Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Posádka v zárodku Gateway v roce 2024?

Viceprezident USA Mike Pence vystoupil 23. srpna v Johnsonově vesmírném středisku v Houstonu s proslovem věnovaným budoucnosti americké pilotované kosmonautiky. V části věnované lidské přítomnosti u Měsíce zdůraznil nosnou raketu Space Launch System, kosmickou loď Orion a stanici Lunar Orbital Platform. Pence uvedl termín, ve kterém má být na palubě stanice posádka – před koncem roku 2024. Není bez zajímavosti, že se termín kryje s koncem mandátu amerického prezidenta v příštím volebním období – ten vyprší 20. ledna 2025.

Stratolaunch má velké plány

Největší letoun všech dob, dvoutrupý Stratolaunch sice ještě ani jednou nevzlétl do vzduchu, ale v poslední době o sobě dává poměrně významně slyšet. Stejnojmenná firma, kterou založil v roce 2011 spoluzakladatel Microsoftu, Paul Allen, před několika hodinami představila bližší plány celé rodiny nosičů. Ty firma postupně rozvíjí a první z nich by mohly začít létat po roce 2020. V portfoliu jsou dva typy raket a znovupoužitelný raketoplán, který by mohl dokonce vozit astronauty na oběžnou dráhu.

Mise Hera míří do přípravné fáze

Na konci školního roku jsme vydali článek zaměřený na evropskou misi Hera, která by měla prozkoumat duální asteroid. Nyní se projekt dočkal dalšího kroku vpřed – německá firma OHB System AG byla pověřena vedením tvorby detailní studie celé mise. V rámci kontraktu za několik milionů euro by měla společnost sídlící Brémách optimalizovat návrh původní mise AIM. Na jejím odkazu vznikne mise Hera, o jejíž realizaci bude definitivně rozhodovat příští rok Rada ministrů členských zemí ESA.

ISRO je připravena na pilotovaný let

Gaganyaan, indická pilotovaná kosmická loď (a také celý pilotovaný program) může být podle sdělení předsedy ISRO K. Sivana včas připravena na první indický pilotovaný let, který oznámil indický ministerský předseda v projevu k letošnímu svátku nezávislosti: „v roce 2022, a bude-li to možné i dříve, syn nebo dcera Indie“ vynese indickou trikolóru do vesmíru jako 4. národ po Rusku (SSSR), USA a Číně. Částku potřebnou k dokončení přípravy a k zajištění 7 denního letu třímístné kosmické lodě odhaduje Sivan na 1 – 1,5 miliardy UDS a říká přitom, že většina potřebných technologií je již připravena nebo je před dokončením. Ke startu bude použit nosič GSLV Mk-III, který loď Gaganyaan vynese na orbitu ve výši 300 – 400 km nad povrchem Země. Kosmodrom Sriharikota bude třeba upravit pro nástup posádky do lodě.

Nosiče malých satelitů

Tento článek je založen na textu Romana Ponnappana The world of small satellite launchers. Spolu s tím, jak klesá cena výroby malých satelitů, zvyšuje se poptávka po nosičích, které by tyto satelity cíleně, levně a v krátké době vynášely na požadované orbity. Malým satelitem (smal sat) se označuje satelit s „mokrou“ (wet) hmotností, tj. vč. vlastního paliva pro manévrování do 500 (600) kg – různí se to podle zdroje informací.

Co musí SpaceX splnit před prvním letem Crew Dragona s posádkou

V jakém stavu je plnění milníků kontraktu CCtCap (Commercial Crew transportation Capability), jakožto certifikační fáze programu CCP (Commercial Crew Program), jsme vás naposledy informovali v článku na konci března tohoto roku. Od té doby zatím nebyla zveřejněna žádná další prezentace nebo článek NASA s podrobnějším popisem aktuální situace. Nicméně, v pátek 3.8. NASA ústy svého administrátora Jima Bridenstina představila světu vybrané astronauty, kteří budou tvořit posádky testovacích a prvních operačních misí komerčních lodí Crew DragonCST-100 Starliner. Detaily o každém z těchto odvážlivců lze nalézt v tomto článku. O den dříve také NASA bez větší pompy uveřejnila nejnovější odhad termínů pro testovací lety. V případě lodi Crew Dragon od SpaceX má bezpilotní testovací let DM-1 proběhnout v listopadu 2018 a první pilotovaný let DM-2 přibližně o 6 měsíců později, v dubnu 2019.

