BlackSky Technology
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost BlackSky Technology oznámila uzavření pilotní smlouvy v hodnotě stovek tisíc dolarů s mezinárodní zpravodajskou agenturou. V rámci smlouvy bude poskytovat celosvětové družicové snímky s vysokým rozlišením na vyžádání.
Litevský kosmický startup Astrolight oznámil úspěšné uvedení do provozu laserového komunikačního spojení mezi družicí a pozemní stanicí. Laserový komunikační terminál ATLAS-1 společnosti Astrolight, umístěný na palubě družice ERMIS-3 typu CubeSat o velikosti 8U, navázal spojení s pozemní optickou stanicí HolOGS-1.
Americké vesmírné síly hledají nové způsoby, jak sledovat vznikající technologie, zjišťovat, kam směřují investice soukromého kapitálu, a pomáhat představitelům rozhodovat, kdy by měly vládní investice doplňovat financování ze soukromého trhu.
V červnu společnost SpaceX dokončila největší IPO (první veřejnou nabídku akcií) v historii, přičemž její tržní hodnota dosáhla maxima přes 2 biliony dolarů.
Federální komise pro komunikace 7. října oznámila plány na zpřístupnění dalšího rádiového spektra pro služby přímého spojení zařízení s družicemi (direct-to-device, D2D). Stalo se tak den poté, co povolila společnosti SpaceX nasadit 15 000 družic nové generace pro její konstelaci Starlink Mobile.
Dne 30. září zemřela ve věku 90 let Margaret Hamilton.
Margaret Hamilton byla jednou z klíčových postav vývoje softwaru pro lunární mise Apollo. Ve svém oboru se stala legendou.
Čest její památce.
NASA nabízí zemím, které podepíší Artemis Accords, možnost zapojit se do plánů agentury na vybudování lunární základny a také do navrhované vesmírné akademie.
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Poté, co v prosinci loňského roku úspěšně skončily tepelně-vakuové zkoušky, se tým připravující sondu Solar Orbiter začal připravovat na další testy, které se souhrnně označují jako environmentální. V komplexu IABG v německém městě Ottobrunn tak začaly vibrační zkoušky, které měly ověřit, že sonda přežije namáhání při startu. Rok 2019 začal kontrolou pozice všech přístrojů, trysek a dalších kriticky důležitých dílů na neletovém exempláři PFM (Protoflight Model), se kterým jsme se seznámili už v minulých dílech našeho seriálu. Kontrola měla ověřit tepelnou stabilitu jednotlivých prvků poté, co byly vystaveny vysokým teplotám a vakuu jako ve skutečném kosmickém prostoru. Kontroly naštěstí neodhalily žádný problém a tak bylo možné pokračovat.
V minulých měsících byla postupně dokončena stavba evropského teleskopu, který bude mít za úkol studovat již objevené exoplanety. Vše bylo zakončeno komplexním zhodnocením, které prokázalo, že tato vědecká mise je připravena na start. Do něj ale ještě několik měsíců zbývá. V dnešním článku se podíváme na zkoušky, kterými musel teleskop projít a nastíníme si také výhled do dalších týdnů.
Firma OHB dokončila stavbu přeletového modulu pro misi ExoMars 2020 – hotový exemplář tak mohl opustit výrobní prostory v německých Brémách a vydat se na podrobné zkoušky, které na něj čekají v italském Turíně a francouzském Cannes. Mise ExoMars 2020 má pátrat po stopách dávného života na rudé planetě – k tomu bude sloužit přístrojové vybavení vozítka Rosalind a vědeckému poznání pomůže i ruská přistávací plošina Kozáček. Po přistání na Marsu se přistávací plošina rozloží a umožní vozítku slet, zatímco sama bude fungovat jako stacionární sonda.
