sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.
Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.
Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).
NASA a Roskosmos se dohodly na pokračování vzájemné výměny míst na palubách kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon, tato dohoda se však zatím nevztahuje na kosmickou loď Starliner.
Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.
Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.
Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V našem letním seriálu TOP5 se rádi věnujeme budoucím plánům, aby naši čtenáři viděli, že se v dalších letech mají rozhodně na co těšit. Minulý rok jsme třeba vydali článek o pěti nejočekávanějších evropských projektech. Dnes ale bude řeč o ještě větších výzvách. Budeme si povídat o projektech, jejichž komplexnost, technologická a finanční náročnost přesahují možnosti jediné kosmické agentury. Řeč bude o mezinárodních projektech, na kterých se nepodílí jediná kosmická agentura. Právě tyto projekty můžeme většinou zařadit mezi nejzajímavější projekty, na které se můžeme těšit.
Firma Astrobotic včera vydala společně se společností United Launch Alliance tiskovou zprávu, ve které oznámila, že v roce 2019 vyrazí k Měsíci raketa od ULA, která ponese soukromý lander Peregrine. „Jsme nadšeni tím, že můžeme k naší cestě na Měsíc využít raketu od ULA,“ oznámil John Thornton, ředitel firmy Astrobotic a dodal: „Tím, že využijeme tohoto dopravce, můžeme si být jistí, že náš náklad poletí na ověřené raketě, která má svou historii ověnčenou rekordní spolehlivostí. Společně mohou naše dvě firmy uctít minulost a vydat se vstříc lunární budoucnosti.“
Do vesmíru ještě ani neodstartoval Dalekohled Jamese Webba a vědecká obec už začíná nesměle pokukovat po jeho nástupci. Celý projekt je zatím pouze ve fázi hledání koncepce. Odborníci zatím vypracovali čtyři scénáře pro obří teleskop, který by mohl startovat někdy ve třicátých letech. K jeho stavbě chtějí využít nových poznatků na poli optiky a detektorů, ale i toho, že bude k dispozici mimořádně silná raketa SLS. Výsledný teleskop by prý mohl provést revoluci v tom, jak astronomové sledují potenciálně obyvatelné planety, černé díry a nejstarší galaxie. V článku sice není mnoho obrázků, protože projekty jsou na samotném začátku, ale i přesto je dobře vidět, že se máme na co těšit.
Spitzerův teleskop možná čeká zajímavá budoucnost. NASA nevylučuje, že by jeho provoz mohl od státní agentury převzít soukromý provozovatel, nebo akademická instituce. V roce 2019 totiž vyprší období financování tohoto projektu ze strany NASA. Tento infračervený teleskop startoval v roce 2003 a měl fungovat pět let – technika sice funguje, dalekohled posílá informace o vzdálených galaxiích, ale i o planetách a asteroidech v naší soustavě, ovšem jak se stále vzdaluje od Země, zhoršují se možnosti komunikace s ním. Přesto má stále co nabídnout. NASA však kvůli omezenému rozpočtu musí dvakrát rozhodovat, kterou misi ještě zachová a které se vzdá.
Evropská kosmická agentura finišuje s přípravami vědecké družice Aeolus, která bude z heliosynchronní dráhy ve výšce 320 kilometrů monitorovat rychlost, směr a výšku vzdušných proudů. Naměřená data odešle každých devadesát minut na pozemní stanici na Špicberkách a díky tomu umožní sledovat vzdušné proudění na Zemi prakticky v přímém přenosu. Pochopení proudění větrů umožní vylepšit předpovědi počasí, ale také zlepší možnosti rozhodování v extrémních případech, kdy počasí přímo ohrožuje lidské životy.
Testovací exemplář miniraketoplánu Dream Chaser pro zkoušky v atmosféře v této době podstupuje zkoušky brzdícího a zatáčecího systému. Už na konci letošního roku by se měl dočkat letové zkoušky, která otevře další testovací možnosti. Cílem společnosti Sierra Nevada Corporation je vyvinout stroj schopný zásobovat Mezinárodní vesmírnou stanici a dopravovat náklad zpět na Zemi. Prvním krokem k tomuto cíli je plnorozměrový testovací exemplář Dream Chaseru, který je připojený za automobil. Ten se vždy rozjede na potřebnou rychlost a miniraketoplán otestuje své brzdy a další systémy, které budou klíčové pro úspěšné zakončení ostrých misí.
Odklady jsou bohužel běžnou součástí kosmonautiky a ani vývoj soukromých lodí pro posádku není výjimkou. Zatímco ještě v březnu letošního roku platilo, že SpaceX pošle na oběžnou dráhu nepilotovaný Crew Dragon letos v listopadu a pilotovaný k ISS v květnu 2018, tak teď už je všechno jinak. Aktuální zpráva z NASA ukazuje, že letos se startu Crew Dragonu nedočkáme ani v nepilotované formě. V dnešním článku se tedy podíváme na to, jaké termíny jsou nyní v platnosti a jak si stojí konkurent SpaceX – firma Boeing s lodí Starliner.
V současné době provozuje Evropa tři typy orbitálních raket. Pro lehké náklady je tu Vega, pro středně těžké Sojuz, jehož výrobu zajišťuje Rusko, a pro těžké pak Ariane 5. Právě vysoké náklady na provoz poslední jmenované, vedly Evropskou kosmickou agenturu ke změně scénáře. Připravuje tedy raketu Ariane 6, která by měla být až o polovinu levnější. Bude schopná vynášet jak jednotlivé satelity (se dvěma urychlovacími bloky), nebo dvě družice najednou (čtyři urychlovací bloky). Lehká Vega projde transformací, která zvýší její nosnost na polární dráhu o téměř 50%. Ve výsledku tak dvě verze Ariane 6 a jedna verze Vega C dokáží nahradit současnou trojku raket Vega, Sojuz a Ariane 5. Další výhodou bude, že Evropa se stane v tomto směru nezávislou a všechny své rakety bude vyrábět sama. V tomto článku najdete video, které obsahuje nejen animace obou raket, ale i záběry ze stavby startovní rampy pro Ariane 6.
Do startu evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) zbývá ještě pět let a od chvíle, kdy dorazí k největší planetě sluneční soustavy, nás dělí více než deset let. Přesto už víme, jak bude tato sonda vypadat. Na první pohled zaujme dvojice solárních panelů v křížovém uspořádání s celkovou plochou 97 metrů čtverečních. Půjde o největší solární panely, jaké se kdy dostaly do meziplanetárního prostoru. Vše je dáno potřebou generovat 850 W pro palubní přístroje ve velké vzdálenosti od Slunce.
Jednou z největších kosmonautických výzev je doprava vzorků z Marsu na Zemi. Analytické možnosti, které mají pozemské laboratoře se nedají srovnat se sebelépe vybaveným vozítkem. Kosmické agentury proto již několik let chystají projekt, který by měl přistát na Marsu, odebrat vzorky a dopravit je na naši planetu. Za poslední roky vzniklo hned několik scénářů, které počítaly s různým počtem jednotlivých dílů celého řetězce a s různými daty startů. Nyní začínají plány nabírat konkrétní rozměry a díky tomu je jasně vidět, že se realizace pomalu, ale jistě blíží.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
