Dnes si připomínáme rok od chvíle, kdy americká sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy – Jupiteru. A sonda nám připravila hezký narozeninový dárek – už za pár dní (konkrétně 11. července) proletí přímo nad Velkou rudou skvrnou v atmosféře Jupiteru – ikonickou bouří o průměru 16 000 kilometrů. V celé historii lidstva půjde o vůbec první blízké přiblížení k této oblasti – poprvé v historii ji tak uvidíme hezky zblízka. Velká rudá skvrna byla objevena již v roce 1830 a zřejmě existuje více než 350 let. Velkou rudou skvrnu od té doby sledoval bezpočet amatérských i profesionálních astronomů a několik kosmických sond – náhledovou fotku pořídila sonda Cassini v době, kdy mířila k Saturnu.
„Je to asi nejznámější útvar na Jupiteru,“ říká Scott Bolton ze Southwest Research Institute v San Antoniu, který stojí za misí Juno a dodává: „Tahle monumentální bouře se rozpoutala na největší planetě sluneční soustavy a vydržela stovky let. Teď se může Juno a její přístroje, které vidí skrz mraky, doslova ponořit do jejích hlubin a prozkoumat její vlastnosti. to nám pomůže při pochopení principů, kterými se obří bouře řídí a které z ní dělají tak unikátní jev,“
Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Velká skvrna bude hlavním objektem studia šestého vědeckého průletu nejnižším bodem dráhy. Tím by se měla sonda prohnat v úterý 11. července ve 3:55 našeho času času (ve Spojených státech bude v té době ještě pondělí 10. července) a dostane se pouze 3 500 kilometrů nad horní vrstvy mraků. O 11 minut a 33 sekund později sonda uletí 39 771 kilometrů a dostane se přímo nad rudou skvrnu – v té době bude od ní vzdálená 9 000 kilometrů. V akci bude všech osm vědeckých přístrojů včetně kamery JunoCam.
Sonda Juno za rok své služby nasbírala 114,5 milionu kilometrů kolem Jupiteru a vědci si zatím její vědecká data nemohou vynachválit. Každý průlet přináší podle jejich slov nové a nové poznatky o Jupiteru a tím i o celé naší soustavě.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia04866.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Great_Red_Spot_From_Voyager_1.jpg
Máte v plánu nějaký dosavadní souhrn nejzajímavějších vědeckých dat dosažených Junem u Jupiteru?
Už jsme udělali. 😉
https://kosmonautix.cz/2017/05/prvni-vedecka-data-od-juno/
Pokud se v budoucnu objeví něco dalšího, rádi uděláme nový článek.
Díky! 🙂
Dobrý den, není někde nějaká statistika (podobná jako u oppo), jak si vedou sluneční panely u jupitera?? Kolik dodávájí, kolik by dodávat měly, a tím pádem, jak moc je poškodila radiace?
Dobrý den, o ničem takovém nevím.
Děkuji.. Nějak jsem tušil že to nebude dostupné… Ale vzhledem k tomu že Evropa má spoustu plánu s jupiterem a žádnej Rtg zdroj, tak mě to zajímalo, nakolik jsou evropské plany na solár u jupiteru reálný…
ESA je na informácie skúpejšia ako NASA. Nechápem prečo ?
pb 🙁
Na konci nominální mise by nemělo dojít ke snížení výkonu o víc jak 12 %.
Děkuji, a jestli ještě mohu, a jak se to řeší?? udělaají se prostě o desetinu cca větší, nebo na energii náročný experimenty proběhnou na začátku, a pak až ten nenáročný zbytek?
Ano, velmi zjednodušeně řečeno se panely udělají větší. Reálně je to samozřejmě složitější musí se zohlednit délka mise, typ mise, cílové těleso, management provozu užitečného zatížení atd. + do tohoto vstupují další faktory, jako je špatná montáž, stabilita kvality ochranného skla, vliv UV záření, kontaminace spalinami, poškození mikrometeoroidy, ztráta propojení fotovoltaických článků, degradace způsobená teplotou a jejími cyklickými změnami, či degradace způsobená zářením. Na škole tomu věnuji při výuce 2 hodiny, takže je to opravdu velmi komplexní záležitost. Avšak kritická pro správnou funkci kosmického tělesa.
Děkuji…