Roskosmos

  • Budoucnost rakety Sojuz-5 a spory na Bajkonuru

    Budoucnost rakety Sojuz-5 a spory na Bajkonuru

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Začátkem letošního března se začaly na internetu objevovat zprávy o tom, že Kazachstán zabavil pozemky agentury Roskosmos na kosmodromu Bajkonur. Tyto zprávy byly často několikanásobně předávány a v mnoha případech efektem tiché pošty nezáměrně upravovány. Začaly se proto objevovat otázky, zda tento spor nemůže ohrozit celkový provoz nejstaršího světového kosmodromu včetně startů důležitých pilotovaných a nákladních misí k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Nyní se však ukazuje, že nedávné právní kroky budou představovat větší problém pro  vývoj rakety Sojuz-5 a produkce kyslíku a dusíku.

  • Podle Roskosmosu zasáhl Progress MS-21 cizí objekt

    Podle Roskosmosu zasáhl Progress MS-21 cizí objekt

    Dušan Majer56 komentářů

    Během necelých dvou měsíců se na dvou ruských kosmických lodích připojených k ISS objevil únik chladicího média. Nejprve začalo chladivo unikat 15. prosince z lodi Sojuz MS-22 a 11. února se stejný scénář opakoval u Progressu MS-21. Zatímco poškozený Sojuz stále u stanice kotví, nákladní loď 18. února orbitální komplex opustila. „Roskosmos dnes uveřejnil snímek Progressu MS-21, který se 18. února odpojil od Mezinárodní kosmické stanice ISS a 11. února byl postižen únikem pracovního média z vnějšího okruhu termoregulačního systému. Na snímku je vidět otvor v servisní sekci o průměru 12 mm,“ popsal včera snímek, který jsme použili jako náhledový pro dnešní článek, Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Výrobce RKK Energija ani Roskosmos nepřipouštějí výrobní vadu a otvor nebyl zaznamenán na snímcích z výroby, přepravy, startu a příletu k ISS. Dle Roskosmosu je na vině vnější příčina stejně jako v případě Sojuzu MS-22. Státní komise ale pokračuje ve vyšetřování.“

  • Kosmotýdeník 544 (13.2. – 19.2)

    Kosmotýdeník 544 (13.2. – 19.2)

    Lukáš Houška14 komentářů

    Další týden utekl jako voda a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších zpráv, které se staly v kosmonautice. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal odlet poškozené nákladní lodi Progress MS-21 od Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme na výrobu prvních modulů komerční stanice Axiom, anebo přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Progressu MS-22 k ISS

    ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Progressu MS-22 k ISS

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    Raketa Sojuz 2.1a, která odstartovala 9. února z kosmodromu Bajkonur, vynesla na oběžnou dráhu zásobovací kosmickou loď Progress MS-22. Ta míří na Mezinárodní vesmírnou stanici, kam dopraví celkem 2 534 kilogramů nákladu. 720 kilogramů pohonných látek pro ruskou část ISS, 420 kilogramů vody, 40 kilogramů dusíku a 1 354 kilogramů kusového nákladu. Progress se má připojit 11. února kolem 09:47 našeho času na dokovací port modulu Zvezda. Jelikož se jedná o připojení k ISS, spustíme náš přenos už třicet minut před připojením.

  • Rusko: Pád globální vesmírné supervelmoci?

    Rusko: Pád globální vesmírné supervelmoci?

    Karel Zvoník68 komentářů

    Rusko bylo kdysi bezesporu nejvýznamnější vesmírnou velmocí světa. Tehdy ještě Sovětský svaz byl od začátku v celé řadě věcí úspěšnější, než jeho největší konkurent – USA. Z dřívějších úspěchů tato země těží v mnohém prakticky dodnes, a to jen ukazuje, jak nadčasové projekty to byly. Po pádu železné opony federace převzala vedoucí i vedlejší role v některých nejambicióznějších mezinárodních vesmírných projektech. Ruská kosmická agentura se nebála spolupracovat a byla ochotna prodávat své know-how i do zahraničí. Ať už vývozem svých raketových motorů do zahraničí nebo umožněním Čině kopírovat technologie. To vše se ale nedávno drasticky změnilo.

  • Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

    Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

    Lukáš Houška4 komentáře

    Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ: Ruský výstup z ISS

    ŽIVĚ: Ruský výstup z ISS

    Michal VáclavíkŽádné komentáře

    Na dnešních 15:20 SEČ je naplánován výstup ruských kosmonautů do volného kosmického prostoru z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Výstup má trvat 6 hodin a 40 minut a účastní se ho Sergej Prokopjev (červené rozlišovací pruhy) a Dmitrij Petelin (modré rozlišovací pruhy). Hlavním úkolem je přesun panelu radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka a příprava jeho pozdější instalace.

  • Kosmotýdeník 515 (25.7. – 31.7.)

    Kosmotýdeník 515 (25.7. – 31.7.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Je tady neděle a tedy ideální čas se ohlédnout za tím, co nám za uplynulých sedm dní přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na zprávu, kde americká společnost Masten zapojená do programu NASA pro komerční doručování nákladu na Měsíc, vyhlásila bankrot. Podíváme se proto, jaká mise je v ohrožení. Dále se zaměříme na zánik centrálního stupně rakety CZ-5, který neřízeně vstoupil do atmosféry a připomeneme si také posádku připravované mise Crew-5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Vesmírná technika: Ruský rentgenový teleskop ART-XC

    Vesmírná technika: Ruský rentgenový teleskop ART-XC

    Tomáš Kohout2 komentáře

    Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

LVM3 (Gaganyaan-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Čína

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Čína uskuteční samostatnou misi lunárního přistávacího modulu Lanyue a následně také komplexní zkoušku přistání v plném měřítku bez posádky. Oba kroky mají předcházet pokusu o vysazení astronautů na Měsíci, který Čína plánuje uskutečnit před rokem 2030.

  • Cape Canaveral

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Navzdory letošnímu poklesu počtu raketových startů z kosmodromu Cape Canaveral pokračují americké Vesmírné síly v úsilí o zajištění výrazně vyšší frekvence startů. Součástí těchto plánů je také přidělení dalšího odpalovacího stanoviště společnosti Blue Origin.

  • Google

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Google oznámila, že se jí podařilo úspěšně spustit model umělé inteligence na procesoru určeném pro datová centra, který byl umístěn na palubě družice. Jde o první významný krok v úsilí společnosti zjistit, zda by infrastruktura pro výpočty umělé inteligence mohla v budoucnu fungovat i ve vesmíru.

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