Cislunární ekonomika podle ULA

Zatímco nás Elon Musk a jeho SpaceX zásobují vizemi obtížné a nebezpečné kolonizace Marsu, která stvoří soběstačné město řídící se principy přímé demokracie s císařem Elonem I. (prý to byl jen vtípek), které dosáhne miliónu obyvatel během 50 let po prvním pilotovaném letu SpaceX, který se snad uskuteční v roce 2024 – ULA a její CEO Tory Bruno možná myslí na Mars potichu také, ale své jisté vidí v zajišťování transportu v cislunárním prostoru.

ULA již několik let rozvíjí koncept Cislunární ekonomiky, nebo také Ekonosféry. Mottem je: CisLunar 1000 – tisíc lidí žijících a pracujících za 30 let ode dneška v prostoru mezi Zemí a Měsícem.

Cislunární ekonomika má využívat ohromné zdroje, které mohou být získávány z blízkozemních planetek (NEA či NEO) a z povrchu Měsíce. Cislunární ekonomika by se mohla stát udržitelnou prostřednictvím využívání zdrojů na místě těžby (in situ resource utilization – ISRU), zatímco bude vyhledávat a těžit materiály, které jsou vzácné na Zemi, ale četné ve vesmírných objektech.

Přehled cislunárních zdrojů

Přehled cislunárních zdrojů
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

ULA CEO Bruno během proslovu ke studentům univerzity Colorado ve městě Boulder uvedl, že podle dnešních znalostí, existuje více než 17 000 NEO. Odhady hovoří o dvou bilionech kilogramů průmyslových kovů (hliníku, titanu, železa, kobaltu, niklu a dalších) v tomto regionu. Ve srovnání – dosavadní tisíciletá produkce těchto kovů na Zemi se odhaduje na stejné množství.

Ze 17 000 NEO je 13 700 typu C (uhlík, voda, průmyslové kovy), 3 000 typu S (minerály a průmyslové kovy) a asi 300 typu M (průmyslové a vzácné kovy). Na Měsíci se odhaduje 20 miliard tun vody, která může být mj. využívána k doplňování paliva.

Schéma prostoru cislunární ekonosféry

Schéma prostoru cislunární ekonosféry
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

ULA bude usilovat o vytváření podmínek pro vstup řady společností do tohoto prostoru – postupným budováním hardware, prostřednictvím primární role ULA jako vesmírného dopravce. V první fázi je poptávka po vesmírných habitatech umožňujících vstupní operace. ULA již nyní spolupracuje s firmou Bigellow Aerospace, připravující pro začátek pobytové a pracovní prostory pro 20 lidí. Tyto základny pro operace by mohly být na zemské LEO, či GEO nebo v oblasti L1 soustavy Země-Měsíc.

Produkční potenciál cislunárního prostoru

Produkční potenciál cislunárního prostoru
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/

Mimo těžby může být cislunární prostor využíván pro produkci a transfer energie pro pozemské přijímací stanice, pro produkci různých nových materiálů, pro nové způsoby výroby, a v neposlední řadě jako nástupiště k cestám dále do Sluneční soustavy.

Úvodní vstup do cislunárního prostoru bude ULA zajišťovat dopravou prostřednictvím nové rakety Vulcan s horním stupněm Centaur. Klíčovým pro další rozvoj přepravy potom bude nový revoluční horní stupeň ACES (Advanced Cryogennic Evolved Stage).

Schéma ACES

Schéma ACES
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

ACES bude podle ULA páteří dopravy mimo Zemi. K doplnění paliva bude stačit jen voda – nebude potřeba žádný hydrazin nebo hélium. V nádržích bude LO2 a LH2. Tento vesmírný náklaďák bude moci operovat v kosmu 3-5 let. Přeprava pomocí ACES bude vitální pro fungování cislunární ekonomiky. Bruno řekl, že si dovede představit asi tak 200 společností (od vesmírných podnikatelů po investory), které vytvoří koalici pro rozvoj cislunární ekonosféry.

Zajímavé bude sledovat postup prací na vizích SpaceX vs. ULA. Také to, zda SpaceX na chvíli do cislunárního prostoru neodbočí, pokud to přinese dostatečný benefit, který by mohl přispět k doplnění zdrojů pro primární cesty na Mars.

Osobně cítím vizi SpaceX jako více inspirující a představu ULA zřejmě jako reálnější, zvlášť když se najde dostatek dalších aktérů, kteří vstoupí do jejich hry.

