Budoucnost

  • New Horizons míří vstříc dalšímu cíli

    New Horizons míří vstříc dalšímu cíli

    Dušan Majer11 komentářů

    Americká sonda New Horizons, která se v roce 2015 dokázala dostat i do mainstreamových médií, kdy poprvé pořídila blízké fotografie trpasličí planety Pluto, se pomalu, ale jistě připravuje na svůj další úkol. To, že tento cestovatel proletí na samotném začátku roku 2019 kolem transneptunického objektu označeného jako 2014 MU69, už se ví několik měsíců. Nyní ale operátoři konečně naplánovali, v jaké vzdálenosti k průletu dojde a máme se na co těšit! Vzájemná vzdálenost totiž bude třikrát menší, než během průletu kolem Pluta.

  • Lávka pro Crew Dragon až příští rok

    Lávka pro Crew Dragon až příští rok

    Dušan Majer13 komentářů

    Na náhledové fotce tohoto krátkého článku se astronauti Bob Behnken a Eric Boe prochází po lávce, přes kterou budou oni i jejich kolegové nastupovat do lodi Crew Dragon od SpaceX. Původně se čekalo, že k instalaci této konstrukce na přístupovou věž u rampy 39A dojde na konci letošního roku, ale podle aktuálních informací se tento úkon přesouvá na začátek roku příštího. Lávka bude umístěná ve výšce 70 metrů a překlene prostor mezi věží, která se dříve používala pro obsluhu raketoplánů a mezi lodí Crew Dragon, která začne už příští rok vozit do vesmíru astronauty.

  • Na ISS dorazí refabrikátor

    Na ISS dorazí refabrikátor

    Dušan Majer28 komentářů

    V názvu tohoto článku není řeč o žádném robotovi – příbuzný Terminátora se na stanici opravdu nechystá, takže Robonaut nebude mít konkurenci. V dnešním článku si budeme povídat o přístroji, který na první pohled nemusí vypadat zajímavě, ale přesto jej můžeme považovat za první krok k technologiím, které budou mít pro budoucí dlouhodobé lety přímo klíčový význam. Refabrikátor totiž ve své podstatě není nic jiného než recyklační jednotka. Ta však může otevřít dveře do nové éry toho, jak budou astronauti v dalších letech nakládat s odpady.

  • Doprava vzorků z Marsu opět o krok blíže

    Doprava vzorků z Marsu opět o krok blíže

    Dušan Majer36 komentářů

    NASA začala v posledních týdnech prověřovat možnost, že by mohla již v roce 2026 vypustit robotickou sondu, která by na povrchu Marsu vyzvedla vzorky tamních hornin a dopravila je na Zemi. Projekt se nyní posouvá vpřed, protože americká agentura odkládá své dřívější plány na novou družici, která měla obíhat kolem Marsu a zajišťovat i datový přenos. Mise označovaná jako MSR (Mars Sample Return) bude patřit mezi největší technologické výzvy v dějinách a její cena se odhaduje na několik miliard dolarů. Astronomické výdaje však neponese pouze NASA, ale i zájemci z řad mezinárodních, případně komerčních partnerů. Není tajemstvím, že o účast na této misi má enormní zájem třeba Evropská kosmická agentura.

  • Rozjíždí se přípravy na start sondy InSight

    Rozjíždí se přípravy na start sondy InSight

    Dušan Majer21 komentářů

    Během právě končících letních prázdnin se příprava na vypuštění dalšího amerického průzkumníka Marsu značně urychlila. Sonda InSight má startovat příští rok v květnu z Vandenbergovy základny v Kalifornii a půjde o první meziplanetární misi, která odstartuje ze západního pobřeží USA. Samotná sonda zatím podstupuje sestavování v čisté místnosti firmy Lockheed Martin Space Systems nedaleko Denveru. Práce probíhají podle plánu – samotný lander je dokončený a i přístroje jsou integrovány do jeho těla – na řadě jsou tedy předstartovní zkoušky včetně akustických, tepelných, nebo rozkládacích testů.

