NASA
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
Softwarová společnost Sedaro zaměřená na vesmírné technologie získá od vlády financování až ve výši 45 milionů dolarů na rozšíření platformy, která pomáhá americkým vesmírným silám analyzovat, jak spolu fungují různé družice, senzory a další schopnosti.
Společnost Rocket Lab 18. září vynesla na oběžnou dráhu radarovou zobrazovací družici pro japonskou společnost Synspective. Šlo již o pátý let rakety Electron během pouhého měsíce a půl.
Německý startup Isar Aerospace zahájí komerční starty své rakety Spectrum po úspěšném zkušebním letu na začátku tohoto měsíce. Společnost zároveň pracuje na rozšíření výrobních kapacit, aby dokázala uspokojit vysokou poptávku.
Společnost Space Cargo Unlimited podepsala smlouvu na přepravu nákladů na palubě návratového modulu Starfall společnosti SpaceX. Firma tak rozšiřuje širokou nabídku možností pro výzkum a výrobu v podmínkách mikrogravitace.
Americké vesmírné síly dávají společnosti SpaceX volnost při návrhu jedné z nových vojenských družicových sítí na nízké oběžné dráze Země (LEO). Stanovují přitom požadavky na výkon, místo aby předepisovaly počet a konfiguraci družic potřebných k jejich splnění.
Kolaborace vědeckého projektu JWST UNCOVER získá ocenění Berkeley Prize za rok 2027 od Americké astronomické společnosti. Cenu obdrží tým projektu UNCOVER za výzkum vzdálených galaxií a kup galaxií.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, přidala do svého finančního kola dalších 308 milionů dolarů. Celková hodnota kola, které společnost oznámila v červnu, tak činí 500 milionů dolarů.
Bulharský výrobce družic EnduroSat získal 205 milionů dolarů na rozšíření výroby družic v Evropě a Spojených státech, protože roste poptávka po jeho modelu konstelace jako služba (constellation-as-a-service). Společnost to oznámila 16. září.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Začala poslední srpnová dekáda a tak se chýlí k závěru i náš letní seriál. Po dávce čistě kosmonautických témat si dáme opět malé intermezzo a podíváme se dnes na výzkum Sluneční soustavy, který by bez rozvoje kosmonautiky nebyl možný. Astronomové se dlouhá století mohli dozvídat detaily o blízkých tělesech jenom s pomocí pozorování okem u dalekohledu. Později v 19. století přišla na pomoc fotografie a spektroskop, ale kvalita snímků stále nedosahovala toho, co viděli ti nejlepší okem. Dnes už se karta obrátila, takže amatérský astronom si 30cm dalekohledem pořídí kvalitnější snímek, než to šlo přes ty největší dalekohledy před padesáti lety. Jenže v druhé polovině 20. století přišel zlom. Začaly lety do kosmu a s tím i možnosti snímat planety a jejich měsíce zblízka. Ani padesát let poté jsme ale nevěděli, jaký je vzhled objektů Kuiper-Edgeworthova pásu. Byly to právě průlety kosmických sond, které nám otevřely oči a zcela nový obor, planetární geologii.
Ani jsme se nenadáli a další týden se rozplynul rychleji než spaliny z raketového motoru. Máme tu opět nedělní poledne a již po 410. Vám nabízíme souhrn všech důležitých událostí, které se v kosmonautice za uplynulých sedm dní odehrály. V Kosmotýdeníku najdete jak informace, které se do našich článků v průběhu týdne nevešly, tak i shrnutí našich v týdnu vydaných článků. Na své si tak přijdou jak pravidelní čtenáři, tak i ti, kteří na pravidelné čtení nemají dost času. A na co se dnes můžete těšit? Upřímně řečeno toho málo nebude. Zamíříme nejprve k Jupiteru, pak se vrátíme na rodnou Zemi, kde navštívíme ostrov Hainan, Bajkonur i floridský poloostrov a dostane se i na Francouzskou Guyanu. Ale dost už představování, pojďme vzhůru na samotný článek.
Nový rok je tu a lidé se ptají, co jim přinese, na co se mohou těšit a co se očekává. Dělají to lidé všech zájmů a výjimku netvoří ani fanoušci kosmonautiky. Na našem webu se stalo již tradicí, že v prvních dnech nového roku vydáme článek, který se pokouší shrnout alespoň ty nejočekávanější momenty nastupujícího roku. I letos Vám přinášíme takový souhrn a jako vždy je potřeba upozornit, že v kosmonautice mohou kromě těch očekávaných událostí přijít i ty nečekané, které nás překvapí ať už pozitivně či negativně. Věřme, že v roce 2020 bude více těch pozitivních.