Dron bereme jako běžnou součást světa kolem nás, ale drony na cizích planetách, to je zcela něco jiného. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se podíváme na testování dronu pro Mars, který k Rudé planetě vyrazí v roce 2020. Dále se podíváme na pěkné fotografie ze startu rakety Electron, anebo na první kus kyslíkové nádrže, který je určen pro raketu Vulcan. To a více naleznete ve vašem týdenním přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Dostat zaplaceno nějakých 16 500 euro za to, že 60 dní ležíte v posteli, hmmm vypadá to jako snadno vydělané peníze, ale opak je pravdou. Lidský organismus není stvořen k ležení na lůžku a šedesát dní v posteli mu činí značné problémy. Problémy, které jsou velmi podobné tomu, co se s lidským tělem děje, je-li delší dobu vystaveno pobytu v mikrogravitaci. Tzv. bedrest studie, čili uložení zdravých dobrovolníků na lůžko, jsou proto užívány k simulaci některých fyziologických účinků mikrogravitace na lidský organismus. V laboratoři Envihab v Kolíně nad Rýnem se teď jedna taková studie koná. Dalo by se říci, že je jedna z mnoha. Avšak pozor! Tento experiment je v jedné věci unikátní.
Stavba nové obyvatelné stanice, která má vyrůst u Měsíce, má začít kolem roku 2023. Mezinárodní projekt nazývaný Gateway má lidem umožnit provádět průzkum dál od Země, než kdykoliv dříve. Do rozsáhlého a komplexního projektu je zapojena i Evropská kosmická agentura, na jejíž podíl se v dnešním článku zaměříme. Na konci roku 2018 ESA pověřila dvě konsorcia (jedno vedené firmou Airbus a druhé vedené společností Thales Alenia Space), aby zahájila souběžné studie návrhu vědecké přechodové komory. Podobně jako japonský modul Kibó na ISS, by tato komora umožnila přenášet vědecké experimenty mezi vnitřním prostorem stanice a jejím vnějším pláštěm, který je plně vystaven podmínkám srovnatelným s meziplanetárním prostorem.
Říká se, že všechny starty do kosmu jsou důležité, ale některé z nich jsou přeci jen významnější, protože se navždy zapisují do historie a lidé se k nim ve vzpomínkách často vracejí. A přesně jeden takový start jsme zažili 22. prosince 2015. Miliony fanoušků se zatajeným dechem tehdy sledovalo raketu Falcon 9 (v1.2) připravenou odstartovat z kosmodromu na Mysu Canaveral k misi Orbcomm OG2. Očekávání byla opravdu veliká a atmosféra by se dala doslova „krájet“. Proto není divu, že i majitel společnosti SpaceX Elon Musk byl tehdy velmi nervózní. Falcon 9 se totiž vracel do služby po nešťastné havárii, ke které došlo během mise CRS-7 a navíc se měl poprvé představit ve vylepšené verzi 1.2. Neklid byl však cítit i v celém řídicím středisku SpaceX a napětí nepolevilo ani pár sekund před startem. Motory Merlin na prvním stupni konečně zaburácely a rozzářily okolí rakety Falcon 9, která stoupala z mraků kouře vzhůru a byla k nezastavení. To nejdůležitější se mělo ten den ale ještě odehrát. Po úspěšném oddělení stupňů pokračoval ostře sledovaný horní stupeň i s nákladem na nízkou
„Má úsměv po otci,“ nebo „Ty tváře, to je celá maminka,“ takové a podobné věty často slýcháme když rodinní příslušníci nebo přátelé srovnávají vzhled malého člena rodiny s jeho pokrevnými příbuznými. Jak si ale dnes ukážeme, tak podobné „dědění“ se může týkat i neživých věcí, jako jsou kosmické sondy. Evropská kosmická agentura připravuje misi k nejmenšímu asteroidu, jaký byl kdy zkoumán. Mise Hera má přitom využít kameru, která vznikla pro zkoumání toho největšího „asteroidu“ – trpasličí planety Ceres. Ano, řeč je samozřejmě o odkazu mise Dawn, která tento zajímavý svět zkoumala několik let.
Z dalšího týdne už zbývá jen 12 hodin a tak je čas si připomenout, čeho všeho jsme se dočkali. Nebylo toho málo – hlavní události jsme Vám jako obvykle přinášeli ve formě minimálně dvou článků denně. V Kosmotýdeníku si tyto momenty připomeneme a navíc přineseme i informace o událostech, na které se během týdne nedostalo. V hlavním tématu se zaměříme na pokrok v evropsko-ruské misi ExoMars 2020 a v krátkých zprávách bude řeč o Starship Hopperu od SpaceX nebo o startu lehké evropské rakety Vega.
Platforma, která dopraví rover Rosalind na povrch Marsu se bude jmenovat Kazačok (Kozáček). Zdroj 22. března 9:35
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.