Zdroje informací:
http://www.businessinsider.com/ , Elon Musk has published a new study about his ambitious plans to colonize Mars with SpaceX, by, Mar. 27, 2018,
https://www.telegraph.co.uk/ , Elon Musk wants to colonize Mars with SpaceX — here’s what he said it will be like as one of the first residents, by, Mar. 11, 2018
https://www.spacefoundation.org/, LAUNCH CAN DO MORE: UPPER – STAGE INNOVATION AT ULA WILL CREATE NEW VALUE FOR SPACE, by Melissa Sampson a Jeremy Tamsett, April 16, 2018
https://www.nasaspaceflight.com/, ULA laying the foundations for an Econosphere in CisLunar space, by Chris Bergin, March 22, 2018

Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-22-162638.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-22-150427.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-22-161431.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-22-154419.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/03/2018-03-22-154522.jpg

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

Prosím čekejte...
Níže můžete zanechat svůj komentář.

38 komentářů ke článku “Cislunární ekonomika podle ULA”

  1. Vlastimil Pospíchal napsal:

    Myslím si, že SpaceX se velice rádo zúčastní transportu nákladu a lidí do cislunárního prostoru, protože tím získá prostředky pro vývoj marsovské rakety. Samotného výzkumu se asi moc účastnit nebude.

  2. Jiří napsal:

    „dosavadní tisíciletá produkce těchto kovů na Zemi se odhaduje na dvě miliardy kilogramů.“
    To se mi nějak nezdá, vždyť je to pouhé 2 miliony tun. A jenom v automobilech je na zemi přes miliardu x více než tuna hmotnosti, z čehož je většina kovů. Ale ze zdroje to tak opravdu vyplývá, tak nevím, jestli jsem něco přehlédl já nebo zdroj.

  3. Tomáš Vodička napsal:

    Je to moc hezká vize a je fajn, že takové úvahy probíhají.
    Ale připadá mi to „trochu“ sci-fi. Pokud jde o ACES, moc by mě zajímaly podrobnosti. Využití vody z Vesmíru jako paliva je podle mně mimo možnosti soudobé techniky.
    A pokud jde o SpaceX, ti moc odbočovat nemusí. Stačí, když se budou držet svého stylu, neboli nabízet své přepravní kapacity každému, kdo má zájem.

    • Roman Vyhnánek napsal:

      Podívám se na to, a pokud mne někdo nepředběhne, napíšu o tom. Faktem je, že ULA na tom staví celý koncept – takže snad něco budou mít vbrzku k dispozici.

      • Tomáš Vodička napsal:

        Ano, to by bylo skvělé, když budou jakékoli konkrétní informace, sem s nimi!
        Můj názor: pokud opravdu chtějí využít vodu jako zdroj paliva, budou ji muset rozkládat (nejspíš elektrolyticky), takže by bylo potřeba mít v kosmu výkonný zdroj energie. Mohou stačit FV články? Nebo tam chtějí dostat nějaký kompaktní jaderný reaktor? A co technologie na zkapalnění kyslíku a vodíku? Nebylo by lepší použít přímo elektrickou energii v iontových motorech, než složitě vyrábět a zkapalňovat O2 a H2 a pak je zase pálit?
        Otázek je mnoho…

    • yamato napsal:

      ale ved cely koncept pionierstva, inovacii a pokroku je zalozeny na tom, ze idete nad ramec vasich sudobych moznosti. V zaciatkoch vesmirnych letov bolo lietanie pilotovanych kapsul do kozmu vyrazne nad ramec vtedajsich moznosti. Ked zacinalo apollo, bolo nad ramec vtedajsich moznosti vsetko od nosnej rakety az po riadiaci pocitac LEMu.

      Alebo ako povedal EM na jednej konferencii – technika nepride (sama od seba). Je vytvorena tvrdo pracujucimi inziniermi.

      Ja som rad ze aj ULA zacina javit znamky vizionarstva a drzim im palce s ACES 🙂

      • Tomáš Vodička napsal:

        Máte úplnou pravdu, ale vývoj a inovace obvykle probíhají spíš postupně a jen málokdy skokově. Tady mi připadá, že by byl potřeba docela velký skok, protože (pokud vím), například vývoj výkonných zdrojů energie pro kosmické použití zatím neprobíhá nijak závratným tempem. Takže, buďto jde spíš jen o vizi vzdálenější budoucnosti s nejasným způsobem realizace, anebo má ULA něco o čem nevíme a co by bylo mimořádně zajímavé.
        Jinak, samozřejmě i já jim fandím a doufám v rychlý pokrok.