Přelom měsíců byl pro sondu Juno ve znamení manévru, který trval 10,5 hodiny. Tento na poměry mise dlouhý zážeh měl mimořádně důležitý úkol a bez jeho provedení by mise skončila. Sonda Juno získává elektrickou energii pro palubní systémy z fotovoltaických panelů – při příštím přiblížení k planetě 3. listopadu by totiž pobývala příliš dlouho ve stínu obří planety. Samotný manévr začal 1. října v 1:46 SELČ, zatímco v USA bylo ještě 30. září. Zážeh využil malé korekční trysky a byl vskutku rekordní – trval 5× déle než jakýkoliv předchozí zážeh tohoto systému. Manévr změnil rychlost sondy o 203 km/h, k čemuž potřeboval 73 kg pohonných látek.
V nadcházející dekádě je v úmyslu uskutečnit několik zásadních a velmi zajímavých vesmírných misí. Dá se říci, že v kosmonautice již dlouho nebylo takto živo a rozhodně je na co se těšit. V plánu jsou jak robotické, tak pilotované mise a vyloučena není v dlouhodobém horizontu ani možnost zahájení kolonizace jiné planety. Čeká nás například hned několik nových kosmických nosičů, které mají ambice, o kterých se lidem ještě před 150 lety ani nesnilo. Zcela zásadní zprávou posledních měsíců ovšem bylo vyhlášení návratu na Měsíc a zahájení budování infrastruktury na jeho povrchu. Doporučuji tedy nechat si ve vašich kalendářích dostatek místa na všechny ty nadcházející události, protože u některých z nich se jistě bude psát historie a byla by proto škoda nechat si je ujít. Na některé z těchto misí se v tomto článku podíváme a v krátkosti si je představíme. Co nás tedy čeká a na co se můžeme těšit?
Sonda Juno si připsala další významný úspěch. Vůbec poprvé v historii se díky ní podařilo mimo Zemi zaznamenat průběžnou změnu magnetického pole – takzvanou sekulární variaci. Juno zároveň prokázala, že tento jev je zřejmě poháněn hluboko dosahujícím atmosférickým větrem. Objev popsaný v květnovém časopisu Nature Astronomy pomůže vědcům lépe porozumět vnitřní stavbě obří planety včetně dynamiky atmosféry. Uplatní se ale i u studia změn zemského magnetického pole.
Velké množství působivých vířících mraků se podařilo zachytit na další fotografii sondy Juno. Vyfocená oblast se nachází v pásu, který se nachází v severní části planety a je označován jako North North Temperate Belt. Snímek nám ukazuje jak několik bílých mraků, tak i anticyklónní bouři, tzv. bílý ovál. Snímek, který vidíme, má oproti originálu zvýrazněné barvy a byl pořízen 29. října letošního roku ve 21:58 SEČ, když sonda Juno zažívala 16. průlet nejnižším bodem své dráhy kolem plynného obra, který svými rozměry dominuje planetám Sluneční soustavy.
Již 305 týdnů vám přinášíme přehled o tom, co se událo v kosmonautice podstatného. Každý týden se ve zkratce dozvíte vše podstatné, co by vám z dění v dobývání kosmu nemělo uniknout. Kosmotýdeník je připraven i dnes. V hlavním tématu tentokrát zamíříme do Velké Británie, kde se rozhodli podpořit kosmické aktivity své země, firem a také postavit kosmodrom. Budeme se tomu věnovat podrobně. Dále se podíváme třeba na důvody návštěvy Mika Penceho na Floridě, anebo si zrekapitulujeme další únikový test stroje New Shepard. Přeji vám pěknou neděli a hezké čtení.
Měsíc proslulý svou vulkanickou aktivitou se dostal do zorného pole přístroje JIRAM, který snímkuje v infračervené části spektra. 13. červen 23:20
Dnes bychom Vás chtěli seznámit se snímkem, na kterém jsou zachyceny proudy a víry v severním pásu Jupiteru (konkrétně jde o tzv. North North Temperate Belt). Americká sonda Juno pořídila tuto fotku se zvýrazněnými barvami 24. května v 7:31 SELČ, když prováděla 13. blízký průlet kolem obří planety. V době snímání se nacházela 7 900 kilometrů od vrcholků mraků plynného obra zhruba nad 41. stupněm severní šířky. Níže přiložená fotka je orientována tak, že jih největší planety Sluneční soustavy leží nahoře vlevo a sever bychom našli dole vpravo.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.