Štítek ‘iontový pohon’

Mezihvězdné lety – realita či fikce?

24. září 2022 19 Komentářů »

Kdo by občas nezatoužil podívat se do vzdálených světů, k jiným hvězdám a jejich planetám. Sen mnoha vizionářů a spisovatelů sci-fi však není dnes, i přes ohromný pokrok naší civilizace, o mnoho bližší než před 200 roky. Do civilizace, jakou známe ze Star Wars máme ještě hodně daleko. Nevíme ani zda budou někdy mezihvězdné lety v této podobě realizovatelné. Co to je za nesmysl, říkáte si možná, vždyť přece několik kosmických sond letí ke hvězdám již nyní. Ano, letí, ale poletí ještě stovky tisíc až miliony let, dokud ve velké vzdálenosti neminou tu nejbližší a v té době navíc už s nimi dávno nebudeme mít žádný kontakt. Nás však budou zajímat mise realizovatelné v průběhu jediného lidského života, tedy zhruba v horizontu 100 roků. Pohovoříme dnes o tom, jaké možnosti ve splnění těchto odvážných cílů máme a jaké překážky, které nám klade fyzika musíme překonat. Dozvíme se i jaké vedlejší důsledky by cestování prostorem na velké vzdálenosti mělo. 

Rubrika Budoucnost, Technologie, Věda a výzkum Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , ,

NASA věří iontovému pohonu u malých družic

12. května 2022 5 Komentářů »

Cesta k Měsíci, Marsu a jednou i někam dál bude vyžadovat flotilu lodí, sond a dalších strojů různých velikostí a tvarů, mezi kterými najdeme masivní rakety s tahem tisíců tun až po malé sondy s iontovým pohonem, které by se Vám vešly do dlaně. Desítky let se inovátoři na Glennově středisku snaží vyvíjet výkonné systémy tzv. elektrického pohonu. NASA tento výraz v posledních letech používá pro iontové pohony. Výraz elektrický pohon totiž může být v souvislosti s kosmonautikou pro leckoho matoucí. Tyto systémy využívají energii ze Slunce, aby ionizovaly inertní plyny, které jsou velkou rychlostí vyvrhovány pryč, což vytváří mimořádně efektivní pohon. Vyšší efektivita využívání pohonných látek znamená, že pohon vyžaduje méně pohonného média, což snižuje náklady na start. Současně dává inženýrům možnost už při návrhu snížit celkovou hmotnost sondy, případně může hmotnost zůstat stejná – pouze se na palubu dostane více užitečné zátěže – od technologických demonstrátorů po výkonné vědecké přístroje.

Rubrika Budoucnost, Technologie Štítky: , , ,

Pohľad na tretí krok Číny v pilotovanej kozmonautike

9. prosince 2021 14 Komentářů »

29. apríla sa z rampy LS-101 kozmodrómu WSLC na ostrove Hainan vzniesla raketa CZ-5B. Ale tentokrát to nebol obyčajný štart, ba naopak, bol v mnohých ohľadoch výnimočný. Týmto štartom sa začala séria jedenástich misií, na konci ktorých by mala byť hotová čínska orbitálna stanica Tiangong. Jedná sa o štarty troch hlavných modulov (Tianhe, Mengtian, Wentian) pomocou rakety CZ-5B, štyroch zásobovacích lodí Tianzou-2 až 5 pomocou rakety CZ-7 a štyroch pilotovaných lodí Shenzhou-12 až 15 pomocou rakety CZ-2F.

Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: , , , , , , , , , , , , , , , , ,

První test iontového pohonu stanice Gateway

2. dubna 2021 8 Komentářů »

Systém, který bude zajišťovat pohon stanice Gateway kolem Měsíce zažil nedávno svou první aktivaci – šlo o začátek mnoha pozemních zkoušek, které mají zajistit, že modul PPE (Power and Propulsion Element) je připraven k letu. NASA společně s firmami Maxar Technologies a Busek Co. úspěšně otestovala šestikilowattový pohonný subsystém SEP (solar electric propulsion), který je určen pro modul PPE. Statické zážehy jsou financovány Direkotoriátem vědeckých technologických misí, který pomáhá zlepšit vývoj komerčních kosmických možností. Při těchto testech se ověří opakované aktivace a vypnutí pohonu včetně dalších scénářů, které mohou v reálném provozu nastat. Během testů se má ze všech úhlů pohledu prověřit, že systém je připraven na let k Měsíci a dlouhodobou službu v tomto prostředí.

Rubrika Aktuální dění, Technologie Štítky: , , , , ,

Gateway (listopad 2020)

19. listopadu 2020 28 Komentářů »

Společnost Northrop Grumman ve včerejší tiskové zprávě oznámila, že dokončila přezkum předběžného návrhu (PDR) obyvatelného modulu HALO pro Gateway. V rámci PDR byly posouzeny detaily konstrukce modulu, aby bylo zajištěno, že systém jako celek bude bezpečný, spolehlivý a že bude splňovat všechny požadavky NASA. Vývoj nyní vstoupil do fáze podrobného návrhu. Ten by měl být dokončen na jaře 2021 přezkumem CDR. V rámci CDR bude prokazováno, že návrh modulu je již dostatečně vyspělý na to, aby mohl pokračovat v plné výrobě, sestavování, integraci a testování. Během přezkumu CDR mohou být odhaleny nedostatky, které bude potřeba před dokončením návrhu ještě vyřešit.