  4. trabis napsal:

    Pane Vyhnánek, chci Vám i redakci poděkovat… několik let čtu zdejší skvělé články, a asi právě proto jsem si všiml v poslední době i článků trochu jiných a i Vás jako nového autora. Vaše témata a články zde působí oproti skvělým a zde zavedeným autorům příjemně jinak, snad trochu „exoticky“ ale snad lépe řečeno je „poctivě,rukopisně a autorsky“.
    Cením si že, navzdory oněm pozitivním tématům a nádechům, stojíte jaksi v nadhledu, upřímně a přímě nohama na Zemi. Takový ostřejší věcný osobní názor zasvěceného autora (který se jistě prohrabal a komparoval z množství dalších informací), názor jenž je v textu čitelně oddělený od sdělení je zkrátka fajn. Chce to odvahu nepsat nicneříkající reklamní text a fráze nakonec, Děkuji Vám.
    Obecně moc dobře doplňujte a osvěžujete zdejší redakci a paletu autorů jenž si do jednoho moc vážím.
    Děkuji Vám Kosmonatix, jste 2x denně mým chlebem a čím dál pestřejším a chutnějším.

  5. Alois napsal:

    Takového vize kosmonautika potřebuje. Jsou sice nereálné, ale ti co rozhodují o penězích na peníze slyší.
    Je však dobré vize konfrontovat s realitou. Připomíná to vize z dob Apolla : “ odborářské dovolené ve Vesmíru, základna Na Měsíci a pilotované lety na Mars a k Venuši „, vše výrazně před koncem milénia – Sověti. Američané totéž bez těch odborářů.
    Realita : Po padesáti letech létají porád stejné Sojuzy na LEO, Američané vůbec pilotovanou kosmickou loď nemají, ISS polyká miliardy a  nic moc, na Měsíc se možná lidé vrátí za 15 let, základna na Měsíci v nedohlednu, na Marsu se bude Rusko/ Sověti / a ESA / po dvou neúspěších / pokoušet o zdárné přistání automatu, nikdo jiný na Marsu krom USA dosud zdárně nepřistál.
    Co se týče asteroidů : Realita : Sledujeme dvě sondy s úkolem nabrat pár gramů jakéhokoli materiálu z povrchu a mise trvá skoro 10 let. Obama s jeho asteroidem a později jen šutrem z jeho povrchu zkrachoval úplně.
    Musk je sice štikou v tomto stojatém rybníku, ale jeho vize mají k realitě též proklatě daleko, viz příkladně propagovaný let turistů okolo Měsíce a realitu : problémy získat certifikaci pro pouhý let na LEO.
    Závěr: pro suroviny nemusíme létat do Vesmíru, máme je doma a zadarmo – v druhotných surovinách a je jich tam možná víc než na všech blízkozemních asteroidech.

    • Roman Vyhnánek napsal:

      Ano, vize jsou dobré, a je také dobré je odlišit od zbožných přání. Uvidíme (ti mladší z nás), jak se obě tyto vize vyklubou.
      Pokud se týká druhotných surovin, souhlasím s tou výhradou, že nejsou zadarmo – a asi to není tak jednoduché, jinak by nebylo o čem diskutovat.

    • JosVerstapen napsal:

      Dobrý den,
      článek a vize skvělé (včetně zpracování a grafického shrnutí).
      Nicméně skutečným impulsem pro započetí této technologie ve vesmíru LEO, GEO, cislunar či měsíc bude jednoznačná ekonomická výtěžnost!
      Všichni investoři ve světě bohužel nejsou vizionáři ale pouze řeší čísla – zisk nic víc!
      V tuto chvíli by to mohl změnit dle mého názoru pouze Bigelow aerospace se svým nadcházejícím B330 modulem, kdy zisk bude tvořit turistika na LEO či možná výše – dále 🙂
      A k tomu vytvoří dodatečné technologie pro dlouhodobý pobyt a můžou dále svoji technologii prodávat a tím se sníží celkové náklady pro firmy, které skutečně budou chtít těžit vzácné suroviny.
      Nicméně železo – ocel nemůžou myslet vážně. Nároky na čistotu či celkovou kvalitu nejsou tak rapidní a recyklační procesy jsou jednoduché a ne tak nákladné!!!
      Bude se jednat skutečně o vzácné kovy – protože ve spoustě zemí to zatrhne vláda, organizace kvůli ekologie atd.
      Kobalt, nikl, platiny či zlato-stříbro a další ….protože tyto suroviny získat zpětným recyklováním ať už ze všech baterií a elektroniky je extrémně náročné a opět zatěžuje přírodu!!

