křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-14)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Jared Isaacman

Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.

SDA

Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) hledá nabídky od průmyslových společností na kontrakt v hodnotě až 369 milionů dolarů na rozšíření celosvětové pozemní infrastruktury podporující její konstelaci družic na nízké oběžné dráze Země určených k varování před raketami a jejich sledování.

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise udělily kontrakty dvěma týmům na provedení studie architektur konstelace družic pro snímkování Země, která by měla sloužit bezpečnostním účelům.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Impulse Space kontrakt v hodnotě až 31,2 milionu dolarů na misi zaměřenou na sledování situace ve vesmíru, plánovanou na rok 2029. Mise bude využívat optický senzor na nízké oběžné dráze Země ke sledování objektů až do vzdálenosti geosynchronní oběžné dráhy.

HEO

Australská společnost HEO, která využívá družice k pořizování snímků jiných objektů ve vesmíru, získala 25 milionů dolarů na rozšíření svých schopností do geostacionární oběžné dráhy.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly hledají družice, které by bylo možné udržovat v pohotovosti, rychle je vypustit na oběžnou dráhu a vyslat k přiblížení a inspekci jiných kosmických zařízení na orbitě.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Budoucnost, Technologie

Družice ve velkých výškách atmosféry

Budoucnost může být různá. Jedno je ovšem jisté. Pokrok se zastavit nedá a tak nás jistě čeká řada inovací, které možná mohou na první pohled vypadat šíleně nebo utopicky, ale opak je pravdou. Vylepšení se v nadcházejících letech zřejmě dočkají některé druhy družic, zejména ty snímkovací. Jejich nevýhodou jsou vysoké výdaje a nasazení v extrémním prostředí kosmu, které vyžaduje speciální úpravy. Jinou nevýhodou například je, že se musí podřídit zákonům nebeské mechaniky a neustále tak velkou rychlostí kroužit kolem Země. Což je fakticky omezuje v dlouhodobém zaměření se na konkrétní místo, které se zdá v danou chvíli něčím zajímavé. Výjimku tvoří družice na geostacionární oběžné dráze (GEO). Geostacionární oběžná dráha je však od Země tak daleko, že k získání jakéhokoli rozumného rozlišení snímkovací družice (řekněme 1 m) je zapotřebí velmi pokročilá optika a obrovské zrcadlo. Družice na geostacionární dráze, třeba 36 000 km od Země, může zůstat zaměřená na dané místo na planetě 24 hodin denně po celý rok. Toho využívají např. i komunikační družice k zajištění nepřetržité komunikace a k přenosu televizního vysílaní, ale tyto dráhy využívají samozřejmě i některé snímkovací a meteorologické družice. Ty například

Gateway (březen 2020)

Nový přidružený administrátor NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Doug Loverro připravuje se svým týmem revidovaný plán mise Artemis III, jejíž cílem je pilotované přistání na Měsíci v roce 2024. V rozhovoru s vědeckým výborem Poradní rady NASA Loverro 13. března oznámil, že Gateway byla vyvedena z kritické cesty pro přistání 2024 a zcela oddělena od mise Artemis III. O této možnosti jsme informovali v několika předchozích dílech, naposledy v třetím odstavci únorového dílu. Gateway tedy již není součástí této mise, ale nadále bude potřebná pro udržitelný plán pozdějších průzkumných misí. Díky vyvedení z podpory mise Artemis III budou první moduly Gateway schopny pojmout vědecké užitečné zatížení. Současně NASA oznámila první dva vědecké experimenty, o nichž jsme psali v samostatném článku, a které proběhnou na palubě Gateway.

První experimenty pro Gateway

NASA vybrala první dva vědecké výzkumy, které se mají provádět na Gateway – orbitální stanici, která podpoří i lunární aktivity v rámci programu Artemis. Úkolem této stanice bude také prověření technologií nezbytných k budoucí cestě lidí na Mars. Dva zmíněné výzkumné přístroje budou sledovat kosmické počasí a monitorovat sluneční radiaci. „Stavba Gateway společně s našimi zahraničními a komerčními partnery je kriticky důležitým prvkem udržitelného lunárního výzkumu a programu Artemis,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Použití Gateway jako platformy pro robotický a pilotovaný průzkum v okolí Měsíce nám pomůže pochopit, co se děje na lunárním povrchu. Také nás připraví na náš další obrovský skok – lidský průzkum Marsu.“

3D vytištěná spalovací komora pro budoucí Vegu

Spalovací komora metanového motoru M10 vytvořená metodou 3D tisku podstoupila první sérii ostrých statických zážehů. Pokud jste o motoru M10 zatím neslyšeli, není se co divit. Zatím totiž není v provozu – s jeho nasazením na horním stupni nejlehčí evropské rakety Vega se počítá až v rámci komplexní modernizace tohoto nosiče po roce 2025. „Výsledky jsou povzbudivé a naše týmy specialistů na pohony jsou na správné cestě k vývoji této nové technologie, která umožní další vývoj raket Vega,“ uvedl Giorgio Tumino, který má v evropské kosmické agentuře na starosti vývoj rakety Vega a zařízení Space Rider, které by umožnilo návrat z oběžné dráhy.