Rubrika Aktuální dění, Budoucnost Štítky: , , , , , , , , ,

6 technologií pro pilotovanou misi k Marsu

27. července 2020 32 Komentářů »

Mars bývá vděčným zdrojem inspirace pro sci-fi a jiné fantastické příběhy. Je už dost prozkoumaný, ale přesto tajemný, zároveň je dost daleko na to, aby umožnil zajímavá dobrodružství. A podobné důvody vedou k tomu, že po Marsu pokukuje také NASA. Tuto planetu zatím zkoumáme jen s pomocí sond, které nám zprostředkovaně ukazují, jak to na Marsu vypadá. Tyto informace pomáhají lépe připravit techniku na budoucí pilotované mise. Před inženýry je ještě hodně práce – je potřeba vybavit kosmické lodě a astronauty technologiemi, které umožní doletět k Marsu, prozkoumat jej a zajistí i bezpečný návrat. Obousměrná cesta ze Země k Masu a zpět potrvá zhruba dva roky.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , ,

Jak naučit družice dýchat

24. července 2020 9 Komentářů »

Na přiloženém obrázku vidíte vstupní sběrač vzduchu, který je navržen, aby při průletu vrchními vrstvami atmosféry zachytával částice vzduchu, kterými by pak „krmil“ elektrické motory. Cílem je pomocí družicím odolávat odporu atmosféry a bezpečně pracovat i na oběžných drahách s výškou 180 – 250 kilometrů. Náporová technologie byla již dříve Evropskou kosmickou agenturou prověřena jako funkční. Družice pracující na velmi nízké oběžné dráze (VLEO), která je jinak velmi nestabilní, by mohly poskytovat lepší rozlišení při snímkování Země, nebo nižší latenci v případě družic komunikačních.

Rubrika Technologie Štítky: ,

Špičatá koruna jako základ mikropohonu

28. května 2020 8 Komentářů »

Dnešní článek bude o malé součástce z wolframu, která vypadá jako koruna s vysokými špičkami, která má poloviční velikost než euro-deseticent (tedy asi 1 cm). Přirovnání k evropské měně nebylo náhodné – tahle součástka je totiž součástí nejmenšího a nejpřesnějšího evropského pohonného systému. Indium FEEP Multiemitter (IFM) Nano Thruster má pomoci družicím vzdorovat odporu atmosféry, nebo slabému, ale trvalému vlivu tlaku slunečního záření. Podle potřeby může být do cubesatu či jiné malé družice umístěno odpovídající množství těchto pohonných systémů, přičemž se nabízí i možnost využít jich k přesnému manévrování jednotlivých složek družicových sítí, ale i k efektivnějšímu stahování objektů do atmosféry.

Rubrika Technologie Štítky: , ,

Návrat k poslovi bohů – 13. díl

5. ledna 2019 10 Komentářů »
Iontové motory T6 přeletového modulu MTM BepiColombo.

Vlevo od tohoto textu nevidíte ilustraci z vědecko-fantastické literatury zobrazující exotický pohon jakési mezihvězdné lodi, nýbrž dvojici iontových motorů T6 procházejících důkladným testováním ve vakuové komoře společnosti QinetiQ v anglickém Farnborough. Pohonný systém přeletového modulu Mercury Transfer Module (MTM) evropsko-japonské sondy BepiColombo má kvůli redundanci čtyři tyto motory, přičemž během standardního operačního provozu budou vždy pracovat pouze dva a občas jen jediný z nich. Testování dvou motorů najednou ověřilo možnost jejich souběžného chodu v průběhu několika měsíců bez jakéhokoliv vzájemného negativního ovlivňování. Záře modravých proudů ionizovaného plynu proudící z motorů ve skutečnosti ve vesmíru vidět nepůjdou. Objevují se pouze v testovací komoře kvůli hromadění plynu v nedokonalém vakuu. Záře motorů samotných je však viditelná vždy.

Rubrika Aktuální dění, Technologie Štítky: , , ,

Špičkový iontový pohon z České republiky

22. listopadu 2018 26 Komentářů »
Iontový motor během zážehu - poskytuje velmi malý tah po velmi dlouhou dobu.

Iontové pohony se v posledních letech používají stále častěji, ale pořád jsou oproti tradičním chemickým motorům v menšině. Mají sice výhodu v tom, že s palivem hospodaří mimořádně šetrně, ale jejich vývoj je zatím poměrně náročný. Zvládnutí jejich výrobního procesu tedy svědčí o vysoké technologické úrovni výrobce. Na začátku letošního roku se objevila zpráva o úspěšných testech nového typu iontového pohonu. Ten ke svému provozu nepotřebuje žádné pohonné látky z palubních nádrží – jako pracovní médium, které je následně ionizováno a urychlováno, mu slouží molekuly řídkých vrstev atmosféry na velmi nízkých oběžných drahách. Nyní na toto lukrativní pole vstupuje i Česká republika.

Rubrika Technologie Štítky: ,