýdeník má nyní jako hlavní téma zprovoznění testovacího evropského marsovského vozítka, které bude – možná pro někoho překvapivě – operovat na Zemi a bude sloužit jako zkušební parťák pro to vozítko, které bude na povrchu Marsu. Mezi další témata, kterým jsme se věnovali, patří například další osud počmáraných ruských raketoplánů, anebo parádní fotky ze startu Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Petr Zelený – Všechno na Mars (26.5.2021)

    Petr Zelený – Všechno na Mars (26.5.2021)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Až do poloviny dvacátého století mohli astronomové zkoumat Sluneční soustavu a vlastně celý vesmír pouze prostřednictvím dalekohledů. Až teprve příchod kosmonautiky se vše změnilo. První sondy začaly zkoumat jiná kosmická tělesa postupně, dá se říct, že dle jejich dostupnosti a vzdálenosti od Země. Rozjel se také kosmický závod, která ze dvou hlavních kosmických velmocí dopraví k danému tělesu první sondu či přistane na jeho povrchu. Jako první přišel na řadu Měsíc, do jehož blízkosti se jako první dostala sovětská sonda Luna-1. Dalším tělesem, o které se svedla velká bitva, byla Venuše. První průlet okolo ní zaznamenali Američané a to už v roce 1962, úspěšnou sondou byl Mariner-2. Prvního úspěšného dosednutí na povrch jiné planety však musel počkat až do roku 1970, kdy se to podařilo sondě Veněra-7. Poté už přišel na řadu Mars. První úspěšný průlet okolo Marsu zaznamenali opět Američané a to v roce 1964, úspěšnou sondou byl Mariner-4. V roce 1971 si poté Sověti připsali na seznam svých…

  • Milan Halousek – Vesmírný skafandr – aneb oblek supermana ! (10.6.2020)

    Milan Halousek – Vesmírný skafandr – aneb oblek supermana ! (10.6.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    S výškou jak známo řídne atmosféra a už horolezci mají problém dýchat, pokud se vydávají na vyšší kopec. Podobný problém měli i piloti stíhaček a bombardérů za druhé světové války, když jejich letouny začali létat ve vyšších výškách. Na základě těchto zkušeností začali nejprve posádky těchto letadel dostávat na palubu kyslíkové přístroje a později, když nastala éra proudových letadel, tak začali být vybavováni přetlakovými oděvy. S nástupem kosmonautiky však začal i přechod k oděvům, které umožnili udržovat člověka na živu i v prostředí, kde je už ze všech praktických pohledů vzduchoprázdno. Ze začátku oděvy kosmonautů pochopitelně vycházely z obleků, které využívají vojenští piloti, ale bylo nutno zajít dál. Kosmické skafandry se prakticky dělí na dvě skupiny. Tou první jsou skafandry lehké, které slouží hlavně pro start a přistání a jejich účelem je umožnit kosmonautovi přežít v okamžiku, kdyby na palubě jeho kosmické lodi došlo ke ztrátě tlaku. Druhou skupinou jsou takzvaně těžké skafandry, které jsou určeny pro práci ve volném…

  • Kosmotýdeník 443 (8.3. – 14.3.)

    Kosmotýdeník 443 (8.3. – 14.3.)

    Lukáš Houška8 komentářů

    Další neděle je tu a s ní přichází tradiční týdenní přehled nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které uplynulých sedm dní přineslo. Dnes bude hlavním tématem Kosmotýdeníku Hubbleův kosmický dalekohled, který v minulém týdnu vinou špatného softwaru skončil v nouzovém režimu. Nebyl to však jediný problém, které se této cenné observatoři přihodil. V dalších tématech se podíváme na úspěšný start čínské rakety CZ-7A, na odhození vysloužilých akumulátorů z ISS a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