Juno proletí nad Velkou rudou skvrnou

Dnes si připomínáme rok od chvíle, kdy americká sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem největší planety naší soustavy – Jupiteru. A sonda nám připravila hezký narozeninový dárek – už za pár dní (konkrétně 11. července) proletí přímo nad Velkou rudou skvrnou v atmosféře Jupiteru – ikonickou bouří o průměru 16 000 kilometrů. V celé historii lidstva půjde o vůbec první blízké přiblížení k této oblasti – poprvé v historii ji tak uvidíme hezky zblízka. Velká rudá skvrna byla objevena již v roce 1830 a zřejmě existuje více než 350 let. Velkou rudou skvrnu od té doby sledoval bezpočet amatérských i profesionálních astronomů a několik kosmických sond – náhledovou fotku pořídila sonda Cassini v době, kdy mířila k Saturnu.

„Je to asi nejznámější útvar na Jupiteru,“ říká Scott Bolton ze Southwest Research Institute v San Antoniu, který stojí za misí Juno a dodává: „Tahle monumentální bouře se rozpoutala na největší planetě sluneční soustavy a vydržela stovky let. Teď se může Juno a její přístroje, které vidí skrz mraky, doslova ponořit do jejích hlubin a prozkoumat její vlastnosti. to nám pomůže při pochopení principů, kterými se obří bouře řídí a které z ní dělají tak unikátní jev,“

Velkou rudou skvrnu vyfotila i sonda Voyager 1

Velkou rudou skvrnu vyfotila i sonda Voyager 1
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Velká skvrna bude hlavním objektem studia šestého vědeckého průletu nejnižším bodem dráhy. Tím by se měla sonda prohnat v úterý 11. července ve 3:55 našeho času času (ve Spojených státech bude v té době ještě pondělí 10. července) a dostane se pouze 3 500 kilometrů nad horní vrstvy mraků. O 11 minut a 33 sekund později sonda uletí 39 771 kilometrů a dostane se přímo nad rudou skvrnu – v té době bude od ní vzdálená 9 000 kilometrů. V akci bude všech osm vědeckých přístrojů včetně kamery JunoCam.

Sonda Juno za rok své služby nasbírala 114,5 milionu kilometrů kolem Jupiteru a vědci si zatím její vědecká data nemohou vynachválit. Každý průlet přináší podle jejich slov nové a nové poznatky o Jupiteru a tím i o celé naší soustavě.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia04866.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ec/Great_Red_Spot_From_Voyager_1.jpg

Juno proletí nad Velkou rudou skvrnou, 5.0 out of 5 based on 19 ratings
Pin It
(Visited 1 969 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (19 votes cast)
(Visited 1 969 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


11 komentářů ke článku “Juno proletí nad Velkou rudou skvrnou”

  1. Cateye napsal:

    Máte v plánu nějaký dosavadní souhrn nejzajímavějších vědeckých dat dosažených Junem u Jupiteru?

  2. kastelan napsal:

    Dobrý den, není někde nějaká statistika (podobná jako u oppo), jak si vedou sluneční panely u jupitera?? Kolik dodávájí, kolik by dodávat měly, a tím pádem, jak moc je poškodila radiace?

    • Dušan Majer napsal:

      Dobrý den, o ničem takovém nevím.

      • kastelan napsal:

        Děkuji.. Nějak jsem tušil že to nebude dostupné… Ale vzhledem k tomu že Evropa má spoustu plánu s jupiterem a žádnej Rtg zdroj, tak mě to zajímalo, nakolik jsou evropské plany na solár u jupiteru reálný…

    • pbpitko napsal:

      ESA je na informácie skúpejšia ako NASA. Nechápem prečo ?
      pb 🙁

    • Michal Václavík napsal:

      Na konci nominální mise by nemělo dojít ke snížení výkonu o víc jak 12 %.

      • kastelan napsal:

        Děkuji, a jestli ještě mohu, a jak se to řeší?? udělaají se prostě o desetinu cca větší, nebo na energii náročný experimenty proběhnou na začátku, a pak až ten nenáročný zbytek?

        • Ano, velmi zjednodušeně řečeno se panely udělají větší. Reálně je to samozřejmě složitější musí se zohlednit délka mise, typ mise, cílové těleso, management provozu užitečného zatížení atd. + do tohoto vstupují další faktory, jako je špatná montáž, stabilita kvality ochranného skla, vliv UV záření, kontaminace spalinami, poškození mikrometeoroidy, ztráta propojení fotovoltaických článků, degradace způsobená teplotou a jejími cyklickými změnami, či degradace způsobená zářením. Na škole tomu věnuji při výuce 2 hodiny, takže je to opravdu velmi komplexní záležitost. Avšak kritická pro správnou funkci kosmického tělesa.

        • kastelan napsal:

          Děkuji…

Zanechte komentář