Štítek ‘NASA’

Nahlédněte do kuchyně floridského kosmodromu

Jak to asi vypadá u obří haly VAB? Co se děje na komplexu 39, nebo jak postupuje stavba mobilní odpalovací rampy pro raketu SLS? Myslíte si, že pro odpovědi na tyto otázky potřebujete bookovat letenku? Mýlíte se! Kennedyho středisko na svém webu provozuje sekci několika webkamer, s jejichž pomocí můžete na výše jmenovaná místa snadno nahlédnout. Nejedná se o webkamery v klasickém slova smyslu, ale spíše o statické záběry, jejichž obnovovací frekvenci (v řádu desítek sekund) si můžete sami nastavit.

Orion pro let k Měsíci poprvé ožil

Současný stav lodi Orion, která jako první poletí na raketě SLS.

Procesor Orionu bude muset zvládat spolehlivě pracovat ve všech fázích mise. Zařízení je schopné vykonat 480 milionů operací za sekundu, což odpovídá několika tisícům pokynů a kontrol stovek palubních systémů, z nichž každý rozhoduje o tom, zda bude mise úspěšná nebo ne. Aby se ověřilo, že všechny systémy lodi pracují správně, byl tento týden Orion určený pro misi EM-1 poprvé připojený ke zdroji elektrické energie. K této historické chvíli došlo v útrobách budovy Neil Armstrong Operations and Checkout Facility na Kennedyho středisku na Floridě.

Kosmotýdeník 257 (14.8. – 20.8.)

Jaký byl právě uplynulý týden v kosmonautice? Byl plný zajímavých událostí. Na některé z nich se dostane i v Kosmotýdeníku. Krom shrnutí zpráv, o kterých jsme vás již informovali, přijde na řadu i jedna opravdu pečlivě izolovaná nádrž, která má otevřít okno náročným úpravám dráhy v hlubokém vesmíru. Podíváme se také na fotografie ze startu Atlasu 5, na přistání Falconu 9 a na řadu přijdou i další události. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

První zážehy servisního modulu Orionu

Zkušební zážeh motoru OMS-E ve White Sands v roce 2017.

Exemplář evropského servisního modulu pro novou americkou loď Orion určený pro zkoušky pohonného systému se označuje zkratkou PQM (Propulsion Qualification Module) a jedná se o jeden z klíčových dílů pro běžné lety Orionu. V těchto dnech zahájili odborníci z Airbusu, ESANASA sérii zkoušek, která probíhá v Novém Mexiku na základně White Sands. Samotný PQM a jeho čtyři nádrže s palivem se sice nikdy do vesmíru nedostanou, ale vydláždí cestu pro novou éru americké pilotované kosmonautiky. Veškerý hardware se díky němu otestuje na Zemi, aby kosmické mise už byly pokud možno bez problémů.

ŽIVĚ: Atlas vynáší vědeckou komunikační družici

Pokud se nic nepokazí, odstartuje dnes ve 14:03 našeho času z floridské rampy číslo 41 raketa Atlas V. Poletí ve své základní konfiguraci bez urychlovacích bloků a pod čtyřmetrovým krytem bude ukrývat družici TDRS-M za bezmála 400 milionů dolarů. Ta se usadí na geostacionární dráze ve výšce 36 000 kilometrů, kde se připojí k dalším družicím systému TDRS (Tracking and Data Relay Satellite). Ty mají na starost zajištění obousměrného přenosu dat mezi pozemními středisky a více než 40 družicemi na nízké oběžné dráze, mezi kterými najdeme i Hubbleův teleskop, nebo stanici ISS. V tomto článku máte možnost start sledovat živě.

Úžasná spolupráce pro výzkum slunečních erupcí

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Smetana, která prozkoumá kosmické částice

Je asi jasné, že v nadpisu článku jsme použili drobný jazykový vtípek. Řeč bude o přístroji CREAM (Cosmic Ray Energetics and Mass Instrument), což je anglický výraz pro krém, nebo též smetanu. Právě tento přístroj je hlavním nákladem lodi Dragon, která by měla dnes večer našeho času vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici. Jde o detektor energetických částic, jehož úkolem bude studovat ty nejenergetičtější částice, které k nám přichází ze vzdálených končin vesmíru. Jejich energie vysoce přesahuje úroveň, kterou zvládají současné částicové urychlovače na Zemi. Právě tyto částice s ultravysokou energií v sobě mohou ukrývat informace o složení vesmíru.

Poslední oběhy Cassini na prstech jedné ruky

Americká sonda Cassini právě vstupuje do závěrečné fáze projektu Grand Finale, ve které vykoná sérii pěti superblízkých přiblížení k Saturnu. První z pěti posledních průletů přijde zítra v 18:22 našeho času – nejnižší bod dráhy bude jen 1630 – 1710 kilometrů nad horní vrstvou oblačnosti. Odborníci očekávají, že v této výšce už mohou být zbytky atmosféry natolik husté, že sonda bude muset použít své korekční trysky – stejně jako to dělala při blízkých průletech kolem Titanu, který má také hustou atmosféru.

Kosmotýdeník 256 (7.8. – 13.8.)

Další týden uplynul a s tím logicky připlul Kosmotýdeník. Na co se v něm můžete těšit? Podíváme se na dokončení jednoho ze sedmi dílů tlakové kabiny lodi Orion určeného pro první misi s posádkou. Dále zamíříme do Japonska, kde byl odložen start rakety, podíváme se na extrémní počasí v jižní Evropě a nevynecháme ani tradiční rubriky jako je snímek a video týdne. Přeji vám hezké čtení a pěknou neděli.

Jemné mraky na Marsu

Rover Curiosity nasnímal svými kamerami jemné mraky, které připomínají pozemské ledové mraky typu cirrus. Samotný rover už dříve pořídil fotky těchto útvarů, stejně tak i jiné mise včetně landeru Phoenix, ale tentokrát byly mraky nejlépe vidět. Inženýři tentokrát použili kamery NavCam, aby pořídily dvě sady po osmi snímcích nebe během marsovského rána. První sada fotek vznikla když kamera mířila téměř přímo vzhůru, při druhé pak rover hleděl k jižnímu obzoru. Na obou sériích byly vidět pohyby mraků, které ještě vynikly po obrazových korekcích snímků. Když pak rover ten samý den pohlédl stejnými kamerami k obloze v poledne, nebylo už po mracích ani vidu.