  • SpaceX chce zázemí pro Crew Dragony

    SpaceX chce zázemí pro Crew Dragony

    Dušan Majer19 komentářů

    První let lodi Crew Dragon je zatím plánovaný na jaro příštího roku, přičemž zatím se nezávazně mluví o březnu. Už v červnu by do této lodi mohli usednout první astronauti a kolotoč se začne roztáčet. SpaceX by chtěla Dragony druhé generace, mezi které patří i Crew Dragony, používat opakovaně a proto firma požádala o souhlas s rozvojem okolí přistávací plochy LZ-1 kam dosedají první stupně raket Falcon 9. Podle informací, které na našem fóru prezentoval Miroslav Pospíšil by zde měly vyrůst nové budovy, ve kterých by probíhala kontrola a testy lodí Dragon druhé generace.

  • Webbův teleskop prozkoumá i ledové světy

    Webbův teleskop prozkoumá i ledové světy

    Dušan Majer5 komentářů

    Teleskop Jamese Webba bývá právem označován jako vlajková loď astronomie pro příští desetiletí. Jeho spektrum možností je mimořádně široké a sahá od zkoumání vzdálených galaxií, přes výzkum exoplanet až ke studiu objektů ve sluneční soustavě. Už teď je jisté, že se jeho možnosti v infraspektru využijí k výzkumu Jupiterova měsíce Europa a Saturnova měsíce Enceladu. Vědci tak dostanou unikátní možnost zkombinovat nová data s těmi, která jim poskytl Hubbleův teleskop, nebo sondy Galileo či Cassini.

  • „Nová“ raketa pro loď Federace

    „Nová“ raketa pro loď Federace

    Dušan Majer34 komentářů

    V letošním roce se ruští inženýři rozhodli udělat významný krok k připravované lodi Federace. Odmítli totiž pokračovat v minulých letech stanovené vizi, která počítala s vynášením nové kosmické lodi na raketě Angara A5. Místo toho se rozhodli preferovat chystaný nosič označovaný jako Sojuz-5, který povstal v rámci projektů Fenix a Sunkar. Výběr nosné rakety pro lety na nízkou oběžnou dráhu je pro další vývoj kosmické lodi velmi důležitý, protože poskytne potřebnou jistotu pro další vývoj všech technologií. Rusové se tím ale nezbavili otázky, jaká raketa bude novou loď vynášet při misích, které mají mířit dál než jen na nízkou oběžnou dráhu.

  • Svážeme cubesaty a prozkoumáme Měsíc?

    Svážeme cubesaty a prozkoumáme Měsíc?

    Dušan Majer9 komentářů

    Inovativní koncept kosmické mise počítá s dvojicí cubesatů, které by spojovalo tenké, několik kilometrů dlouhé lano. Tato neobvyklá mise by mohla pomoci vědcům lépe pochopit, jak Měsíc získal zajímavě vypadající útvary. Na více než sto místech lunárního povrchu najdeme vířící vzory světlých a tmavých materiálů, které někomu mohou připomínat abstraktní tetování. Oddělení studií malých satelitů pro planetární vědu a hluboký vesmír (Planetary Science Deep Space SmallSat Studies), označované také jako PSDS3 před nedávnem vybralo tým z Goddardova střediska, aby dále rozvinul projekt označovaný Bi-sat Observations of the Lunar Atmosphere above Swirls (dvoudružicové pozorování lunární atmosféry a vírů), tedy ve zkratce BOLAS. Celou skupinu vede Timothy Stubbs, který by jednou mohl stát i v čele první podobné reálné mise.

  • Vostočnyj snad začne nabírat dech

    Vostočnyj snad začne nabírat dech

    Dušan Majer19 komentářů

    Má se stát klíčovou součástí budoucích ruských kosmických plánů, podstoupil sérii údržbářských prací a je připraven na svůj druhý start – kosmodrom Vostočnyj. Zatím z něj mohou startovat pouze rakety Sojuz, ale v budoucnu s ním mají Rusové větší plány, které zahrnují rakety Angara, nebo zatím blíže nespecifikované supertěžké nosiče. Od premiérového startu sice už uplynul více než rok, ale nyní se zdá, že by se na tomto kosmodromu na ruském Dálném východě mohlo konečně začít něco dít. Kosmodrom navíc nyní prošel revizí a zdá se, že je připraven na svůj druhý start.

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