Ačkoliv firmy SpaceX a Boeing dělají významné pokroky vstříc obnovení pilotovaných misí startujících z území Spojených států, NASA je připravena dokoupit další místa v lodích Sojuz i pro rok 2020. Agentura se přiklání k doporučením nezávislého poradního panelu ASAP (Aerospace Safety Advisory Panel), který upozorňoval na rizikovost současného přístupu. Ten totiž neměl žádné záložní řešení, které by se použilo v případě nečekaných zpoždění, která mohou postihnout lodě Crew Dragon a Starliner.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost 
Štítky: Boe CFT, Boe OFT, Crew Dragon, ISS, NASA, Sojuz, Sojuz MS-12, Sojuz MS-15, Sojuz MS-16, SpaceX, SpX DM-1, SpX DM-2, Starliner 
Česká kosmická kancelář předložila před pár dny všem zájemcům z vědecké sféry velmi zajímavou nabídku. Evropská kosmická agentura totiž hledá tipy na vědecké využívání Mezinárodní kosmické stanice v oblasti materiálového výzkumu a studia vlivu prostředí kosmického letu na lidský organizmus. České vědecké instituce (ale i jednotlivci) tak mají jedinečnou možnost zapojit se do velmi prestižního výzkumu, který má souvislost s Mezinárodní kosmickou stanicí. V České republice žije velké množství chytrých lidí a bylo by pěkné, kdyby se mohli blýsknout podobným úspěchem.
Rubrika Budoucnost Štítky: Česká kosmická kancelář, Česká republika, Columbus, ESA, ISS, věda na ISS 
O raketovém motoru Prometheus jsme na našel webu poprvé psali v polovině roku 2017, kdy začaly první přípravy. Dnes přinášíme nové zprávy, které jsou potěšující. Firma ArianeGroup, která stojí za vývojem tohoto motoru, totiž 1. února zakončila fázi přezkoumání definovaných parametrů (Definition Review) demonstrátoru raketového motoru Prometheus. Na projektu se kromě zmíněné firmy podílí i Evropská kosmická agentura, francouzská agentura CNES a německá DLR. Během posuzování se podařilo prokázat přiměřenost návrhu a technologických možností. Důležité je, že analýza potvrdila i reálnou úroveň očekávaných finančních nákladů.
V prosincovém článku jsme vás seznámili s možnostmi využití plánované kosmické stanice Gateway, kterou NASA hodlá vybudovat na oběžné dráze Měsíce. V následujícím období se agentura zaměřila na implementaci prvků architektury pro pilotované přistání na Měsíci s cílem vydat 7. ledna poptávku na návrhy studií pilotovaného lunárního landeru. Z důvodu pětitýdenního vládního rozpočtového provizoria však došlo k odkladu tohoto záměru. K vydání poptávky nakonec došlo 7. února. Současně NASA zveřejnila svoji referenční architekturu, kterou by měli uchazeči respektovat. Stanovila i požadavky na parametry jednotlivých prvků, přičemž samotný vývoj a testy včetně hodnocení by měly být v režii vybraného komerčního partnera. Architektura využívá přístup založený na postupném vývoji, počítající s několika demonstračními lety. V současnosti NASA předpokládá tři demonstrační mise, přičemž poslední z nich by dopravila na povrch Měsíce první posádku.
Vozítko, které v rámci mise ExoMars 2020 vyrazí už příští rok k Marsu se včera dočkalo představení oficiálního jména – Rosalind Franklin. Jde o připomínku významné vědkyně, která pomohla určit strukturu molekuly DNA. Je tedy symbolické, že její jméno ponese rover pátrající po stopách života. Panel expertů vybral toto jméno ze 36 000 návrhů, které od července loňského roku posílali lidé ze všech členských států Evropské kosmické agentury. Celá soutěž výběru jména běžela pod hlavičkou Britské kosmické agentury, která zajišťuje i stavbu samotného vozítka.
