Skynopy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.
Společnost EchoStar odložila možné podání návrhu na vyhlášení bankrotu, aby měla více času na jednání s regulačními orgány, které přezkoumají, zda americký družicový operátor dodržuje podmínky vázané na jeho licence.
Společnost SpaceX získala kontrakt v hodnotě 81,6 milionu dolarů na vynesení americké vojenské družice WSF-M2 pro monitorování počasí v roce 2027.
Japonská raketa H-2A 28. června úspěšně vynesla vědeckou družici GOSAT-GW neboli Ibuki GW, na sluneční synchronní oběžnou dráhu. Družice bude snímat skleníkové plyny a koloběh vody. Start byl posledním letem rakety H-2A.
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
NASA vybrala firmu SpaceX jakožto dodavatele zásobovacích služeb pro lunární stanici Gateway. Nový kontrakt stojí na základech úspěšné spolupráce, v rámci které probíhá zásobování Mezinárodní kosmické stanice. K vynesení nové lodě Dragon XL použije SpaceX svou raketu Falcon Heavy a vše bude probíhat v rámci programu GLS (Gateway Logistics Services). Lunární stanice Gateway je klíčovým prvkem programu Artemis, v rámci kterého se mají lidé vrátit na povrch Měsíce. Ačkoliv se v současné době spekuluje o možnosti vynechat Gateway z plánu přistát na Měsíci v roce 2024, NASA opět zdůraznila význam této stanice tím, že oznámila uzavření kontraktu na její zásobování.
Kopání na Měsíci je pro roboty složitý úkol – na jedné straně musí zvládnout vykopat a přemístit všudypřítomný regolit, ale na straně druhé musí být cokoliv, co dopravíme na Měsíc, co nejlehčí. Problém je, že bagry používané na Zemi spoléhají právě na to, že jsou těžké, což zvyšuje jejich tření s povrchem a usnadňuje jim práci. NASA sice má řešení, ale ráda by jej ještě vylepšila. Jakmile bude tato technologie dopilována k dokonalosti, mohli bychom se dočkat toho, jak robotické bagry pomohou založit a udržovat lunární základnu v rámci programu Artemis.
NASA očekává, že příští rok vybere nosič, který v roce 2025 vynese teleskop WFIRST (Wide Field Infrared Survey Telescope), další astrofyzikální observatoř v ceně několika miliard dolarů. Projektu hrozilo od administrativy prezidenta Trumpa zrušení, ale na konci února projekt prošel klíčovým hodnotícím procesem. WFIRST se stane další vlajkovou lodí astronomie, což je titul, který se v současné době používá pro Dalekohled Jamese Webba. Jeho start je naplánovaný na rok 2021 a zažil již několik odkladů a masivní navýšení rozpočtu.
Budoucnost může být různá. Jedno je ovšem jisté. Pokrok se zastavit nedá a tak nás jistě čeká řada inovací, které možná mohou na první pohled vypadat šíleně nebo utopicky, ale opak je pravdou. Vylepšení se v nadcházejících letech zřejmě dočkají některé druhy družic, zejména ty snímkovací. Jejich nevýhodou jsou vysoké výdaje a nasazení v extrémním prostředí kosmu, které vyžaduje speciální úpravy. Jinou nevýhodou například je, že se musí podřídit zákonům nebeské mechaniky a neustále tak velkou rychlostí kroužit kolem Země. Což je fakticky omezuje v dlouhodobém zaměření se na konkrétní místo, které se zdá v danou chvíli něčím zajímavé. Výjimku tvoří družice na geostacionární oběžné dráze (GEO). Geostacionární oběžná dráha je však od Země tak daleko, že k získání jakéhokoli rozumného rozlišení snímkovací družice (řekněme 1 m) je zapotřebí velmi pokročilá optika a obrovské zrcadlo. Družice na geostacionární dráze, třeba 36 000 km od Země, může zůstat zaměřená na dané místo na planetě 24 hodin denně po celý rok. Toho využívají např. i komunikační družice k zajištění nepřetržité komunikace a k přenosu televizního vysílaní, ale tyto dráhy využívají samozřejmě i některé snímkovací a meteorologické družice. Ty například
Nový přidružený administrátor NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Doug Loverro připravuje se svým týmem revidovaný plán mise Artemis III, jejíž cílem je pilotované přistání na Měsíci v roce 2024. V rozhovoru s vědeckým výborem Poradní rady NASA Loverro 13. března oznámil, že Gateway byla vyvedena z kritické cesty pro přistání 2024 a zcela oddělena od mise Artemis III. O této možnosti jsme informovali v několika předchozích dílech, naposledy v třetím odstavci únorového dílu. Gateway tedy již není součástí této mise, ale nadále bude potřebná pro udržitelný plán pozdějších průzkumných misí. Díky vyvedení z podpory mise Artemis III budou první moduly Gateway schopny pojmout vědecké užitečné zatížení. Současně NASA oznámila první dva vědecké experimenty, o nichž jsme psali v samostatném článku, a které proběhnou na palubě Gateway.
