Další Cygnus se blíží

Pracovníci firmy Orbital ATK z města Dulles ve Virginii se včera rozloučili se servisním modulem lodi Cygnus, který se vydal vstříc kosmodromu Wallops, odkud by měl vyrazit k Mezinárodní vesmírné stanici. Mise označovaná jako OA-9 by měla na raketě Antares odstartovat podle aktuálních plánů na začátku května. Přesný termín startu zatím neznáme, protože firma ještě ve spolupráci s NASA vyhodnocuje připravenost všech systémů. Během následujících několika týdnů bychom se tak měli dočkat definitivního termínu.

Příprava na Block 5 probíhá na několika místech

Podrobný pohled na první exemplář prvního stupně ve verzi Block 5 během jeho čekání na statický zážeh.

Mise Bangabandhu-1, při které by měla do kosmu letět první bangladéšská geostacionární družice, sice má přijít až za tři týdny, ale přípravy na ni jsou v plném proudu hned na několika místech. Přípravami prochází jak samotný první stupeň (historicky první exemplář finální verze rakety Falcon 9), tak i startovní rampa na Floridě. Před pár hodinami se navíc objevila zpráva o přípravě aerodynamických krytů na tuto misi. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité informace z posledních dnů.

ISS upravila dráhu a čeká na přílet Sojuzu

Už za šest dní vyrazí k Mezinárodní vesmírné stanici další trojice mužů. Od startu do připojení ke staničnímu modulu Poisk uplynou dva dny a pak se Oleg Artěmjev, Andrew Feustel a Richard Arnold stanou součástí 55. dlouhodobé expedice. Čeká na ně samozřejmě vědecký výzkum a také výstupy do volného prostoru, ale o tom si řekneme více, až bude toto téma aktuální. Momentálně je důležité, že Sojuz MS-08 je stále na pevné zemi (viz náhledový obrázek článku), loď byla uložena do aerodynamického krytu a na její přílet se chystá i mezinárodní vesmírná stanice.

Webb se chystá na sestavení

Je to bez přehánění největší a nejočekávanější kosmický dalekohled minimálně desetiletí. Webbův teleskop se má stát vlajkovou lodí astronomie příštích let a jeho možnosti jsou mimořádně široké. Vědci se již nemohou dočkat objevů, které přinese jak o objektech sluneční soustavy, tak i o vzdálených útvarech. Není proto divu, že tomuto mimořádně významnému projektu věnujeme větší pozornost, než jiným družicím. Bez přehánění sledujeme JWST na každém kroku a i dnešní článek bude pojednávat o tom, co obří teleskop v nejbližších týdnech a měsících čeká. Kromě toho se můžete těšit i na perfektní fotky z manipulace s částmi teleskopu.

Kanada připravuje vylepšení ISS

Zařízení pojmenované DOC (Dextre-Operated Camera) už svým názvem ukazuje, že bude spolupracovat s manipulátorem Dextre, který se již na ISS několik let nachází. DOC má za úkol provádět vizuální inspekci ISS a hledat na jejím povrchu jakékoliv stopy a známky poškození. Kromě toho bude monitorovat přílety a odlety nejrůznějších zásobovacích lodí. Pokud se nic nepokazí, mělo by se toto zařízení o velikosti srovnatelné s mikrovlnnou troubou na stanici dostat v roce 2021.

Zpráva NASA k havárii mise Dragon CRS-7

Přesně v den 44. narozenin Elona Muska (28. června 2015) SpaceX postihla velmi nepříjemná událost. Při sedmé zásobovací misi nákladní lodi Dragon CRS-7 k ISS došlo během letu Falconu 9 k nečekané havárii nosiče a ztrátě celého vynášeného nákladu. K anomálii došlo ve 139. sekundě letu při rychlosti 1,56 km/s, ve výšce necelých 45 km. O této události jsme vás podrobně informovali v tomto článku.

Evropská datová dálnice funguje!

Evropský systém EDRS–SpaceDataHighway začal s pravidelným přenášením snímků ze sondy Sentinel-2A na Zemi. Jde o poslední ze čtyř Zemi snímkujících družic, která vstoupila pod křídla programu EDRS. Trvalo to několik měsíců, kdy se všechny systémy zkoušely a ověřovaly, než bylo možné zahájit posílání krásně barevných snímků rychleji než dříve. Celý systém EDRS bude tvořit několik družic na geostacionární dráze, které se pomocí laserů spojí s družicemi na nižších drahách, přijmou jejich data a pošlou je do pozemních středisek. První článek (EDRS-A) již ve vesmíru úspěšně funguje – je součástí družice Eutelsat 9B, která se do vesmíru dostala v lednu 2016.

