Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Jezero – cíl nového amerického roveru

Počítačová podoba vozítka Mars rover 2020

Nadpis není úplný – správně bychom měli psát kráter Jezero. Ale nemyslete si, že jde o nějaký překlad oficiálního názvu do češtiny. Cílová oblast na Marsu se skutečně už v originále jmenuje Jezero crater. Tento kráter získal pro nás zajímavý název drobnou oklikou – oficiálně byl pojmenován po městě v Bosně a Hercegovině, ale svou roli mohlo sehrát i to, že slovo jezero označuje v několika slovanských jazycích útvar, který dříve kráter Jezero vyplňoval. Ačkoliv je tedy v současné době tento kráter vyprahlou pouští, může nám chystaný rover pomoci pochopit, jak to vypadalo na Marsu před dávnými lety.

Vývoj mise Lucy má zelenou

Vizualizace sondy Lucy

Na začátku loňského roku oznámila NASA výběr dvou misí v programu Discovery. Z pěti finalistů vybrala dvě mimořádně zajímavé mise – sonda Psyche má prozkoumat stejnojmennou planetku, která je tvořena kovovým materiálem a sonda Lucy by měla proletět kolem několika trojánů Jupiteru. Zatímco Psyche jsme se věnovali již v několika článcích, Lucy zůstávala trochu stranou. Svým způsobem je to logické, protože Psyche prodělala hned několik změn – od urychlení startu, přes úpravu solárních panelů až po využití nových technologií. Lucy se ale tolik neměnila a proto se o ní nepsalo. Nyní je však čas přinést potěšující aktualizaci spojenou s tímto projektem.

Doprava nákladu na stanici u Měsíce

Agentura NASA bude vedoucí organizací, která bude koordinovat vývoj stanice Deep Space Gateway (nyní již označována jen jako Gateway), která bude kroužit kolem Měsíce. Tato základna se má stát kotvištěm pilotovaných i robotických misí, které zamíří k povrchu Měsíce a jednou i k Marsu. První kosmická laboratoř na oběžné dráze Měsíce bude dočasným domovem a pracovištěm astronautů, kteří zde mají trávit najednou až tři měsíce. Po velkou část bude stanice neobydlená a budou na ní probíhat cenné experimenty. Ale i v této době by měla být schopna přijímat nepilotované zásobovací lodě.

První ruská Arktika poletí v roce 2020

Rusko připravuje unikátní satelitní síť, která bude zaměřená na sledování Arktidy. Tisíce kilometrů ruského území se táhnou podél pobřeží Severního ledového oceánu a Rusko čelí mnoha výzvám, když se zde snaží najít rovnováhu mezi ekonomickým rozvojem a ochranou přírody v těchto pustých severských lokalitách. Blízko pólů jsou možnosti tradičních komunikačních a meteorologických družic, které jsou „zavěšené“ nad rovníkem, značně omezené. Rusové proto pro sledování těchto oblastí musí připravit speciální družicový systém, který nese jméno Arktika.

Návrat k poslovi bohů – 3. díl

BepiColombo

Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.

Evropské solární sondy

Před časem jsme uveřejnili přehled solárních misí asijských států (zejména japonských). Byly zmíněny i dvě čínské sondy a jedna indická. Tentokrát se budeme věnovat evropským solárním misím. Jsou to mise vypravené většinou ve spolupráci s americkou NASA (National Aeronautics and Space Administration). Na evropské straně byly spolupracujícími organizacemi ESRO (European Space Research Organisation) – předchůdkyně ESA (European Space Agency), ESA samotná a německá DFVLR (Deutsche Forschungs- und Versuchsanstalt für Luft- und Raumfahrt) – předchůdkyně současné DLR (Deutsches Zentrum für Luft- und Raumfahrt).

Stavba rampy pro Angaru na Vostočném začala

Po několika odkladech vydala ruská kosmická agentura Roskosmos 3. října dohodu o vývoji nové startovní rampy pro nosiče rodiny Angara na novém ruském kosmodromu Vostočnyj. Po většinu roku byly práce omezeny jen na likvidaci stromů na místě budoucí rampy. Na Vostočném zatím stojí jen jedna rampa, která je určena pro obsluhu raket Sojuz. Komplex pro rakety Angara by měl vznikat několik let a po dokončení by odsud měly létat rakety s modulární konstrukcí, které si v uplynulých letech prošly vzestupy a pády z hlediska výhledů na budoucnost. Nyní se však zdá, že by tyto rakety měly létat častěji než doposud.

Návrat k poslovi bohů – 1. díl

Přesně za týden se do hlubokého vesmíru vydá pokročilý meziplanetární průzkumník, který je jedním z nejambicióznějších projektů Evropské kosmické agentury tohoto desetiletí. Po dobu následujících sedmi let pak bude k první planetě Sluneční soustavy putovat jedinečná dvojice sond pod společným jménem BepiColombo. My se celou misi samozřejmě chystáme bedlivě sledovat a došli jsme k závěru, že tento významný počin si zaslouží více, než jen čas od času nějaký ten článek. Proto jsme se rozhodli k vytvoření nového seriálu, který bude na našem webu pravidelně vycházet několik následujících sobot. Můžete se těšit na různorodou nabídku článků, videí, fotografií a infografik, které Vás podrobně seznámí se všemi důležitými aspekty mise od vývoje sondy, přes její konstrukci, vědecké přístroje, nesmírně složitou cestu k Merkuru, až po vědecké cíle a očekávané výsledky. Doufáme, že se vám nový seriál bude líbit.

Americké letectvo podpoří vývoj tří nových raket

0

Letectvo Spojených států Amerických (USAF) v noci ze středy na čtvrtek oznámilo udělení kontraktu třem americkým společnostem, kterým finančně pomůže ve vývoji jejich nových kosmických nosičů, které se stanou tahouny americké kosmonautiky v následující dekádě. Jedná se o dotace ve výši přibližně 2,2 miliardy dolarů, které budou mezi tři vítězné výrobce raketové techniky rozděleny v rámci programu Evolved Expendable Launch Vehicle (EELV), Launch Service Agreement (LSA). Úspěšnými kandidáty, kteří pro vývoj svých raket získali dotace letectva, se staly společnosti United Launch Alliance, Northrop Grumman Innovation Systems a Blue Origin. Ve výběru naopak neuspěly firmy SpaceX a Aerojet Rocketdyne, které obdržely dotace na vývoj v dřívějším kole soutěže před dvěma lety.

Začíná stavba evropského lovce exoplanet

V německých Brémách byla na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu podepsána dohoda o stavbě evropského teleskopu Plato, který má hledat exoplanety s velkým důrazem na kamenné světy obíhající kolem hvězd podobných Slunci. Hlavním dodavatelem této zakázky bude německá společnost OHB System AG, se kterou má spolupracovat italsko-francouzská Thales Alenia Space a švýcarská RUAG Space. Kontrakt pokrývá nejen stavbu, ale i testování a další činnosti, které mají vést ke startu v roce 2026. Dohoda ale nekončí vypuštěním do vesmíru – pokrývá i prvotní fázi aktivace palubních systémů.