NASA vybrala první dva vědecké výzkumy, které se mají provádět na Gateway – orbitální stanici, která podpoří i lunární aktivity v rámci programu Artemis. Úkolem této stanice bude také prověření technologií nezbytných k budoucí cestě lidí na Mars. Dva zmíněné výzkumné přístroje budou sledovat kosmické počasí a monitorovat sluneční radiaci. „Stavba Gateway společně s našimi zahraničními a komerčními partnery je kriticky důležitým prvkem udržitelného lunárního výzkumu a programu Artemis,“ uvedl administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Použití Gateway jako platformy pro robotický a pilotovaný průzkum v okolí Měsíce nám pomůže pochopit, co se děje na lunárním povrchu. Také nás připraví na náš další obrovský skok – lidský průzkum Marsu.“
Spalovací komora metanového motoru M10 vytvořená metodou 3D tisku podstoupila první sérii ostrých statických zážehů. Pokud jste o motoru M10 zatím neslyšeli, není se co divit. Zatím totiž není v provozu – s jeho nasazením na horním stupni nejlehčí evropské rakety Vega se počítá až v rámci komplexní modernizace tohoto nosiče po roce 2025. „Výsledky jsou povzbudivé a naše týmy specialistů na pohony jsou na správné cestě k vývoji této nové technologie, která umožní další vývoj raket Vega,“ uvedl Giorgio Tumino, který má v evropské kosmické agentuře na starosti vývoj rakety Vega a zařízení Space Rider, které by umožnilo návrat z oběžné dráhy.
Teleskop pojmenovaný Wide Field Infrared Survey Telescope (zkráceně WFIRST) prošel kritickým programově-technickým milníkem a na jeho konci dostal oficiální zelenou k zahájení vývoje hardwaru a jeho zkouškám. WFIRST uvidí plochu 100× větší, než jakou dnes pokrývá zorné pole Hubbleova teleskopu. Vědci díky tomu budou schopni detekovat slabé infračervené záření z různých částí vesmíru, ale těšit se můžeme i na vytváření ohromných panoramat okolního prostoru. Vědci by mohli díky těmto měřením lépe porozumět tajemstvím temné energie, ale očekávají i objevy exoplanet.
Čas od času se na internetu objeví úvahy o tom, zda Falcon Heavy není zbytečná raketa, když má tak málo zakázek. Nejčastější odpovědí bývá, že jde stále o raketu novou, která nabízí úplně nové možnosti a potenciální zákazníci teprve musí své náklady připravit na tyto možnosti. To chce samozřejmě čas a proto se dalo očekávat, že v průběhu let budou zakázky přibývat. Komerční či vládní zákazníci již vědí, že je tu raketa s velmi slušnou nosností, která je navíc mimořádně levná. Dá se proto očekávat, že zakázky budou přicházet. V posledních únorových hodinách to potvrdila NASA, když oznámila použití Falconu Heavy pro vynesení hned tří vědeckých misí najednou.
NASA má k dispozici již 40 let dlouhou sérii měření při kterých se porovnává množství slunečního záření vstupujícího do atmosféry a množství, které je pohlceno, odraženo a vyzářeno. Tento poměr je pro vědce klíčovým faktorem při sledování zemského klimatu – když Země pohltí více tepla, než kolik jej odrazí, pak se ohřeje. Pokud jej vyzáří více, než kolik přijme, ochladí se. Nyní agentura vybrala nový přístroj, který bude v této sérii pokračovat s využitím moderních technologií a inovativním přístupem.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