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: ESA, ExoMars, ExoMars 2022, Mars, MSR, Rosalind (ExoMars rover), Rusko 
Nová rodina ruských raket čelí dalšímu problému – tentokrát je spojen se stavbou startovní rampy na kosmodromu Vostočnyj. Absence této rampy představuje pro ruské naděje na návrat na komerční trh nosičů významnou překážku. Státní korporace Roskosmos totiž zrušila dohodu s firmou PSO Kazaň, která měla stavbu zajistit. Kontrakt na vývoj druhé fáze nového kosmodromu obsahující i rampu pro rakety Angara byl přitom po mnoha odkladech podepsán vloni na podzim. Zástupce premiéra, Jurij Borisov, který má v ruské vládě na starosti kosmický a obranný program, oznámil tuto novinku 23. ledna po schůzce s premiérem Dmitrijem Medveděvem, kde se řešily finanční problémy Roskosmosu. Medveděv zmínil právě Vostočnyj jako příklad špatného managementu. Pouze pět z devatenácti zařízení byly na Vostočném oficiálně dokončeny v rámci první fáze před uzávěrkou. Setkání za zavřenými dveřmi skončilo vystoupením Borisova před novináře. Zástupce premiéra oznámil, že zrušení kontraktu na rampu raket Angara přinese nejméně půlroční zpoždění, ve výsledku by se celkové dokončení mohlo odložit i o dva roky.
Startovaly z ní lunární výpravy i desítky misí raketoplánů. Dnes patří rampa 39A firmě SpaceX, která ji chce využívat pro důležité starty, jejichž příprava zabere více času a které jsou náchylnější na odklady. Jmenovitě jde hlavně o mise raket Falcon Heavy a o pilotované výpravy v lodích Crew Dragon. V první polovině letošního roku by se z této rampy mělo startovat hned pětkrát a ve všech případech jde o mimořádně zajímavé mise. Především v případě prvních tří pak musíme mít na paměti i to, že odklad jedné způsobí i dominový posun těch následujících. Na co se tedy můžeme těšit?
Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: Crew Dragon, Falcon 9, Falcon Heavy, In-flight abort test, SpaceX, SpX DM-1, SpX DM-2, STP-2, telekomunikační družice 
Společnosti Telesat a Blue Origin podepsaly dohodu na několik startů rakety New Glenn. Ta by měla posloužit k vybudování globální sítě družic na nízké oběžné dráze Země. Ty mají zajišťovat širokopásmové služby srovnatelné s kabelovými přenosy kdekoliv na Zemi. Firma v tiskovém prohlášení uvedla, že díky využití raket New Glenn bude možné dosáhnout významných úspor výdajů za vynesení. Systém Telesat LEO by měl nabídnout atraktivní kombinaci kapacity, rychlosti, dostupnosti, bezpečnosti a nízké latence, která bude minimálně stejná nebo dokonce lepší než u pokročilých terestrických sítí. Síť má urychlit rozvoj 5G technologií a měla by dostat vysokorychlostní služby i na venkov a do rozvojových zemí. Naopak pro rozvinuté země má nabízet novou úroveň výkonu pro komerční a vládní spojení, ale i pro lodní a leteckou dopravu.
Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu vede mezinárodní skupinu vědců a techniků studující možnosti mise do neprozkoumaného prostoru za sférou vlivu našeho Slunce, kterou z velkou nadsázkou nazývají první mezihvězdnou misí. APL chce navázat na misi sondy „New Horizons“, kterou laboratoř připravila a vede. Ralph McNutt, vedoucí studie „Interstellar Probe“ v APL říká, že práce týmu pokračuje dobře, a že předpokládá, že jimi připravené podklady pro posouzení v rámci příští Decadal Survey budou solidní. Skupina navrhuje doposud nejrychlejší let do mezihvězdného prostoru (téměř 6× rychlejší než let Voyageru 1, kterému trvalo překonat 121 AU za heliopausu 35 let – od 1977 do 2012). Navrhovaná sonda by měla za cíl dosáhnout vzdálenosti téměř 1000 AU (145 miliard km) od Slunce. McNutt vedl i zpracování příspěvku předneseného na 69. Mezinárodním astronautickém kongresu v Brémách v říjnu 2018: „Near-Term Interstellar Probe: First Step“ (První krok k blízké mezihvězdné sondě). V tomto příspěvku autoři vysvětlují, že další krok při cestě ke hvězdám bude vyžadovat prozkoumání technologických omezení, vědeckých vyvažování a kompromisů. Za takový krok považují navrhovanou sondu, jejíž čas, podle nich, již nazrál.
Přesně před týdnem (20. ledna) vydala NASA článek se smělým prohlášením – do startu mise Lucy, která jako první prozkoumá Trójské asteroidy Jupiteru, zbývá přesně tisíc dní. Tyto asteroidy obíhají kolem Slunce po stejné dráze jako obří planeta, jen se nachází 60° před a za ní. Pro vědce jsou zajímavé tím, že ukrývají důležité stopy vypovídající o historii Sluneční soustavy. Mise Lucy má od startu trvat 4156 dní, během kterých proletí kolem šesti objektů, které jsme zblízka ještě neviděli. První příležitost ke startu přijde 16. října 2021.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
16. února 2019 
