Pokaždé, když kosmonautiku čeká nějaká technická premiéra, jsou všichni nervózní. Vstupujeme totiž na neprobádané pole a v podstatě ani nevíme, co všechno může nastat. Pozemní týmy se učí za pochodu reagovat na nečekané situace, se kterými se původně nepočítalo. Evropská sonda Rosetta před pár dny dočasně přerušila vědeckou práci a přepnula se do bezpečnostního módu. Pozemní týmy v těchto dnech analyzují přesné příčiny nedávných problémů, které sondu postihly poté, co se setkala s výronem kometárního prachu.

Všechno začalo 28. března, kdy sonda prolétala zhruba 14 kilometrů od jádra. Sonda měla za úkol proletět v této blízkosti nad větší částí komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Jenže jak se kometa blíží ke Slunci, její povrch se stále více zahřívá a proto přibývá výtrysků vodních par, které s sebou strhávají okolní prachové částice.

Snímek složený z fotografií kamer NavCam, pořízených 28. března ze vzdálenost 31 kilometrů od jádra.
Zdroj: http://www.esa.int/

Podle Evropské kosmické agentury je pravděpodobné, že za problémy stojí právě rostoucí prachový oblak v okolí jádra. Prachová zrna se opírala do solárních panelů, což způsobilo drobnou, ale měřitelnou změnu dráhy. Prachová zrnka navíc zmátla i malé palubní kamery, které sonda používá k zaměření jasných hvězd na obloze. To je ostatně způsob, jak nejen Rosetta, ale i jiné sondy určují směr, kterým jsou otočené.  Stačí zaměřit, kde se nachází které hvězdy a sonda díky tomu může propočítat svou orientaci.

Jenže zrnka prachu vypadala z pohledu kamer jako flíčky podobné hvězdám, což řídící systém pochopitelně mátlo, takže nemohl určit správnou orientaci. Za 24 hodin systém zaregistroval zhruba 100 „falešných hvězd“, takže nepomáhaly ani zkoušky o znovunastartování celého systému. Jinými slovy – v okolí bylo stále velké množství rušivých vlivů.

Situace se trochu zlepšila, když Rosetta odklonila svou anténu od Země. Problémy s falešnými hvězdami ale přetrvávaly, takže sonda nakonec 29. března vstoupila do bezpečnostního režimu. To znamená, že se přerušil sběr vědeckých dat a další systémy, které nejsou nutné pro zachování základních operačních funkcí sondy.

Fotka z kamer NavCam pořízená 8. dubna po návratu do vzdálenosti 140 kilometrů od jádra
Zdroj: https://scontent-fra.xx.fbcdn.net

Inženýři v řídícím středisku sondy v německém Darmstadtu obnovili normální stav o den později, tedy 30. března. Jen vědecká měření byla dočasně pozastavena, dokud se nepodaří detailně prozkoumat příčiny předchozích problémů. 1. dubna provedla Rosetta zážeh, který přivedl sondu ze vzdálenosti 400 kilometrů na 140 kilometrů. Obnovování sběru vědeckých dat by mělo v dalších dnech začít pozvolna a zpočátku v limitovaném množství.

Ještě nedávno měli technici smělé plány – v dalších měsících měla Rosetta provést sérii blízkých průletů, včetně červencového průletu kolem aktivního výtrysku. Po aktuální zkušenosti se dá očekávat, že budou plány přehodnoceny směrem k větší opatrnosti. Týmy odborníků teď musí zvážit, jaký dopad bude mít aktuální komplikace na další plánovanou trajektorii, přičemž není vyloučeno ani přeplánování následujících manévrů. Prvořadým cílem je udržet sondu v dobrém stavu minimálně do srpnového průletu kolem Slunce.

Zajímavé je, že při posledním blízkém průletu, který se odehrál 14. února (sonda letěla jen šest kilometrů od jádra), se podobné problémy se sledovači hvězd také objevily. Jen ne v takové míře jako nyní.

Podle odhadů by výtrysky měly sílit i po 13. srpnu, kdy kometa proletí perihelem, tedy nejbližším bodem své oběžné dráhy kolem Slunce, přičemž vrcholná aktivita by mohla přijít zhruba v září.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://blogs.esa.int/
http://blogs.esa.int/

Zdroje obrázků:
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2015/04/ROS_Startrackers.png
http://www.esa.int/…March_2015_NavCam_montage_c_node_full_image_2.jpg
https://scontent-fra.xx.fbcdn.net/…nb1a1a811d4b2a40161f957d53d33c437&oe=55E3F9B2

Další podobné články

Co teď čeká Rosettu? Jak přistane Rosetta na kometě? Mise Rosetty hezky v kostce Potvrzeno! Rosetta přistane na kometě