Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Thales Alenia Space vyrobí soukromé moduly ISS

24. června 2020 15 Komentářů »

Společnost oznámila dohodu s firmou Axiom Space z Houstonu na zahájení vývoje dvou hermetizovaných kabin určených pro první komerční kosmickou stanici. Letos v lednu NASA schválila návrh firmy Axiom Space na připojení jejích modulů k ISS nejdříve ve druhé polovině roku 2024. Na ISS by tak vznikl tzv. Axiom segment, který by rozšířil využitelný obytný prostor stanice. A až se jednou naplní dny ISS, Axiom segment se oddělí s má se stát první samostatnou komerční kosmickou stanicí. Zajímavé je, že celý segment bude připojen ke stanici ISS na modulu Node 2, jehož výrobu zajistila také Thales Alenia Space.

Rubrika Budoucnost Štítky: ,

Jak prozkoumat Neptunův měsíc Triton?

19. června 2020 17 Komentářů »
Mozaika snímků měsíce Triton ze sondy Voyager 2

Když sonda Voyager 2 prolétla před třemi dekádami kolem Neptunova měsíce Tritonu, planetology čekalo velké překvapení. Voyager 2 byl doposud jedinou sondou, která prolétla kolem Neptunu a tak zanechala spoustu nezodpovězených otázek. Výhledy, které sonda pořídila jsou úchvatné a zachycují tmavé výtrysky ledového materiálu proudící z Tritonova povrchu. Ale proč? Snímky ukazují, že ledová krajina představuje mladý terén, který se průběžně obnovuje čerstvým materiálem. Ale o jaký materiál jde a odkud pochází? Jak může být starodávný měsíc nacházející se 6× dál od Slunce než Jupiter  stále aktivní? Souvisí to nějak s jeho vnitřní stavbou, která je stále dost horká aby poháněla tuto činnost?

Rubrika Budoucnost Štítky: , , ,

Astrobotic dopraví lunární lander VIPER

12. června 2020 12 Komentářů »

NASA ve čtvrtek odpoledne našeho času oznámila, že firmě Astrobotic udělí kontrakt za 199,5 milionu amerických dolarů na dopravu roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Kontrakt počítá se startem koncem roku 2023 a přistávat by se mělo v oblasti jižního pólu Měsíce. Rover VIPER bude v této oblasti pátrat po vodě, což je mimořádně důležitá surovina. VIPER tak vyšlape cestu pilotovaným misím programu Artemis, které mají zamířit právě k jižnímu pólu. Poznatky od roveru VIPER posunou NASA o krok blíže k důležitému cíli, kterým je rozvinutí dlouhodobě udržitelné přítomnosti, jejíž součástí je i využívání místních zdrojů.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , , ,

Cesta k rentgenovému oku

10. května 2020 Žádné komentáře »

ESA představila fotografii kterou vidíte na náhledovém snímku tohoto článku. Jedná se o prototyp vytvořený na 3D tiskárně a později opracovaný. Inženýři takto hledají optimální design dílu, který se v budoucnu stane „okem“ evropského rentgenového teleskopu Athena. Projekt vedený odborníky z ESA vytvořil tuto trojrozměrnou strukturu metodou plasmové depozice kovu (plasma metal deposition). Výtrysky horkého plasmatu formují kov do roztavených kapiček, které se pak pokládají, kam je potřeba. Touto metodou bylo celkem vytvořeno šest částí a výroby se ujala rakouská společnost RHP Technology GmbH ve spolupráci s AAC Aerospace and Advanced Composites a FOTEC Forschungs- und Technologietransfer GmbH. Detailnější informace najdete v našem loňském článku, který se tomuto tématu věnoval.

Rubrika Budoucnost, Technologie Štítky: , ,

První dva moduly Gateway poletí najednou

8. května 2020 23 Komentářů »

V zájmu snížení rizik i nákladů se NASA rozhodla vypustit první dva moduly stanice Gateway na lunární dráhu pomocí jedné těžké rakety v roce 2023. Dříve se přitom počítalo se dvěma starty raket, a oba moduly by se spojily až u Měsíce. O novém přístupu informoval hlavní manažer pilotovaných letů agentury NASA, Doug Loverro. NASA zatím nevybrala konkrétní raketu, která by měla oba moduly vynést, nicméně takto rozměrný náklad by se vešel pod prodloužený aerodynamický kryt Falconu Heavy. Tuto zvětšenou verzi krytu SpaceX vyvíjí hlavně kvůli rozměrným nákladům americké armády, ale mohl by najít i další uplatnění.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , , , , , , , ,

Pilotované lunární landery – řešení pro program Artemis

2. května 2020 97 Komentářů »
Tři finalisté výběru NASA na pilotované lunární landery.