NASA schválila vývoj teleskopu WFIRST

Teleskop pojmenovaný Wide Field Infrared Survey Telescope (zkráceně WFIRST) prošel kritickým programově-technickým milníkem a na jeho konci dostal oficiální zelenou k zahájení vývoje hardwaru a jeho zkouškám. WFIRST uvidí plochu 100× větší, než jakou dnes pokrývá zorné pole Hubbleova teleskopu. Vědci díky tomu budou schopni detekovat slabé infračervené záření z různých částí vesmíru, ale těšit se můžeme i na vytváření ohromných panoramat okolního prostoru. Vědci by mohli díky těmto měřením lépe porozumět tajemstvím temné energie, ale očekávají i objevy exoplanet.

První start nejsilnější rakety světa Falcon Heavy ve chvíli kdy opouští startovací rampu.

Falcon Heavy vynese tři vědecké mise

Čas od času se na internetu objeví úvahy o tom, zda Falcon Heavy není zbytečná raketa, když má tak málo zakázek. Nejčastější odpovědí bývá, že jde stále o raketu novou, která nabízí úplně nové možnosti a potenciální zákazníci teprve musí své náklady připravit na tyto možnosti. To chce samozřejmě čas a proto se dalo očekávat, že v průběhu let budou zakázky přibývat. Komerční či vládní zákazníci již vědí, že je tu raketa s velmi slušnou nosností, která je navíc mimořádně levná. Dá se proto očekávat, že zakázky budou přicházet. V posledních únorových hodinách to potvrdila NASA, když oznámila použití Falconu Heavy pro vynesení hned tří vědeckých misí najednou.

NASA vybrala nový přístroj pro sledování Země

NASA má k dispozici již 40 let dlouhou sérii měření při kterých se porovnává množství slunečního záření vstupujícího do atmosféry a množství, které je pohlceno, odraženo a vyzářeno. Tento poměr je pro vědce klíčovým faktorem při sledování zemského klimatu – když Země pohltí více tepla, než kolik jej odrazí, pak se ohřeje. Pokud jej vyzáří více, než kolik přijme, ochladí se. Nyní agentura vybrala nový přístroj, který bude v této sérii pokračovat s využitím moderních technologií a inovativním přístupem.

Japonská mise MMX dostala zelenou

Japonská kosmická agentura schválila realizaci mise, která má na Zemi dopravit vzorek z Phobosu – jednoho ze dvou měsíců Marsu. Příprava mise se tak může rozjet, aby se stihl start v roce 2024. Sonda MMX (Martian Moon eXploration) umožní v pozemských laboratořích analyzovat vzorky, který by měly vysvětlit historii obou měsíců Marsu – jsou to zachycené planetky, vznikly u Marsu z úlomků zbylých po vzniku Sluneční soustavy, nebo z materiálu vyvrženého po kolizi Marsu s cizím objektem?

ESA bude studovat Slunce i nadále

Solar Orbiter si nyní právem užívá svého „místa na slunci“ titulků všech možných zpravodajských portálů. A je to zároveň dobrá možnost ukázat, že Evropská kosmická agentura bude se zkoumáním Slunce pokračovat i nadále. Dnes si posvítíme hned na další připravovanou evropskou misi, která se zaměří na naši životodárnou hvězdu. Zajímavé přitom je, že se nebude jednat o jedinou sondu, ale o dva spolupracující objekty. V rámci mise Proba-3 mají tyto dva objekty letět ve formaci a vytvářet tak umělá zatmění Slunce. Vědcům se tak otevře čistý výhled na slabou atmosféru Slunce – budou moci nahlédnout do míst, kde probíhají magnetické erupce a kde teploty dosahují milionů stupňů Celsia.

DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS?

NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech totiž návrhy slibují možnost rozšíření našich znalostí o různých tělesech Sluneční soustavy. Díky těmto misím bychom se měli dozvědět informace, které nám dřívější mise z nějakého důvodu nemohly prozradit. Závěrečný výběr, který rozhodne o realizaci, by měl proběhnout v roce 2021. Pak se rozběhne známý kolotoč dalšího zpřesňování, schvalování návrhů, výroby hardwaru a o několik let později bude mise připravena ke startu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.