Setkání NASA se zájemci o stavbu modulu PPE

Vlevo zobrazený modul PPE bude prvním dílem stanice u Měsíce - v pravé části vidíme zaparkovanou loď Orion.

Jak jsme informovali v krátké zprávě, NASA vydala 21. června předběžnou poptávku návrhů průmyslových firem na partnerství při stavbě a provozu modulu PPE lunární orbitální stanice Gateway. Ve středu 10. července se v Glennově středisku NASA konal Průmyslový den, kterého se zúčastnili zástupci 21 firem. NASA na setkání prezentovala předpokládaný časový harmonogram dalšího postupu. Termín pro vyjádření společností k předběžné poptávce uplyne 20. července. Vydání finální poptávky je zatím předpokládáno na 6. září, s devítitýdenním termínem pro podání konečných návrhů, tedy do cca 8. listopadu. Kontrakt by měl být vybranému vítězi udělen v příštím roce, snad v březnu. Vynesení modulu PPE komerčním nosičem je plánováno nejpozději na září 2022. Poté má následovat až dvanáctiměsíční demonstrační fáze, dokončení certifikace modulu, převod vlastnictví, předání provozu a dalších dvanáct měsíců provozně technické podpory ze strany partnera. Tato podpora bude v případě potřeby prodloužena o dalších dvanáct měsíců.

Cislunární ekonomika podle ULA

Zatímco nás Elon Musk a jeho SpaceX zásobují vizemi obtížné a nebezpečné kolonizace Marsu, která stvoří soběstačné město řídící se principy přímé demokracie s císařem Elonem I. (prý to byl jen vtípek), které dosáhne miliónu obyvatel během 50 let po prvním pilotovaném letu SpaceX, který se snad uskuteční v roce 2024 – ULA a její CEO Tory Bruno možná myslí na Mars potichu také, ale své jisté vidí v zajišťování transportu v cislunárním prostoru.

Airbus získal dvě zakázky pro návrat vzorků z Marsu

Společnost Airbus bude navrhovat konstrukci dvou klíčových prvků komplexní mise Mars Sample Return, která má dopravit na Zemi vzorky z Marsu. Konkrétně půjde o Sample Fetch Rover a Earth Return Orbiter. První jmenovaný má startovat v roce 2026 a jeho úkolem bude dojet k trubičkám se vzorky, které na povrch Marsu odloží americké vozítko Mars rover 2020. Sample Fetch Rover dopraví vzorky do pouzdra, které se bude nacházet na plošině Mars Ascent Vehicle. Její součástí bude i raketa, která vynese pouzdro se vzorky na oběžnou dráhu Marsu.

Ruská lunární mise čelí problémům

Pokud nepočítáme mezinárodní mise s větší či menší ruskou spoluúčastí jako je třeba ExoMars 2016 (přístroje na sondě TGO + raketa Proton), nebo MSL (ruský přístroj DAN), pak můžeme říct, že čistě ruská mise neopustila oběžnou dráhu naší planety již třicet let! Rusko své mise od té doby vypouštělo jen na oběžnou dráhu Země a pokusy o vzdálenější cíle dopadly neúspěšně ještě před odletem od naší planety. Oficiální plány hovoří o tom, že ještě před koncem příštího roku bychom se mohli dočkat mise, která by měla dlouhé čekání ukončit, Ovšem její start rozhodně není jistý, právě naopak. Nad projektem visí riziko odkladu o dva roky, které je důsledkem kombinace technických a politických potíží.