Štítek ‘CZ-3C’

Štart čínskej komunikačnej družice

Čína vypustila komunikačnú družicu Tianlian-1 05 dňa 6.7.2021 o 15:53 hod. UT pomocou rakety CZ-3C. 6. júla 20:00

Kosmotýdeník 348 (12.5. – 19.5.)

Uběhlo dalších sedm dní a proto je čas podívat se na události, které v kosmonautice tento čas formovaly. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vezme plány společnosti ULA na znovupoužitelnost svých raket a plány NASA na nafukovací tepelný štít. Oba tyto plány se setkají v jednom startu v roce 2021. Dále se podíváme na poslední čínský start, anebo na pokrok u zařízení Starhopper společnosti SpaceX. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Čínský start navigační družice

Raketa Dlouhý pochod 3C dnes v 17:48 SELČ vynesla z kosmodromu Si-čchang družici Beidou-2 G8, která bude usazena na geostacionární dráze. 17. května 19:48

Kosmotýdeník 219 (21.11. – 27.11.)

Připravujete nedělní oběd? To je krom jeho konzumování také čas, na vydání aktuálního dílu Kosmotýdeníku. Co přinesla kosmonautika a vesmír za uplynulých 168 hodin? Třeba to, že se objevila zajímavá studie o podpovrchovém oceánu trpasličí planety Pluto, který jako nejvěrohodnější vysvětlení řeší některé záhady známého srdíčka na Plutu. Podíváme se ale také na úterní start čínského komunikačního satelitu, který má zajímavé poslání. Nevynecháme dění v Rusku, ani snímek, či video týdne. Přeji vám pěkné nedělní poledne, dobrou chuť a příjemné čtení.

Kosmotýdeník 196. díl (13.6. – 19.6.2016)

Máme pravé nedělní poledne, tedy ideální čas začíst se do pravidelného přehledu toho, co nám nejzajímavějšího přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Tentokrát se vydáme do laboratoří firem Boeing a SpaceX, kde probíhají přípravy a výcvik posádek před prvním pilotovaným letem soukromých kosmických lodí, který se nezadržitelně blíží. Podíváme se také na včerejší přistání Sojuzu TMA-19M a na start rakety Ariane 5. To není však všechno. Příjemné čtení a pěkně strávenou neděli.

Kosmotýdeník 177. díl (1.2. – 7.2.2016)

Pravidelný souhrn zajímavých událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice, vám již tradičně shrne Kosmotýdeník. Dnes se podíváme na dokončení primárního zrcadla pro dalekohled Jamese Webba. Zjistíme něco o dalších plánech společnosti SpaceX a také jak pokračují přípravy na osmou zásobovací misi k ISS. Nevynecháme ani start severokorejského satelitu, který se uskutečnil dnes nad ránem a zavítáme i do Číny, kde jim z nebe pršely raketové stupně. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Další Beidou 3 na oběžné dráze

Start rakety CZ-3C s Beidou-21 1.2.2016. Zdroj: CNTV

V pondělí 1. února došlo už k druhému letošnímu startu čínské rakety. Na řadě byl nosič CZ-3C a na palubě nesl navigační družici Beidou-21. Vznesl se z kosmodromu Xichang, který se nachází uvnitř Číny při jižní hranici s Myanmarem, Laosem a Vietnamem. Program Beidou zahrnuje čínskou alternativu amerického navigačního systému GPS nebo evropského Galileo. V současné době Čína staví síť družic v rámci III. fáze, která by měla být hotova v roce 2020. Satelit vypuštěný v pondělí by měl být poslední experimentální družicí fáze Beidou III.

Kosmotýdeník 133. díl (30.3. – 5.4.2015)

Velikonoční svátky jsou v plném proudu a k oslavám se samozřejmě musí přidat i tradiční Kosmotýdeník, který vám každý týden přináší souhrn toho nejzajímavějšího, co přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. Dnes se například vypravíme do Číny, kde budeme svědky startu vylepšené rakety CZ-3C a nové generace satelitu navigačního systému Beidou. V dalších zprávách se podíváme třeba do Ruska na start armádních satelitů Gonets, nebo na přípravy na nadcházející zásobovací let k ISS v režii SpaceX. Ale nevynecháme ani návštěvu planety Mars, komety 67P, nebo oblasti kolem planetky Pluto. Přejeme příjemné čtení a samozřejmě veselé Velikonoce.

22. Kozmická Strojovňa – rakety nového milénia – tretia časť

Za posledných niekoľko rokov sa toho v kozmonautike udialo skutočne veľmi veľa. Začiatkom nového tisícročia sa začali testovať a používať rakety novej generácie. Či už ide o americké Delty, Atlasy V, Falcony, Európske Ariane 5 a Vegy, Japonské H-2(A, B), indické PSLV a GSLV. Veľa nosičov je momentálne vo vývoji. Číňania by radi čo najskôr dokončili ťažkotonážnu CZ-5 a slabšie CZ-7 a CZ-11, Rusi pracujú na novej raketovej rodine Angara pomenovanej po rovnomennej rieke, India by chcela vyvinúť GSLV mk.III, Európa začína s vývojom Ariane 5+ a Ariane 6 a to nehovorím o novej americkej superrakete SLS. Čaká nás teda veľmi zaujímavé obdobie. Ak sa čo len polovica všetkých plánovaných projektov dočká realizácie, bude to druhý zlatý vek kozmonautiky. Ako sa to všetko vyvinie uvidíme v roku 2050. Dnes si povieme niečo o krajinách, ktoré by mohli do vývoja vesmírnych technológií zasiahnuť veľmi výrazným spôsobom. Čína je obrovská krajina, ktorá vraj raz predbehne aj USA. Japonsko je momentálne vlastníkom jednej z najvyspejejších rakiet na svete. A Irán? Vojnou zničená krajina by skôr mala investovať finančné prostriedky do obnovy infraštruktúry, ale napriek otrasnej situácii Iránčanov vládne vrstvy neváhajú dávať milióny na kozmické projekty. Ich cieľ je do roku 2018 vystreliť do vesmíru človeka. Prvým iránskym mužom vo kozme by vraj mohol byť bývalý prezident Mahmud Ahmadínedžád. No, (ne)držím palce.