Gemini – Kosmonautická maturita (15. díl)

Cílové těleso GATV

Po divokém tanci Gemini VIII zůstala operátorům v rukou Agena 5003, kterou s velkou dávkou duchapřítomnosti aktivoval Dave Scott krátce předtím, než se od ní s Armstrongem odpojili. Agenu se podařilo během jednoho orbitu stabilizovat a nyní čekala na svůj další osud. Zpočátku nebyl ještě úplně vyloučen podíl GATV na problémech Gemini, nicméně tato možnost byla stále více nepravděpodobná a Agena se chovala velmi způsobně. Nyní bylo třeba rozhodnout, co s ní provést dále. Původně se počítalo s tím, že by mohla posloužit jako cíl pro některou z následujících misí, samozřejmě coby čistě pasivní mrtvé těleso. Nyní však byla Agena ještě na začátku své aktivní životnosti, její baterie byly nabité a nádrže téměř plné, proto se její konstruktéři a operátoři rozhodli vyzkoušet, co se dá. Astronauti už byli dávno na zemi, když GATV 5003 přibližně 21 hodin a 47 minut po svém startu na pokyn ze Země zažehla svůj motor při manévru, jenž měl změnit inklinaci z 28,89 ° na 30,60 °. Ovšem na konci manévru řídicí středisko s překvapením zjistilo, že zatímco inklinace se změnila o žádanou hodnotu, apogeum se zvedlo o 218 kilometrů! Za chybou podle rychlé analýzy měla stát chyba v kalkulaci těžiště Ageny, ovšem při dalším manévru, jenž měl stroj vrátit na dráhu s inklinací 28,89 ° a napravit chybnou výšku apogea, Agena opět skončila na vyšší dráze, než bylo v plánu. Problém byl nakonec nejen v chybně zadaném těžišti, ale také v elektronice pneumatického systému. Během dalších manévrů operátoři postupně dokázali adaptovat své postupy a Agenu dostat na zamýšlenou dráhu. Celkem vykonala Agena 5003 během necelých dvou dnů deset manévrů, přijala 5 439 dálkových příkazů a potvrdila fakt, že v dramatu Gemini VIII byla zcela nevinným účastníkem. Po vyčerpání pohonných látek a s tenčící se zásobou elektrické energie byla ponechána na parkovací dráze a bylo s ní přerušeno spojení. Jediným aktivním prvkem zůstala navigační světla, jež se měla automaticky rozsvítit 17. července 1966, tedy 123 dní po startu. Byla to však spíše jen znouzectnost – bylo velmi nepravděpodobné, že by baterie v té době ještě byly schopny dodávat byť jen minimální množství energie. Zda se světla skutečně rozsvítila, to se nikdo nedozví. Lidské oči totiž GATV spatřily až o tři dny později…

Zanikla i druhá gravitační družice

17. března 2002 vynesla raketa Rokot dvojici družic GRACE, které měly z polární oběžné dráhy mapovat nepravidelnosti zemského gravitačního pole. Identické družice s hmotností 487 kilogramů a délkou 3,1 metru dostaly přezdívky Tom a Jerry a kroužily ve výšce 500 kilometrů nad Zemí. Vzdálenost mezi oběma tělesy byla 220 kilometrů a družice neustále s pomocí mikrovln měřily svou vzdálenost. Během své patnáctileté služby, která vysoce přesáhla plánovanou životnost, se dostaly na přesnost v řádu mikrometrů. Jako první zanikla 24. prosince v 1:16 SEČ +/-18 minut GRACE-2 a 10. března v 7:09 SEČ +/-26 minut ji následovala i GRACE-1.

ESA představila motor čerpající palivo z atmosféry

Výzkumníkům Evropské kosmické agentury se – jako prvním na světě – podařilo sestrojit velmi speciální iontový motor. Určitě víte, že iontové motory jsou motory, které dokáží po velmi dlouhou dobu dodávat nízký tah a tím jsou ideální například k dlouhodobým úpravám dráhy. Využívají jednotlivých iontů, které se skrz trysku vysílají velkou rychlostí ven, čímž dosahují mimořádně příznivých hodnot takzvaného specifického impulsu. Výhodou je jejich enormně nízká spotřeba paliva. Běžně se pro pohon takového motoru, který může být aktivní až několik let, používá jen několik desítek kilogramů provozní látky. Nevýhodou je jejich vyšší elektrická spotřeba, kterou řeší dostatečně velké solární panely. V Evropě se nyní podařilo sestavit motor, který si provozní látku může brát z horních vrstev atmosféry! Tím má k dispozici v podstatě „nekonečnou“ zásobu pohonných látek a může dlouhodobě pracovat na velmi nízkých oběžných drahách!