Po sedmiměsíčním výběrovém řízení na návrhy pilotovaných lunárních landerů NASA 30. dubna oznámila, že po vyhodnocení návrhů vybrala společnosti, se kterými budou podepsány smlouvy na podrobné studie. Poprvé od doby Apolla tak NASA bude v pozici, kdy má nejen Kongresem přidělené financování landeru, ale i smluvní společnosti. Dostupné informace o návrzích jsme shromáždili v článku, který jsme vydali několik hodin před výběrem. Tři hodiny před výběrem jsme v komentáři upřesnili, že nezveřejněná nabídka SpaceX obsahuje Starship. V prohlášení o výběru podepsaném Stephenem Jurczykem je uvedeno, že bylo podáno celkem pět návrhů, z nichž byly v souladu s metodikou hodnocení vyřazeny z dalšího posuzování návrhy Boeingu a Vivace. Důvody vyřazení nejsou v dokumentu specifikovány. Své návrhy nyní začnou rozpracovávat týmy Blue Origin, Dynetics a SpaceX.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , , , , , ,

Cubesat, který si posvítí na lunární led

28. dubna 2020 5 Komentářů »

Až na Měsíci přistanou astronauti v rámci programu Artemis, měli by zkusit využívat místní zdroje – třeba vodu. Jedná se o těžký a tím pádem i drahý zdroj pro dopravu ze Země a tudíž by budoucí průzkumníci měli hledat led v místě přistání. Po vytěžení dojde k jeho roztavení a vyčištění, aby mohla být voda poživatelná nebo využitelná pro výrobu raketového paliva. Ale kolik vody na Měsíci vlastně je a kde ji můžeme najít? Tady se budou hodit data z projektu Lunar Flashlight. Jde o malý cubesat přibližně o velikosti poštovní schránky (6U), který má na trvale zastíněných dnech lunárních kráterů hledat přirozeně se vyskytující povrchový led.  Projekt má startovat už příští rok jakožto část sekundárního nákladu mise Artemis I.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , ,

NASA vybírá nové astrofyzikální mise

27. dubna 2020 Žádné komentáře »

NASA v březnu vybrala čtyři návrhy na nové mise, které by měly zkoumat kosmické exploze a jejich pozůstatky, ale také monitorovat jak mohou záblesky blízkých hvězd ovlivnit atmosféry okolo obíhajících planet. Po pečlivém vyhodnocení detailněji rozpracovaných návrhů se očekává, že agentura v roce 2021 vybere dvě mise, které se dočkají realizace v rámci programu Explorers. Start těchto misí je prozatím plánován na rok 2025. „Tyto slibné návrhy na mise programu Explorers přinesou mimořádně kreativní a inovativní způsoby, jak prozkoumat tajemství vesmíru,“ uvedl Thomas Zurbuchen, přidružený administrátor, který má na starost ředitelství vědeckých misí NASA a dodal: „Od studování hvězd a planet mimo naši soustavu až po hledání odpovědí na největší kosmická tajemství – těším se na přelomové vědecké výsledky z těchto malých misí.“

Rubrika Budoucnost Štítky: , , , , ,

Zpřesnění návrhu pro raketu startující z Marsu

22. dubna 2020 46 Komentářů »

Po letech studií, zkoušek a průzkumů v rámci přípravy na začátek mise Mars Sample Return (MSR) v roce 2026 udělala NASA významný pokrok. Stanovila, že pro doposud nerealizovaný odlet vzorků z povrchu Marsu použije nosnou raketu s tuhými pohonnými látkami. Tato malá raketa nese označení MAV (Mars Ascent Vehicle) a bude hrát klíčovou roli při misi MSR, kterou společně připravují agentury NASA a ESA. Prvním článkem tohoto řetězce misí bude americké vozítko Perseverance, které má Zemi opustit v polovině letních prázdnin. Perseverance nasbírá jádrové vzorky marsovských hornin a uloží je do trubiček, které v budoucnu vyzvedne jiný rover, jehož start přijde nejdříve v roce 2026.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , ,

NASA uvažuje o obřím radioteleskopu na Měsíci

19. dubna 2020 22 Komentářů »

Tento článek leží na pomyslném pomezí našeho tematického okruhu. Běžně o plánech na nové radioteleskopy neinformujeme, jelikož se zabýváme kosmonautikou a nikoliv astronomií. Nicméně projekt, který před pár dny představila NASA, má s kosmonautikou hodně společného – obří radioteleskop má totiž vzniknout na odvrácené straně Měsíce. Tahle observatoř pro radiové vlny by měla podle agentury NASA ohromné výhody ve srovnání s pozemskými radioteleskopy, nebo družicemi na oběžné dráze Země. Pokud by takový teleskop vznikl, mohl by pozorovat vesmír na vlnách s vlnovou délkou větší než deset metrů (tedy méně než 30 MHz)! Tyto vlnové délky jsou zemskou ionosférou odraženy a tudíž pro lidstvo konvenčními metodami nedosažitelné.

Rubrika Budoucnost Štítky: , , ,