      Proto já osobně si myslím, že do budoucna nabídka těchto drahách kovů bude těžce pod poptávkou – díky elektrifikaci v dopravě a dalších, že nic jiného nezbyde.

      Summary – je potřeba velkého iniciátoru, který toto započne a konečně započne éra kosmonautiky pro všechny 🙂

  6. pbpitko napsal:

    Problém bude asi v tom, že nie je bilión ako bilión. U nás to je 10^12 v Amerike 10^9. Nevieme ak7 bilión myslel Bruno a aký myslel prekladateľ.
    Doporučujem používať exponenty, vtedy nemôže dôjsť k omylom.
    pb 🙁 🙂

  7. frank napsal:

    Vlastně ty obrázky a to všechno v přednášce tak trošku připomíná přelom 19 a dvacátého století a situaci v letectví krátkou dobu po první světové, v podstatě všechny technologie jsou k dispozici, nebo „brzy budou“, všichni tuší, “ že to bude velké“ ale nikdy nevěří že za 50-100 let budou létat miliony lidí někde na hranici stratosféry na druhou stranu zeměkoule, s malými dětmi a relativně velmi bezpečně, za zážitky v časech řádu desítek hodin a za ceny dostupné nižší střední třídě.

    Na druhou stranu, o Marsu se mluvilo už před raketoplánem a tak jenom doufám, že se těchto mých „ábíčkovských fantazií“ z dětství ještě dožiju.
    Himbajs bylo by to fajn poslat někomu z potomků pozdrav třeba jenom na trvalou stanici na / okolo měsíce a nemuset kvůli tomu chodit stát frontu před telefonní budkou a zahřívat pětadvacetník nebo, soudě dle klasické scény dole, spíš pořádný pytlík padesátníků v dlani _:)

  8. Duško napsal:

    Super článok! A ešte lepšie správy! Toto je už konečne riadna vesmírna budúcnosť ľudstva!
    Zatiaľ je to také Sci-fi ale o 30 rokou, kto vie dúfam že sa to podarí. Je to veľká technologická výzva pre všetkých!
    Ostáva vyriešiť len niekoľko problémov:
    1, Spojenie: Bude treba vybudovať vesmírni internet na dokonalé spojenie družíc, staníc a lodí. Vybudovať: „stredisko vesmírnych letov“ aby bol vo vesmíre poriadok. Vypusti množstvo sledovacích staníc slnka, ktoré budú hlásiť slnečné erupcie, ktoré sú nebezpečné.
    2, Pohon: Chemický pohon je síce fajn ale ja pomalý pokiaľ nespustíme jadrový alebo plazmový pohon bude cestovanie pomalé.
    Tak isto zásobovanie energiu bez výkonných jadrových reaktorov to bude ťažké. Nechcem si predstavovať certifikáciu jadrového reaktora pre vesmír a snahy ekológov to zakázať!
    3, Beztiažový stav: Stanice vo vesmíre budú musieť vyriešiť príťažlivosť možno rotáciu alebo inak. Poslať pracovníka na pol roka do vesmíru
    do beztiažového stavu a po návrate mu financova rovnako dlhú rehabilitáciu bude veľmi drahé.
    4. Kozmické žiarenie: je život ohrozujúce, budú ho musieť odtieniť magnetickým polom alebo veľkou vrstvou vody? Neviem.
    5, Financie: s tým problém nebude vo svete je množstvo investorov, ktorý investujú do tohto sľubného odvetvia. Aj keď investícia to bude dlhodobá z neistím výsledkom.
    6. Bezpečnosť a legislatíva: Máme už americký zákon o vesmíre, „Kto skôr príde ten skôr mele“ a takisto aj zákon o „Americkej vesmírnej armáde“, ktorá bude chrániť ťažiarov a ich majetok pred zlodejmi a pirátmi možno aj pred konkurenciou.
    Na niektoré otázky nám dá v blízkej budúcnosti DSG pri mesiaci, už sa teším.

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.