BlackSky
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky 11. srpna oznámila víceletý kontrakt, v jehož rámci poskytne mezinárodnímu zákazníkovi nepřetržité monitorování z vesmíru a garantované i na vyžádání prováděné zadávání úkolů satelitům.
Představitelé NASA uvádějí, že jsou přesvědčeni o realizaci plánů vypustit do konce roku 2028 demonstrační misi s jaderným elektrickým pohonem. Uvedli to poté, co navštívili národní laboratoř, která pro tuto misi staví jaderný reaktor.
Firefly Aerospace uvádí, že zaznamenává silný zájem o své nosné rakety a navyšuje jejich výrobu, tyto snahy se však zatím nepromítly do zvýšení frekvence startů.
Litevská společnost Astrolight, která se zabývá laserovou komunikací ve vesmíru, podepsala memorandum o porozumění se společností ATMOS Space Cargo. Cílem je demonstrovat optické komunikační spojení za letu mezi návratovým kosmickým zařízením a družicí na oběžné dráze.
Většinový vlastník společnosti Rocket Factory Augsburg je i přes neúspěch při testování stále přesvědčen, že společnost letos uskuteční svůj první pokus o orbitální start.
Společnost Kepler Communications plánuje v roce 2028 vypustit své družice nové generace pro optický přenos dat na připravované raketě Neutron od společnosti Rocket Lab. Půjde o jednu z několika misí, které má kanadský provozovatel naplánované na rok 2028.
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Když vědci agentury NASA v srpnu 2025 poprvé pozorovali rádiový záblesk ze Slunce, nebylo na něm nic mimořádného. Ale tento záblesk trval a trval a trval. Typicky jsou podobné sluneční rádiové záblesky dlouhé jen pár hodin až dní. Ale tenhle konkrétní byl jiný. Ve chvíli, kdy skončil, měl za sebou 19 dní existence, což dalece překonalo očekávání vědců i předešlý rekord, který činil pouhých pět dní.

Mezihvězdná kometa 3I/ATLAS, v poslední době přitahuje značnou pozornost nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Není se co divit, vždyť jde teprve o třetí potvrzený objekt, který do Sluneční soustavy přiletěl z mezihvězdného prostoru. Po internetu se sice šíří i fantastické a šokující, avšak nepodložené animace a prohlášení, ale je potřeba si zachovat zdravý úsudek. I když jsme se tomuto tělesu věnovali před pár dny v článku o jeho pozorování evropskou sondou TGO u Marsu, dnes se k 3I/ATLAS opět vracíme. Se svou porcí nových snímků se totiž pochlubila také agentura NASA. Fotky byly prezentovány na tiskové konferenci, která proběhla 19. listopadu pozdě večer našeho času. Snímky mezihvězdné komety pořídilo celkem 12 sond NASA, což je velmi užitečné. Pozorováním stejného objektu z tolika míst mají vědci možnost prostudovat všemožné způsoby, kterými se 3I/ATLAS liší od klasických komet, které vznikly v naší Sluneční soustavě. Vědci tak získávají nový pohled na to, jak se složení jiných hvězdných systémů liší od toho našeho.

17. duben roku 2021 byl na Slunci vlastně skoro stejný jako každý jiný den. To se ale změnilo, když výjimečná erupce vyvrhla z jeho povrchu obří oblak materiálu. Podobné výrony ze Slunce nejsou neobvyklé, ale tento se vyznačoval nezvykle širokým rozptylem, ve kterém vyslal vysokoenergetické protony a elektrony téměř rychlostí světla. Tyto částice postupně zaregistrovalo hned několik kosmických sond, které se pohybují ve vnitřních oblastech Sluneční soustavy. Bylo to dokonce poprvé, kdy byly vysokoenergetické protony a elektrony (zkráceně SEP – solar energetic particles) pozorovány sondami na pěti hodně vzdálených místech mezi Sluncem a Zemí, ale i u Marsu. Nyní tyto odlišné výhledy na sluneční erupci odhalují, že různé druhy potenciálně nebezpečných SEP mohou být vyvrhovány různými jevy na Slunci do různých směrů, takže mají široký rozptyl.

Už podruhé se evropsko-americké sondě Solar orbiter během její mise podařilo proletět skrz ohon komety. Celá událost, která byla vypočítána již v předstihu díky expertům na University College London, pomohla nasbírat mnoho cenných vědeckých dat, na která nyní bude čekat pečlivá analýza. Ačkoliv je sonda Solar orbiter navržena k provádění jedinečného průzkumu Slunce, vytváří si velmi dobré jméno i v oboru průzkumu komet. Tato sonda totiž v průběhu několika dní prolétávala ohonem komety C/2021 A1 Leonard. Střed tohoto průletu byl mezi 13:00 a 14:00 SEČ 17. prosince roku 2021. Během průletu se podařilo nasbírat informace o částicích a magnetickém poli v ohonu komety. To umožní astronomům prostudovat způsoby, jak komety interagují se slunečním větrem – proudem částic a magnetického pole, který vychází ze Slunce a šíří se Sluneční soustavou.

Tento týden se vrátíme ke kosmickým sondám, podíváme se, jakých objevů dosahují, jaká data nám poskytují a zda jsou pro nás přínosem. Osobně se domnívám, že řada z vás si dokáže snadno představit, že hledání vody na Měsíci či stop života na Marsu je rozhodně důležité. Ale proč vlastně vypouštíme sondy, které sledují naši mateřskou hvězdu? Slunce přeci svítí a ještě pár dlouhých let bude. Je pro nás výzkum Slunce pomocí kosmických sond důležitý, nemůže nám Slunce nějakým způsobem ublížit? Na tyto otázky a i na řadu dalších se nám pokusí v dnešní přednášce odpovědět profesor RNDr. Miloslav Druckmüller CSc., který se věnuje věnuje matematickému zpracování obrazu a učí na Vysokém učení technickém v Brně. Možná si jeho osobu spojujete s velice zajímavými fotkami sluneční koróny v médiích a docela určitě jste zahlédli na řadě serverů jeho fotky komety C/2006 P1 (McNaught).

Když dokáží kosmické agentury spolupracovat, mohou dokázat velké věci. Tohle tvrzení se opět potvrdilo při unikátním měření, do kterého se zapojilo rovnou deset sond, které provozují Spojené státy a Evropa. Ještě zajímavější je, že získaná měření pokrývají prakticky celou sluneční soustavu – první „na ráně“ byla evropská sonda Venus Express u Venuše a posledním průzkumníkem byl americký Voyager 2 ve vnějších oblastech našeho solárního systému. Všech deset sond pocítilo vliv sluneční erupce, která se prohnala sluneční soustavou.

Znáte tu radost, když po dlouhé době objevíte něco, co jste považovali za ztracené? Něco podobného teď zažívají odborníci v NASA. Jejich sonda STEREO-B byla více než dva roky mimo provoz poté, co se odmlčela. Podle oznámení kosmické agentury se ale pozemní síti antén DSN podařilo na začátku týdne zachytit její signál. Několik hodin trvala analýza stavu družice podle posílaných údajů a následně bylo přistoupeno k omezení některých systémů na palubě, což má zajistit zotavení sondy a její návrat do provozu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.